četl jsem teď reakci v jedné zpovědi od ra252:
Měřáky nemají zajistit, že každý zaplatí "co protopí". Mají zajistit, aby pokud ve stejně velkých bytech bude stejná tepelná pohoda, zaplatí všichni stejně.
Problém je v tom, že k tomu je nutné správně určit koeficienty zohledňující polohu bytu. A ty často bývají nastaveny špatně.
A je-li to pravda pak nechápu jednu věc. Představte si, že někdo žije v místnosti a netopí topením vůbec, místo toho místnost vytápí počítač, elektrická žárovka nebo jiný spotřebič, takže se pokoj zahřeje na potřebnou teplotu. Bude nájemník platit za teplo v tomto pokoji jako kdyby normálně topil? Zaznamená měřák umístěný na topení nějaký odběr, i když fakticky topení není pouštěné? A v jiné místnosti, třeba v té kuchyni je to vytápěné klasicky sporákem, že tam se taky netopí. A když někdo jiný topí i tak, tak zase to bude mít skoro zadarmo protože ten průměr i s ostatními kuchyněmi bude vycházet jakože blízko k nule.
Jak funguje ten měřák a jak funguje to rozpočítávání? Pokud mi řeknete, že zaplatí stejně tak mi to nejde na rozum kde je ta spravedlnost a proč to teda vůbec sledovat ty teploty.
3x
Nic moc neušetříte, neboť existuje složka základní a složka spotřební. Poměr mezi nimi může být 50:50 nebo 40:60. Druhé číslo je výdnější pro šetřili. Jinak řečeno, jen polovina nebo 60% spotřeby tepla v domě se rozpočítá podle výše vaší spotřeby. V prvním případě je to celá polovina dodaného tepla do objektu se rozpočítá základní složkou, tedy dle m2 plochy. Měřidla (musí být stanoven koeficient polohy bytu, resp. místností v rozúčtování) pomohou "znormalizovat" spotřebu pro příslušný byt. Tedy pod střechou musíte více topit, ale budou koeficienty nižší (cca 0,6, kterým se přepočítá spotřeba v místnosti), zrovna tak bude nižší v rohové místnosti + pod střechou např. 0,5). Hodnota blížící se je 1,0 bude v koupelně, která má ze všech stran místnosti a nemá přímé spojení zdí ani stropu s venkem. Měřidla jen donutí lidi šetřit, tím se v celém objektu sníží spotřeba - to je ten základní princip. O jednotlivé byty ani moc nejde. Ani nejde o to, že by se někdo nechal vytápět ostatními. Na to jsou normativy stanové z objektu, že nemůže být menší spotřeba než..., tedy kdo nebude rok topit zaplatí jako by topil a tím zlevní ostatním účet za teplo. Pak se často stává, že několik bytů se stejnou výměrou má úplně stejnou spotřebu tepla a každý topí jinak (ale málo) a je to OK.
Skvěle vysvětleno, díky. A jak je to s těmi měřáky, měří teplo přímo z radiátorů nebo i když je radiátor vypnutý, studený, ale místnost je vyhřátá například počítačem a světelným zdrojem? nechápu totiž zda to čidlo je umístěno přímo na kovu/barvě radiátoru nebo směrem do otevřeného prostoru místnosti.
Měřidlo na radiátoru měří skutečně odebrané teplo radiátorem. Je-li radiátor celoročně vypnutý, naměří min. hodnoty, téměř 0. Ale představa, že bude nulová i váše spotřební složka je mylná. Spotřební složka se upravuje koeficientem podle § 4, vyhlášky 372/2001 Sb. Vychází z toho, že v bytě, aby byl obyvatelný je určitá teplota. Když na měřidle není žádný odběr, je logické, že k vyhřívání došlo skrz stěny okolních bytů. A to řeší tato vyhláška. Výpočet spotřeby tepla je velmi složitý a je fakt, že odběratel je opravdu donucen zaplatit to, co mu naúčtují. Radiátory není vhodné mít vypnuté, nechat aspoň na stupeň 1.
A v čem je to měření odebraného vyjádřené? Uhlí, elektrika? Na IRTN jsou bezrozměrové jednotky. Je-li TV, radiátor nevypnete, pokud se do TV nezasáhne.
Protože když je radiátor vypnutý, je studený a značnou část energie spotřebuje na své ohřátí. To samé platí, když intenzivně větráme, radiátor se nemá vypínat. Jediné topené, které vypínam je v ložnici, kterou na smůlu vede stoupačka a je tam už od ní na můj vkus víc tepla, než bych chtěla.
