Ohřev vody elektrickým bojlerem

Boiler je pořád plný vody - co odpustíte kohoutkem to zároveň přitéká (teplá voda se drží nahoře, výstup je z horní části a studená přitéká dospod = dokut teplou "nevyberete" tak teče teplá. Relativně častá závada je děravá výstupní trubka uvnitř = neodebírá se voda shora ale třeba z poloviny, pak je poloviční zásoba teplé (teplá z horní části zůstává nahoře), pokud je díra úplně dole tak teplá neteče vůbec - studená přiteče do boileru a tou dírou teče rovnou do výstupní trubky...

Ohřev se spíná termostatem, ohřívá ale jen když do něj jde elektrika = NT

Ztráty jsou zářením přes plášť, vypínat na víkend se nevyplatí - voda vychladne a pak jí všechnu znova ohříváte/ pokud je zapnutý trvale tak jen dohřívá tepelné ztráty.

= pro vás je nejvýhodnější nastavit nízkou teplotu horké vody např. 45°C (tak aby stačila na nádobí). - nižší teplota = nižší ztráty vyzařováním.

Tohle je sice zcela jiný bojler než máte Vy, ale ten termostat vypadá prakticky stejně. Akorát na něm budou pravděpodobně vyznačeny stupně. Jestli tam takový knoflík nemáte, je termostat schovaný pod deklem zespoda na bojleru. Tam bych ale laikovi nedoporučoval lést, hrozí úraz proudem a když nevíte jak, stejně byste asi teplotu nenastavil. Jinak na provoz pro normálně teplomylné spotřebytele se voda ohřívá mezi 50 a 60 stupni. Maximálně je ještě použitelných 80 stupňů, ale to už stačí i na lehčí opaření.

Záleží taky na tom, jak máte bojler velký. Pokud máte řekněme 150 litrů (to je pro 2 lidi zbytečně hodně), stačí vám na sprchování teplota třeba jen 40 - 45 stupňů. Vodu pak používáte bez přimýchávání studené. Má to výhodu, že jsou tepelné ztráty při takové teplotě menší (ovšem na nádobí to už není nic moc). Když máte bojler malý, musíte mít vodu teplejší, abyste přimýcháváním studené dosáhl dostatečného množství vody potřebné teploty.

Snižovat teplotu vody v bojléru stabilně pod 60°C nedoporučuji k vůli legionele.

Bojler se při běžném denním provozu domácnosti nevypíná. Úspora by byla zanedbatelná, až žádná.

"...jsem si i na nocni proud mohl vyprat, takze dvoji vyhoda..."
Žádná výhoda, ale nesmysl . V době nízkého tarifu je tento tarif v celém bytě (dokonce i ve světlech), takže je zbytečné cokoliv kamkoliv přepojovat.

"...1 specialni jistic a od nej vedla vetev pouze na primotopy a bojler..."

No řekněme 2 speciální jističe (bojler a přímotop mají každý svůj okruh, spínaný v jinou dobu). Jenže přepínání tarifů se děje daleko před těmito jističi. Někdy je zařízení HDO instalované před elektroměrem, někdy je integrované přímo v elektroměru. Každý dvoutarifový elektroměr je schopný měřit buď jeden, nebo druhý tarif. Nikdy ne oba zároveň. Takže pokud byste měl mít současně k dispozici oba tarify, musel byste mít 2 elektroměry, což je nesmysl.

Joudič - Nemohlo to tak být! Pochopte, že se ten tarif přepíná přímo v elektroměru, tedy na hlavním přívodu do bytu. Daleko před tím, než se přívod v rozvaděči rozděluje na jednotlivé okruhy. V tom rozvaděči se pak pomocí stykače, ovládaného elektroměrem (případně samostatným přijímačem HDO), zapíná samostatný okruh pro bojler. Jediný rozdíl v okruhu bojleru a řekněme světla na záchodě je ten, že okruh bojleru není pod napětím trvale, kdežto okruh světla na záchodě ano. Všechny okruhy jsou napájeny jedním vedením přes jeden elektroměr, přepnutý na jeden, nebo druhý tarif.

