Můžu bydlet v 15 s přítelem?

Nejsi plnoletá a rodiče mají, před zákonem, za tebe zodpovědnost. Kdybys odešla a někdo to nahlásil, tví rodiče by museli před soud a ty, nejprve do diagnostického ústavu a pak do jiného výchovného ústavu, jakým je polepšovna nebo dětský domov. Tvůj přítel by nestál stranou, to si piš!

Danis, to si pište, že by do diagnosťáku šla. Tam by určili, kam s ní.

Simono,

jak by ses o sebe chtěla sama postarat,

když ani neznáš své povinnosti (podle zákona jsi povinna poslouchat své rodiče)?

A navíc bez jakéhokoliv vzdělání?

Chceš "se uvázat na krk" svému příteli – nepočítej s tím, že by tě po útěku (nazývejme věci pravými jmény) z domova dále živili rodiče? Jak dlouho jej bude bavit vydělávat na tebe, která se mu ani nepostaráš o domácnost (neuvaříš ani nevypereš, protože to neumíš a navíc se budeš muset učit do školy)?

Dokud nebudeš zletilá, nemůžeš se sebrat a odejít k příteli bez souhlasu rodičů.

- pokud má přítel vlastní barák, tak mu jistě už není taky 15 let, jako tazatelce, a může na ni mít možná i dobrý vliv jako zástupce otce, se kterým má tazatelka zřejmě problémy.

Pokud ovšem je tento přítel alespoň trochu zodpovědný a ne třeštidlo, pedofil, anebo feťák. Ale měli by se společně domluvit s rodiči a nedělat nějaké naschvály - to by vedlo leda tak na tu sociálku.

Simono, jak asi dlouho budeš žít? Na kolik let to tak odhaduješ? Vůbec si nedovedu představit, že tě přítel pošle na střední školu nebo učiliště na cca 4 roky. Že tě bude živit, šatit, platit ti dopravu, mobil, náklady na školu. Nedovedu si představit, že po noci plné vášně za ním příjdeš, aby ti dal na obědy, na taneční, na lyžařský výcvik, na kolu, až půjdete s holkama posedět. Když tohle všechno tvůj přítel neudělá, zůstaneš naprosto bez vzdělání, bez prostředků, budeš jeho nevolníkem. Až se budete mít navzájem plné zuby, kam půjdeš? Případně s miminkem? Kdo tě vezme do práce naprosto bez vzdělání? Kdo tě bude živit? Ne 4 roky, které stačí na školu, ale celý tvůj dlouhý život. Jak dlouho si myslíš, že budeš žít? Na kolik let to odhaduješ?

Simono, jsem ve věku tvých rodičů a možná trochu chápu, jak strašně tě to doma nebaví. Dobře si rozmysli, co Ti to přinese do budoucnosti ... Moje kamarádka (rozvedená matka) dovolila své dceři odstěhovat se k příteli, v jejích necelých 17-ti letech. Holčina zamilovaná až po uši, rozmazlená od maminky. Časem začala kašlat na školu, neuměla a ani nestíhala nic dělat v doma. Oběd, který se vaří hodinu, ona dělala celé dopoledne, místo toho, aby byla ve škole. Maturitu úspěšně složila po sedmi letech studia ! Za tu dobu nějak přítele přestalo bavit jí celou dobu živit a k tomu se starat o domácnost. Takže se po pěti letech "lásky" rozešli. Mezitím si její mamka nastěhovala do bytečku nového přítele a chudák holka se už neměla ani kam vrátit. Bez rodiny, bez bydlení, bez práce ... Tak to v životě chodí, i když to nejdříve vypadá růžově. Simčo, život ti neuteče !