Podle selského rozumu jsou ty měřiče přesně na 2 věci. Ukazují nějaké hodnoty, kterým nikdo z uživatelům nerozumí a nedají se nijak kontrolovat. Konečná spotřeba se vypočítává skrze x koeficientů, polohy místnosti, teplo stoupaček, společné prostory, průměrné teploty v bytech atd. a my to holt zaplatíme. Kdyby se teplo v bytech neměřilo a rozpočetlo se podle plochy, vyšlo by to asi na stejno. Takhle zaplatíme ještě k ceně dodaného tepla co 3-5 let nové měřiče.
A jste si tím jistá? Jak by mohl mít radiátor teplotu menší než je jeho okolí? Teoreticky by teplota radiátoru a umělohmotného parapetu, který máme umístěný hned za ním u okna měla být stejná. Podle mě není rozdíl v tom, jestli otevřete okno a to teplo bude unikat z radiátoru ven z okna (radiátory máme pod okny) nebo ho necháte vystydnutý a tak se ochladí na teplotu čestvého vzduchu z venku. Myslel jsem že tyto obavy pramení v zimě z toho, aby třeba nezamrla voda v radiátoru, ale to by se muselo větrat extrémě dlouho.
Jistá si tedy nejsem. Tyto informace jsem získala z TV pořadů, případně z tisku. Nezávisle na sobě radí, radiátory nevypínat při větrání, ani přes topnou sezonu. V praxi se to bohužel nedá nijak ověřit.
Při intenzivním větrání 5-15 minut voda v radiátoru nezamrzne.
nemáte pravdu, vím o případu bytu movité p. důchodkyně s poměrně solidním důchodem. Dost topila a platila za telpo ročně zhruba dvojnásobek než posléze nový obyvatel předmětného bytu (avšak po zateplení a výměně oken). Vše bylo počítáno na základě poměrových měřidel. Mé osobní zkušenosti jsou takové, že po instalaci měričů je lépe a přesněji pro každý konkrétní byt určena spotřeba tepla a s tím i náklady na otop.
vidíte, jaké se tu někdy dozvíte v různých diskuzích nepravdy až lži. Je dobré podotknout, že ti co bydlí uprostřed domu a podle "hlupáků" využívají teplo ostatních mají koeficienty k přepočtu naměřených jednotek běžně 2X a v obýváku 4X. Tak si to srovnejte s výše uvedeným, kde je (myslím) méně jak 1,0.
doplněno 09.10.14 12:38:to co je v úvodu napsáno kurzívou je v rovině dohadů, mýtů, poloravd, nepravd, až lží navíc ničním nepodložených. To, že tu někdo něco napíše resp. něco tvrdí neznamená, že to není hloupost, omyl nebo nesmysl. Doporučuji i jiná fóra zabývající se problematikou měření tepla v bytech. Zkuste hledat.
doplněno 09.10.14 12:46:doplnil bych magdelen tím, že situace kdy jsou rad vypnuty je poměrně vyjimečná, může se jednat o koupelnu nebo kuchyni, vyjimečně ložnici, ale jistě ne pokoje, které jsou běžně obývány. Tzn. že teze "že se v bytech" netopí je nesmyslná a zavádějící, spekulativní.
Já s tou tezí o netopení v bytech ale nepřišel. Jen konstatuji že v době kdy jsem pracoval na starém PC jsem v zimě topil v pokoji o polovinu méně, než když bych měl PC vypnuté nebo měl nové PC. Dále co se týče netopení, v naší rodině bylo běžné, že když někdo odejde z domu třeba do práce nebo kamkoliv, tak vypnul topení. A když někdo nebyl celý den doma tak třeba dvě místnsti nebyly vytápěný, ale jedna byla občas vytápěna a druhá třeba trvale. Záleží na situaci. Pokud někdo chodí do práce, tak proč by měl topit. Snad jen o víkendu když je doma. Někteří v noci netopí.
K mýtům, polopravdám a věčným lžím:
Vyhláška 372/2001Sb:
...
Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.?
...
Metodický pokyn k této vyhlášce:
...
Účelem uplatnění vlivu polohy vytápěné místnosti dané jejich polohou (počet venkovních stěn, orientace ke světovým stranám a převládajícím směrům větru) prostřednictvím korekcí je zajistit, aby náklady na vytápění místností srovnatelné velikosti se srovnatelnou úrovní vytápení (tj. teplotní úrovní) byly rovněž srovnatelné bez ohledu na jejich polohu.
