Komín do dřevostavby

Pokud chcete prostup řešit deskou (jsou i jiná řešení), je zde materiál GRENAMAT, desky jsou různých tlouštěk ve velikosti standardně 60x40 a 60x80.

Na to stačí kus plechu cca 50x50 Cm. a vyseknout díru na průměr kouřovodu.

U Peter je myslím 120mm. Zbytek zatěsnit Prefizolem (Minerální čedičová vlna)

Jen se mi zastavuje rozum nad tím, proč chcete topit v pergole, která je už z principu "samá díra".

Pokud tam chcete vařit, pak bude asi lepší plynový vařič na kterém jsou dva hořáky.

Ano, průměr kouřovodu u většiny odhořívacích kamen (peter) je 120 mm, vyjímečně bývá i 130mm, pokud "petry" doporučuji "nové typy" mají větší přikl. dvířka, jsou těsnější úspornější, některá i prosklená,na většině v pohodě uvaříte, právě i do pergoly i pokud by byla samá díra jsou ideální při odhořívání dřev. briket nebo hn. uhlí shora máte na 10-12 hodin pokoj od obsluhy,jinak lze topit prakticky všemi palivy, pozor ale na to že některé jsou náročnější na tah, ideální je mít zvenku komín, stačí "klasik".

P.S.Tedy do pergoly "samá díra", měl jsem na mysli se stěnami byť netěsnými a nezateplenými, pak ano.

Pak už to asi nebude Pergola, ale nějaká "hacienda".

No, nevím v Petrách jsem se ani nikdy nepokoušel topit hnědým

uhlím s horním odhoříváním. Jelikož jsem z Ostravy, tož enem černe venglo.!

Se dřevem není v Petrách nejmenší problém.

Pergola je 4 x 3 metrů. Z toho do výšky 1ho metrů je pobitá palubkami. A poté 1/2 - zadní je celá pobití a 1/2 přední - tam jsou prkenné mřížky. Toto na zimu budu zadělávat plexiskly, na léto zase otevřu...Takže asi tak.

Petry že jsou ideální na odhořívání dřev? To je vtip? Kolikrát jste to zkoušel, že píšete bludy?

Petry jsme mívali kdysi doma, mám je na chalupě i v dílně a nikdy jsem se spalováním dřeva neměl nejmenší problém. V lité zimy v nich topím převážně hnědým uhlím, topil jsem i černým a nikdy problém. Až tedy na to, že věrný služebník dodělává a tak se rozhlížím po nových.

Jen pro upřesnění "petry" např.( Kerpen, nebo Calor) umí spalovat bez obsluhy horním odhoříváním hn. uhlí. (ořech) (10-12h calor až 20 hodin) černé uhlí s podporou (tzn. 2 ložiska pod násypem a na násypu) cca až 25hodin sálání Kerpen, dřevěné brikety cca 10-12 hodin rašelinové brikety,cca 10-12 hodin, dále umí hn. uh. brikety přikládáním nebo prohoříváním ze spod cca přez 10 hodin (sálání)(restart i po 24 hodinách kontinuální topení) koks prohoříváním ze spod (aniž by se kamna žhavila, non-stop topení)

K tomu dřevu, lze buďto klasicky přikládat, po odhoření na žhavé se kamna uzavřou a dosáhnete stáložáru jen cca 3-4 hodiny (spíše měkké dřevo a polotvrdé) lze i odhodřívat shora, kamna je nutno pečlivě vyskládat, pak je celková doba sálání tj. hoření+ stáložár až 7 hodin (měkké, polotvrdé dřevo, nebo měkké s trochou tvrdého dřeva) Takže dřevem lze topit docela dobře, pravdou je že "speciálně jen na dřevo" jsou výhodnější kamna s horizontálním ohništěm (bezroštová) kde dřevo odhořívá ze předu dozadu.

