Chtěl bych se zeptat na vytápění elektrikou, např. topné rohože pod dlažbu/beton/lino je k němu potřeba nějaký elektrokotel, nebo se zapojí přímo do elektroinstalace? , mělo by to být na nízkometrážní rodinný dům, budoucí novostavba, s nízkou TZ domu. Díky za odpovědi.
0x
Topné kabely/rohože/folie atd pro provoz žádný kotel samozřejmě nepotřebují.
Všechny fungují jako odporové topné těleso (přímotop), takže je stačí připojit k napájení a začnou hřát.
Nevýhoda je že si výhledově nemůžete zvolit zdroj tepla (solár, tč, el, plyn, atd...)
.
Osobně nejsem příznivcem těchto topidel, maximálně tak do koupelny pro zvýšení tepelné pohody.
Vyhledově zrovna proč? Smozřejmě že by to chtělo větší zásah do celého systmu, ale překopatelné by to být mohlo (s obtížemi). S těmi rohožemi by byl v kombinaci krbových kamen jako vedlejšák, kdyby něco.
Překonatelné sice je, ale za cenu rozbourání podlah a celkové výměně systému.
Kdežto u vodního (trubkového) rozvodu je úplně jedno co je zdrojem tepla a výměna znamená pouze změnu "kotle".
Navíc můžete libovolně kombinovat dostupné systémy (krb, solár, tč, el.patrona, plyn, atd...) to u topných kabelů nemůžete.
.
Osobně teď stavím pasivní dřevostavbu a jako topení budou sloužit rozvody vzduchotechniky s teplovodním výměníkem (ten se bude živit z aku nádrže natápěné solárem a tč).
Navíc rozvody vzduchu od rekuperační jednotky se budou dělat tak jako tak, takže systém bude ve výsledku stát ještě méně než "klasické" topení.
Vy budete stavět pasiv a to tam budete cpát akunádrž + teplovodní rozvod, soláry a tč? Kolik ta sranda bude stát? Tipuji odhadem 200t až 300t . S pár přímotopy za pár tisíc budete topit desítky let za tu cenu . Zamyslete se nad udržbou , servisem atd. Pasivní domy jsou dělány proto , aby jste nepotřeboval velké vykony a tyto složité technologie se vám proto nevyplatí .
(Aku 1000l, rekuperace, tc vzduch-voda, solar 90trubic, nejake rozvody, regulace, čerpadla, a ostatni drobnosti).
Samozřejmě bez práce, tu si udělám sám.
.
Je tedy pravda ze tc bych jít nemusel, ale bez nej nemohu žádat o 500tis dotaci od státu.
.
Zároveň z aku bude prutokem ohrivana užitková voda.
Rekuperace byt musí a ohřev vody také, takže to ve vysledku bude stát jen o par korun vice
No tak to jste z levného kraje 
Co jsem se díval na aku nádrž tak ta je za 30t. Rekuperace ta nejlevnější dalších 30t . Rád bych chtěl typ na to levné čerpadlo vzduch- voda. Trubky do podlahy moc nestojí . Beton do podlahy , nebo anhydrit taky něco stojí a někdo to musí udělat (sám to asi dělat nebudete) . Soláry nevím ,to nebudu komentovat .
Až dostavíte , tak bych poprosil zda by jste nedal rozpis. Co mám známé, tak kotelníci i čerpadláři byli s komplet topením okolo 200t a více.Známý třeba si přidělával aku nádrž (2m3) . Sám si ji svařil ,namontoval (izolace atd) a i s regulací byl přes 25 tis.
Další třeba ted postavil . Automat kotel 90 tis. Do každého patra dvě kisny(rozvaděče) - celkem přes 20 tis+ čerpadla a další rozvody.Komín přes 40 tis. Když jsem se zeptal zda započítal kotelnu a sklad uhlí (samo se to nepostaví) , tak jen koukal.
On je teoretik. Zatím nic nemá, ale ví přesně, kolik ho to bude stát.
Ten kdo má již stavbu baráku za sebou, ví své.
doplněno 24.11.15 21:07:
Tak zatím dle popisu nemáš ani hrubou stavbu. Takže jsi na úplném začátku. Řekneme si za 10let, co dělá to čerpadlo za 15tis z číny, které ještě ani nemáš.
