Je možné napojit dvě gája na jeden krb - jedno vedle do místnosti druhé do horní místnosti?
2x
A jde o "krb" anebo přesněji "krbová kamna"?
U krbu se předpokládají "vyšší nároky na tah", mohlo by se tedy stát, že napojení i jen jednoho gája může způsobovat problémy s tahem, zejména při zatápění nebo přikládání, pochopitelně ale záleží na tom o jaký "krb" předpokládám kr. vložku se jedná.
Pokud jde o krbová kamna, pak napojit dva tepelné výměníky gája lze za předpokladu,že kamna nejsou náročná na tah komína, neboli (což s tím souvisí) mají "nižší účinnost", a pak také záleží na způsobu topení v těchto kamnech, topí-li se stylem "přikládání" kdy se topí "intenzivně" a kamna hoří plamenem, pak bude zachován relativně dobrý tah a výměníky mají smysl, jestliže (pokud to konstrukce kamen umožňuje) se topí spíše stylem "odhořívání" nebo prohořívání, nebo jde o kamna s "pomalým hořením" nebo stáložárným způsobem vytápění a vysokou účinností pak spaliny jdoucí do kouřovodu a potažmo komína u těchto kamen budou již "natolik vychlazené", že další "ochlazení spalin" formou tepelného výměníku gája může znamenat ztrátu tahu a i tak by kamna dala "gájem" jen "nízký výkon", čili to je třeba zvážit, (zkrátka jsou způsoby topení i u kamen s nízkou účinností kdy kamna většinu tepla předávají pláštěm) nebo lépe uvést jaká máte kamna typ, značku atd.
doplněno 11.02.15 18:46:Příklad z praxe, mám klasická kamna kerpen (petry) udávaná účinnost (spodní hranice) je 72%, pokud v těchto kamnech topím přikládáním tzn. dřevo, brikety čili . převážná část doby kdy se topí kamna hoří plamenem pak výměníky mají pro tento styl topení smysl a bez problému mi fungovaly i s dvěma gáji na relativně "krátký komín". Jestliže ale v těchto kamnech topím odhoříváním (dřevěné brikety, uhlí atp.) nebo prohoříváním (koks, dřevěné uhlí) pak gája ztrácí smysl, kamna totiž hřejí plamenem jen cca 3-4 hodiny +,- a převažující fáze topení je "stáložárná" kdy palivo v kamnech mnoho hodin nehoří ale jen "žhne" kamna tudíž potom předávají většinu tepla pláštěm, a minimum kouřovodem.
doplněno 11.02.15 19:00:Pak, to jsem zapomněl také velice záleží na "tahu komína" je-li velice dobrý nebo velmi vysoký, pak si můžete dovolit i s kamny s "vyšší účinností" vřadit třeba i to gájo.
doplněno 11.02.15 19:08:Tah vašich krb. kamen, nebo vložky, nemáte-li problém s roztápěním, nekouří-li kamna při přikládání, hoří-li prudce při otevřeném přívodu vzduchu pak máte dobrý tah o výměníku lze uvažovat, naopak je-li problém krb kamna roztopit, hoří-li neduživě, nehoří prudce ani při naplno otevřeném primárním vzduchu, pak jde o topidlo buď s vysokou účinností nebo jde o nízký tah komína nebo obojí a pak není dobré vsazovat výměníky.
Ještě je možnost, řešit přechod teplého vzduchu od krb. kamen krbu do okolních místností formou průduchů, v případě horní místnosti pak stačí průduch ve stropě v místnosti kde je krb (nemusí být přímo nad ním) teplo se nahoru šíří velice dobře, i bez ventilátoru bude teplý vzduch pěkně "foukat nahoru", záleží jen na tom, zda mohou být místnosti průduchy nebo otevřenými průchody "spojeny" (hluky, pachy, soukromí atd.)
Rádo se stalo, samozřejmě existuje možnost zamýšlené "řešení" s užitím teplovzdušných výměníků "vyzkoušet" a tak prakticky nejlépe zjistit zda a jestli to bude "optimálně" fungovat, za předpokladu,že tato "zkouška" není podmíněna nějakými "složitými" stavebně technickými špatně vratnými řešeními, u kamen to většinou nebývá problém 
0x
Já bych na ta "gája" moc nesázel, protože nebudou dávat teplo průběžně, ale pouze nárazově při max. výkonu kamen. A pokud budou zapojena v serii, tak to druhé už nebude hřát vůbec.
Pochopitelně bude hřát i to druhé, přece nebude chladit :D
Osobně to řeším takto: Mám novodobé "Petry" v jedné místnosti a 2x "Gájo" v místnosti druhé s napojením do komína.