přesně tak, jakmile se sepne "noční proud", jede na tenhle nižší tarif absolutně celý být (resp. vše, co je za hodinama), není to nastavené tak, že by na nižší tarif jely jen vybrané spotřebiče (takže nemá smysl se o nějaké speciální zapojování spotřebičů na dráty s "nočním proudem" pokoušet)
(neboli se dokonce někdy kvůli úspoře za placení elektriky může vyplatit přejít na ještě jiný tarif, třeba na 16 hodinovou nižší sazbu (k tomu se ovšem člověk nedostane jen tak, ale je třeba možné získat ho za základě instalování přímotopu (nikdo už nebude kontrolovat (ani to v podstatě není možné), jestli se ten přímotop skutečně využívá (stačí vypnout jeho pojistku, nebo vypínač na něm, a nemusí se používat jedinou hodinu v roce)), pochopitelně tohle už záleží na konkrétním distributorovi elektriky, jeho podmínkách (pro získání tarifu), jeho poplatcích za tarify, a na výši celkové spotřeby elektriky (a rozvržení její spotřeby během dne) daného odběratele...)

protože jde o základními poznatky nedotčeného tazatele, ještě doplňuju, že by snad u každé slušnější instalace jističů měla existovat možnost zapnout bojler i kdykoliv mimo dobu nočního proudu (ale pochopitelně za dražší sazbu) - jestli se nepletu, měl by existovat stykač bojleru se třema polohama - vypnuto, zapnuto a veprostřed nastaveno na noční proud... (to má smysl v případě nepravidelného používání - občas na x dní bojler nepoužíváte, takže ho nechcete mít pořád zapnutý, ale potřebujete mít nouzovou možnost zapnout vychladlý bojler okamžitě, bez čekání x hodin na sepnutí)

a ještě upozorňuju, že (skoro určitě) nemá tazatel dané pevně stanovené časy, kdy se přepojuje denní a noční proud - časy přepínání se (asi tak po 3 nedělních periodách) můžou (i když nemusí) měnit, a to o celé hodiny, dokonce pokud vím, se může měnit i základní schéma ze (cca) 4 hod. v noci + 4 ve dne na (cca) 4 hod. v noci + 2 + 2 ve dne... (a možná i na jiná schemata), aktuální (a snad i příští, v následující periodě) časy přepínání (a doba jejich platnosti) se dají najít na webových stránkách distrubutora

Pokud byste se přece jen rozhodl přeštelovat termostat pod deklem, tak vypadá nějak takhle. Teplota se na něm mění tím kulatým knoflíkem. POZOR! Na svorkách okolo může být nebezpečné napětí (pokud by zrovna sepnul nízký tarif).

tak zrovna u PRE (pokud to teď nezměnili, což pochybuju, anebo pokud nemáte neklouzavou dobu, což taky pochybuju) se ty časy přepínání značně v průběhu roku mění (a zrovna u PRE ještě nedávno taky platilo, že pořízení si 16 hodinovýho lacinějšího tarifu třeba v případě mírného užívání toho přímotopu a větší spotřeby na obyčejných spotřebičích mohlo bejt celkem finančně zajímavý, ale to jen tak mimochodem, nejspíš to nepotřebujete)
a ten regulovací čudlík někde pod dolním víkem u bojleru bude - dřív to poněkud nelogicky, ale výrobně asi jednodušejc dělali takhle hůř dostupný; nastavit si to každej musí podle vlastní potřeby a uvážení, je zbytečný, aby bojler ohříval vodu na nepotřebně vysokou teplotu, a zrovna tak je hloupý, aby dostatečně teplá voda došla (jako poslední záchrana pak může přijít to zapnutí bojleru na vyšší tarif mimo spínací čas)

