Energeticka narocnost budovy

V praxi to znamená dražší vytápění. O kolik, to vám žádný posudek nezjistí, ale zhruba to bude 3-5 násobek proti běžnému modernímu domu (tj. odhadem moderní 50 ročně, starý klidně i 200 ročně). Nejlepší by bylo vidět původní účty ze energie.

Další řešení záleží na dispozici, poloze domu, památkářích...

Zapomínáte skoro určitě na riziko, že až polovina pronájmů bude pro vás finančně nulová, neb škody na majetku, neuhrazené nájmy atd.

Dekuji za nazor, 3-5 nasobek jsem opravdu necekal, co jsem srovnaval v inzerci, tak drazsi domy/vily jsou jednou tak drazsi a maji G, pritom lokalita da se rict stejna, coz jsem si rikal, ze to nebude tak neresitelny problem. Mam sjednanou schuzku, chci se nejakym zpusobem sam trochu pripravit, proto k vam smeruji tento dotaz. Vila ma pomerne vysoke stropy a snazim se udelat predstavu co spolkou prave energie. Vilu budu prvni 1-2 roky obyvat ja osobne v nejvyssim patre nejspise, veskere energie spadnou na me. Rizika si uvedomuji, vim jaci lidi jsou, ale tohle si budu muset pohlidat sam.

On je PENB pro starší budovy přesný součet nepřesných čísel. Sám jsem měl výsledek A pro dům o 240 m2 LP 1828, výsledek asi nejvíc ovlivnily extrémně tlusté stěny. Ovšem reálně se tam platilo v plynu asi 40 tis. ročně za TUV/topení + 7m dřeva do krbu, což A rozhodně není.

Slyšel jsem (agentura JPP), že ve stejném domě dvoje různá okna mohou znamenat rozdíl až 2 kategorií, přičemž účty za energie jsou takřka stejné. Např. paneláky jsou obvykle F-G a taky to není nějaký studený odchov za těžké peníze, protože mají levné ústřední vytápění.

Ten 4 násobek byl vztažen vůči zateplenému modernímu RD, kde se část funkcí podřizuje úsporám a např. solárním ziskům atp. Tupý příklad - v novém domě topím 4 měsíce za rok zhruba půl hodiny denně, zatímco ve starém topím na stejnou teplotu 5 měsíců průměrně dvě hodiny denně.

Je tedy asi jasné, že jediné řešení je mít účty za energie za poslední 3 roky a korigovat čísla dle obsazené plochy a/nebo počtu nájemníků s důrazem na zimní období.

Ohledně rizik - zmínil jsem se jen proto, že moji pronajímající kamarádi disponují mnoha nehezkými historkami, držím vám palec, ať jich je co nejméně.

V čem je levné ústřední vytápění? (možná tomu tak bylo před desítky let)

Bydlím v rodinném domku a topím plynem. 1GJ mě stojí 450Kč.

Kdybych topil elektrikou, tak mě vyjde 1GJ na cca 700Kč.

Oproti tomu tchýně bydlí v paneláku a platí za 1GJ cca 650Kč. To je prakticky na úrovni topení elektrikou.

Dle posledního vyúčtování mě jedna 1kw/h vyšla na 1,346 Kč včetně měsíčních záloh.

Na 1GJ je potřeba 277,77 kwh to je cca 373,87 kč. Kotel má psanou účinnost 96%. To je pak 389,45 kč.

Kotel mě stál cca 17tis. Komín žádný nemám, je to turbo, takže jen trubka přes zeď. V ceně kotle je ale i oběhové čerpadlo , trojcestný ventil, řízení. To bych u dálkového vytápění musel kupovat a instalovat také.

Kotel již pracuje 10tým rokem prakticky bez poruchy. (za opravy jsem nic neplatil). Životnost samotného nízkoteplotního kotle bývá 20-30let. (ostatní věci co se většinou kazí - čerpadlo, řízení, ventily, jsou potřeba i u dálkového vytápění)

Vezmu ,že vydrží 25. To nám vychází měsíční náklad 56,66kč.

56,66kč + 389,45kč = 446,11 kč na 1GJ.

Jak jste došel k ceně 450Kč.?

Účinnost kotlů 95 % je uváděna výrobci u nových kotlů, avšak je jí dosaženo pouze při plném optimálním výkonu kotle. Hlavně při startech až do dosažení optimálních parametrů je účinnost podstatně nižší. V případech kdy je použito několik kotlů, které postupně nabíhají, nelze s účinností 95 % počítat. Také v létě, kdy kotelna ohřívá pouze teplou užitkovou vodu, je účinnost podstatně nižší. Průměrná roční účinnost kotlů v reálném kotli tak je cca 80 % to znamená, že na 1 GJ tepla se spálí 29,38 : 0,80 = 36,73 m3