Uvedené časy v hodinách počítejte od zapálení po úplné schládnutí a odychylky časů jsou +,-, nějakou tu hodinu (dle nastavení, množství paliva atd.) Vše mám prakticky odzkoušeno a mnohonásobně potvrzeno

P.S. A co je podstatné, tato kamna (např. Calor nebo Kerpen) umí všechny paliva při správném způsobu spalování (prohořívání odhořívání) a vhodném nastavení vzduchů SPALOVAT bez kouře a smradu z komína nebo s kouřivostí velice malou až neznatelnou (bývá krátce ze začátku, i tak zakouří nesrovnatelně méně než např. plynové topidlo, které navíc kouří stále) takže petry zvláště ty novodobé OK!

Jsem zastáncem kamen s hlubokou šachtou a topením uhlím odhoříváním. Ale přečtěte si to po sobě. Píšete o odhořívání dřeva v kamnech typu Petry...to mě zarazilo. Nemyslel jste náhodou PROHOŘÍVÁNÍ? Jakým dřevem takto topíte? To musejí být tak možná dost přesně nařezaná prkýnka na 20cm (délka i šířka topeniště) bez větších mezer, jak propadne žhavé, je po odhořívání. Jakou to má výhodu...napadá mě snad jen pozvolný náběh a to jaksi nevidím jako výhodu...Děkuji.

Dřevo se dá opravdu spalovat i odhoříváním shora, mám to vyzkoušené, samozřejmě, musí se vyskládat, pokud možno bez větších mezer a tak, aby následná vrstva případně překryla "škvíry" té předchozí. Užívám běžně suché větve, mix. měkké, tvrdé, polotvrdé.

Jakou to má výhodu?

Sice je pracné to vyskládat (ne ale tak jak si mnozí myslí) ale zase, nemusíte přikládat, dřevo hoří "rychle" (oproti jiným palivům) proto primár na min. sekundár se otevře více, ten cyklus od zapálení po vyhasnutí trvá "jen" těch cca 7 hodin, čili nějakou hodinku to odhořívá plamenem a zbytek času cca 2/3 a víc je fáze stáložárná, kdy můžete sekundár uzavřít a primár na minimum.

Hn. uhlí a dřevěné brikety, jsou ale na odhořívání shora naprosto "bezkonkurenční", brikety se musí nalámat a vyskládat "bez mezer", užívám válcové jde to rychle a dobře, na rozdíl od hn. uhlí ořech se nastavuje primár na min. a sekundár cca 75%, výhodou je "vynechání rozhořívací fáze", ta u uhlí nelze vynechat, u dř. briket zkrátka jen "velice krátce" necháte rozhořet a pak hned nastavíte požadovaný výkon a máte cca na 10-12 h pokoj. Jinak topím ale hn. uhlím ty brikety jsou "drahé" a uhlí se "natankuje" rychleji.

Zkoušel jsem i "rašelinové brikety" odhoříváním shora, tam zas nastavuji primár na max. až 2/3 otevřeno cca po celou dobu spalování a sekundár na 1/2 (polovinu) nebo na min., pocitová výhřevnost je nižší než uhlí a dřev. brikety, hřejí ale dlouho a druhý den je v popelu ještě "žhavé" takže není vyloučena možnost "restartu" kamen, tentokrát ale již klasicky přikládáním nebo prohoříváním ze spod např. koksem, koks 2, mám také vyzkoušený topení je velice jednoduché po roztopení nasypete plnou šachtu, (primár 1/2 až min.aby to prohořívalo, sekundár min. nebo "O") spodkem nastavíte požadovaný výkon a kamna prohořívají ze spod aniž by se žhavila, čas od času proroštujete a dosypete nový koks a kamna +,- (je tam mírný výkyv) udržují nastavenou teplotu, lze topit na nižší teplotu než u jiných paliv, paradox že?

V novodobých Petrách s prosklenými dvířky jsem topil starými trámy s přikládáním po 4hodinách, brikety jsem používal RUF-cihličky, žádné lámání a vešlo se jich 14kg.na žhavý základ.

Koks není na pomalé hoření-zhasne nebo neshoří všechen-zkušenost mnoha lidí. Zřejmě jste "kouzelný topič", když vám kamna plná koksu nezhasnou a hřejí na menší výkon, než který dosahujete s hnědým uhlím.