jojo, pod tím víkem by to mělo bejt - ten kabel je samozřejmě připojenej vevnitř na svorky, takže jak to vidím, kromě postranních šroubečků by to chtělo povolit ještě tu objímku kabelu - celkem otravná práce - pokud je voda nastavená jakžtakž dobře, nejspíš bych se na to vykašlal;
to se nedá říct, kolik má bejt nastaveno stupňů (ostatně, kdoví, co u toho štelovacího šroubku je vůbec napsaný - tam ani žádný stupně bejt nemusí, taky nejsou potřeba - to se zjišťuje prostě podle praxe - jestliže mám při běžném (nebo běžném maximálním, pokud se některý dni liší) čerpání vody před dalším sepnutím pořád hodně horkou vodu, tak mi bojler ohřívá vodu zbytečně moc, pokud mi naopak teplá voda dojde příliš brzo před (v průběhu roku měnícím se!) časem zapnutí, je teplota nastavená nízko...
(mimochodem, jakmile se zapne ohřívání, teplota vody pouštěné z bojleru při už vypotřebované kapacitě paradoxně rychle klesne - zapnutím topný spirálky se voda začně promíchávat, takže většina v bojleru už studený vody rychle (za pár desítek vteřin po zapnutí) ochladí zbytek tý teplý (co jinak kupodivu nahoře v bojleru celkem vydrží dlouho teplá, nepromíchaná), s tím je taky potřeba při štelování teploty počítat (ohřev na trochu přijatelnou teplotu pak samozřejmě aspoň hodinu, ale spíš dýl, trvá))
samozřejmě, takhle se to optimálně našteluje za pár dní zkoušení; když je štelovátko pod víkem, je to složitější (ono teda, když tam nikdo nebude srkat ruce, nebo na to stříkat vodu, může zůstat kryt povolenej, vysící za ten kabel, klidně řadu dní, ale už vidím, jak s tímhle řešením budou ostatní, pokud si ho přečtou, zuřivě nesouhlasit... (já to měl takhle sundaný velice, velice, velice dlouho (bojler byl přímo nad vanou, ve který jsem se sprchoval), ale já mám trochu specifický představy o dodržování bezpečnosti, u elektrickýho proudu zvlášť...))

hm, teploměr na bojleru je, a regulovací knoflík ne?, to mi přijde trochu divný, nechybí tam nakonec jen ten otáčecí čudlík? (ale to byste viděl - někde níž pod teploměrem by byla díra a v ní osička na nasazení čudlíku);
mimochodem, že ručička teploměru ukazuje jen do poloviny, vůbec neznamená, že musí bejt špatnej (takhle je prostě nastavenej ten ohřev), důležitý je, jestli po vyčerpání značný části vody (a dřív, než se po sepnutí v bojleru zas stačí ohřát) klesne ručička dolu;
jasně že na teploměrku nejsou stupně a klidně nemusí bejt ani u toho regulačního čudlíku, pokud je dole pod víkem, ono je to totiž celkem opravdu zbytečný - teplotu si nastavujete podle praktický zkoušky (řekněme metodou pokus-omyl), ne podle stupňů, ty vám stejně nemůžou prozradit, na kolik si je máte nastavit...;
vždyť je to jednoduchý: buď z kohoutku teplý vody běžně teče pořád, i po sprchování, namočení prádla atd. hodně horká voda -> ohřev je nastavenej zbytečně vysoko; anebo - teplá voda běžně dochází dřív, tj. ještě byste ji potřeboval, ale už teče z bojleru moc studená -> ergo ohřev je nastavenej moc nízko...; po opravdu jen pár (2 - 3 musí stačit) pokusech o správné nastavení se dopracujete k optimálnímu... - co je na tom za vědu?
(jenom teda musíte počítat s tím, že schema zapínání nočního proudu se vám může i výrazně změnit (8 hodin to bude vždycky, ale různak posunutejch a rozdělenejch - to je na stránkách PRE uvedený s předstihem (mám pocit, že vždycky uvádějí 2 období - aktuální a následující), taky by se třeba tady na poradně našli lidi, co si pamatujou, jak se to tak mění během roku, já už to pozapomněl); taky samozřejmě může záležet na tom, jestli je zima, nebo léto, pokud se to odráží na teplotě v bytě - jistě je rozdíl, jestli je v koupelně 30°C, anebo 15°C...)

