Základová deska a položení odpadů

Souhlasím... s panem Milanem... dobrá odpověd...

pokud stavíte svépomocí, pak máte ze zákona povinnost sjednat si stavební dozor, který řeší to na co se tu ptáte. Dále pak ne všechny informace o projektu jsou ve výkresové části... chcete číst také přílohy a hlavně technickou zprávu. Pokud v projektu opravdu chybí údaje o kterých píšete pak vám je musí sdělit projektant, protože ten maloval projekt na základě místního šetření a na základě geologického průzkumu a podle něčeho provedl výpočet. Stejně tak musí projektant sdělit všechny parametry chráněných prostupů pro všechny technické sítě.

cenový rozdíl betonu s domích poměrů a z betonárky má dva rozměry. Jeden poměr je 1:1.33 tedy že domácí beton je o třetinu levnější než z betonárky a pak je tu druhý rozměr poměru a ten zní = celková cena stavby se všemi náklady na používání a lidskými životy :1 = tím mám na mysli, že v tomto místě stavby se prostě NEŠETŘÍ!

Hezka odpoved pro nekoho kdo na to ma. Je spousta mladych rodin (zenska na materske, deti, hypoteka) ktery ziji od vyplaty k vyplate a tento primer funfuje do te doby dokud mam penize na pokracovani stavby. Pokud mam nejaky limit do ktereho se musim vejit, musim ho respektovat nebo nepostavim. Jednoducha matematika.
Samotne vyliti zakladove desky u baraku 10x10 je prace na jeden den pro max. 10lidi. Pokud si vezmu zednika a poprosim rodinu a kamarady, uvarim obed a v 16-17 hodin je hotovo.
Ted jsme zalevali 10x12 strop z miaka u brachy, tma to bylo jeste s dopravou kolecek do patra.
Takto usetrit lze i na jinych castech stavby a ono to nakonec udela peknou sumicku uspory. Je samozrejme ze si nebudu sam delat rozvody elektriny a podobne veci. Tam ten primer ke zdravi plne respektuji.

pane kejikl, ono by se o tom dalo polemizovat donekonečna. Samozřejmě se na to dá dívat i tak jak píšete a jistě mám pochopení pro nedostatečný zdroj příjmů a jistě není mým úmyslem komukoliv ubírat právo na vlastní domeček, byť stavěný jako vlaštovčí hnízdo. Jenomže, realita je jiná než je představa že budu stavět domeček tak že z každé výplaty koupím tři cihly a pytel cementu a dobří lidé mi snad pomohou. Je strašně nezodpovědné začínat stavět nebo nákladně rekonstruovat, když nemá člověk finanční rozvahu. Před každou stavbou se musí plánovat a to dlouho a důkladně. A neplánuje se jen nad technickou stránkou věci, ale také nad finanční stránkou. Je strašně špatné, když se řekne, že tu mám půl milionu na hrubou stavbu a musím ušetřit dvěstě tisíc abych si nemusel půjčovat... takhle nefunguje finanční rozvaha.

Jak píšete, je dost možností jak ušetřit, ale NIKDY, to nesmí být na úkor těch nejdůležitějších částí stavby. A základy nebo základová deska JSOU nejdůležitější. Proto se na základech nesnažím ušetřit na kvalitě... Stačí když se nebude mrhat materiálem, časem a energií, aby se dalo říct, že se ušetřilo.

Je zvláštní, že se lidi radí o tom jakou barvu pokojíku mají zvolit a v jakých šatech jít na večeři, ale neporadí se jak stavět, neřku-li, že je to povinnost ze zákona. Správně spracovaný projekt a odborný dohled, i když něco stojí, dokáží ušetřit víc než by se mohlo zdát. Jen kolik prostředků se promrhá když se zapomena na jeden prostup v základě? A takových drobností je tisíc, na které se dá zapomenout a nad kterými se mávne rukou a je slyšet ono krásné " to je jedno to se pak vybourá" a přitom stačí si před každou fází stavby pozvat odborníka a nechat si povědět co vše se může stát kde se dá uštřit a na co si dát pozor a kde se nejčastěji vyskytují problémy. A je vystaráno a stavebníka to pak v uvažování a v rozvaze pak samo navede na správnou trasu.

Souhlasim s tim ze na nejdulezitejsich castech stavby se nesetri. Nemyslim si ale ze by rucni betonovani zakladu bylo setrenim na nepravem miste. Staveli tak nasi tatove a pokud se neudelala chyba jinde, domy stoji a verim ze budou stat dalsich 50 let.
Financni rozvaha pri stavbre svepomoci je hezka vec, ale je to teorie ktera v pripade stavby svepomoci nema moc spolecneho s praxi. Za 3 roky od vydani meho stavebniho povoleni stala znacna cast stavebniho materialu skoro dvojnasobek ceny s kterou jsem kalkuloval v rozvaze. Troufam si rict ze pokud domek nepostavi firma za 1 - 1,5 roku naklic tak nejste schopni udelat nejakou presnejsi rozvahu.
Je to tak jak se vsim, investice, ktere mi dovoli setrit si mohou dovolit jen ti bohati...

