Jak se dřív nahazovalo

Latí se nestahovalo, jen se "naflákala" omítka, lžící nabo i fankou. Rovina je daná zdivem.

Dřív se taková hrubá omítka dělala březovým koštětem přes klacek, používá se i dnes při opravách starých omítek tohoto typu.

jestli nemyslíš břizolit,nebo sokly(ty jsou právě většinou jen ohozený a ani nestáčený) a máš na mysli normální omítku,která je hladká,ale nerovná>>> tak vzhledem k tomu,že dřív se stavělo hodně z kamene,tak se to klasicky jen ohodilo tak,aby byla všude víceméně stejná vrstva a stočilo,jinak by byla velká spotřeba,zbytek už se vytvořil časem> opravy,bílení,ono jenom každoroční bílení je několik vrstev a ve výsledku je to pak jak vlnobití (stačí na některé té stodole otlouct nátěry až na jádro,a člověk zjistí,že ono není až zas tak křivé)

...docílíš toho snadno>>> strhnout latí,ale ne moc poctivě,a nebo vůbec,jen srovnat hoblem (hladítkem) a stočit krátkým hladítkem,a budeš mít lavóry jedna báseň...

Ono se to stále ještě dělá, určitě na rekonstrukcích. Ve městech se většinou používá břízolit, který se nastřikuje pomocí mlýnku. Vyžaduje to zkušenost a zručnost, záleží hodně i na konzistenci malty a poměru kameniva. Je to zřejmě inovované to březové koště.

U venkovských chalup se často jen omítka na hrubo nahodí a pak se fártáčem " vytahují špičky". Viděla jsem už i frajera nahazovat lopatou a taky to šlo, jen podstatně rychleji...

Patronka-to co jste dala je "mlýnek" na tzv stříkaný brizolit.Ten se buďto stříkal přes metlu nebo tím mlýnkem nebo klasicky nahodil a pak škrábal!

Honzo dříve také rovnali latí ale asi ne tak jako dnes kdy přijde na stavbu majitel -znalec se slovy "já to znám,táta byl stavitel" a honí i desetinky milimetru-ale stodoly a další nahazovali a jen vzali "od ruky" dřevěným hladítkem,.nebo jen strhlé lžici,!Jinak při opravě muzea před roky sebral mistr vodováhy a se slovy že to musí být hezky křivé zmizel, no a dnes si nikdo nepovšimne že je to bez vodováh jen od ruky,nakonec jak by to vypadalo když by část byla do "bublinky a zbytek nikoliv!?