ještě možná můžu doplnit - 80 litrů na 2 lidi není zas tak moc, takže prostor pro nějaký velký snižování teploty ohřevu spíš mít nebudete;
přes víkend se vám pochopitelně spouští ohřev zbytečně, jenže to je víceméně neřešitelný - kdybyste měl regulovátko lehce dostupný, mohl byste třeba aspoň zkusit na víkend teplotu snížit (ovšem s tím, že po návratu před sepnutím na noční proud byste vody spotřebovali míň než obvykle), takhle můžete bojler jen vypínat, ale to budete mít v neděli večer tu vodu už asi na pokojový teplotě (a samozřejmě při odpouštění bude celkem rychle padat ještě níž), zapnutím bojleru na denní vyšší tarif hned po návratu z víkendu byste cca utratil skoro tolik, kolik byste za ten víkend ušetřil (ale experimentování se meze nekladou - můžete si to spočítat podle stavu spotřeby při obou variantách, ale je to nejspíš škoda času);
nakolik se vyplatí vypnout bojler při odjezdu na delší dobu, je otázka - můžete si to srovnáním spotřeby bojleru během víkendiu odhadnout (musíte si odečíst provoz ledničky, ale to je taky celkem snadný, pokud dokážete správně odhadnout, kolik času asi tak běží, když se neotvírá (pak už jen započítáte její výkon - např. 100 W, neotvíraná běží cca třetinu času -> průměrná spotřeba za hodinu 33 kWh (teda i za hodinu během přepnutí na noční proud - kolik hodin celkem běžel noční proud, víte podle aktuálního schematu zapínání))

nojo, když není regulátor nahoře, bude pod krytem (ty kohouty na fotce jsou od vody - vypouštěcí a uzavírací); pokud i po použití veškeré potřebné vody před dalším sepnutím neteče teplá voda vysloveně horká (ideaální by bylo, kdyby už pomalu přecházela jen do mírně teplý), tak se na sundavání víka a štelování na nižší teplotu vykašlete - nakonec jestli teploměr ukazuje správně, tak to je už teď nastavené ne přehnaně vysoko k maximu, a při 80 litrovém objemu pro 2 lidi se ta teplota fakt moc snižovat nedá, to by mohla teplota spadnout dřív, než by vám bylo milý (dlouho před dalším sepnutím bojleru)

na tom aktuálním schematu vidíte, jak se celkem dost liší časy spínání ve všední den a o víkendu, ale podobně se můžou lišit i po několika měsících - jinak to vypadá v zimě, jinak v létě, i to je třeba při případnym štelování teploty vzít v úvahu... (čekáte, že se bojler zapne, jenže on se zapne o 2 hodiny pozdějc - a to už je rozdíl, když to máte nastavené cca na doraz (a to ještě, jak jsem napsal, jakmile se vám zapne ohřívání v už skoro vyplencaném bojleru (voda už teče málo teplá, už jí ve skutečnosti zbývá na vrchu bojleru jen málo), tak teplota vody z bojleru prudce spadne dolů (a na ohřátou si u 80 litrů tu skoro hoďku počkáte))

tak s vyndaváním teploměru bych neexperimentoval (jestli jste ho už teda celej nevyndal) - na to si radši napřed založte novej dotaz - trošku pochybuju, že je jen tak strčenej (tj. jen přiloženej přes izolaci na vnitřní plášť - třeba jo, co když ne?); jestli reaguje, musíte vidět už teď - pokud ukazuje i po dvojím sprchování, případně dalším odběru, pořád stejně, tak je s ním něco v nepořádku, a měl by se vyměnit (napravit);
ale k vyzkoušení, jestli voda zůstává (i po vypotřebování příslušné dávky) zbytečně teplá, vám to stačí vyzkoušet rukou;
bojler nutně bude mít tepelný ztráty, takže nastavením na zbytečně vysokou teplotu nejspíš o kus elektriky zbytečně přijdete - ta horká voda nepočká na to, až ji naředíte studenou, ta se vám částečně ochladí samovolně; když to bude vyladěný tak akorát (teplá voda se vyplencá, rozdíl mezi teplotou v bojleru a v místnosti už bude malej, takže tepelný ztráty menší), tak podle mě něco ušetříte, ale k fundovanýmu názoru by se musel vyjádřit někdo s lepšíma znalostma o tý izolaci a konkrétních tepelnejch ztrátách, další možnost je to vyzkoušet v praxi - zkusit si při srovnatelný spotřebě vody nastavit teplotu vejš a níž a na hodinách zjistit, jakej je (nebo (téměř) není) rozdíl... (jenže s regulátorem pod víkem se to zkouší hůř, resp. mnohem nepohodlnějc, to je jasný)