Pro "hubas"

Nikoli, nejsem kouzelný topič, jsem jen topič, který určité věci skutečně vyzkoušel a pak o nich psal. Hodně lidí totiž píše aniž by "zkusili" , dokonce jsem narazil na portály firem které píší "úplné nesmysly" o palivech jež prodávají. Proč? Protože prakticky nikdy nic nezkusili, někde si vyčtou výhřevnost koksu a "mýtus" je na světě.

Tak a k té záhadě, proč koks nezhasne i na malý výkon. PRINCIP ZPOČÍVÁ V HOŘENÍ KOKSU POD NÁSYPEM, tzn. dokud je nad žhavým koksem vždy alespoň nějaká vrstva čerstvého koksu nebo i již prohořelého (pokud není na dně) tak KOKS NEUHASNE ANI NA MINIMÁLNÍ VÝKON který tak akorát stačí na to aby "prohoříval". Koks nedohoří vždy, jen, pokud již nedosypem a na dně šachty pak zbyde jen "nízká vrstva", není to ale problém z kamen vyberem a užijem znovu. Jelikož koksem lze topit prakticky "bez přerušení" problém s nedohořením nenastane do doby než se rozhodnem nechat kamna úplně vyhasnout,.

A to je i odpověď na další námitku, proč lze topit s koksem i na nižší výkon než s hn. uhlím a to právě tehdy když jsou kamna plná koksu

P.S. A občas proroštovat, aby nebylo ze spod bráněno přístupu nastaveného vzduchu, dosypat proroštovat sem tam vynést popelník to je celé topení koksem jo a koks 2 (menší frakci)

Pochopil jsem to tedy správně, že aby kamna plná koksu hořela malým výkonem, hoří v nich pouze část objemu paliva a na tuto žhavou část se musí přikládat častěji po malých dávkách, aby byla stále zakryta a udržela se tak vysoká teplota? Nebylo by tedy snazší, aby v kamnech bylo celkové méně paliva a to hořelo na plný výkon? Jinak děkuji za počtení.

Nemáte zač, jsem také příznivcem šachtových odhořívacích kamen Jsou to super kamna!

Pochopil jste správně, akorát lze dosypat najednou šachtu vždy po okraj jakmile obsah šachty klesne cca pod polovinu až třetinu, čili můžete najednou více, netřeba po malých dávkách, i když totiž koks prohoří nahoru tak i pokud hned nedosypete nic se neděje, leda že obsah klesne "ke dnu".k roštu.

Ano můžete topit i tak , že dáte méně paliva a topíte naplno, ale nač žhavit trubky a mít přetopeno, když mohu mít "radiátor" který s občasnou obsluhou hřeje na nižší a delší výkon, to je vždy lepší, nechcete-li vytopit např. několik dnů vymrzlou chatu.

Je pravda že při provozu na "sporo" nebo min. až "střed" u koksu kamna "drží" výkon nastavený spodním vzdušníkem ale je zde "mírné" kolísání, tzn. jakmile prohoří koks až nahoru výkon kamen "mírně vzroste" (ale nejde o žádné žhavení) jak sesedá výkon mírně klesá pak dosypete výkon zase mírně stoupá atd. Výkon jde po "sinusoidě", s tím, že nastavený výkon kamna "nikdy" nepřekročí o mnoho, nemohou,jsou limitována nastavením sp. vzdušníku, není k tomu dost vzduchu, a jsou-li těsná (nová, šňůry) není problém.

Však vezměte si že dříve, než byly do domácností zaváděny radiátory se běžně ´koksem doma v kamnech topilo, šlo zejména o kamna "americké provenience" (licence pak převzaly naše firmy a vyráběly je) typickým zástupcem této skupiny jsou "kamna americká" dají se i dnes sehnat jsou na koks "speciálně uzpůsobena".

