Dobrý den,chci se Vás zeptat,jak topíte právě Vy a jak je to z hlediska financí úspornější.Je lepší topit konstantně celý den na stejnou teplotu,nebo v době kdy jsme v práci a děti ve škole teplotu snižovat?Moc děkuji.
3x
Vyzkoušeno v praxi s úsporným výsledkem: teplotu snižovat.
doplněno 07.02.15 19:21:Doporučuji si po nějakou dobu každodenně zapisovat stav toho, čím topíte (plyn, elektřina) - nejprve, když teplotu, nesnižuje. Pak když snižujete. A poznáte hned, kdy budete mít úsporu. Jinak to nepoznáte a rady jsou tady různé, protože každý má jinou zkušenost.
Ono totiž záleží na mnoha faktorech - tepelná charakteristika budovy, způsob vytápění, požadavky na tepelný komfort atd atd.
Já nechávám dům vystydnout už kvůli tomu, že nonstop v krbu jde topit jen při -10C,jinak by se pretopilo.
Osobně odzkoušený mám způsob, že je mnohem lepší topit na nižší teplotu - bez vystydnutí kotle. Topím jen dřevem, což je pochopitelně v praxi složité a mnohdy zcela neproveditelné, , protože dřevo nedokáže moc dlouho hořet, ale zplynovacím kotlem po různých úpravách dokážu délku hoření upravit na min.4-5 hodin, teplota topné vody 40-45 st.C - zcela a úplně postačuje. Když někdy potřebuji mít větší teplotu a tím např. dosáhnout teplejší vodu v kombinovaném bojleru, tak je prostě přidám "forsáž" a pak se zase vrátím do úsporného provozu. Těch vychytávek a fint u topení dřevem v domácnosti, je celá řada... Ti, kteří namítnou, že kotel touto malou teplotou vratné vody trpí, mohu uklidnit, že jsem to mnohokrát také četl... Můj kotel běží "teprve" dvacátouprvní sezonu... Upraveným způsobem spálím téměř o 1/3 méně dříví, jak kdykoliv předtím ! sanyo
doplněno 07.02.15 22:58:pro bratrh - mám atmos 32, můj systém vám asi fungovat nebude, protože mám jiný princip spalování - zplynování. Ale pokud by jste měl stále zájem o přiblížení principu snížení spotřeby paliva, napište mi SZ. Zde můžeme zapokračovat, abych neobtěžoval okolí...
Vaše odpověď mně zaujala.Mám kotel na uhlí H 424 ale topím v něm dřevem,jelikož práce v lese mně naprosto uklidňuje.Vypozoroval jsem,že když na noc vypojím řetízek regulusu tak,aby dvířka kotle zůstala nadobro zavřená celou noc,tak ráno je na kotli cca 30 st a stačí priložit,protože na roštu zůstalo žhavé a kotel najede a natopí mnohem rychleji než když je úplně studený.Můžete mi prosím sdělit typ kotle azpůdob vytápění/samotíž/.
2x
Mě tedy fyzikálně nedává smysl, jak může být konstatní topení úspornější než topení "když jsem doma". Teplo z bytu odchází konstatně přes stěny a okna tím rychleji, čím větší je rozdíl teplot. To je prostě fakt. Takže když topení vypnu, bude se teplota snižovat a tepelné ztráty snižovat. Když topení pak zapnu, musím znovu ohřát vystydlé objekty (včetně stěn atd), ale nikdy přece nebudu muset dodat více tepla, než ty předměty ztratily při vychládání. Je to tak?
Samozřejmě mluvím o teple "netto", například přímotom, ne o teple brutto, kde záleží jak to hoří a spousta tepla letí komínem.
Ze svého topení mám jednoznačnou zkušenost, že pokud topím rovnoměrně celý den, tak mám o něco menší spotřebu dřeva, než pokud v krbu zatopím odpoledne po příchodu z práce.
To smysl dává, ale auto je něco jiného. Spotřeba paliva při sedmdesátce není dvojnásobná jako při pětatřicítce a není poloviční jako při stočtyřicítce. není to přímá úměra a nelze to extrapolovat. Stejně tak u toho dřeva - při zatopení se spousta energie pošle komínem a jen složitýma výpočtama se dá spočítat, která varianta je výhodnější (samozřejmě lze provést experiment). Ale pokud máte přímý zdroj tepla jako mám já - přímotop - tak mi fyzikálně vychází, že topit stále je méně výhodné, než nechat vychladnout a pak zatopit.
jenže doma netopíte na PRŮMĚRNOU teplotu, ale na pohodovou teplotu. Což může být dejme tomu 22°C. Když nejste doma, tak máte dvě možnosti, pořád topit na 22°C (čímž i průměrná bude 22°C) nebo třeba nechat slézt na 18°C (čímž bude průměr třeba 20°C). Takže nemůžete porovnávat stálou a průměrnou teplotu stejných hodnoty, protože se budou lišit.
