Jak naučit dítě na nočník - 2 roky

Ahojky, můj syn taky nechtěl vůbec na nočník a táhlo mu na 2 roky. Nechtěl na něm vůbec sedět. Nenutila jsem ho. Jen jsem ho zkusila posadit na nočník a číst mu u toho třeba pohádku. Když něco do nočníku vytvořil, tak celá rodina ho chválila, tleskala a tak, prostě komedie. To se mu líbilo. Měsíc před 2 narozeninama chodil bez pleny a to i na noc..Chce to jen trpělivost - ono to příjde.

hlavně to nesmíte lámat přes koleno netlačte na něj vždy se ho zeptejte jestli nehce čůrat a nebo to běžte jen tak zkusit. Nesmí se to dítěti zprotivit nebo se zatvrdí a nebude chtít vůbec. Je důležité když se mu to poprvé povede hezky a hodně ho pochválit a třeba mu dát nějakou drobnůstku třeba sladkost. Spoustu lidí říká, že je to špatné, ale mě se to vždy osvědčilo. Jsou mu teprve dva roky tak nepospíchejte. Chce to dlouhou trpělivost.

samozřejmě nedávat mu odměnu pokaždé jen ze začátku.

samozřejmě nedávat mu odměnu pokaždé jen ze začátku.

Zde je velmi inspirativní článek: prozeny.cz/...

Ve dvou letech už musí rozumět, co po něm chcete, ale asi se mu nechce poslouchat ;.-) Já jsem měla podobný problém, a tehdy jsem si všimla, že je mu nepříjemné se počůrat, když má nahý zadek. Když byl oblečený, klidně to pustil do kalhot, ale když jsem ho nechala pobíhat od pasu dolů nahatého, případně jen s bačkůrkami, kupodivu si vždycky doběhl na nočník. A i kdyby náhodou ne, máte lepší možnost si všimnout, co se děje, rychle ho popadnout a šupnout na nočník. Po pár týdnech s nahou prdelkou nebyl s čůráním problém. U mladšího syna jsem to pak s úspěchem uplatnila znovu a taky to zafungovalo.

Ano, jak píše níže fany, nemusí to být posazení na nočník, u kluka stačí nočník přistrčit

Ve dvou letech to není žádná tragédie, ty časy, kdy jsme my byli posazováni na nočník ledva jsme se naučili sedět jsou naštěstí fuč. Nechte ho, on si sám zjistí, že mu není příjemné běhat mokrý a pokakaný. My to řešili přes léto, nedávali jsme pleny, ale jen kalhotky a ono to studí a není to příjemné. A zároveň samozřejmě musíte mít ten nočník pro něj pořád k dispozici. Dcera na něj pak kolem těch dvou let začala chodit sama, ani nám to neříkala, takže občas čůrala přes kalhotky, no a co? Teď jí budou tři a chodí na velký záchod, ale občas zatouží ještě po nočníku a tak jí ho nezakazuju - vezme si knížku a na nočníku si "čte". Nechávám tomu zkrátka volný průběh a včechno funguje, jak má. Hlavně se nenechte otrávit dotazy typu : "a on ještě nechodí na nočník, to náš malý...".

Každé dítě je jiné a potřebuje svůj čas. Držím palce

A proč ho nutit sedět? U mě se osvědčilo naučit je čůrat vestoje, bylo jim rok a půl, nechala jsem je běhat nahatý, abych viděla, až to na ně přijde a pak jen přišoupla nočník. Během pár dnů už si říkali sami.

A dát k záchodu schůdek.? A pootevřené dveře? Nechat bez pleny, dojde si sám.