dobře, na vyndání teploměru se těšim (když na něm trváte) - rozšířím si svoje obzory

V souvislosti s tak malou spotřebou teplé vody mě napadá, jestli se ještě dvousazbový tarif vyplatí. Zároveň s nížší cenou v NT je vyšší cena ve VT, než je to u jednosazbového tarifu. Dá se to propočítat.

Ten dvoutarif by se vyplatil, kdyby byl člověk stále doma a přidal si na přívod k boileru signalizační doutnavku, která by svítila při sepnutí elektroměru na NT. Tak by šel hned zapnout pračku a vyluxovat a vařit konvicí vodu na kafe a pod. Pokud by doutnavka zhasla, tak si u okna číst :o))

Že nesvítí kontrolka znamená, že se zrovna neohřívá voda. Třeba proto, že je už dost teplá. Tedy i v době nízkého tarifu. Existují ale stykače s kontrolkou, která Vám nízký tarif ukáže spolehlivě. Ovšem stykač bývá zavřený v rozvaděči, takže pokud tam nenahlédnete, kontrolku neuvidíte.

Může být a nemusí. Spočítejte si to podle faktury, kolik byste zapaltil při jiném taifu při zahrnutí všech složek platby. Uvidíte.

Jen pro zajímavost. V demo ukázce paní Evu stála v době dovolené elektřina 39 Kč/den. A to má vše pod kontrolou, jak to asi vypadá v "nehlídaných" domácnostech?

tak s tím, že je teploměřík na nic (když teda nějak ukazuje) nesouhlasím - dá se podle něj dobře vidět, kolik teplý vody ještě zbejvá (sanmozřejmě je potřeba napřed si podle zkušenosti zjistit, co která poloha znamená); já si schválně nastavuju bojler na celkem nízkou teplotu (dá se pod ní udržet ruka, resp. dá se použít na mytí rukou i bez smýchání se studenou), takže občas teploměr sleduju, a hodně přesně podle něj odhadnu, kolik teplý vody mně ještě zbejvá...
(já bych se na to asi taky vykašlal - je to dost práce, na kabel se musí dát bacha a nevěřím, že při 80 litrech na dva lidi se s tím štelováním dají dělat nějaký zázraky)

jakmile si začnete hrát se snižováním teploty (ještě u tak malého bojleru), bude teploměr užitečnej (teda pokud je na něj jakžtakž slušně vidět), protože vám bude ukazovat, jak na tom ještě jste se zásobou teplý, vlažný vody, jak dlouho budete čekat, než se vám ohřeje studená - to se dá docela dobře odhadnout (když se naučíte, co která pozice na stupnici znamená); samozřejmě čím větší rezervu ohřevu si nastavíte, tím míň tohle budete muset sledovat - viz současný stav, kdy vás stav teploty nemusí zajímat, protože dostatečně teplá voda vám teče pořád (takže teploměr bych zkusil nějak nahradit, nebo tenhle umravnit, ale to právě záleží na tom, jak moc na doraz si chcete regulátor naštelovat (mimochodem, než to něčím přelepovat, tak bych do tý díry dal zpátky třeba i nefunkční teploměr))

