Výpočet vyvážení topné soustavy

Od: Datum: 29.12.13 19:12 odpovědí: 15 změna: 01.01.14 20:35

Pro RD jsem neměl projekt topení a nyní bych si zpětně chtěl dopočítat jak nastavit radiátorové ventily ( z výroby je vše na 6 ) a regulační šroubení ( z výroby zcela otevřeno ). Veškerá data o použitých materiálech, délky atd mám. Jak nyní postupovat?

Díky

Tymr


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 29.12.13 19:35
avatar
Jak postupovať?
No..buď výpočet sám umíte..což neumíte..
Nebo si příslušné výpočty necháte spočítat od někoho kdo to umí..
Nebo si jednodušší soustavu vyregulujete "ručně" bez výpočtu.
Moc jiných variant mne nenapadá.
Ovšem..ušetřil jste za projekt pár tisícikorun..
Stalo to zato?
Ohodnoceno: 0x
 
Od: tymr
Datum: 29.12.13 20:08



Dobrý den,

no nestálo samozřejmě.

Co se výpočtu týče, tak mám zde z fora nastudován následující postup :

Zvolím si teplotní spád takový, aby výkony radiátorů stačily na vypočtenou TZ

Poté dle výkonů radiátorů stanovým hmotnostní průtok jedotlivými větvemi a z celkového součtu také z grafu čerpadla určím tlak.

Pro jednotlivé větve vypočítám rychlost proudění a pak tlakové ztráty ( tam i zpět ) prouděním a pasivními prvky ( T kusy, kolena ).

Pro každý jednotlivý radiátor odečtu ztráty od tlaku čerpadla. Tím my zůstane zbytkový tlak, který seškrtím na regulačím šroubení tak aby na ventil zůstal tlak 80-90mbar a pak z grafu od výrobce odečtu nastavení ventilu.

Je to takto správně?

Mám ale dotaz :

Když mám trubku 22x1 která vstupuje doT-čka a vchází trubka 18x1 a 15x1, tak budou 2 hodnoty tlakové ztráty a jedna bude pro větev 15x1 a druhá pro větev 18x1 a ve větvi 22x1 se to T-čko neprojeví?

Díky

Tymr

Datum: 29.12.13 20:15
avatar
Tak nastudované to teoreticky máte dobře.
S tím T-kusem si nedělejte moc starostí, výpočet Vám to nijak zásadně neovlivní. Tak citlivé nastavení soustavy není.
Ohodnoceno: 0x
 
Od: tymr
Datum: 29.12.13 20:24

JJ nějaký čas jsem studiem strávil

T-čko možná neovlivní, ale přece - bude se tedy promítat jak jsem napsal?

Ještě bych měl jeden dotaz -když některé radiátory zavřou, tak se na těch zbývajících otevřených zvýší tlak a dojde k "rozhození" soustavy?

No a poslední dotaz -když mám instalován radiátor v místnosti, kde nejsou ztráty - mám ho zrušit a nepočítat s ním?

Díky

Tymr

Datum: 29.12.13 20:55
avatar
T kus počítejte jak jste psal.
Ano, při uzavření části topných těles se tlaky v soustavě změní.
Nicméně v případě moderních čerpadel s frekvenčním měničem to není problém, čerpadlo se dá nastavit pro různé provozní stavy soustavy.
Proč máte těleso v místnosti která nemá tepelné ztráty netuším.Ve výpočtu bych ho zanedbal.
Ohodnoceno: 0x
 
Od: tymr
Datum: 29.12.13 21:13

Je tam ještě něco co by mohlo způsobovat větší tlakové ztráty?

Co kotel samotný? a ještě tam je nějaký filtr kotle.

Ztráty třením v potrubí počítám pro spád 55/45 pro přívod pro vodu 55°C a pro vratku pro vodu 45°C?

Na chodbě mám na vratce podlahové topení. To se počítá jako jeden radiátor že? Rychlost proudění bude jaká?

Tam asi bude jiný spád že?

Tymr

Od: tymr
Datum: 30.12.13 12:14

Pane Cakl,

ještě se zeptám jenou :

Ztráty třením se počítají na jakou teplotu u spádu 55/45? Nebo přívod se počítá na 55 a vratka na 45?

Je něco dalšího co by mohlo způsobovat větší ztráty? Co kotel samotný nebo filtr u kotle?

Na chodbě mám podlahové topení, jeho výkon jsem dle plochy určil na 500W. Pokud ho budu brát jako radiátor, bude hmotnostní tok cca 43kg/h, ale jaká bude ztráta? Na jakou teplotu ji budu počítat?

