Dobrý den,
vysvětlil by mi někdo k čemu a kde se používají natloukací hmoždinky? Jaký je rozdíl mezi klasickou a natloukací hmoždinkou? Že by jedna z nich snesla menší zátěž?
Děkuji
4x
Tak rozdíl je, myslím, na první pohled patrný. Natloukací hmoždinky jsou díky tomu, že se nemusí šroubovat snáze a rychleji použitelné, což je však vykoupeno tím, že je třeba dělat větší díru přes upevňovaný materiál a po připevnění je vidět nejen hlava šroubu, ale i límec hmoždiny. Což však při celé řadě aplikací nevadí, takže se zhusta používají, dokonce nejen do zdi a podobných stavebních konstrukcí, ale jsou jimi připevňovány třeba kryty strojů k jejich konstrukci. Důvod je vcelku elementární - kdo by se dnes sr*l se závitováním a šroubováním - takhle se jen vypálí či vyvrtá díra o jakéms takéms průměru, pak se dá kryt, praští se tam hmoždina a je to. Takže je to zas a hlavně o penězích.
1x
Dle mě jde pouze o rychlejší způsob montáže... kupříkladu elektřikář který navrtává elektrolišty by se s klasickými hmoždinkami potento...
0x
Zdravím,
odpovědi na možnosti aplikace natloukacích hmoždinek už jste dostal.
Dovolím si to tedy pojmout trochu jinak a to z pohledu toho, kdo pak má něco ukotveného natloukací hmoždinkou odmontovat. Z tohoto pohledu používají natloukací hmoždinky pouze lidé zastávající názor "já to mám hotový a po mě potopa". Důvod je jednoduchý - demontáž věcí upevněných natloukací hmoždinkou je ve většině případů buď hodně problematická a nebo zcela nemožná bez poškození upevněného předmětu, případně všeho okolo. U dřevěného hranolu to jde ještě zachránit po vyšroubování vrutu pracným odvrtáním límce hmoždinky, pak sundáním předmětu a následným zaříznutím zbytku hmoždinky na ůroveň zdi. Ale třeba u výše zmíněné elektrikářské lišty při pokusu o demontáž zničíte nejen lištu, ale většinou poškodíte i tu zeď.
Názor na řemeslníka používajícího "natloukačky" tedy ponechám na každém. Pro mne (pokud by mi něco takového zkusil udělat doma) je to ale adept na "rychlý odchod", protože to není řemeslník, ale čuně.
Netuším, jaké natloukačky máte na mysli, ale u těch co znám a používám má ten "zatloukací" vrut závit i křížovou hlavu pro případnou demontáž...
A opravdu nejsem to Vaše "čuně", protože ty svoje natloukačky dokážu demontovat i bez použití demoličního kladiva...
ronyx nesouhlasim s vama ,ja je pouzivam denne,pro montaz oplechovani atiky ,podokennich plechu atd.jsem s nimiá spokojen, udrzi to same co obycejna hmozdinka, samozrejme pokud vyvrtate malou diru,nabijete to nasilim ,tak ten vrut uz z natloukacky nevyndate
Díky,
vysvětlí mi však někdo jaký je rozdíl mezi horní tzv zatloukací a spodní klasickou dříve používanou hmoždinkou?
I ta spodní je zatloukací?
Nebo jsou ještě nějaké jiné hmoždinky? Pokud ano jaké a do jakého materiálu? Zajímalo by mě to, děkuji tza trpělivost.
.Ta vrchní je natlokací (s tím hřebíkovrutem).Spodní je klasická hmoždinka-vyvrtáš,zarazíš do zdi a našroubuješ vrut příslušných rozměrů.
Existuje ,viz odkaz od Magdon,vícer druhů pro vše -třeba do SDK která se roztáhne,jedna varianta: 2 řada,úplně vlevo ; nebo PTH (plastová talířová hmoždinka) na zateplovací systémy 3 řada druhý obr.; nebo třeba do betonu kovová hmoždinka -5 řada druhá v pořadí atd.Snad stačí?
Ještě bych se teda chtěl zeptat ohledně těch natloukacích hmoždin, pokud třeba elektrikáři dáváají lišty tak vyvrtají díru a natlučou hmoždinky přímo přes lištu a následně natlučou vruty nebo natlučou hmoždiny do zdi poté přidrží lištu a natučou vruty?
Děkuji
Přiložím lištu levou rukou na stěnu, provrtám ji vrtačkou v pravé ruce a pokračuji s vrtánim do potřebné hloubky ve stěně. Potom vytáhnu vrták, vrtačku strčím mezi kolena, pravou vytáhnu z kapsy hmoždinku a skrz otvor v liště ji vsunu i s tím "šroubohřebíkem" do díry ve stěně. Většinou to jde bez problémů až na doraz, teda až se rozšířený lem dotkne lišty. Potom lehce třeba opačným koncem vrtačky (někdo kladívkem, ale tam potřebuje třetí ruku!) kousek doťuknu ten hřebík do hmoždinky, aby se hmoždinka trochu roztáhla a držela, ale dala se případně ještě rukou vytáhnout pro případnou korekci. To byla první díra, jeden konec lišty je na místě. Srovnám lištu do správné polohy a vrtám další díru. Do ní další hmoždinku, a potom atd. Pokud jsem spokojen a lišta je rovně tam, kde má být, kladívkem doťuknu hřebíky na doraz. Jejich lem podepřený hlavou hřebíku bezpečně podrží lištu nebo jiný upevňovaný předmět.
Pokud jsme dva, první přidrží, druhý navrtá, první vsune hmoždinku, druhý nasměruje správně lištu a navrtá další díru. První vloží další hmoždinku a už může zatlouct oba hřebíky. To už ten druhý vrtá další díry a ten první chystá další lištu. Šup šup, sehraným partnerům to jde při správném nářadí, správné technologii a správné chuti do práce radost pohledět.
Proto vymysleli zatloukací, aby se dala vynechat fáze vybírání šroubku z kapsy, strefování se do hmoždinky v díře a strefování se bitu (event. šroubováku) do zářezu v hlavě šroubu. Dva tři údery kladivem do zatloukacího hřebíku jsou podstatně rychlejší.
Když ještě zatloukací hmoždinky u nás nebyly, používali jsme do betonu obyčejné šestky a do nich jsme lištu přibíjeli kratšími hřebíky - lepenkáči s velkou hlavičkou.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.