Tímto ustanovením vyhlášky se sleduje, aby způsob rozúčtování nákladů na vytápění mezi konečné spotřebitele zajistil každému spotřebiteli, že jeho úhrada za vytápění je úměrná dosažené úrovni poskytované služby (tj. projektované resp. vypočtové vnitřní teplotě), kterou vytápení je, a nikoliv množství tepla potřebného k jejímu zajištění. K rozdílům může docházet pouze v těch případech, když jsou některé místnosti bytu nebo nebytového prostoru na základě zásahu (jednání) jejich uživatele vytápeny na odlišnou než projektovanou teplotu.
...
2x
...zapoměl jsi na jedno- že když je člověk uprostřed domu a netopí, tak to teplo se někde vzít musí. A že to vytápí PC je nesmysl. Ten na to nestačí,pokud jich tam není celá místnost. Ty vnitřní byty jsou vytápěny sousedy, co topí, aby měli teplo. Samozřejmě přes zdi bytů. A ten kdo netopí, tak se přiživuje na jejich úkor, milý pane.
Starší PC jako např. deset let starý Pentium 4 ti to vytopí bez problému. Mám doma taky jeden starší notebook a ten taky pěkně topí a zvládne vytopit menší místnost, takže vím o čem mluvím.
Podle vaší teorie se v činžácích vlastně vůbec nemusí topit, protože PC, televize, chladničky, pračky atd. má dnes skoro každý. Zkuste vyjet někam na chalupu v zimě a pak nám sem napište, jak jste ji notebookem vytopil. Ono je totiž něco jiného, když vám sousedi vytopí pokoj na 20 stupňů a vy si jej domácí elektronikou dotopíte na 21 a něco jiného je spolékat jen na tu elektroniku.
ŠPATNĚ. To jsem neřekl. Řekl jsem jen, že topit není třeba v místnosti, pokud máte doma dostatečně starý PC, které dostatečně topí. Moderní PC netopí tak moc, aby vytopily místnost! Nedávejte mi do úst něco co jsem neřekl! Když pracujete na takto starém PC, tak je vám beztak natolik vedru, že sedíte jen v tričku i když je venku sníh. Samozřejmě mluvím o zatepleném bytě s plastovými okny ne o chatě kde vám teplo utíká všude možně. Neříkám, že to vytopí celý byt, jen že částečně vytopí. Takže se ptám jestli měřidla která jsou na topení počítají s tímto teplem, nebo pouze s teplem převzatým z radiátorů.
Co já vím, tak desktopový CPU s vůbec nejvyšším TDP je relativně nový AMD FX-9590 (220 W). A highendové GPU také topí více než za časů P4.
O to nejde! Jde o to že se ptám na to zda ten měřič měří teplo z radiátoru nebo z místnosti.
Chci vědět jestli platím teplo dvakrát. Jestli v účtu za teplo je něco co by tam být nemělo. V účtě za teplo by podle mě měla být jen ta tepelná energie, která pochází z radiátorů a rozvodu tepla. Ne ta energie která vznikla uvolněním ztrátové energie z elektrického spotřebiče.
2x
Pár poznámek:
K fyzice tepla v domě:
Teplo se snadněji šíři domem mezi byty, než ven z domu. Tedy, pokud nějaký "přetápěč zimomřivý" začne topit nadprůměrně, značnou část svého přetápění investuje sousedům, ze kterých se stanou spořínci, i když teplotu budou mít stejnou, jako dřív.
Teplo topná soustava nepředává teplo pouze radiátory, ale i (neměřenými) trubkami. Stoupačka a zpátečka v jednom pokoji v dolních patrech vysokého paneláku topí asi jako deskový radiátor 0.5x1 m (tedy při teplotě topné vody 55 stupňů asi 250 W, při 75 vodě stupňů 400 W). Topí i elektrospotřebiče, i lidé (každý nejméně 100 W).
K metodice úhrady nákladů za služby obecně:
Většina nákladů má vždy nějakou spotřební a fixní složku. Když chceme odebírat, vodu - něco stojí trubky a něco stojí čištění a čerpání vody.
Když si postavíme kotelnu a budeme si topit sami - něco bude stát kotelna, něco uhlí a něco Lojza, co bude to uhlí házet do kotle. Když kotelnu koupíme na dluh, budeme muset splátky platit ať topíme nebo ne. Když ji dostaneme zdarma, víme, že za deset let budeme muset koupit novou a musíme si na ni našetřit. Čili fixní složku nákladů mít budeme bez ohledu na to, zda topíme a jak moc. I Pražská teplárenská dělí platbu asi půl na půl mezi fixní a spotřební složku. A třeba reálné náklady na pitnou vodu jsou 90% fixní a 10% za vlastní vodu.
