Znáte někdo nějaké zednické slangy? Já znám kleťák, špaleta , pratle , špánek.Můžete mi prosím napsat nějaké další výrazy .
1x
kalfas,tročke,rajbák či rajblík,rajpuc,štosák
doplněno 06.11.14 17:00:Mate-s kalfasem jsi mne předběhl!
Další-ponkajzna, šprajc,ankr
doplněno 07.11.14 16:01:Kalfas=truhlík na maltu
Tročke= totéž co výše ale ne s uchy na přenášení nýbrž s rukojetmi jako na stavebním kolečku
Táčky,furik,kotouč=stavební kolečko
Rajbák,rajblík=dřevěné hladítko taktéž hoblík
Rajpuc=pastovití fasádní omítka
Štosák nebo taky špaleťák= úzké dřevené hladítko
Šprajc= rozpěrka
Ponkajzna= skoba držící futra dveří či rámy oken
Ankr=kotva
doplněno 07.11.14 18:26:Větrák= plošné ztužení lešení,trubkové
Diaogonála = totéž ale většinou rámcové či dílcové lešení (layher,alfix...)
1x
Špánek=z němčiny der Span=tříska, štěpina, ze špalku odštípnuté dřevo. V krajích, kde bylo dost dřeva (třeba na chebsku) se už před 250 lety dělaly stropy v měšťanských domech ze špánků, které se zdola zastrkovaly do trámů, do špičatých šliců, které tam vytesali tesaři. Na to pak přišla vrstva jílového bláta se slámou, na to pak do výšky trámů se nasypal popel.Na půdě se dávali cihly půdovky proti požáru, v místnostech se přibila prkenná podlaha. Špánky přes zimu dělali sedláci, ze smrkových špalků cca metr dlouhých, odštípavaly špánky asi 4 cm tlusté, které pak na obou koncích tesařskou sekerou zašpičatily, aby šly vložit do trámových šliců.Stropy se pak zdola omítly do roviny, místnost byla hezčí, než u trámových stropů, měli to "jako na zámku". ...Košík mohl být zhotoven ze smrkových pásků, ale mnohem trvanlivější byl košík z loubků-z čerstvých smrkových pařezů naloupané pásky těsně pod kůrou.
doplněno 07.11.14 15:25:Tyto stropy jsem boural v druhé polovině let 50.tých. Výhodou špánků bylo, že měly drsný povrch a chytla na ně omítka, takže nepotřebovaly rákos(palach), nebo později oc. pletivo, které bylo nezbytné na později používané prkenné podbití. Dnes asi už budou těžko někde k vidění.
Takovýhle špánek jsem neznal, znám jen špány, které se dávají do hráně jako "mezivložky". Až na jednu hrubku je to super vysvětlení, díky ! 
Jóó, teď mě napadla šavle... 
0x
tak koukám co tu ještě nebylo:
štorcka, půlštok, pucovka, kšilt, buchta, o betonu se říká, že je mastný (více cementu) nebo jalový (málo cementu),
fabulon, prsa
doplněno 06.11.14 22:21:štorcka = tenká zeď z cihel stavěných na sebe tou úzkou stranou
půlštok = podezdění pod střechou (šikminou)
pucovka = štuk
kšilt = betonová stříška např. nad vraty či vchodem (oplechovaná shora)
buchta = druh cihly a nebo obklady se lepily na cementové buchty
fabion (mám tam blbě fabulon) = zakulacený vnitřní roh přechodu zdi ke stropu, dělal se tažením pivní láhve do čerstvé omítky
prsa = vyzdění přední (štítové) zdi do výšky cca po "prsa" než se stavěl vrch (krov střechy)
doplněno 06.11.14 22:44:lajzka = krátká, úzká lať
špodle = příčná podpěra mezi stojinami, např. pod podlážkami u lešení
líčení = bílení vápnem (výraz se používá hlavně na Moravě)vysekaná drážka, např
šlic = vysekaná drážka mejzlíkem, např. pro el. rozvody
hrubovat = nahazovat jádrovou omítku
jde to z vinglu = není to pravý úhel
O maltě (nebo betonu) se říká, že je to kejda (hustá) nebo s*ačka (řídká)...
A prosím všechny přispívající, aby vysvětlili i význam svých názvů, většinou jsem v obrazu, ale některé neznám a rád se přiučím !
A tazateli dávám pomyslný bod za zajímavé téma !
@pavouk za "legendu" !
Nejde o to co si představuju. Ještě před cca 100 lety byly v našem kraji na vesnici chudší stavení s doškovou střechou. Došky na střeše nevydrží až tak dlouho a tak po první válce, kdy už bylo trochu peněz, tak se položily na sřechu co nejlevnější pálené tašky -bobrovky. Ty se správně pokládají tak, že spára mezi taškami je díky přesahu podložena jinou taškou a voda neprokápne na půdu. Z úsporných důvodů se tašky pokládaly na střechu vedle sebe s minimálním přesahem a spáry se podkládaly úzkým pruhem loupaného dřeva - špánkem. Ten se nechal z vnitřní strany střechy jednoduše i vyměnit.
0x
japonka - zednické kolečko s oky na zavěšení na jeřáb, aby se dala malta spustit přímo na staveniště
kalfas - maltovník, truhlík na maltu
tužlík - nástroj na nacpávání těsnicího provazce do spoje kanalizačních trubek
filcák - filcové hladítko
kramle - kovová dvojitá skoba na spojování trámků v lešení
0x
Taky něco přidám
dřevěné hladítko - u nás tomu stří zedníci říkali "fraták"
zednická skoba - u nás se tomu říká (říkalo) "háček"
hadicová vodováha - "šlaufka"
ocelové hladítko - "gleťák"- používá se ke "gletování"hlazení betonu (gletovaný beton), někdy i ke hlazení cementových omítek
nahazovací pásy pro omítky - někde se používá výraz "pratle", tady jsme slyšel výraz "fáče"
0x
Na Plzeňsku.
Hubená malta - nedrží na stěně (málo vápna), hubený beton - málo cementu
Mastná malta - dobře drží na stěně, mastný beton - dostatek cementu.
Fartáč - dřevěné hladítko
Platle - svislé pruhy malty, srovnané latí na výšku, do kterých se stahuje nahozená stěna, pomocí latě.
Štuk - směs štukového písku a vápna.
Kleťák - ocelové hladítko pro kletování, někdy se také říkalo pro pálený beton.
Šmejda - šikmá plocha
Řada dalších výrazů, které jsou stejné, jako v jných místech země a které zde už padly.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.