hm, co v tom teploněru přesně je, to netuším (že se tam něco roztahuje a smršťuje podle teploty, a ten pohyb se převádí na ručičku, je jasný, ale konkrétní uspořádání neznám (můžu si jen tipnout - dole je spirálka, její pohyb (v podstatě po části maličký kružnice) se napřímo (pomocí tyčinky, jemně upevněný v nějakých adekvátních polokružničkách) převádí nahoru, kde je zas jednoduchý převod na pokyb ručičky?, nevím, třeba je to o něco složitější, spirálka dole asi bude; možná bude i nějaký schéma na netu))
takže poradit můžu maximálně případný nový dotaz na téma, jak funguje teploměr od bojleru a jak se dá případně oživit jeho činnost (fotky už máte) - ale logicky nějaký rozhejbání pomocí větších a rychlejších změn teplot mě přijde jako nejmíň náročná metoda (mě už dřív napadlo, že by se mohla ta koncovka dát do hodně horký (ne zas vařící) vody, a pak třeba zas do studený, nebo dokonce do mrazáku, párkrát to třeba zopakovat...); ono to vevnitř bude tak titěrný, že nějaká oprava by asi byla náročná... (takže ten dotaz by možná byl zbytečnej, ale kdo ví)
no, zatím, když je zpátky v bojleru, sledujte, co bude teploměr dělat - to je jasný, že po odčerpání značný části vody na sprchování apod., by se u 80 litrovýho bojleru měla objevit nějaká změna

špatnej dotyk - to vypadá na dobrý vysvětlení, třeba nebyl před tím dostatečně doraženej;
šunt nešunt, klavně když ukazuje a hejbe se zhruba po celý stupnici - samozřejmě je potřeba, aby se hejbal pořád stejně, ale to on nejspíš bude (vytahovat se, pokud bude ukazovat uspokojivě, nebude, a podle mejch zkušeností ukazuje stabilně), takže stačí odpozorovat, co která poloha znamená, a dá se podle toho zbejvající rezerva teplý vody dobře odhadnout (aspoň mně to tak fungovalo, jistě může bejt každej bojler a teploměr trošku jinej případ, v mém případě (protože jsem si ohřev nastavoval na doraz (a občas podle očekávaný situace i měnil - regulátor byl přístupnej)) to pomáhalo

Uvnitř teploměru nic moc není (a už vůbec ne titěrného), jen spirála z bimetalu, která se podle teploty svíjí a rozvíjí. Na konci spirály je ručička. Problém je v přenosu tepla z plochy nádoby bojleru na onu spirálu. Citlivá ploška teploměru je jen lehce na nádobu přitlačená a stačí, když se mezi ty plochy dostane nečistota (prach z izolační pěny) a je po ptákách. Přítlak zvětšit nelze, protože by vám teploměr vylézal z bojleru. Není tam ničím zajištěný. Jak píšu, zbytečnost pro parádu.

Navíc je ploška teploměru rovná, kdežto plocha nádovy válcová. Takže o dokonalém styku nemůže být řeč. Možná by pomohla nějaká teplovodivá pasta, třeba jako se používá na chlazení polovodičů v PC.

"Proč myslíte že předtím teploměr neukazoval..."

Vždyť jsem to už psal. Protože je to šunt spíš na ozdobu a i když dáte nový, spolehnout se na něj nedá. Hlavně je to způsobeno nedokonalým stykem čidla teploměru s nádobou bojleru (konstrukční záležitost, se kterou nic rozumného nenaděláte). Stačí, když s ním trochu hnete a bude ukazovat zase něco úplně jiného.

Ta půlka, kterou před tím ukazoval, je v podstatě pokojová teplota okolí. Kdybyste ho strčil do lednice, klesl by níž.

Pokud vůbec něco ukazuje, tak nový neshánějte. Lepší než tenhle by stejně nebyl. Pro hrubou orientaci to stačí.

Nezapomínáte náhodou na to, že se voda v bojleru vrství? Teplá voda je lehčí, tudíž bude vždy nahoře. Dolů do bojleru natéká studená, neměla by se s obsahem mísit, ale zůstat dole. Proto vám při odběru nebude teploměr ukazovat změnu do té doby, dokud rozhraní studené a teplé vody nevystoupá k teploměru. Výměna vám tedy nepomůže.