Ohledně toho, kolik mě přesně stála střecha. Nevím. Já střechy nestavím. Já si dělám své "řemeslo" a nechci být pokrývač, zedník, sádrokartonář, instalatér, elektrikář, obkladač... atd.
Protože život je příliš krátký na to, aby se toto obstojně naučil.
doplněno 24.11.15 22:39:
Hrubá stavba většinou +- vychází. Je to pár cihel či trámu pod střechou. Zatím jsi teprve na začátku.
Já nejsem zastánce nejlevnějšího řešení. To je jako kupovat párky za 39Kč kilo. Tohle nikam nevede. U nás ještě pár lety podnikala firma Barx. Mimo to, že třeba stavěla domy na klíč, tak prodávali a montovali tepelná čerpadla. Bylo jich stovky možná tisíce. Byli nejlevnější. Znám min. 5 lidí, kteří si tepelné čerpadlo nechali namontovat. Už během záruční doby bylo mnoho poruch a závad. Ani jedno čerpadlo nepřežilo 5let trvalého provozu.
To je to, co mě odrazuje od TČ. Návratnost je nejistá. Takže raději topím nízkoteplotním kotlem na zemní plyn.
doplněno 24.11.15 23:02:
Ale držím ti palce, protože na rozdíl od většiny obyvatel této země, se snažíš sám si zajistit bydlení. 
Jo jo, já jsem hroznej teoretik kterej neví co dělá
Zatím jsem cca 150 tis pod plánovaným rozpočtem a daří se mi věci sehnat lépe a levněji než v rozpočtu.
.
Kdo umí umí, kdo neumí tak ču*í a ví své...
Jen pro informaci... střecha 190m2, vazniky 32ks 12m 20°, folie, kontralatě, latě, oplechování, okapy, prostupy... 148tis. Za kolik to máte Vy na stavbě Vašeho domu?
doplněno 24.11.15 21:24:
Levné čerpadlo z číny udělá za 10let to samá jako drahé čerpadlo smontované v čr... (protože vyrobené tu ze 100% žádné celé není).
9 let topím v kanceláři levnou klimatizací s topným výkonem 6kw a stále běží jako za mlada. Takže až čerpadlo za 15tis odejde, tak prostě koupím nové.
Je úplně jedno jestli je stavba již dokončená nebo ne, ale jde o to že mi zatím rozpočet vychází tak jak byl plánován a není důvod aby nevycházel i nadále...
Ano trubky do podlahy asi také něco stojí, ale jelikož na baráku žádné nebudou tak mě to moc netrápí. Stejně tak anhydrit.
Jinak co si budu nebo nebudu dělat sám, abyste se nedivil
.
Jestli jsem z levného kraje nevím, ale stačí umět nakupovat a může to mít každý.
- akumulační nádrž /... (na aukru 500l za 5400 + 4000 doplatek za dalších 500l + 2 výměníky 3000,-. Celkem tedy 12400,- normálně stojí cca 25tis)
- levné tč vzduch voda, stojí v PRC 5kw 15tis, 10kw 25tis. včetně dopravy, dph a cla
- kolektor také z PRC 30 trubic 13tis
.
Pokud někdo chce rozpočet stávájícího stavu stavby, klidně pošlu do sz.
Díky za odkazy. Omlouvám se , ale diskuse byla o elekrickém podlahovém topení a vy jste doporučoval teploodní z duvodu změny topného media. Přečetl jsem si znova vaše odpověd a až ted jsem pochopil že nebudete mít podlahovku , a budete topit horkovzduchem.
K tomu tepelnému čerpadlu bych asi nešel zrovna do nejlevnějšího zařízení . To už bych asi radši šel do nějaké kvalitní japonské klimi a předělal na vyměník. Přeci jen to budou mít materiálově i kvalitativně na jiné urovni . A chcete to mít na delší čas. Budete mít vellice dobře zateplený domek a tam stačí opravdu malý vykon.
U těch čerpadel je prakticky jedno kdo to montuje, jelikož nejsložitější součástka je kompresor a tu všichni "montéři" používají většinou (do slabších, max 7kw) Panasonic;Toshiba a do silnějších (7-100kw) copeland, sanyo,daikin,Hitachi.
A troufám si tvrdit že prakticky nikdo jiný tyto kompresory nevyrábí.
Navíc to odservisuje jakákoli firma co se zabývá chlazením a stejně tak není problém sehnat libovolné náhradní díly.