Otázka je, jak promítnou složky ceny do platby konečného spotřebitele. Můžeme platbu rozdělit třeba na 0% fixních a 100% spotřebních. Pak se ale může stát to, co se děje s cenami vody. Spotřební složkou motivovaní odběratelé sníží spotřebu. Ale spotřeba vody vlastně dodavatele nezajímá. Voda ho nestojí skoro nic. Takže zvedne ceny, aby pokryl fixní náklady. A tak každým rokem dokolečka. A odběratelé mají úsporné pračky, které neperou a prádlo z nich páchne, myčky, které nemyjí, ale šetří vodu, která nikoho nezajímá. Nakonec bude muset vodárna vypouštět vodu do kanálu, aby zajistila nějaký minimální průtok a voda se v potrubí nekazila.
Nebo můžeme motivaci k úsporám ještě posílit ve smyslu "kdo si dá nejvíc knedlíků - platí za celou hospodu". Podobné nápady se občas objevují na různých fórech, (kde se poněkud blábolí).
Pokud si družstvo nebo SVJ pořídí kotelnu, je normální, pokud si nějak domluví rozpočet fixních (pořizovacích) nákladů (nejspíš podle plochy). Těžko může spoléhat na to, že odpisy kotelny i plyn či uhlí zaplatí celé stará Vopičková, protože bydlí pod střechou a když nebude topit, tak zmrzne. Protože ona to neutáhne a zmrzne. To je jeden z důvodů, proč se náklady dělí na fixní a spotřební složku.
Druhým důvodem je nespolehlivost měření. Mimochodem, nespolehlivost měřidel je důvodem, proč se u vody počítá 30% jako fixní složka. A to jsou vodoměry poměrně přesná zařízení a voda do sousedních bytů neteče (většinou). Kupodivu v navrhované novele rozúčtování nákladů na otop je také 30% fixních a teplo mezi byty proudí velmi dobře a metodika měření se u radiátorových měřidel ani měřením nazývat nesmí, jak je mizerná.
1. Měření spotřeby tepla denostupňovou metodou- měření tepelné pohody
Jde o aplikaci metody měření spotřeby tepla v bytech, která respektuje fyzikální principy šíření tepla v bytových domech. Tato metoda měření (nikoliv indikace), jako jediná řeší problematiku krajních a středových bytů tak, že krajní byty (zateplují středové byty), nedoplácejí na svoji polohu vyšší platbou. Při měření tepelné pohody je hodnotící funkce spotřeby tepla odvozena z rozdílu vnitřní a venkovní teploty pro každý sledovaný byt. Spotřebovaná energie na vytápění bytu je pak úměrná časovému integrálu rozdílu teplot a vyjadřuje se v topných jednotkách - denostupních. Neměří se tedy transport energie na topném tělese, nýbrž tepelný stav bytu. Počet denostupňů, charakterizující užívaný tepelný komfort bytů, pak slouží k rozdělení celkových nákladů naměřených patním měřidlem domu. Metoda nepoužívá žádné upravující koeficienty, neboť míra dosažené a nastavené teploty charakterizuje skutečný tepelný komfort za který uživatel bude platit. To je také smyslem a předmětem služby dodávky tepla koncovým uživatelům- zajištění odpovídajícího tepelného komfortu a je spravedlivé aby uživatel platil za výsledek této služby.
doplněno 09.10.14 17:09:Bytový vodeměr označit jako přesné měřidlo, to snad ne! Přesnost běžného vodoměru plus minus 5% a že měří až od 30l za hodinu, 29l si bydlící nakape zcela zdarma na úkor ostatních.
Přesnost 5% je pro radiátorové indikátory nedosažitelný sen. Indikátor může měřit třeba vcelku přesně, ale následuje násobení koeficienty z malíku vycucanými a u těch 50% není žádná míra.
Mimochodem, tyhle podivné "měřicí" metody předpokládají měření pouze v bytech (a nebytových jednotkách, jsou-li). Vynechávají společné prostory. Čili pokud někdo platí dvojnásobek za byt, platí dvojnásobek i za ty sušárny, mandlovny, kočárkárny, sklepy, chodby. I když jsou třeba zamčené a on tam nemá přístup. A taková sušárna v našem domě má topný výkon větší než byt.
doplněno 09.10.14 19:29:Pokud jde o denostupně - pokud důchodkyni nestačí teplota, kterou jí zajistí radiátory a přitopí si elektrickým přímotopem, zaplatí drahou elektřinu a k tomu i teplo z radiátorů, které nedostala. Taky dobré, že?
