Pomalé tuhnutí sádry

A co knauf sádra na sádrokartony či jiná na sádroš ta tuhne pomalu a dokonce pevnost je obrovská

Smichat s primalexem.

Prý (nevím to určitě) existuje nějaká štukatérská sádra, kterou štukatéři dělají na fasádách ozdoby, která prý tvrdne pomaleji. Pomaleji také tvrdne šedá stavební sádra. Bílá je ztvrdlá hned po pár minutách. Ale i z bílé se prý dělá tak zvaná "zatahovačka", tedy sádra na spárování tenkých spár před malováním. Dělá se tak, že se udělá řídká asi jako jemná kašička a s ní se zaplní spáry a zatvrne až asi po hodině. Takže se s ní nemusí spěchat jako s obyčejnou sádrou na zasádrování špalíku do zdi, nebo na přichycení kabelů a krabic na zeď před nahazováním omítky. Prý...

Nezkoušel jsem, ale prý funguje ocet.

Sice smrdí...ale časem vyčichne

Aby pomalu tuhla se musí přidat více vody.

Dá se koupit tmel v plechovce. Tváří se jako sádra a netuhne tak rychle. Plechovka se musí stále zavírat.

Stačí do vody nastrouhat (a rozpustit) trochu mýdla. Taky jsme kdysi přilévali pivo, ale to ještě nestálo 25,- Kč.

Zdravím . Záleží na co to potřebuješ. Pokud na zapravení omítky pod výmalbu tak bych použil šlehaný akrylátový tmel . Jinak funguje ocet , pivo. ( před zatvrdnutím vyhladit namočeným štětcem ). Pro zajímavost když se dělali dříve bílé linky , tak se do toho dávala moč.a nebo mlíko.

Když chceš vytočit zedníky , tak jim nali do míchačky s maltou pivo.

Ahoj. Ale hoši, hoši. Pusťte mě k tomu. V červenci v roce 1985 jsem byl přítomen míchání sádry k opravám zdí před malbou. Pan mistr si do té sádry přidával práškový klih. V pohodě si to namíchané množství roznesl po všech dírách co našel. Ve výsledku to bylo normálně zatuhlé. Takže, tak nějak.

Štukatérská sádra existuje, ale tuhne jen asi dvakrát pomaleji než normální sádra. Rychlost tuhnutí se dá hodně ovlivnit taky způsobem namíchání. Pomalu namíchaná sádra bude tuhnout pomaleji. Nejlepší je nalít do kýblu vodu a přes sítko hladinu "poprašovat" sádrou, dokud se vsakuje do vody, nepřehánět to s rychlostí, nechávat nasáknout. Když už není voda, do které by se další sádra vsakovala, tak se to lehounce promíchá a je to připravené. Většinou je takhle namíchaná sádra malinko řidší, ale to tak moc nevadí, ona časem ztuhne. I klasická rychlá sádra je takhle zpracovatelná skoro třikrát tak dlouho.. Jinak jak už psali ostatní, ocet, primalex, klíh, dokonce i kyselina citronová... je toho spoustu.

Po nasypání sádry do vody přimíchejte malé víčko (třeba od minerálky) octa. Já to mám vyzkoušené.

Ahoj. Není tu náhodou někdo, kdo ty postupy otestoval? Který z nich je asi tak nejlepší?

Jsou speciální sádry na sádrokarton s tuhnutím až 25 minut. jinak jsem pouříval roztok kostního klihu. Jednou jsem na stavbě našel zbytek sádry y zalepil s ní kabely ve šlicu . Netvrdla a netvrdla zahodil jse fanku i špachtli a šel na sváču. Když jsem se vrátil kabely nedržely na svém místě.Sádra stvrla pak jsem zkoumal německý nápis na obalu a pak to zjistil.

Zdravím

Můj švára je omýtkář, štukatér. Dělal mě kdysi v paneláku zarovnání stěn sádrou. Nalil si do koleček vodu a rukou přisypával sádru do vody bez mýchání, dokud se sádra rozpouštěla ve vodě. Pak si zapálil cigaretu a až dokouřil, bez rozmýchávání nabíral sádru z kolečka a natáhl celou zeď. Sádra byla celou dobu jako máslo. Byla to šedá stavební sádra. Při použití octa vznikají soli, které snižují pevnost, ale používá se to dost často.

Při hrubém sádrování děr, nebo sádrování el. krabic se do sádry přimíchá písek.

stará dobrá klasika je přimíchat do sádry trochu malířského klihu. Pak tvrdne asi čtvrt hodiny.