Spolubydlení - jak prosadit svá práva

Od: Datum: 11.11.13 16:31 odpovědí: 7 změna: 12.11.13 16:48

Mám problém, jsem na výšce a bydlím na privátu s dalšíma třema holkama. Jsou to 3 kamarádky a tak jsou tu jakoby "v přesile". Potřebuju poradit protože mě hrozně štve, když se mi něco nelíbí, že to nemůžu normálně říct...jako můžu, já bych to klidně řekla, jenže mám strach,aby to nezhoršilo ten vztah jakéhosi příměří co tu máme, protože přeci jen potřebuji hlavně klid na učení a nerada bych aby mi třeba dělali naschvály nebo dusno. Navíc za mnou občas přijede přítel, což mám s těma holkama domluvené, a nerada bych aby sem jezdit nemohl (to bych se už asi zbláznila, protože tu jinak nikoho nemám a domů nejezdím každý víkend, protože mám dost náročnou školu a musím se učit). No, ať to zkrátím co byste mi teda popradili? -jak si v přesile prosadit svou, tak aby z toho zároveň nevznikla válka?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: axus®
Datum: 11.11.13 16:35
avatar

A hrozi vubec realne nejaka "valka", kdyz se ozves a nebo je to jenom v Tvoji hlave?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: mirielle
Datum: 11.11.13 16:39

vím jaké jsou holky, a tyhle už jsem taky částečně poznala.

Datum: 11.11.13 18:14
avatar

Sepište všeobsahující Dohodu spolubydlících a řiďte se jí.

Ohodnoceno: 3x
 
Od: myse®
Datum: 12.11.13 13:19
avatar

já bych večer nachystala nějaké jednohubky nebo něco, lahvinku červeného a dala pokec... a tak nějak si ujasnila pozici, možnosti a tak... Možná že děláte z komára velblouda, ale možná taky ne. Tak je fajn vědět na čem jste... Záleží na tom, co konkrétně se vám nelíbí - jestli časté flámy až do rána nebo nepořádek... prostě se musíte dohodnout a pokud by to neklaplo, tak si hledat bydlení jinde, no...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 12.11.13 14:02

Práva jakého typu? Tři dělají binec a čtvrtý se chce učit? Nebo o co konkrétně jde? Měly byste si někdy v klidu sednout a nezávazně si popovídat. Přitom stočit řeč i na spolubydlení.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 12.11.13 16:13
avatar

Spolubydlení je někdy problém. Chce to ze všech stran toleranci, respekt, vstřícnost a hlavně schopnost umět se vždy dohodnout mezi sebou. Jste čtyři a pokud by se každá z vás snažila prosadit si tu svou, jak píšete, bude to vždy směřovat jen ke zbytečným sporům a hádkám. Píšete, že ostatní děvčata jsou kamarádky. Tak se snažte zapojit se do jejich kolektivu. Protože dále píšete, že Vám tolerují návštěvy Vašeho přítele...Což je od nich vstřícný krok a je vidět, že je s nimi domluva možná... Když se Vám něco nelíbí, naučte se být trochu diplomat. Tzn. nebát se říci svůj názor, avšak neprosazovat ho za každou cenu, být vstřícná ke komunikaci a kompromisům. Hledat vždy cestu k dohodě a ne ke sporu. A hlavně si dávat pozor na slovník! Na všem se dá domluvit nakonec tak, aby to vyhovovalo všem stranám. Když se sejde více ženských pod jednou střechou, musí se naučit spolu vycházet a některým to trvá prostě delší čas. Jsou však i takové, které se neshodnou nikdy s nikým a v ničem. Obrňte se trpělivostí, ale rozhodně se nebojte říci svůj vlastní názor a komunikovat.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 12.11.13 16:48
avatar

Ahoj "mirielle"

- a nejste náhodou moc přísná - a ty holky celkem normální, jak je v jejich věku běžné -? Taky jsem bydlela na koleji se třemi holkami - já jsem byla "mamánek" - zvyklá na pohodlí domova - např. natáčet si na noc vlasy, usínat v tichu, ne při hudbě z radia a rozhodně ne při "mejdanu" s kluky, které si holky přivedly třeba o půlnoci.

- ale vzhledem k tomu, že se nerada hádám a bojím se vyvolávat konflikty (ve kterých bych rozhodně nebyla v přesile) - tak jsem se snažila postupně přizpůsobovat - a nakonec to dopadlo tak, že mne holky postupně "převychovaly" a staly se mými nejlepšími kamarádkami. Moc ráda na ta léta teď vzpomínám. Škoda, že toto období trvalo jen 2 roky - a ty holky už nikdy neuvidím, ani si už nevzpomínám, jak se se jmenovaly - jedna se jmenovala Rubášová, druhá byla Slovenka a měla syna Jonáška. Na třetí si nepamatuju, říkaly jsme jí Ovka. Marcela.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.