To Vás tedy mnoho nenaučila.
doplněno 08.02.15 16:15:Ne každý používá středověké metody vytápění. Moderní kotle jsou naopak nehospodárné při nízkém výkonu.
Jak řekl slavco, není to o vzdělání, ono to je také trochu o vědomostech získaných zkušenostmi. V každém baráku budou podmínky pro vytápění trochu jiné, ale když si přinesu ke krbu dřevo, tak vidím kolik ho zpálím, když zatopím po práci odpoledne, kdy musím intenzivně topit, abych vyhřál byt a kolik ho spálím o víkendu, když topím od rána, ale méně intenzivně.
doplněno 07.02.15 20:08:Ještě jen doplním, že intenzivnější topení znamená také rychlejší odvod spalin s vyšší teplotou a tudíž i tepelnou ztrátou.
1x
Mám vyzkoušeno následující:
Několik let jsem topil na 20 celsia v době přítomnosti a na 17 v době nepřítomnosti s inteligentním termostatem postupně zvyšujícím teplotu před příchodem a tak.
Několik let topím na 20 celsia neustále.
Výsledek... při permanentním topení na 20 mám nižší spotřebu plynu a tudíž ušetřím.
Už sa opakujem tu dnes, no aj auto pri ustálenej sedemdesiatke má menšiu spotrebu ako pri sedemdesiatke priemernej.
Proč průměrné? Půlku času sedmdesátkou, půlku padesátkou. Motáte páté přes deváté a ještě to radíte ...
doplněno 07.02.15 20:28:Ale co má to Vaše vyprávění s vytápěním, proboha? Co to motáte?
Když budu na chatě dva dny topit na 20 stupňů a čtrnáct dní topit nebudu, zajímá mne průměrná teplota? Proč?
doplněno 07.02.15 20:48:A jaký je rozdíl mezi chalupou a domem?
Ustálena je v kuse 70, priemerna je napr.pol hodinu 50 a pol hodinu 90,čiže priemer 70, Nič nemotám,kľudne môžete kontaktovať hociakeho inštruktora na ekonomické jazdy a potvrdí vám to isté.
doplněno 07.02.15 20:44:Ako dom potrebuje energiu,tak auto potrebuje energiu,stále je to to isté len iné uplatnenie,mimochodom bol tu ten dotaz na tu fyziku,tak to vysvetlite? Inak tu sa porovnáva diskusia,pre koho je čo výhodnejšie ako topiť v dome a nie víkendový pobyt na chate,kde je jasne,že ušetríte keď tam nebudete kúriť.
0x
Jakmile začne topná sezóna, dám na všech radiátorech termohlavice na č.3 víc si topení v panelovém bytě 3+1 nevšímám. Teplota v bytě 22,5-23,5C, cena za vytápění již několik let stejná 8000Kč.
Maminka v baráku 4+1 má termostat v pokoji , zapne plyn a celou zimu jede, teplota se řídí podle termostatu, protopí cca 30 000 za rok. a v domě udržuje 20C.
0x
Myslím si že když se topí nárazově, "sežere" to víc než permanentně.Když topím permanentně a reguluji teplotu v místnostech hlavicemi, tak jakmile se mi vytopí místnost, těleso se uzavře a okruh vody v systému se zmenší, kotel tak moc nezapíná a jede jakoby v útlumu. Pokud přijdu domů a zatopím ve studeném baráku, kotel jede delší čas na maximum.
Mám kotel na tuhá paliva, kdysi jsem zatápěl odpoledne při příhodu z práce a na noc naložil a ráno a tak dokola. Pak jsem to překopal na automatiku a jedu nepřetržitě od listopadu do dubna.Natápím vodu na 60-65 st a v místnostech reguluji hlavicema.Přijdu z práce,mám teplo, dcházím a je teplo. Pro mě je tohle komfortnější než zatápět pokaždé když přijdu domů.
0x
Většina odpovědí uvažuje jen absolutní hodnotu úspory.Musí se tu uvážit i hodnotas tepelné pohody v době,kdy se člověk vrátí domů a zahájí vytápění.Ideální by bylo,spustit topení třeba dvě hodiny před návrazem,mezitím se objekt vyhřeje a lidé se mohou svléknout do příjemného prostředí.Ovšem domnívám se,že se vypnuté nebo omezené topení projeví úsporou jen u dobře izolovaného domu.