Dovolím si s váma nesouhlasit pane Kejikl. Ještě před třiceti lety bylo jen velmi málo rodinných domů postaveno na základové desce (dále ZD) Domy stavěné svépomocí se stavěli na základových pasech(dále ZP) do kterých se vkládal lomový kámen a beton byl jen spojovací výplňovací materiál a proto jej nebylo potřeba nijak velké množství a rozhodně nevadila ani nižší kvalita. V praxi jsem si ověřil, že dům může stát i na suchém kamenném základu bez betonu. V dnešní době se staví i na méně únosných podložích a aby se numusela provádět pilotáž, je tu lépe použít ZD. Aby však ZD měla správný význam a smysl, musí být jednak z kvalitního betonu vyrobeného v betonárce a jednak se správně spočítanou a rozmístněnou výztuží.

Finanční plánování stavby a její finanční realizace je tak trošku věda. I ten kdo staví svépomocí, by si měl nechat vypracovat finanční plán stavby a toho se držet od začátku do konce. Víte ono to není jen o tom má dati a dal a tamhle Pepa ze lhoty mi udělá lepší cenu než Franta z Horní Dolní. Je to složitější okruh v jednotlivých návaznostech na různé části stavby a o schopnosti vyjednat výhodné podmínky. To že stavebník použije selský rozum, ještě neznamená že jej použil správně. To že koupí laciný písek, ještě neznamená úsporu. A hlavně i nejlíp sestavený finanční plán stavby postrádá význam, pokud není dodržen a pokud se nehlídají všechny oikolnosti a vnější vlivy kterým je nutno se přizpůsobit tak aby to bylo přínosem. Celou problematiku plánování je nutno chápat v širokém kontextu a mít v oku i místní trh a ceny a znát možnosti a vědět co si dovolit za změnu v projektu.

Jiří 1*

Kejkle, samozřejmě že by se s Vámi dalo souhlasit. Určitě takto postupuje spoustu stavebníku. Jelikož chodím i na jiné stavební servry, vím co se nadělá chyb, které se pracně odstraňují. Nicméně souhlasím s Jiřím. Protože ušetřením na základové desce, nebo základových pasech můžete ušetřit tiisíce. Ale musíte počítat i s tím, že budete muset výpomoc kamarádům vrátit. Jsou i tací, co nemají na to čas a vědomosti. Pokud je na stavbě 10 lidí, někdo musí být "fořt" a dirigovat kdo co proč a jak.

Přeji Vám, aby jste vyvrátil zkušenosti ostatních, že vybetonování desky přijde mixem levněji, nežli kolečkovat svůj míchaný "beton".

...a to je další pohled... a rozhodně není zanedbatelný...

No a pokud si sám nakopeš hlínu na cihly a pak si je doma v troubě vypálíš, tak to teprve ušetříš peněz!

Taky jsem se začet do této diskuze, taky stavím svépomocí. Ano, v projektu některé věci chybí, třeba bádám nad tím jak udělat šaluňk aby se to při lití desky nerozjelo. Jinak vše důležité v projektu mám a taky projektanta = stavební dozor = nápovědu na telefonu. Já zase třeba nechápu proč bych si sám nedělal elektriku (zkoušku z vyhl. 50 mám, i když můj obor je slaboproud), voda v plastu je lahůdka když si mám kde půjčit svářečku a odpad, tam nic nehrozí Jo a míchat beton na základovou desku, no to snad ne. Problém je nejen nižší kvalita (pevnost) betonu, ale aby se beton spojil, musí se na sebe navázat dřív než začne tvrdnout. Takže systematicky pokračovat z jedné strany na druhou. Taky při lití desky možná budu betonovat. Po nalití desky by mělo něco zbýt, z toho se nalije deska do dílny (10m2). Pokud zbyde málo, na tu dílnu si to domíchám (tam na tom opravdu nezáleží). Pokud zbyde moc, bude se moct v dílně jezdit s tankem

To přeci ani není možné...

Já dělal zákl. desku v r.2007 a v projektu od G-servisu tam vše takové je popsáno.