Rekuperace není všemocná, tím nic nevytopíte, jen uchráníte kus tepla doma, obzvlášť při účinnosti 65%. Tzn. musíte do rozvodu VZT ještě namontovat výrobu tepla = 1) předehřev, aby vám nevymrzla jednotka a 2) elektrický dohřev a volitelně ještě 3) chlazení/klimu.
Tím vším se ovšem celkem zaručeně dostanete do kolize s pravidly NZÚ (spotřeba primární energie) => dotace 0. Navíc vytápění horkovzduchem je nepohodlné, na podlaze zima, nahoře teplo.
Pohlídejte si to, aby ty vaše věci měly prohlášení o shodě a všechny technické parametry v češtině, aby to náhodou nebyla nejdražší levná rekuperace ve vašem životě. Bez Prohl. o shodě to nezkolaudujete => dotace 0. A bez dokumentace k TČ ani nepřipravíte žádost na NZÚ.
- samozřejmě že rekuperace není všemocná (ani být nemá). I kdyby měla účinnost 0%, tak pořád je to lepší než muset větrat ručně okny.
- nevím proč bych měl do okruhu dávat elektrický předehřev a dohřev, když mám v domě 1000l horké vody z TČ a solárů. Oba ohřevy tedy budou teplovodní...
- klimu zatím řešit nebudu a až se pro ni jednou nadchnu, tak prostě do vzduchotechnických rozvodů doplním další výměník, tentokrát od klimatizace.
- prohlášení o shodě a parametry v češtině nemá s kolaudací co dělat. nikoho to nezajímá a být to v domě ani nemusí.
- není horkovzduch jako horkovzduch... když budu chtít v místnosti 23° tak si prostě elektronika namíchá vodu tak aby z výstupů foukal vzduch o pár stupňů vyšší. V celém domě tedy bude (díky minimálním ztrátám a promíchávání vzduchu cirkulací) všude stejná teplota.
- dokumentace k čerpadlu není problém, stačí pouze přeložit do češtiny originál prospekt od výrobce a certifikáty stačí evropské (ty už jsou na 90% ke všemu). Nehledě na to že NZÚ řeší pouze výplně otvorů a zbytek dle jejich pracovníků může být klidně homemade a nikoho to nezajímá...
Jakým způsobem v zimě přihřejete teplou vodou vzduch přiváděný do rekuperace?
Potřeba výměny vzduchu bude u vás kolem 150 m3 za hodinu, venku je např. celkem obvyklých -10 a vy to musíte ohřát na +2, aby vám aspoň začala fungovat rekuperace a tím i jádro topné soustavy. Jak to uděláte, když v rozpočtu o tom není ani zmínka?
- 150m3 za hodinu? pro RD a dva lidi? Vás bych jako projektanta vzduchotechniky teda nechtěl
dle normy je výměna vzduchu pro 1 osobu 15m3 (v klidu) a 25m3 (při velké zátěži). Takže jestli nebudu mít doma školku, tak se k těm 150m3 v běžním provozu ani nepřiblížím.
Navíc větrat není třeba nonstop, ale stačí jednou/dvakrát za hodinu, nebo dle potřeby (čidel).
Zbytek času pro topení stačí aby běžela cirkulace.
- jak pak se asi dostává teplo z vody do vzuduchu? je snad tedy jasné že před a za jednotkou musí být výměník voda-vzduch.
Na vstupu stačí do potrubí vložit pár "závitů" z trubky a na výstup se dá konvektor do boxu s filtrací.
Opět je to hrozně složité...
Tak se do té normy podívejte ještě jednou, tentokrát na požadavek na intenzitu trvalého větrání budovy. Berte v potaz i to, že minimální hranice je opravdu minimální, aby koncentrace CO2 nestoupala nad 1000 ppm.
Bohužel nemám čas hledat článek (tuším na stavebnictvi3000.cz), který se řízenému větrání a koncentraci CO2 teoreticky i experimentálně věnoval a v zásadě závěr nedoporučoval překračovat pro zdravé dospělé asi 750 ppm a potvrdil vhodnost intenzity stálého větrání zhruba 0,5 (půl hrubého objemu budovy za hodinu). Samozřejmě vše platí v době, kdy jste v domě.
