Zdravím! Rád bych nechal při rekontrukci elektroinstalace RD namontovat i svodiče přepětí. Trošku jsem to zkoumal a popravdě mě malinko zaráží neuvěřitelné cenové rozpětí. Např. Eaton má v nabídce kombinovaný svodič třídy T1 + T2 SPBT12 sehnatelný za nějaké 3 tisíce korun a pak montovanou sadu T1 + T2 SP-B+C/3, která stojí 16 tisíc. Logicky se nabízí otázka v čem tkví zásadní rozdíl, činící 13 tisíc? Investice 3 tisíc mi přijde rozumná, 16 tisíc už příliš ne. Máte nějaký návrh na rozumné řešení, které nebude příliš drahé? Jen doplním, že barák je připojený na rozvod vzduchem ze stožáru v soustavě TN-C.
1x
Saltek udává docela slušné údaje, ale ten správný výběr je trochu složitější, protože potřebujete znát ještě hromosvodovou soustavu a typ vlastní zástavby. Mohu vás odkázat na pana Svobodu ze Salteku, který vám udělá přesnou specifikaci. Do vnitřní pošty vám pošlu podrobnosti.
doplněno 07.03.14 22:55:Klasicky učebnicově se připojují jednotlivé stupně za sebou. To je suchá teorie o principu. Vlastní stupně se unísťujií podle rizika, které chceme eliminovat. Takže ta teoretická klasika nemusí být nutně dodržena, ale teď se do mě asi každý pustí. Pro váš klid platí T1-T2-T3 a nebo B-C-D
Podrobnosti jsem vám napsal do pošty.
doplněno 07.03.14 23:03:Ještě malinkatý dovětek, ta instalace předpěťovek je správně provedena tak ve 20%. Zejména u průmyslových rozváděčů se výrobci moc nezabývají délkami vodičů k vlastnímu svodiči a tam bývá velký problém, kde se naindukuje napětí a svodič to nepobere.
Příklad z minulého týdne, kdy jedna firma vyráběla rozváděč pro zubní ordinaci (v trošku větším rozsahu) a vedoucí dílny se divil, že musí předělat rozmístění přístrojů podle dodané dokumentace od projektanta. To jsem viděl snad prvně udělaný dobře projekt i s rozmístěním přístrojů, který bral v úvahu délky připojovacích kabelů a průřezy. Svodiče fungují dobře, ale musí být správně navrženy a pak hlavně správně namontovány a tam je největší kámen úrazu.
Jináč ten autor je přispěvovatel na elektrika.cz
0x
svodič třídy T1 + T2 SPBT12-280/x x=kolik pólů? musíte porovnávat i další údaje, impulní proud je u jednoho 12,5kA a u druhého 35kA, atd.; musíme porovnávat porovnatelné, vyšším proudům odpovídá i vyšší cena; dražší typ je třípolový, levnější nevíme, prozatím ...
0x
Na tohle téma nejsem přeborník, to přiznám. Ale přepěťová ochrana by měla mít určité stupně ochrany, od elektrárny až po zásuvku. Pokud zvolíte jen jeden stupeň, jsou to vyhozené peníze, při reko domku to udělejte komplet, ať to opravdu funguje.
0x
Pokud chcete řešit ochranu objektu proti přepětí, nestačí prdnout jen přepěťovky na přívod, ale celý systém se musí řešit komplexně, kaskádovitě, jinak to k ničemu nebude. Začíná se u přípojky do domu a končí se až v zásuvkách, pak to možná nějaký smysl má. Vždy porovnávejte všechny parametry.
Proč píšu možná?
Tak trochu se pohybuji v prostředí, kde se s přepěťovkami setkávám a hlavně tehdy, když měly pohotovost. Musím říct, že ve velkém procentu případů, kdy v objektu řádilo přepětí (a je jedno jestli atmosférické nebo síťové), je poničená technologie, instalace, vzniká velká škoda na majetku, ale jediné, co bez úhony přežívá, jsou přepěťovky...Navržené a instalované dle všech doporučení a zásad.
Výrobce si vždy nechá poslat všechy možné údaje (jak vypadala celá instalace, průřezy, impedance, uzemnění, vzdálenosti od zdrojů, atd), pak je měsíc ticho, poté si nechá poslat dotčené přepěťovky k analýze a je ticho navždy.
Pomalu si začínám myslet, že jde jen o jakousi lobby.
Ale nechci Vás tímto odrazovat, jen píšu vlastní postřehy.
Samozřejmě je mi jasné, že to není o tom, že dám "kouzelnou krabičku" do rozvaděče a budu si myslet, že jsem v suchu. Pokud to budu řešit, chtěl bych funkční komplexní řešení. Počítám, že např. počítače budou zapojené pře přepěťovky, tedy poslední stupeń. Kombinovanou ochranu T1+T2 uvažuju hlavně z toho důvodu, že od elektroměrového rozvaděče k hlavnímu domovnímu rozvaděči je to nějakých 4-5 metrů a pokud vím, samostarně řešené T1 a T2 by měli mít vzdálenost aspoň 10 metrů.
Na druhou stranu jedná se o dům v údolí, okolo jsou další domy. I když bude na střeše stořár s anténou, nemyslím, že je velká pravděpodobnost přímého zásahu. Spíš mi jde o naindukovaný proud, pokud by došlo k zásahu blesku někde poblíž.
Na T1 a T2 vzdálenost od elektroměrného rozvaděče nemá vliv. Přepěťovou ochranu dáváte do domovního rozváděče. Tam potom platí 10m od T2 k T3 a od T3 vzdálenost 5m. Pokud máte na střeše stožár, tak je to právě horší. Jakákoliv kovová konstrukce (i hromosvod) zvětšuje naindukovaný impuls. Proto se může zdát paradoxní, že čím kvalitnější ochrana před bleskem, tím musí být svodič silnější. Tady jsou také možné problémy, proč se zdá, že svodiče nefungují. Není to jen o ceně, ale o kvalitním návrhu. Nebo si tam jenom něco namontuju a mám tam něco a pak skuhrám, že to nefunguje.
0x
Zdravím
Ono s tou kvalitou je to sporné. Platí se značka. Jestli mám 35 kA nebo 10 kA, stejně vypíná předřadný jistič, který má 6 kA nebo elektroměrový 10 kA. A jestli se prorazí při 250 V nebo 280 V, to už při úderu nehraje tak velkou roli. Ten zbytek napětí dorovnají další stupně ochrany. Kupujeme nejlevnější BC ochrany, protože na ty drahé dnes zákazníci u nás nemají peníze. Kdyby se to mělo řešit úplně do důsledku, tak bychom museli předělat celý dům. Principiálně je stejná drahá i levná průrazka. Ty levnější můžou mít větší svodový proud, takže by se neměly dávat za proudový chránič. A za další, po úderu je lepší vyměnit přepěťovku za 3000 Kč než za 15000 Kč.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.