Topení koksem bylo velmi oblíbené a traduje se, že kamna se "dokrmila" jen ráno a pak večer jak se přišlo z práce. Vzhledem k nedostatku tohoto paliva pro domácnosti (zdražování) se přecházelo na méně a méně kvalitní paliva.

Například kamna od firmy susler se ještě i dnes (před pár lety) uvádí jako odhořívací (uhlí, dřevo) i prohořívací (koks) u nás se koks v návodech "vynechal" už není zvyk a snad i peníze toto palivo spalovat, už jsme zapomněli

Máte zkušenost s antracitem? Našel jsem ho za dobrou cenu, ale nejmenší množství ke koupi je 10q (700kč/q)

Zajímalo by mě srovnání s koksem.

Žel s antracitem zkušenost nemám, pídil jsem se po něm a ve většině uhelných skladů se ptali "co to je "?

Jakožto "nejkvalitnější černé uhlí", by měl obsahovat minimum těkavých látek zato maximum uhlíku, teoreticky by se měl chovat podobně jako koks. Jestli máte někde "zdroj", pak neváhejte a kupte si např. půl metráku metrák na zkoušku a určitě "zkuste", můžete zkusit prohořívat jako koks, přikládat ,atd.,přičemž při všech způsobech "kontrolujte kouřivost",výhřevnost a délku stáložáru, dle toho zjistíte, jaký postup je pro něj "optimální". A pak také záleží na subjektivně vnímaném teple, například s koksem problém nebyl, hřálo to, fungovalo, ale byl jsem zvyklý na hn. uhlí a i když je "teplo" jedna fyz. veličina přesto ten koks "hřál zkrátka jinak".(pocitově subjektivně "jiné teplo")

P.S. je-li výběr, pak do kamen bych vzal raději menší frakci jako např. ořech, atd., ne velké kusy,mohl by vzniknout problém s podpalem, i když i to můžete vyzkoušet, praktické zkušenosti jsou neocenitelné.

A nedají Vám toho antracitu trochu ani na zkoušku? Jak si pak člověk má koupit 10q když neví co ten antracit umí nebo neumí? Takhle bych tedy argumentoval já. U nás když někde prodávají palivo (jakékoliv) i v uhelných skladech, tak mi prodají třeba jen pár kybĺíků na zkoušku,úplně bez problémů aniž by to bylo ze známosti. Vždy mě řekli, chceš 20 kilo?, když si ho zaplatíš žádný problém vem si kolik chceš

Takže jejich "reklamní politiku" nechápu Chci-li něco "prodat" pak s tím musím zákazníka seznámit.

Jedná se o pytlovaný antracit, pytel 25kg, 40 pytlů na paletě, prodej pouze po paletách...

Aha, no jinak ta cena je shodná s koksem, loni jsem kupoval u nás (doplňkově) koks, koks 2 (menší frakci) za 700 Kč/q nevím jak letos a nevím jak kde.

Mělo by to být "srovnatelné" i ta cena tomu napovídá. I když pytlované bývá výrazně dražší (např. u uhlí) možná by to chtělo sehnat "volně ložený" antracit, ovšem "na zkoušku" nemám v okolí uh. sklady, které by antracit měly, protože lidi to "neberou" (neznají) lze ale sehnat ten koks, ten se do kotlů bere (je známnější)

Já bych použil asi Cetris soudobá náhrada za někdejší azbestocementové desky.

Použil bych komínovou zděř min. 200mm, kterou bych zakomponoval do stěny. Kouřovod Peter má 120mm, tudíž vznikne prostor na izolaci tl.min.4cm, tu bych vyplnil pásem izolace, která se používá na komínové vložky. Tloušťku izolace bych překryl komínovou růžicí na kouřovodu. Elegantní řešení. Pokud někdy změníte kamna a bude větší kouřovod, máte to již připravené. Asi tak.

Tak pozor ! Centris deska je údajně bezproblémů hořlavá. Byl jsem se ptát v obchodě s krby. Prý to mají vyzkoušené z praxe. Údajně CETRIS = Ce - cement a Tris - tříska...

Takže toto asi vhodné není.