Dobrý den, ptám se opět k tématu plánované přístavby sousedky. Pokud by se stavba realizovala, došlo by k hloubení základu jejich stavby v těsném sousedství našeho základu, neboť jde o řadovou zástavbu a náš dům přesahuje sousední dům směrem do dvora o cca 1,5 metru. V této délce by byl základ odhalen. Protože náš dům je přes sto let starý a neznám přesně hloubku a stav základu, mám z podobné situace obavy. Navíc stojíme na spraši. Prosím, co by hrozilo a co si mám ohlídat, případně jak se nazývá technika, při níž hloubení základu v těsné blízkosti již stojící stavby probíhá postupně? Je to postupné betonování? Díky, Janina
2x
Dobrý den, v délce 1,5 metru by se nemělo stát nic. Ovšem, pokud se odhalí najednou celé základy stěny domu, tak ta může potom popraskat nebo se i sesunout. Proto se to dělá po částech. Doufejte, že to budou dělat rozumní odborníci, kteří mají zkušenosti. Zdravím!
doplněno 14.12.14 18:46:Tak, přesně toto nevím. Ale Vy budete zřejmě účastníkem stavebního řízení, resp. bude vyžadován Váš souhlas se stavbou - tam bych si nechal zapsat větu, že souhlas je podmíněn tím, že veškeré práce budou prováděny odborně a případné škody na Vašem majetku budou neprodleně napraveny a uhrazeny. A pak si tu stavbu hlavně ohlídat a dozorovat (myslím, ty základy).
Děkuji, myslíte, že můžu žádat nějaké písemné záruky, třeba v územním řízení, případně ve stavebním řízení?
Těsně vedle základů se může hloubit,ale nesmí se jít pod základovou spáru!
Tzn Váš základ je od stávajícího terénu (např.) 2m hluboko-soused v případě povolení atd nesmí jít hlouběji tj třeba na 1,5m.Vy ale jste účastníkem řízení-v zákonné lhůtě byste měli podat námitku,pokud se Vám na projektu,se kterým máte právo se seznámit něco nelíbí!
doplněno 15.12.14 16:28:Humbuckere-ale já netvrdím,že se to nedělá,jen že se to nemá dělat!Navíc je tolik věcí co by se nemělo že?
Když jsme před x roky pracovali na Radlické mlékárně,tak tam uprostřed bloku podkopali základy asi 5m,jednoho dne kus zdi spadl a zmařil nám nekolik dílů Haki lešení a Orlíka (kompresor).Naštěstí kolega viděl jak se sype písek,tak šel zavolat mistra,vzápětí to spadlo dolů!
2x
Jani, je třeba, aby někdo udělal sondy, jak je pevný a soudržný základ.
Páč tlak baráku není jen svisle dolu, ale i do stran smykem. Viz kniha str. 114 bod č.1
Zdali udrží 1,5 metru terénu lze posoudit jedině dle místního šetření.
doplněno 15.12.14 07:45:Dneska jsem si vzpomněl na situaci, kdy se na sídlišti Dubina v Pardubicích stavěly baráky. V ulici V zátiší jsou domky od sebe více jak 10 metrů, vybagrovali díru pro desku a po měsíci ujel celý mírný svah trhlina až několik metrů k nevě postavenému baráku.
To byl mazec...
Milan má na mysli odpovídající inženýrsko geologický průzkum. Svým způsobem nemusí být ale nijak rozsáhlý.
doplněno 15.12.14 16:55:níže je napsána hloupost, v praze se hloubily stanice metra desítky metrů pod okolní zásatvbu, takže se může jít pod okolní zákl. spáry, musejí se alek k tomu stěny výkopu kotvit tak (ev pažit), aby nedošlo k pohybu, říká se tomu kotvené pažící stěny. Je to dost nákladné.
0x
Ahoj. Diesele, dají se dělat různé a i hrůzné věci. Já jsem si třeba potřeboval přistavět k domu z boku další objekt a tak jsem se na asi 8mi metrech, postupně dostával až 1.5m, pod původní spodní úroveň základů patrového domu. Dělal jsem si to sám, po malých částech s rychlým betonováním. Původní základy byly z r.1912 a tvořily ho dvě vrstvy pískovcových bloků. Nic se nehlo a nic nad tím nepopraskalo. Pravda, trvalo to asi dva měsíce v létě. Celkem.
0x
Dobrý večer. Běžná praxe je, že při výkopu zakladů se nesmí jít pod základovou spáru jak tu už někdo napsal. Výkopy se provádí cca po 2m a 2m se vynechavají. Betonuje se pokud možno hustějším betonem. Po vytvrdnutí se vykopou ty zbytky a zabetonujou. A je hotovo. To co Vám radil kolega ať si zadáte své podmínky, tak to prosím udělejte ale jen a pouze písemně. A domluvené slovo moc lidí pak moc nedá. Hodně zdaru. Standa
0x
Spraš- to je navátý jílový prach. A jíl-to je ta nejzrádnější zemina, která už tvrdě vyškolila několik značně sebejistých architektů. Jíl dokáže hodně seschnout, při delším dešti nabere tolik vody, až zbahní. Ještě za bolševiků byl u silnice svah s terénní úpravou -- keříky, kytky, cestičky. Po více jak 20 letech pak týden ve dne v noci pršelo-- a celý svah sjel jak máslo po horkých bramborách. Kdyby tehdejší architekt konzultoval s nějakým zednickým polírem s celoživotní praxí, toto vše si mohl ušetřit, ten by mu dopředu řekl, jak to dopadne. Takže : jílovou zeminu rozhodně nepodceňovat.
0x
stavebník musí vzhledem k základové půdě tohoto typu zamezit jejímu zvodnění zejm. v úrovni základové spáry (např. i přístřeškem). Musí postupovat po sekcích tak, aby nedošlo k destabilizaci existující stavby, existujících základů stavby. Mezi novým s pův základem je myslím vhodné provést oddilatování. Před stavbou požadujte pasport vaší stavby, aby se dal dokumentovat stav před stavbou a případně porovnat se stavem po stavbě, pokud dojde k nějakým problémům. Kopat i pod vaší zákl. spáru myslím jde, ale musejí být učiněna opatření např. kvalitní pažení výkopu stavební jámy.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.