Před vylitím zákl.pasů jsem dle projektu udělal na jedné straně prostupy pomocí trubek na kanalizaci,vodu a plyn,aby se mi to nezalilo a nemusel pak pikovat prostupy.Označil si je drátama vytaženýma nad terén,abych po vylití věděl kde kopat.Po vylití zákl. pasů jsem do nich zapíchal výstužný drát po cca 1,5 - 2 m.Po 3 dnech jsme začli se ztraceným bedněním a přečnívající konce výstuží ohnuli směrem dovnitř.Prokopal jsem se k oněm prostupům,poté "žábou" zhutnil zem vně zákl.pasů a dle projektu položil kanalizaci a vytáhl prostupem ven.Vyčnívající vývody kanalizace zakril igelitem a oblepil,aby do ní nepadal bordel.Pak kanalizaci zapískoval.Zavolal jsem plynařovi,aby mi udělal trubku do L a protáhl prostupem pro plyn a prostupem pro vodu protáhl "chráničku" co se používají pro vedení el.kabelů v zemi tak,aby vyčnívala nad zákl.desku a později jí mohl protáhnout vodovodní přípojku.Vně zákl.desky jsem díru pro prostupy zapískoval a zasypal kam.drtí.15 cm pod horní hranu zákl.desky jsem navozil kamennou drť,na ní položil karisíť a svázal s ohnutýmy výstužemi ze strac.bednění.Spočítal jsem si kolik m3 + - betonu budu potřebovat a objednal MIX.Také jsem měl v projektu napsáno,že to musí být beton B20!

Vůbec mě nenapadlo,že si to budu míchat sám...

Kanalizace v zákl.desce byla z trubek DN125 a vývody nad zákl.desku DN100.Prostupem do kontrolní šachty též DN125.

Tady dochází ke zmatení termínů... základy pro rodiný dům nejčastěji tvoří základové pasy, nebo základová deska. Jsou i jiné možnosti, ale o ty ted nejde. Pokud tvoříme základovou desku, pak tu musíme vyztužit armaturou, kterou musí navrhnout projektant, protože na tom lze hodně zkazit. Oproti základové desce jsou tu základové pasy do kterých se výztuž nedává a to proto, že to je zbytečné a neekonomické. Rozdíl je v přenášení zatížení stavbou do okolní zeminy. Základové pasy jsou monolit, který přenáší zatížení jen a pouze kolmo bez vlivu šikmých tlaků a tak není nutno tento tlak vynášet jinam pomocí armatury než kam tlak původně z konstrukce míří. Je to dáno tím že pasy jsou jen o málo širší než je šířka nosných zdí. Základová deska také přenáží zatížení kolmo ale tím že je na ni jako na celek vyvíjen tlak jen v některých jejích částech (obvodové zdivo.) tak dochází k její deformaci. Prostě se láme. A proto musí být vyztužena železem, aby tlak nerovnoměrně vyvíjený na desku byl vynášen rovnoměrně po celé ploše desky.

To je důvod, proč tvrdím že do základu je zbytečné dávat železo. A je s podivem kolik stavebníků tam to železo cpe a utrácí nemalé prostředky v mylném domění že tím vyhrává bitvu o statickou rovnováhu. Naproti tomu jsou tu stavebníci, kteří podcenují význam odborně provedené a vypočtené armatury v základové desce a naplácají KARI sítě jak je napadne a nepřemýšlí a možná ani netuší nic o přítomnosti smykového působení sil... Na základech domu se prostě nešetří a každý krok musí být posvěcen projektantem. Jinak se pak marně budete s někým radit proč vám praská barák když stojí na skále... Stavebníci bez základních znalostí stavařiny se velmi často pletou ve svých doměnkách o logice působení tlaku, který většinou není jen kolmý...

pane monikak?,

základy 60 cm široké, buď jste se spletl, nebo stavíte panelák, nebo máte hodně peněz...

nepíše se bez papíru, ...pšt

Nespletla jsem se, opravdu to je 60 cm. V projektu bylo dokonce psáno 70 cm. Peněz není nikdy nazbyt ale na tomto jsme nešetřili.

Já mám základy široké 50, hloubka 90 a projektant na tom dost trval. V hloubce pod 0,5m mám písek, spodní voda v hl. 130. Kopal jsem to ručně, v základech polystyren (dole 5 cm, nad 0,5m 10 cm) a výkop se nahoru trochu zužuje. Šířka betonu nahoře 35 - 40 cm. Taky v základech nemám železo, za to pořádný věnec okolo desky. Koukal jsem že to tak nikdo nedělá - mám v projektu výšku věnce 18 cm, kopeček na podsypu, tím se od kraje deska ztenčuje z 18 na 10 cm. Myslím že až moc dokonalé, ale projekt respektuju. Jinak v základech utopená spousta šutrů, bohužel u betonování jsme byli jen dva a místo házení dalších šutrů jsme museli rozhrnovat beton. Zbylo mi polovina šutrů a pod soklové tvárnice jsem potom dobetonovával někde až 10 cm. Jo a ten polystyren - výkop měl dokonale rovnou a hladkou vnější stěnu, polystyren jsem k hlíně přilepil montážní pěnou. Spodní hrana cca 5 cm zahrabaná do písku. Spousta chytrých mi říkalo že mi polystyren vyplave, všechno dopadlo perfektně. On se dá obelstít i archimedův zákon - tím zahrábnutím spodní hrany do písku aby pod něj beton nenatek.