Zdravím všechny,
Hodlám se pustit do výstavby podkrovních místností v RD. Jde o dvoupatrový dům se sedlovou střechou. Podlaha půdního prostoru je tvořena profily I o rozměrech 50x100 umístěných v rosteči 800. Mezi profily jsou vloženy desky o síle 20 mm a zality betonem o tloušťce 80 mm.prostor je tvořen obdelníkem o rozměrech 7x10m . I profily jsou rozmístěny od středové nosné zdi 30 na obě strany v dékách 3 a 4 m. Otázka zní, jakým způsobem nejlépe srovnat podlahu pro další pokládku plovousí nebo dřevěné podlahy a jak je to se zatížením. Zda požít jen samonivelační stěrku, nebo další vrstvu betonového potěru.
díky
0x
Budu psát polopaticky a zdržím se výpočtů které vám nic neřeknou. Tlouštka stropu je pro běžné bydlení naprosto slabá + další negativní faktor rozteč. Nejméně drastické řešení pro obývací prostor je následující.
1. vysekat drážku kolem zdi těsně nad podlahou do výšky 100mm a do hloubky 100mm.
2. rozložit po místnosti KARI síť s okem 100x100x8 s překrytím 3 ok, tak aby sítě byly vloženy i do drážky ve zdivu. Sítě podložit plastovýmy podložkamy výšky 20mm. Jednotlivé sítě svázat vazacím drátem. V místě přechodu přes středovou zed položit výztuž dvojtě s krytím betonem v horní části 20mm s přesahem na kždou stranu zdi 500mm
3. Podepřít ze spodní části stávající stropní konstrukci proti průhybu.
4. Vybetonovat podlahu betonem třídy C20/25 s frakcí výplně do 30mm celkové výšky betonu 100mm. Betonový potěr nepoužívat. Pro srovnání případných nerovností lze použít nivelační stěrku.
Tímto konstrukčním počinem získáte monolitickou nosnou desku která bude schopna přenášet zatížení do nosných stěn bez průhybu.
V případě nejasností můžu nakreslit
doplněno 01.04.09 09:40:podepření stropní konstrukce lze odstranit nejdříve po pěti dnech
Děkuji za rychlou odpověď,
tento postup je mi samozřejmě znám. To by znamenalo nadzvednutí obvodového trámového rámu střechy pro přístup k vysekání drážky. To asi svépomocí nepujde. Předpokládal jsem, že při současném zatížení starým nábytkem a všelijakým haraburdím, který na většině půd bývá, by se po vyklizení podlaha odlehčila pro případné srovnání.
jestli je tam průhyb už ted, tak ten sám průhyb tam bude i po zabydlení a bude to pracovat. Než zásah do střechy je lepší udělat strop znovu ale z "I" profilu 120 nebo lépe 140. Těch 100 je opravdu už pod hranicí. Nehrozí zborcení, to určitě ne, ale jsou tam jiné negativní vlivy spojené s průhybem. Jak píše JABRAKA z osobní zkušenosti tak je to asi funkční a v pohodě, ale moje osobní zodpovědnost říká - nenechat obyvatelnou místnost na tom co popisujete. Myslete i na pružení. Na té třímetrové části to tak znát nebude, ale ta čtyřmetrová část bude pružit znatelně a ten pohyb se přenese i do plovoučky která se opakovaným pohybem bude deformovat. Bude slyšet praskání. chůze bude provázená drnčením.
0x
Jirko,možná je nákres nedokonalý¨,tazatel píše o středové nosné zdi a deskách,nemá na mysli Hurdisky v nosných profilech?
Máme podobnou konstrukci a je to nosné dostatečně.Na hurdiskách je jen 8 cm betonu bez kari.Bylo by dobré - P Blejchar,zpřesnit dotaz.
JABRAKA
I když by se jednalo o HUrdisky tak ten průhyb by mohl dělaat dost problémů. Kdyby ty profili byli alespon 120 tak bych ani nemrkl. ten průhyb se projeví na středové zdi kde dojde ke zvedání. Dejme tomu že ten průhyb bude jen minimální tak přeci jen bude nějaké vlnění a když jinde ne tak určitě právě na té plovoučce by se mohlo objevit praskání při chůzi... jestli si rozumíme. Osobně bych sázel na jistotu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.