"Nějaké rady?"

Ano. Jen jedna. Neřešte to. V životě jsou důležitější problémy. Konec konců některé bojlery teploměr vůbec nemají a taky se to dá přežít.

Nastavte termostat tak, aby vypínal topné těleso při dosažení teploty 60^oC a na teploměr se vynechte.

úplně správnej postup by byl, že byste si ještě před snížením ohřevu zjistil spotřebu elektriky (resp. po přepočtu peněz) při současnym nastavení teploty, pak byste to porovnal se spotřebou po snížení teploty;
protože do spotřeby se vám motají i všechny ostatní spotřebiče (kromě lednice nepravidelně používaný (a i ta lednice spíná nepravidelně podle toho, jak moc se otevírá)), a protože přímo na dráty bojleru si sledování odběru asi nezapojíte, tak byste to musel vysledovat o víkendech, kdy jste pryč (to byste pak ani nemusel brát v úvahu spotřebu lednice - ta by byla cca pořád stejná, takže do rozdílu spotřeb dík snížení teploty ohřevu by se nepromítla),
to že po snížení teploty ohřevu by vám bojler při prvním ohřívání odebral víc než při vyšší nastavený teplotě, byste si podle odhadu ještě mohl k rozdílu přidat - měřil byste totiž to, co je podstaný: jak souvisí, resp. jak jsou velký, tepelný ztráty bojleru při různých teplotách ohřevu (samozřejmě obojí byste musel srovnávat za cca stejných teplot v bytě, resp. v koupelně, ale taky byste je měl správně mít jak z teplýho období (což je teď), tak zas z toho chladnýho (dá rozum, že ztráty by se lišily např. při teplotách 32°C, a 18°C...));
samozřejmě nakonec (cca po roce) byste to samý měl zjistit z porovnání vyúčtování za elektriku...;
nebo i dřív ze sledování hodnoty spotřeby nočního proudu průběžně po nějakých delších obdobích, kdy by se měla projevit změna navzdory nepravidelnostem dík nepravidelnému odběru ostatních spotřebičů, ovšem k tomu vám chybí hodnoty stejnejch časovejch úseků před snížením teploty... (maximálně si teď před vypnutím bojleru a následným snížením teploty ohřevu můžete opsat hodnotu z nočního proudu s tím, že dýlka srovnávacího období bude daná posledním vyúčtováním elektriky, který máte); ty kratší úseky ale samozřejmě můžete vypočítat podle údajů o spotřebě z ročních vyúčtování (teda pokud je máte);

mimochodem, výsledky takovýho měření by mě (a asi nejen mě) docela zajímaly - můžete je sem hodit třeba i po řadě měsíců, za rok..., pokud se to zas nezměnilo (nezmění), vlákna by měly bejt přístupný po jakkoliv dlouhý době

Zřejmě je opravdu poškozený a ukazuje posunutě.

Může být klidně poškozený..

Ale tak jako tak je to jeden z největších šmejdů co kdo mohl vymysle.

Cena nového se pohybuje (dle konkrétního typu) od cca 39 do 120Kč.

Také mohla být "závada" v tom, že mezi tím koncem teploměr co má být přiložen na povrch ohřívače a ohřívačem..bylo kus vaty resp.izolace ještě od montáže.

Jinak "setrvačnost" tohoto "teploměru" (skutečné teploměry ať se na mne nezlobí) je opravdu velká, takže to že Vám 10 minut po sprchování ještě ukazoval v červeném, je zcela normální..