JABRAKA
0x
co je to celý den, je tím myšleno období dne nebo i noci. V noci se obvykle topí na menší teplotu, než ve dne. Samozřejmě vychází spíše výhodněji kontinuální topení, ale kdo má tuhá paliva a kotel ještě z komunistů, tak to obvykle nechá večer vyhasnout a ráno znovu roztopí, vyjma období velkých mrazů. Topení je celkově složitý problém, protože teplota se během dne mění tj. ráno je třeba při vyjasnění -5 a odpoledne může být klidně +3, což už je pro topení znatelný rozdíl. Pokud není kotel automatický, hůře se na tyto změny reaguje. Možná jsem přesně nepochopil smysl otázky,
0x
Nepíšete, o co se jedná, o RD či činžák, RD vychládne rychleji než činžák V činžáku topí kolem vás! Snížit na určitou mez, temperování, třeba na 20, ale to je třeba vyzkoušet. Je přece rozdíl roztápět třeba z 18 než z 20. Uvádí se 1 ° - 6 % energie. Odcházím a termoventil dám na 20 °, i na noc, v ložnici netopím,postačí 18°.
0x
V době Vaší přítomnosti doporučuji topit intenzivněji, pořádně, aby se vypálily počínající saze a v době nepřítomnosti se dá topit tlumeně.
Rozhodně nedoporučuji topit tlumeně-dusit kotel či kamna neustále. Jinak bude dehtovat komín
Zdravím, topíme přerušovaně v dvou patrovém RD cca 8 hodin denně (6:00 zapne 9:00 vypne,12:00 zapne 14:00 vypne, 17:00 zapne a 20:00 vypne). Teplota v obytných místnostech v celém domě cca mezi 20.5-21.5 stupni, v mrazech topíme na manuál jak je třeba. Soustava je samotížná (17 topných těles), kotel plynová Destila, dům nezateplen a okna stará, podsklepeno (temperováno na cca 18 stupňů).
P.S.: Při testování nostop bychom potřebovali asi bioplynovou stanici, spotřeba například 30 kubíků plynu, místo obvyklých 11-15 kubíků.
jestli máte tu starou hnědou destlilu z roku 93 a dále tak se nedivte to je žroutjak prase a učinost nikde.soused ji předloni vyhodil dal misto ní zavěsnej kotel ,ne už 24kw jak dřív cpaly do každého baráku a bylo vyřešeno,ale slabší s modulací výkonu a nyní šetří min polovinu,oproti destyle,on taky dřív plyn stál 8kč ne jak ted za kubík
0x
Obecně - nejlíp vychází stálá teplota, a nejlíp stálá nízká teplota. Kolísání je většinou energeticky náročnější. POkud snižovat, tak jen o jeden max. dva stupně a spíš na delší dobu např. víkend jste pryč tak o něco snížit.
Jde o tepelnou setrvačnost - prochladlé zdi = na zvýšení teploty potřebujete velký výkon a to co při snížení ušetříte tak na natopení vyplácáte, vychází to hůř než držet stálou teplotu...
Nevychází. To co říkáte je fyzikální nesmysl. Samozřejmě pokud topíte kotlem, můžete dojít k jiným výsledkům, protože kotel bude mít jinou účinnost (ve smysl efektivita konverze palivo -> využitelná energie) rozehřátý nebo studený a ve výsledku to může být pro přerušované topení horší.
Ale pokud počítáte jen čistě s teplem, tedy se zdrojem, který má účinnost stále stejnou, například přímo tom, který za hodinu vyprodukuje přesně 2kWh energie, tak je stálé vytápění vychází hůře.
Proč. Protože tepelné ztráty jsou přímo úměrné rozdílu teplot venku a vevnitř. Dál bych to musel nakreslit a na to teď čas nemám.
Prečo fyzikálný nezmysel? Viacerí tu len spočítate tepelný výkon za určité casy a jasne,že vám vyjde,že topiť prerušovanie je výhodnejšie,no akosi každý zabúdate na ten čas a tepelný výkon navýšovania tej teploty v izbe.Ak dom,byt bude mať stratu napr. 5 kW a vy mu dotate teplo tiež len 5 kW tak vysledok bude nula,čiže teplota nestupne ani o jeden stupeň,takže na zvýšenie teploty potrebujete prekonať straty tepla,samozrejme zvýšeným výkonom a netreba ani zabúdať na tepelné straty topnej vody,ktorej tiež treba znova dodať teplo,aby ho mohla odovzdávať ďalej.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.