Topím hnědým uhlím O1 Bílina odhořívacím způsobem shora. Ve fázi, kdy jsou plyny již vyhořelé (závislé na nastavení primárního vzduchu-výkonu) a kamna přechází do fáze stáložáru(tedy kouřovody již tolik nehřejí), přikládám na žhavou vrstvu dřevo. To mi zvedne teplotu kouřovodu a na takovém žhavém základu hoří dřevo perfektně. Mám při tom zavřený primár a výkon reguluji sekundárním vzduchem. Toť má zkušenost podložená praxí.
Proč myslíte? Když jsem napsal, že dřevo hoří na žhavém základu "perfektně", neznamená to rychle, ale čistě i při úplném zavření přívodu vzduchu a díky stáložáru uhlí Vám kamna jen tak nevyhasnou, i když zapomenete přiložit.
Průměrně stopím za den 12l kbelík uhlí, což je necelých 10kg...to je základ, kterým zatápím každý den a pak dle potřeby přikládám dřevo-někdy vůbec. Mám stará prkna tl. 3cm z vytrhaného záklopu nařezaná na šířku přikládacích dvířek a na délku necelých 30cm, těch se mi na jedno přiložení vejde 7 a takto přiložím 2-3x za den. Na noc 10kg dřevěných hranatých briket, pokud mrzne a chci vstávat do tepla, vejdou se. Ještě doplním, že mám kamna s většími-prosklenými dvířky.
Ano, mohu potvrdit co popisuje p. "hubas", je tomu tak, také mám "novodobé petry" a topit lze velice "variabilně", dle momentální potřeby a užít lze v podstatě jakékoliv palivo. Já to dělám podobně, většinou mi stačí zatopit odhoříváním shora hn. uh. "O" 1 Bílina, ale nechce-li se mi druhý den nechat kamna "vyjet" a znovu odhořívat, pak proroštuji ráno žhavé, naložím plná kamna koks (1) sekundár uzavřu a na primáru nastavím minimum, respektive jen tolik aby koks pomalu prohoříval ze spod a nehasl, kamna se "nežhaví" příjemně a dlouho hřejí a z komína se nekouří, takto mi hřejí až do večera, kdy stačí kamna jen "proroštovat" a znovu dosypat koks, nebo lze pokračovat jiným palivem, dřevem, hn. uhelnými briketami, je-li teplo a není nutno dále topit, pak nechám kamna "schládnout" a druhý den mohu dát zas hn. uhlí a zapálit shora a tak se dá různě kombinovat jak to komu vyhovuje a jaké kdo má momentálně po ruce palivo a jestli chce využívat jen teplo přímo z kamen nebo z výměníků jsou-ly napojeny, topení se dá zkrátka dobře přizpůsobit.
Přiložíte-li dřevo na žhavé uhlí a máte.li úplně zavřený přívod vzduchu, tak dřevo nemůže hořet, ale jen splynuje při značném vývinu kouře a neshořelých plynů.Že je to pomalý proces, tak s tím souhlasím ! :o))
Ano ale pán má zavřený primární přívod vzduchu A ten sekundární který je otevřen právě všechny plyny co se zahříváním dřeva uvolní spálí, tudíž místo toho aby nespálené složky v podobě kouře vyletěly komínem spálí se, tím získáme teplo a nulovou kouřivost,
Tedy předpokládám že to bylo tak myšleno
1) Jak jsem uvedl, dřevo v mém případě=stará prkna=minimální vlhkost
2) Kamna jsou již dobře rozpálená, když přikládám dřevo=vysoká teplota=lepší spalování
3) Tato kamna nejsou z výroby kdovíjak těsná (zejména rámeček kolem přikládacích dvířek-takový nucený "sekundár z výroby"), možno vzduch uzavřít úplně (primární růžicí, sekundární šoupátkem)
4) Kamna jsou po vyhoření dřeva uvnitř čistá bez známek sazí.
Topím tímto dřevem čtvrtou zimu, tak vím z praxe, že to funguje a funguje to na kamna za 3tis. výborně!
Ano, takže tam vstupuje do hry ještě jeden faktor vysoká teplota v kamnech, platí totiž že čím je žár v kamnech vyšší tím je potřeba kyslíku ke kvalitnímu spalování nižší, zároveň přisává-li se netěsností jde ho minimum čímž se také žár v kamnech "nechladí" alespoň ne markantně.
Levná kamna, , u kamen "klasického střihu" se šachtou neznamená špatná ba právě naopak...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.