Čím zapravit hlubokou díru v cihlové zdi?

bohužel jsem se nepobavil nad (asi) videem (nějak mi nejde nainstalovat adobe player, nebo co to chce), tak ani nemůžu posoudit dosavadní technologickou úroveň; takže naslepo:
nářadí: kyblík na vodu, vhodná nádoba na rozmíchání malty, (nádobka na namočení filc. hladítka), pokud možno zednická lžíce (to radši ano - i když jedna díra by se dala zaházet i nějakou větší škrabkou, kusem plechu apod.), (plechový, nebo umělohmotný, nebo dřevěný hladítko - bylo by dobrý, ale kupovat ho kvůli jedný/pár děrám...), pokud možno filcový hladítko (ale když není - na jednu blbou díru...), štětka na pocákání zdi (přinejhorším štětka od záchodu; pozor - jestliže pracuju s opravdovou zachovalou malířskou štětkou, ať nepřijde do styku s maltou, vápnem), prkýnko, nebo trámeček delší než díra, s jednou -tou úzkou- naprosto rovnou stranou (po přiložení na okno (jiný hladký sklo) musí po celý dýlce přilíhat) - tohle by bylo dobrý si opatřit;
na případný rozmíchávání vápna radši brejle na oči (hodí se i na tu maltu), možno i gumový rukavice, další kyblík na rozdělání vápna (bude-li se dělat)
-
podle fotky soudím, že zeď je velice hrubá - podle mě je nesmysl dělat štuk (= po mírném zatuhnutí nahozené a zarovnané malty se pomocí filcového hladítka nanáší hodně tekutá vrstvička vápna+jemnýho písku, přesátý drti v poměru 1:1 a celé se to krouživejma pohybama vyhladí), neboli díra se zadělá jen maltou;
taky mám pocit, že je asi zbytečný seškrabat nátěry po malování ze zdi kolem díry (? - totiž po nějakém pozdějším škrabání tlusté vrstvy nátěrů by vystoupla zaházená omítka nad okolní povrch); jiná věc ale je, že by nebylo marný otlouct špatně držící omítku kolem stávající díry (a možná i na jiných místech?) - k tomu je zednický kladívko, ale jde to třeba i nějakým velkym majzlíkem (ani se nemusí sekat, jen šťouchat a hrabat)
-
postup: to dřevo si předem taky do něčeho namočim - ať je vlhký, mamočim pár hodin předem to filcový hladítko (mám-li), namočím i dřevěný hladítko; maltu rozmíchám tak, aby nebyla vysloveně tekutá, ale aby byla hodně řídká - nemá vypadat suše, nemůžou se z ní drolit, odlamovat kousky, prostě hustá kaše...; zeď (pokud není vysloveně vlhká) pořádně těsně před nanášením malty postříkat! (pak malta drží), malta se na zeď háže takovým tím pohybem, že mrsknu zápěstím a lžící (maltu mám na její vnitřní straně) proti zdi - takže maltu házím, nepřikládám, díru zahážu, pak zahladím (zdola nahoru) lžící (nebo hladítkem, mám-li), přiložím to (vlhký) prkno tou rovnou stranou a jedu zezdola nahoru a přitom pohybuju prknem ze strany na stranu - takhle to zarovnám s úrovní okolní zdi (když vidím, že naopak malta pod prknem schází, tak jí dohodím (a znovu zarovnám), po zarovnání kdyžtak (je-li třeba) jemně (netlačít!) uhladím - mám-li filc, tak to přejedu vlhkým filcem (můžu ho předtím opatlat i v maltě, ale v tom případě celý filc setřít lžící - musí bejt rovnej, bez nalepený malty) - krouživý pohyby; když se mi při zarovnávání (nebo už zahlazení po nahození) odlepuje čerstvá malta, tak byla asi moc mokrá - nechám na zdi jen první nahrubo naházenou vrstvu - nehlazenou, s hrbolama, ale pod úrovní zdi, počkám pár hodin, a na polosuchou maltu nahážu druhou vrstvu, kterou už zarovnám...
-
malta: horní vrstva musí bejt pokud možno bez kamínků - ty by se pri zarovnávání vydloubly, protože ale nebudou 2 vrstvy, ale jen jedna, měla by bejt celá malta bez kamínků (anebo aspoň ta malá část, která se dohází nakonec), u nakoupený maltový směsi to pochopitelně není problém, ale na 1 (několik) děr je nesmysl kupovat pytel malty - pokud tazatelka nemůže sehnat tak kýbl suchý maltový směsi (po rozmíchání vodou se dost "srazí, ubyde"), bylo by lepší sehnat jen vápno (kdysi se prodávaly jen 5 kg pytlíky, ale netuším, jestli se dají sehnat; 30 kg pytel vápna je samozřejmě nesmysl) + kopaný (ne říční) písek (je-li k dispozici);
kdyby bylo vápno nehašený (což je možný, i když nepravděpodobný), musí se napřed rozmíchat ve vodě (vody bude několikrát víc než vápna - vápno přisypáváme do vody+rozmícháváme (s brejlema na očích), pozor - pokud bude opravdu nehašený, začne za chvilku bublat až stříkat, taky se zahřeje; rozmíchaný vápno se musí usadit (nebude to bílá kaše, ale dost tuhá hmota usazená pod hladinou vody) a mělo by se připravit dřív než se bude dělat malta, pak ho smícháme s pískem v poměru 1:5, vodu doplníme podle potřeby - viz tuhost malty;
už vyhašený vápno smícháme hned s pískem (tak poměr 1:4) a přidáme vodu (pokud nevím, jestli je sypký vápno hašený, nebo ne, zkusim ho trochu rozdělat v maličkém kelímku - buď začne bublat a ohřívat vodu, nebo ne); na cement se vykašleme - do omítkové malty ho nebudeme (navzdory současným trendům) dávat vůbec (otázka je, kdyby nebylo to vápno, ale byl cement, jestli nezadělat díru betonem - nevím, jak moc na tý zdi (vzhledu) záleží, takhle u země by to přinejhorším šlo, samozřejmě je to blbost, ale zas kupovat celej pytel směsi, vápna..., poměr tak 1:5, cement by se napřed ve vodě nerozdělával, rozmíchal by se s pískem a pak s vodou...)
(mimochodem jen vápenná omítka (bez cementu) vydrží rozmíchaná i řadu dní, pokud je celá zalitá vodou - to neztuhne, pak stačí slít vodu a trochu sesedlou omítku zas rozmíchat, to vyhašený vápno takhle vydrží dlouho - i přes rok, ale donekonečna to nejde; cement tuhne tak v řádu desítek minut (úplně ztuhlej je samozřejmě v řádu desítek hodin);
vápno je samozřejmě žíravý - po cáknutí do očí se musí okamžitě vypláchnout, a ani patlat si ho na ruce není zrovna dobrý (nějakej cákanec na obličej ovšem stačí bez dalšího setřít)
-
(kdyby bylo něco nejasnýho, tak se neváhejte zeptat)

špricnout řídkou maltou, nechat zaschnout a pak dohodit tou samou maltou, jen normální konzistence. stáhnout pravítkem, nechat zavadnout a hladítkem stočit do ztracena

Po vybetonování podlahy zamáznout běžnou maltou a přeštukovat. Tak bych to udělal já, samozřejmě zde bude více názorů a technologií...

V podstatě to jde i před, ale malta při práci logicky padá a z nového betonu se lépe hned seškrábne a je možné ji znovu použít. Navíc při betonování (nebo nivelování) je možnost dalšího menšího poškození stěn a je tedy výhodnější tyto opravy provést najednou.