Jejda, to se ti chce od patnácti let až do své smrti buhvi za kolik dlouhých let už se jen starat o domácnost, vařit, uklízet, žehlit, nakupovat, pracovat, hádat se s partnerem...a tak podobně? Nechapu, kam tak rychle spechas. Nic ti v životě neutece. Druhé holky se baví, chodí do školy, na diskotéky a ty jak trubka budeš doma prát špinavé partnerovy fusekle. Jo, jasné, já jsem zapomněla...sex budete mít každý den a desetkrát. Tak to pak jo, no

Dobrý den, možná by bylo lepší zeptat se rodičů a uskutečnit to s jejich souhlasem.

Ale, to jistě uděláte. Zdravím!

Je to jistě generační nepochopení, ale stejně nerozumím tomu, že je dnes tak moderní začínat s manželským životem už v dětství. Váš vztah se změní a budete řešit stejné věci, jako řeší Vaši rodiče - nákupy, peníze, údržbu domu, úklid domu. A to hezké bude najednou mírnější, protože budou třeba i hádky. No, a k tomu ještě rodiče budou "prudit".

Co spolužačky - také už má každá přítele, u kterého bydlí a stará se o domácnost?

Když má přítel vlastní barák, tak kolikpak mu je let? Nebo v něm bydlí s rodiči? Je ti patnáct, myslím, že do toho mají co mluvit tví rodiče a možná i rodiče přítele. Tam by ses měla obrátit nejdříve. Ale klidně jim můžeš říci, že na jedné poradně Ti lidé řekli, že se můžeš k příteli nastěhovat. No a pak uvidíš reakci.

Simono, ale tví rodiče se mohou na tu sociálku obrátit sami. A pokud se chceš k němu nastěhovat přes jejich vůli, tak se připrav na to, že to určitě nějak řešit budou.

Děvče, proč se do toho tak rychle ženeš? Já vím, že je krásná představa, že budeš se svojí láskou trávit veškerý volný čas, budeš mít volnost a klid od rodičů, ale opravdu jsi na společné soužití připravená? Proč si kazit "dětství" tím, že po škole půjdeš nakoupit, uvařit, uklidit, vyprat a do toho ještě stíhat si dělat domácí úkoly a učit se? Myslím, že na to máš ještě spoustu času a v budoucnu si toho užiješ až až, já bych tedy do toho nešla. Vždyť i to, že se budete stýkat po škole, a občas u něj přespíš má něco do sebe. Nehledě na to, co píší ostatní, do 18-ti let mají za Tebe odpovědnost rodiče, takže záleží jen na nich, zda Ti bydlení s přítelem dovolí.

Ahoj. Peťo, ty asi budeš tak o půl roku starší od Simonky. Že? Zvláštní? Možná ne, ale mladí, si jsou povědomi nějakých práv, ale povinnosti je moc neberou.

Děvčata, hodnotil jsem bodama. Dobré odpovědi.

Typická cigánská otázka. Jestli jsi z rodiny cigánské a tudíž tvoje eventuální těhotenství je žádoucí, tak se svolením rodiny se odstěhuj kam je libo. Až budeš ve dvaceti vřískat na sociálce že máš nárok na příspěvky tyhle a támty, poděkuj jenom svojí rodině a jejímu životnímu finančnímu modelu života příživníka.

Otázka naivní, kdybys byla moje dcera tak dostaneš na prdel rákoskou a řemenem a nehneš se rok z baráku aby tě takový názory a otázky přešly.

To je tady dost omletá otázka, ale já jsem taky starý matador, tak se pokusím odpovědět. Průměrná 15ti letá dívka má své sny, ale stejně tuší, že zatím ze své rodiny nemůže vyrazit do světa. Pokud má zázemí, tak o tom ani nepřemyšlí. Pokud ale rodina nefunguje, pak věk nehraje roli. Útěk musí být rychlý. Bohužel pak se může stát obětí někoho jiného, takto to ale obyčejně někdy bývá. Ale někdy si i polepší. Pokud nežijete alespoń v trochu vyrovnaném prostředí je to pade na pade. Ale i tak to stojí za to.