Štípání mokrého vs. suchého dřeva

Jak kdy, dost často mi jde suché líp než syrové. (sekera F 2400)

Např syrová "gumová" bříza skoro štípat nejde (spodní část kmene s vlnitýma vláknama), když se nechá vyschnout tak to jde krásně...

Buk, dub, bříza, habr, lípa, javor, akát, smrk, borovice, modřín, třešeň, jabloň, každý má jinou tvrdost a záleží kolik tam je suků, jak je suchý a jak je nabroušena sekera

Zdravím, jak bylo psáno výše, ale štípání chce cvik, jako cokoliv jiného. Budete se smát, ale když se u toho mimo bezpečnosti ještě přemýšlí kam seknu, tak mám za chvílí kupu a kolega sotva zátop a unavení jsme stejně, možná kolega více. Jeden hodný starý pán mě učil, aby se vždy koukl, jak "špalek rostl" a kde jsou defekty. Chvilku to zabere, ale pak už člověk jede jak automat a málokdy se stane, že by byla třeba více, než jedna rána. Vyzkoušejte.

P.S.: Ostrá sekera je základ, tupé věci jsou obecně nebezpečnější, nežli ostré. Dobrá věc jsou i klíny (dělají se i v torzním provedení - zkroucené)