Dobrý den, mám dotaz týkající se rodinného domu, který jsme koupili v březnu letošního roku. Před rokem a fous došlo k prasknutí kanalizace v pravé straně domu pod garáží a prádelnou. Nevím, jak dlouho voda prosakovala, nicméně jednorázově vystoupala do cca 3/4 metru - metru v uvedených místech. Následně po zjištění havárie v květnu loňského roku byla kanalizace vyměněna do plastu. Objevily se šikmé tahové praskliny jak na nosných zdech tak na příčkách, nad zárubněmi, které se částečně zdeformovaly a museli jsme je vyříznout. Měli jsme i statika, který nezávazně (rozumějte nechtěl peníze a nemáme razítko) stavbu posoudil a tvrdil, že se jedná o sednutí podloží pod pravou částí budovy a že pokud byla odstraněna příčina, barák by se už hýbat neměl. Příčina je odstraněna, ale nevíme, co můžeme v příštích letech očekávat. Dle našeho mínění od listopadu, kdy jsme se o stavbu začali zajímat, se praskliny nezvětšily. Hned v březnu kdy byl dům náš jsme některá praskliny zasádrovali a udělali značky, žádný pohyb jsme za těch 5 měsíců nezaznamenali na žádném místě. Nyní rekonstruujeme 1. NP interiér, abychom se mohli přestěhovat, tlačí nás čas, ale máme samozřejmě obavy, aby se nám barák nehýbal nadále. Za jak dlouho po udělání sádrových terčíků můžeme s klidem říct, že budova se nehýbe? Jaká případně existují další opatření? Praskliny jsou v omítce cca 1- 3 mm široké (po odstranění kopírují většinou tvárnice). Kolik cca stojí zajištění základů pomoci mikropilot, jedná se o dům o rozměrech cca 9x11 metrů, neclých 40 let starý s rovnou střechou a přízemím + 1.NP, nepodsklepený, stojí v rakouském příhraničí pod Znojmem, je pravou částí zrcadlového dvojdomku se společnými základy. Ještě jsem se chtěla zeptat, zda pohnutí stavby může mít vliv na hydroizolaci (ipa). Dům nebyl cca 2 roky obýván a po sejmutí dřevotřískových desek v přízemí jsme objevili lehce navlhlá místa u nosných zdí. Od té doby hodně větráme a místa jsme nechali zatím nezadělaná čímkoliv, abychom zjistili, co a jak. Jaká izolace by byla nejvhodnější? Chtěli bychom dát do přízemí podlahové vytápění. Děkuji za případné odpovědi.
2x
uvažuji že pokud se do podzákladí již voda nedostane,nemělo by k dalším pohybům dojít. Zabezpečte pravou část domu, aby se tam voda již nedostala, např.ze střechy nebo obecně z venčí např ze sněhu. Podloží je zřejmě nestabilní při prosycení vodou. Voda již asi odtekla už při rekonstrukci kanalizace. Takže pokud nemůže již nic podloží rozmáčet, poklesů bych se neobával. Kdo vám ale dnes zaručí, že v zimě tam nebudete mít 2 metry sněhu . . . .
2x
Určitě sledovat.Nějaký čas bude trvat,než si podloží sedne.Ale když nedojde k dalšímu prosakování,nemělo by se nic už dít.A to vlhko v podlaze a zdech odstraňte ,že podlahu vykopejte alespoň40cm hluboko dejte štěrk,okolo zdí separační hadici,nechte 5cm na první beton,pak 5cm polyš a pak zase 8cm beton.Nivelačku a můžete pokládat podlahu..Já tenhle způsob zvolil a je vše OK.
2x
Jde trošku o to, jestli někdo doplnit odplavené podloží. Totiž jen přítomnost vody nezpůsobí sedání domu. to způsobí odplavení podloží. Ve vašem případě bych volil provést drenáž do hloubky paty základu a a zasypání provedl drceným kamenivem zrnitosti (frakce) 4-8 mm a na stěnu v zemi dal nopovou folii. Tím kmenivel jednak doplníte odplavenou zeminu a jednat zajistíte, že se barák už nikdy nepodmáčí a veškerá voda půjde do drenážní roury která musí být svedena bud do kanalizace, nebo do samovsakovací jímky. Nopová folie pak ochrání zdivo a zaručuje jeho odvětrávání v zemy. Jestliže terčíky nevykazují už žádnou trhlinu. Pak už může te vesele opravovat. Na trhliny použijte akrylát v tubě.
Hlavně větrat
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.