Kyselina solná do Geberitu?

HCl bych nedoporučil používat.Porcelán i plasty jí vcelku odolávají dobře,ale ve splachovačích jsou použity leckdy mosazné součásti,ty se v HCl rozpouštějí.Ne celé,ale hlavně zinek v nich a tyto součásti ztrácejí pevnost a drolí se,.Je lépe použíávat speciální prostředky,jako Domestos nebo Savo,ty obsahují chlornany,které také rozpouštějí kámen.Pokud je ve vodě minerálů hodně,uvažujte o změkčování technologické vody.Tedy vodu pro zdroje teplé vody i splachovače.

JABRAKA

Vaše navrhované zředění je asi 7 promile, to můžete bez obav použít, pokud tam nejsou přítomny kovové prvky. Já používám pro různé čištění 3,3% (1+9 vody). Pro trvalé řešení stačí na přívodního potrubí přiložit dva silnější magnety proti sobě stejnými póly (musí se odpuzovat) a je po problémech (trubka nesmí být ze železa). Žádné škodlivé plyny se při rozpouštění vodního kamene pomocí zředěné HCL neuvolňují, pouze CO2.

Vhodné jsou kruhové magnety z mikrovlnky. Musí se ale rozpůlit na půlkruhy, protože magnetický tok je nasměrován jinak, než potřebujeme k našemu účelu.

Dobrý den, odpovím Vám (netradičně) otázkou. Proč zrovna tato kyselina, resp. máte zjištěno, zda rozpouští vodní kámen a jak reaguje s vodou? Já bych zůstal u toho octa, který je tutovka. Zdravím!

No, aby to nefungovalo jako přípravek (tuším) Fixinela - ten při styku s vodou kouřil a silně zapáchal. Také v tom byla nějaká kyselina (která nesměla na chrom). Ale, co? Vyzkoušíte a když to zničí Geberit, tak si koupíte zase jiný .

Z otázky mi není jasné o čem je řeč. Je to nějaká keramická mísa a nebo plastová nádrž na vodu?

Do sanitární keramiky bych kyselinu chlorovodíkovou klidně použil. Pouze je lepší ji naředit na nižší koncentraci (jeden díl kyseliny a dva díly vody).

Do plastové nádrže na vodu bych kyselinu nedával.

Bruno urazil sám sebe, protože neví, že 0,7% je 7 promile.

10:0,2=50; 33:50=0,66%...50 znamená zředěno 50 krát; 33 znamená běžnou koncentraci HCL pro technické použítí. Výpočet je zjednodušený, protože se jedná o velké zředění. Pokud by se jednalo o menší zředění, musel by se objem ředěné látky započítat do celku. Je to OK?