Jako doplňující kritérium pro dimenzování přívodu vzduchu uvádí národní příloha minimální dávku čerstvého vzduchu pro osoby. Vždy však musí být splněn požadavek na minimální intenzitu větrání. ... ... Z těchto důvodů pracuje národní příloha s intenzitou větrání, která je vztažena k objemu obytného prostoru a lépe tak vystihuje potřebu odvodu škodlivin v různě velkých prostorách bez ohledu na aktuální počet přítomných osob. Zdroj
--
Principielně konvektory ani ty boxy složité nejsou. Resp. jednoduché to nebude, protože výkon několika kW (odhaduji u vás primár 1kW, sekundár 2-3kWh) prostě chce svůj rozměr konvertoru, pár závitů vyměníkové trubky to nebude. Hnát médium (TUV) do konvertoru zase žere primární energii. Dal jste si to propočítat předem nebo doufáte, že to vyjde?
BTW - konvertory mi nějak chybí v rozpočtu?
0x
Dobrý večer. V našem domečku máme topnou rohož pod dlažbou a musím napsat že v koupelně je to super.A nejen tam. Děti se rádi válí i na dlažbě na chodbě kde si hrají. Není to ani drahé. (rohože)Zapojí se to jako zásuvka tzn. že žádný elektrokotel není potřeba. Jinak vytápíme infrapanely. Máme to od firmy fenixgroup. Dobré věci se prodávají sami.(jen slunce to umí lépe) Jsme s veškerým vytápěním od nich naprosto spokojeni. Dům máme cca 105m2 a za topení jsme zaplatily 80tis kč. Nejdražší byla položka za řídící jednotku. Každá místnost má svoje čidlo a místnosti se dájí různě programovat. Záloha na el. energii necelé 3tis. kč za vaření, svícení, topení. Máme děti a v místnostech kolem 23°C Omluvte chyby. Píši co nejrychleji. Hezký večer!
Dobrý večer. To zní dobře. Asi je to o tom jak to někdo navrhne, ale suma za to topení je celkem vysoká, nevyšli by ty samotné rohože levněji? Čet jsem, že dávat rohože je nejvhodnější pod dlažbu a proto když chcete v pokojích např. vinil tak se tam více hodí infrapanel?
No až tak drahé tot topení není. My jsme teď při rekonstrukci staršího domu platili za cca 40 m2 podlahového topení (trubkami s vodou), rozvod pro radiátory v jedné místnosti a vývod topení do podkroví platili 74 000 Kč. A to v tom ještě není samotný kotel
Takže 80 000 za vše na větší ploše je celkem fajn
Rohože je zjednodušeně nosná vrstva s topným kabelem. Nejlevnější je nasmyčkovat si sám přímo topný kabel do podlahy. Kde má být výkonnější topení, dejte smyčky víc k sobě. Ale samozřejmě, člověk si to musí umět spočítat a zapojit - nelze ho jen tak naházet na EPS v podlaze. Rohože jsou preferované, protože je to pohodlná instalace a v zásadě oč jsou dražší, o to méně dáte za práci elektrikáře nebo se s tím budete crcat kratší dobu.
Záložní řešení (plyn) nebo teplovodní topení neřešte, při nízkých tepelných ztrátách to nemá žádný smysl (pokud nedostanete dotaci ze Zelené) a může se pohnojit stejně trubka jako kabel.
Rohože/kabely se taky zaregulovat musí - jinak se topí těsně nad nulou, jinak v -20. Určitě je nechcete regulovat tím, že je budete vytahovat ze zásuvek uprostřed noci Čili řídící elektronika je potřeba, záleží jen na vás, jak moc komfortní to chcete.
Ad infrapanel: Máme lino (marmoleum) i dlažbu, pod tím anhydr. a teplovodní trubky. Prakticky je rozdíl zcela nepoznatelný, čistě teoreticky vychází zpoždění nátopu na identickou teplotu o 15 minut v neprospěch lina. Musíte brát pod úvahu, že drtivou část sezóny vytápíme z nějakých např. 22 u podlahy dejme tomu na 25-30 max, nechá se to lehce schladnout a tak furt zas dokola => v realitě je to zcela špekáček. Lino je bych řekl pocitově o trochu déle teplejší. Dejte si tam krytinu co se vám líbí, pod to rohože/kabel, infrapanely neřešte a máte pohodu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.