Not je problém který jsme taky řešili... jak už tu někdo psal.. je to trošku o té odměně... Náš Vojta nechtěl na nočník za žádnou cenu. Tak nastoupila odměna v podobě kinderky a samozřemě divící se afektovaná scéna jakéhože šikulu to máme doma... to neslo sebou i jistou deformaci... když jsem se dostatečně nedivil jeho šikovnosti, bylo zle... pak bylo období kdy už jaksi objemově i kapacitně nočník nestačil produkci Vojtíkovo prdelky a bylo další přesvědčování o tom samém ale na toaletu. Po zakoupení krásné protiskluzné stoličky a dětského sedátka to pak šlo. Ovšem riziko vyplívá z toho že jsem šel v noci na toaletu a v rozespalosti jsem si nevšimnul toho dětského sedátka...au...pak si zase jednou Vojta neuvědomil, že namá nasazeno svoje sedátko...bylo zajívé jej pak lovit z mísy... no pobavila se celá rodina nad konzervatívním přístupem k novatám našeho Vojty...

Máme čerstvou zkušenost, protože jsme pleny odložili teprve před měsícem.

My jsme to nijak extra neřešili, protože ne na nočník se mu nechtělo ani kolem třetích narozenin, když jsme přitlačili, tak byly scény, nepomáhala ani sušenka za odměnu. Nakonec jsme si všimli, že kvůli tomu moč zadržuje. Volali jsme doktorce a ta nám řekla, že zadržování je rizikové a mohou z toho být zdravotní komplikace.

Tím jsme definitivně řekli, že nám můžou všichni odpůrci plenek políbit šos, a nechali jsme chlapce, ať si čůrá, jak chce, a vrátili jsme se do plen.

Jako všechna podobná "ach tak dramatická" témata se to vyřešilo samo jednoduše a rychle. Asi měsíc po třetích narozeninách jsme jeli kolem bazénu. Ptal se na ten bazén, tak jsme mu řekli, že bychom s ním moc rádi tam chodili, ale že tam můžou až velký kluci, co nosí trenýrky. Sám si řekl o trenky, první dva dny se to občas nestihlo a šlo to na zem, ale potom už v pohodě. Na spaní mu plenku ještě dáváme, ale spíš pro jistotu, většinou ji nepotřebuje.

Není kam spěchat - je to otázka vývoje a až to v hlavičce dozraje, půjde to téměř samo a snadno. Každé dítě to má individuálně, stejně jako některé mluví dřív a jiné později. Pokud ho budete nutit přes odpor, zablokujete ho natolik, že to ještě hodně dlouho nepůjde. To vím z vlastní zkušenosti, syn (v roce a půl) se tak zasekl, že na nočník ani za nic a když jsme mu schválně nedali plínku, tak se prostě nekakalo, tu plínu nosil za námi třeba půl dne a škemral "pínku, pínku" a až ji dostal, spokojeně se vykakal. Druhého syna jsme už tak brzy netrápili a ve dvou letech to šlo samo a ani jsme ho nemuseli moc učit.

Dejte mu čas. ted to samé řeším s 25 měs. dcerkou - také se jí nechce na nočník, stále nosí pleny, ale rozhodla jsem se že ji nechám doma běhat bez plen - má jít v září do školky tak bych ráda aby se to naučila.

Jinak syn začal chodi na nočník ve 2 a půl letech. Nočník měl pořád na očích, sem tam jsem se ho zeptala jestli chce čůrat, odpověd byla skoro pořád že ne. Opakoval jsem mu že se tam chodí čůrat a kakat. Sem tam jsem ho tam vysadila ale když nechtěl tak jsem ho nenutila. Pak jsem ho tam třeba 14 dní nevysazoval. A jednoho dne z hodiny na hodinu si sám řekl že chce čůrat. Za 14 dní tam chodil i kakat. Dnes jsou mu 3 a půl roku a chodí na záchod. (to asi od necelých 3 let). Brzy nepotřeboval ani plenu na noc (vlastně už i v těch 2 a půl letech mel plenu ráno suchou, ale měl ji pro jistotu) Neměli jsme téměř žádnou nehodu.

Takže chce to čas.