nedá mi to, abych se znovu umanutě nehlásil se svou obhajobou tohodle typu teploměru - vlastní zkušenost: když už byla voda dost vyplencaná, a bojler zapnul, teploměr během desítek vteřin dokázal zareagovat, a ukázal, jak teplota nahoře prudce spadla dolů (protože jí promíchal ten proud studený vody vzniklý po zapnutí ohřevu), žádná velká setrvačnost se teda neprojevovala (a samozřejmě taky hned opravdu tekla z bojleru znatelně studenější voda),
ale nakonec i prodleva 10 minut by pro praktický užitek neznamenala vůbec žádnou překážku (ale 10 minut po sprchování to prostě ukazuje stejně ne kvůli teploměru, ale protože nahoře je voda pořád stejně teplá, tak to má bejt, aby se teplota dolní studený a horní teplý vyrovnávaly co nejpomalejc (a taky že jo - to zdaleka není 10 minut, to jsou spíš hodiny))
teď je ovšem na ten teploměr asi nejhorší doba - jestli je v koupelně ke 30°, ohřívá se tak i vnitřek toho teploměru, to pak může reagovat hůř (já se naivně domníval, že je to vyřešený tím, že spirálka je nějak izolovaná dole na konci toho krčku, aby mohla pěkně reagovat jen na teplotu nádoby, ale už jsem tady byl poučenej, že spirálka prostě reaguje na celej sloupec vzduchu ve válečku teploměru),
nicméně z vlastní praxe tvrdím, že aspoň můj teploměr ukazoval pěkně - dala se z něj zbývající kapacita bojleru dobře odhadnout (už to tak nesleduju, mám nový bojler a nejspíš nastavený větší stupeň ohřevu - zvlášť teď v těch vedrech);
jestli reaguje tazatelův teploměr dobře, nebo špatně, to se dá (aspoň když je v tom bojleru) těžko říct, jestliže sám tazatel píše, že i po vypotřebování obvyklý dávky vody před dalším ohřevem teče z bojleru pořád voda tak horká, že pod ní neudrží ruku...

Jestli Váš "teploměr" tohoto typu ukazuje přesně (i když co vlastně ukazuje?-prostě "něco"..), tak máte spíš štěstí.

Já mám doma dva tyto zázraky...a při stejné teplotě ukazují diametrálně odlišné hodnoty.

Naštěstí mi to nevadí, protože v ohřívači který je důležitý mám čidlo teploty od soláru (v teplotní jímce, jak by měl být i správný teploměr) a to ukazuje s přesností na 0,1stC.

Není to tak dávno, co výrobce dával do ohřívačů klasické teploměry do jímky...s ukazatelem ve stupních Celsia, což i běžnému absolventovi několika tříd ZŠ plně stačí k tomu, aby věděl kolik vody a jak teplé v zásobníku má...ne odhadem, ale zcela přesně.

Poslední dobou sevše zjednodušuje a odůvodňuje "jednoduchou obsluhou" či čitelností pro uživatele. To samozřejmě není pravda, jde jen o výrobní náklady...srazit co nejníže bez ohledu na funkci zařízení.

P.S. jistý renomovaný český výrobce ohřívačů se chlubí tím, že tento "teploměr" navrhoval designer XY...To je pro uživatele jistě přínosná informace...Osobně bych uvítal daleko raději klasický teploměr co ukazuje přesně...a jeho stupnici dělal třeba Franta z Dolní Lhoty.

čím je tarif víc super, tím víc se za něj paušálně zaplatí (-: (a jsou tvrdší podmínky na zavedení - tipnul bych mít po celym bytě bytě natahaný přímotopy - samozřejmě potvrzený (jak je budete používat, je už pak vaše věc), jakož skoro jistě i trojfázovou elektriku), to by se vyplatilo tak domácímu velkopěstileli marihuany...;
jestli ta varianta u PRE ještě platí, tak můj návrh na 16 hod zvýhodněný sazby (mimochodem už ne tak zvýhodněný, ale ta původní 8hodinová čistě na bojler by vám taky zůstala) by se možná (při zvýšený spotřebě, jinak ne) ještě mohl vyplatit (taky ty podmínky zavedení by měly bejt měkčí) - ale i to jsem uváděl spíš jako zajímavůstku (zvlášť v nájemním bytě)

(další varianta je, že je v hodinách šťastné paní domácí prostě vada, a měřej to obráceně, ale tomu se mně nechce věřit)