Díky

Tymr

Datum: 29.12.13 21:43

Ahoj. Ten radiátor v místnosti, kde nejsou ztráty, by se měl zrušit proč? V létě bych to pochopil, že nemusí topit, ale v zimě si ta místnost snad udrží přijatelnou teplotu z toho teplého léta? Možná by jsi se potom, co se ti povede tu soustavu ,,spočítat,, , mohl pochlubit, jak se ti to na papíře podařilo a hlavně jak moc jsi to potom musel doladit ručně, na soustavě. Ale, palce ti držím stejně. Zažil na vlastní kůži práci profesionálních projektantů, co tahle práce byl jejich džob a fakt to jejich počítání nebylo dobré.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: tymr
Datum: 29.12.13 21:48

Ta místnost je ohřívána okolními místnostmi a nepotřebuje vlastní zdroj tepla.

Až to spočítám, rád se podělím se zkušenostmi

Tymr

Datum: 29.12.13 23:48

tymr - měl bych takový dotaz. Podle čeho zjistíš , že jsi to nastavil správně?

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 30.12.13 00:56

Ahoj. Vlastně mám taky dvě místnůstky uprostřed. Dva hajzlíky nad sebou a bez topení. Původně to tam bylo se 160cm rourou 80mm a bylo tam o trochu teplejc. Teď zadele nemrznou, ale ty chvíle byly příjemnější.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 29.12.13 23:44

no já to dělal ručně asi 3dny topenáři mě to naštelovali asi podle chuti(první radiátory daly průtok na 5 poslední na 2) jó topiloto ale čerpadlo na 3rychlochlost hukot v baráku .Pek sem se stím pohrál čerpadlo na 1 a topí vše stejně jenom to chce trpělivost

Ohodnoceno: 1x
 
Od: pavka64*
Datum: 30.12.13 01:10

Dobrý den,

topenařinou jsem se hezkých pár let živil, než jsem se začal věnovat servisu kotlů a moc projektů, které řešily nastavení předregulace radiátorových ventilů výpočtem (vůbec v RD) jsem neviděl. Tohle musí zvládnout každý topenář, který ví, o čem je řeč a jak se chová voda v systému. V základu se vždy nejvzdálenější (od kotle) radiátory nechávají naplno a bližší se zaškrcují. Samozřejmě se musí vzít v úvahu i velikost tělesa a jeho umístění (v přízemí, v patře). Tedy přesně opačně, než píše "magor" - za takový nastavení bych za mladých let dostal od parťáka pořádnej záhlavec... Správně nastavená předregulace se nejlíp zjistí při zátopu - všechny hlavice na kohoutech otevřené naplno a všechny radiátory se musí současně přibližně stejně prohřívat odshora dolů. Pokud je některý radiátor prohřátý až dolů a ostatní jen při vrchu, je potřeba jej přiškrtit a opačně. Bez složitých výpočtů a většinou na maximálně 3 zátopy bylo vyregulováno.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 30.12.13 09:59

pavka 64- přesně tak. Mluvíš mi z duše. Regulaci na ventilech jsem prováděl jenom když jsem dělal velký objekt. Školu , fabriku nebo penzion. U rodinných domů se to dá velice jednoduše ovlivnit použitím správných průměrů trubek a fitinek a používáním mozku. . Nějakou desítku baráků už jsem udělal a vždy se musela dělat topná zkouška za dozoru majitele. A nestalo se , že by nějaký radiátor netopil nebo měl,, zpoždění ". U nás v kraji je zvykem když instalatérovi , nebo topenáři neteče žádný spoj a vše řádně funguje se dává litr slivovice. A ten si přece nenechám ujít.

Nikdy se nebude topná soustava chovat tak jak je to na papíře ( v laboratorních podmínkách) a co se týče paneláků , tak na to úplně zapomeňte - zkušenosti.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 01.01.14 20:35
avatar

Zdravím

Pokud jsem to dobře pochopil, tak rozvody jsou hotové a jde o nastavení. V některých projektech se používá takzvaná "referenční místnost" ve které se dá regulační ventil naplno (nesmí to být termostatický ventil). U fabrik to bývá kancelář majitele u domácností většinou obývák. Na kotli se nastaví taková teplota, aby byla referenční místnost bez termostatického ventilu optimálně vytopená. Na ostatních radiátorech se regulační ventily stáhnou ručně na požadovanou teplotu. Pokud by v některé místnosti byla zima, stáhne se trochu ventil v referenční místnosti a celé se to zopakuje.

Ohodnoceno: 1x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.