Jsme rozvedeni, jsme oba spoluvlastníci bytu. Užívá ho pouze manželka a já s dětmi bydlím jinde. Rádi bychom obdrželi alespoň 40% z ceny bytu. Manželka tvrdí, že má 3 roky na vypořádání. Bojím se, že na byt v budoucnosti nechá uvalit třeba exekuci apod. Jak se mohu bránit a požadovat svůj podíl? Manželce jsem ponechal veškeré zařízení a vybavení bytu 5+KK a nabídl jí 60% z prodeje. Ona však na dohodu nechce přistoupit.
Prosím poraďte nebo pomožte . Děkuji
1x
Jak píše kolega, není na co čekat, pokud se nemůžete dohodnout. Ano, je lhůta tříletá. Ale to neznamená, že soudní vypořádání nemůže proběhnout dříve a pro Vás určitě to bude výhodnější. Dokud není provedeno vypořádání majetku (SJM trvá), nemůže Vaše bývalá manželka nijak s bytem bez Vašeho souhlasu disponovat. Já bych asi ve Vašem případě neváhala a obrátila bych se na právníka. Protože si myslím, že jeho odměnu by Vám měl nahradit konečný výsledek vypořádání, kdy podle mého názoru máte nárok na minimálně polovinu z hodnoty bytu. Je otázka, zda není byt zatížený např. hypotékou nebo jiným úvěrem, který by splácela bývalá manželka. Zařízení bytu má také jistě nemalou hodnotu a bylo by škoda i úhradu a nebo rozdělení vybavení nepožadovat. Navíc ve Váš prospěch bude možná i posuzováno, že máte ve své péči děti. Ale konečný výsledek bude pouze na rozhodnutí soudu, jak posoudí všechny okolnosti a jaký bude konečný verdikt. Určitě nečekejte - nemáte na co.
1x
Dobrý den.
Zkuste si vyhledat
příspěvky v této poradně na téma vypořádání majetku, protože to tu proběhlo už mockrát.
Pokud to mám znova shrnout, tak jsou v podstatě možné tři varianty. Varianta "dohoda ", která musí mít písemnou formu. Je jasné, že dohoda znamená to, na čem se dohodnou obě strany, že je spravedlivé - může to tedy znamenat cokoliv, s čím budete oba souhlasit.
Pokud se nedohodnou, přichází na řadu varianta "soud", kdy jeden z bývalých manželů dá návrh a soud pak rozhodne. Soud bude vycházíet z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Podle obč. zák. každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek , a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. Dál soud přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění, k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.
Třetí varianta: Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.
Pozor! Pro bezdůvodné obohacení je promlčení dva roky, proto je potřeba to řešit dříve.
Advokáta vřele doporučuji pro každý případ, byť to stojí peníze. Soudní výlohy platí ten, komu to určí soud.
Doporučuji podívat se na §143 a násl. obč. zák. (SJM).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.