Kéž by ten platič co si zatopí na 24stupnů byla matka důchodkyně od toho trouby 2tučnáka .Syn spořín ji to vysvětlí 
A jak se oddělí nebytové prostory? Podle vyhlášky se nevybavují indikátory.
doplněno 15.10.14 08:47:Pro miramira: Vy jste pravděpodobně nespočítal ani babičce králíky v králíkárně.
Co k čemu slouží rozdělení na fixní a spotřební složku jsem popsal snad dost jasně nahoře. Co když dům vůbec nemá vytápěné společné prostory?
ra podle mě máte spoustu teoretických znalostí nikoli praktických a v tom je jádro problému.
za A) teplo se měří na vstupu do domu a de facto nikde jinde. Jde o speciální měřák ! !
za B) naměřená hodnota za rok se rozdělí na dvě části obvykle 60 a 40% (může to být i jinak, př. 50/50)
za C) 60 % se rozdělí podle naměřených jednotek na radiátorech v bytech
za D) 40% se zozdělí podle podlahových ploch bytů (to jsou ty náklad na otop pro společné prostory-chodby, sklepy, kolárny apod.)
prostým součtem získáte 100%. Obdobné je to myslím i u vodoměrů, kde centrální vodoměr vykazuje odlišnou celkovou naměřenou spotřebu od součtu vodoměrů v bytech. Rozdíl měření se rozdělí podle velikosti bytů.
0x
podle mě, žádné staré PC nevytoví místnost..at uz je velká jakkoliv...Vzdy jsem si kupoval staré PC..a kdybych neotevřel radiator.., tak klepu kosu...
Vždycky když jsem v zimě dělal na PC (obyvák - není to malá místnost) tak jsem musel vypínat topení jinak bych se zpotil. Současně svítila taky nějaká menší žárovka, která také trochu přidá teplo. Neříkám že bylo teplo v celé místnosti stejně, spíš to bylo tak že v rohu kde bylo PC bylo velké teplo a ve zbytku místnosti bylo chladněji, ale stále teplo i když byl radiátor vypnutý.
Miramira si plete koeficient polohy s jinými údaji. To nevadí. Jinak k vytápění vaším PC-nezapomeňte i takovou maličkost, že digitální poměrová měřidla měří od teploty 28 stupňů. Tedy vám měřidlo načítá i v létě, je-li teplota radiátoru 28+. Zrovna tak se může měření aktivovat dojde-li k nadměrnému zařátí měřidla přes sklo okna.
Ale v létě se snad netopí ne? Tudíž není co účtovat. Apropos zrovna ten naše měřidlo není digitální. Je uvnitř tyčinka s kapalinou, která se vyměňuje.
A dělají se odečty před zahájením sezóny? Nebo se vychází z jarního odečtu?
doplněno 12.10.14 20:46:Pro macek7411:
Pokud indikátor přes léto napočítá nějaké dílky, kam se ztratí?
Pokud někdo platí dovjnásobek za topení metru svého bytu, bude platit stejný dvojnásobek za svůj podíl na společných prostorách.
Podle novely se společné prostory neměří, takže se spláchnou v jednom balíku s byty.
To je fakt. To mě nenapadlo. Pokud se odečítá jednou ročně tak to nezohlední. Tak jedině odmontovat měřidlo a dát ho třeba do chladničky.
Kdy se dělají odečty je vcelku jedno, pokud se dělají pravidelně ve stejnou dobu (ani to není podstatné). Záleží jen jaké faktury (cena a měsíce) vstupují do rozúčtování.
Poslední den v prosinci si měřidlo na radiátoru uloží do paměti naměřené hodnoty a vynuluje se, odečet se většinou provádí v lednu. Že by někdo za společné prostory platil dvakrát je normální blbost. Na patě domu se změří počet dodaných GJ a ty je potřeba zaplatit, nejdříve se rozpočítá těch 40% a zohlední se vytápěná plocha bytu, zůstává uhradit těch 60%, máme k dispozici naměřené jednotky, ty se upraví o počet článkú topení a určenými koeficienty na polohu bytu. Vezme se částka Kč která odpovídá 60% a vydělí se počtem přepočítaných dílků. Nehledejte v jednoduchých řešeních vědu.
Pokud by měřidlo snad něco naměřilo přes léto, tak to po ukončení topné sezony zaplatíte. Společné prostory a ostatní úniky se spláchnou v těch 40%.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.