Zateplení není až k zemi vs dotace

Mezi závažné poruchy stavebních konstrukcí patří tzv. tepelné mosty. Jedná se o taková místa konstrukce, kde v důsledku nesprávného provedení nebo v důsledku použití nevhodného materiálu je umožněn výrazně větší prostup tepelné energie než v okolních konstrukcích. Tato skutečnost způsobuje jednak tepelné ztráty vnitřního prostředí, ale také zhoršení užitných vlastností vnitřního prostoru. Jelikož přímým důsledkem zvýšeného úniku tepelné energie z interiéru je významný pokles vnitřní povrchové teploty konstrukce v tomto místě, může zde docházet k poklesu vnitřní povrchové teploty pod teplotu rosného bodu a následné kondenzaci vodních par a vzniku plísní. Množství tepelné energie, které unikne tepelným mostem, je úměrné závažnosti pochybení při realizaci a je tím větší, čím je větší rozdíl teplot na vnitřní a vnější straně konstrukce.

v zásadě je možné rozlišit dva základní typy tepelných mostů. v prvním případě se jedná o tepelné mosty způsobené netěsnostmi v plášti dělící konstrukce, kdy je tepelný únik způsoben přímo odvětráváním vnitřního vzduchu do exteriéru, hovoříme o tepelných ztrátách prouděním. v druhém případě jde o tepelné mosty vzniklé nesprávně navrženou skladbou dělící konstrukce, či nevhodně navrženým detailem. Potom dochází k únikům tepelné energie vedením. Mezi rizikové detaily patří zejména ukončení zateplovacího systému u základových konstrukcí, u parapetu a nadpraží okenního otvoru nebo u atiky či pozednice.

Tepelná energie se šíří konstrukcemi vždy cestou nejmenšího odporu a množství energie, které prostoupí konstrukcí, je úměrné teplotnímu spádu. Podle směru prostupu tepla konstrukcí rozlišujeme vedení jednorozměrné, týká se prostupu tepla v ploše, např. obvodovou zdí. Dále vedení dvourozměrné, k němu dochází v místě styku dvou dělících konstrukcí. A konečně vedení třírozměrné, ke kterému dochází v rozích, tedy styku tří dělících konstrukcí. Je zřejmé, že pokud má tepelná energie možnost unikat z jednoho místa vnitřního prostoru více směry, její úbytek zde bude největší. z toho vyplívá, že největší riziko snížení povrchové teploty pod hodnotu teploty rosného bodu bude hrozit právě zde.

Nepříznivé projevy kondenzace vodních par na vnitřním povrchu se můžeme pokusit snížit zvýšenou intenzitou vytápění, kdy je možné zvýšit vnitřní povrchovou teplotu nad hodnotu rosného bodu. Nicméně toto řeší pouze následky problému, nikoli jeho příčiny. Tepelné ztráty se v takovém případě ještě zvyšují.

Je zřejmé, že výše uvedené poruchy nelze s úspěchem odstranit aniž bychom zasáhli hlouběji do konstrukce, proto je nutné věnovat správnému vyřešení skladeb konstrukcí a detailů náležitou pozornost již během návrhu a realizace. Následné nápravy vždy přinášejí zvýšené finanční náklady a mnohdy také podstatné zásahy do přilehlých konstrukcí.

neznám Váš dům podrobně, nicméně je nutné odstranit tepelné mosty (a to je ten sokl). Obecně se říká, že od úrovně vnitřní podlahy směrem dolů by měl být sokl opatřen izolant minimálně 60cm.

Věčná nemoc všech rekonstrukcí a fasád neprovedený sokl,akorát mi nikdo nikdy neřekl proč není hotový