Vnitřní zateplení vs plíseň

Od: Datum: 18.09.13 11:07 odpovědí: 21 změna: 19.09.13 20:14

Dobrý den,
na obrázku níže posílám aktuální problém s vnitřním zateplením místnosti. Prosím o radu, zda jde toto zateplení nějak upravit (např. přidáním parozábrany, zvolením jiného materiálu předstěny, nátěrem...) tak, aby nedocházelo k výskytu plísní na této předstěně (nebo v prostoru izolace). RD je postaven tak, že nemá vlastní zeď přiléhající k sousedově (zeď je "společná").
Děkuji za případné podnětné odpovědi.



Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: fribble*
Datum: 18.09.13 11:47

Jak máte SDK připevněný? Jestli kovovými profily k sousední stěně, neobjevuje se plíseň v místech připevnění (tepel. most)?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: rnk*
Datum: 18.09.13 12:11

Rozhodně by pod SDK měla být parozábrana. Tato musí být provedena bez jakýkoliv poškození a dírek.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: rollo*
Datum: 18.09.13 12:38

V příloze posílám detail provedení zateplení. Kovové profily jsou upevněny cca 8cm od zateplované zdi (celková tlouška izolace is SDK je 12 cm) a jsou podloženy nějakým mirelonem. Izolace je "pohmatem" v prostoru mezi stěnou a SDK málo, klidně by se tam vešla ješte další vrstva (cca 5 cm). Žádná parozábrana není součástrí zateplení.

Datum: 18.09.13 12:55

Na otazku Vam neodpovim, ale pro zajimavost napisu, jak jsem to delal ja asi pred 30ti lety:

Zed na sever, neni nosna, z Izostonek, nevim, jestli se to dneska jeste dela. V zime byla strasne studena, tak jsem na ni z neznalosti jineho postupu prilepil a trny pripevnil 3cm polystyrenove desky s tenkou vrstvou heraklitu, nejaky kleber a stuk. V mistnosti je tepleji, ale jak to vypada za tou izolaci ani nechci pomyslet. O tepelnem mostu jsem se dozvedel mnohem pozdeji. Nahore, u stropu, kdyz taje, tak mame na strope mapy, ale to je v dusledku problemu, o kterem jsem se zminoval "plech na zed"

Ohodnoceno: 0x
 
Od: rnk*
Datum: 18.09.13 14:02

Jak už jsem uvedl. Parozábrana je nutná. Jinak pára prostupující z obytných místností zkondenzuje na chladné cihlové zdi, vlhne izolační vata a rostou plísně. Pokud už to rozděláte, můžete tam izolace přidat "co se vejde". Hlavně však neporušit parozábranu.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: fribble*
Datum: 18.09.13 14:59

Podle toho, že se podle nákresu plíseň objevuje v poměrně pravidelných rozestupech si myslím, že tam někde tepelné mosty jsou. Snímek je zřejmě část u stropu, ale co svislá konstrukce? Prostě nikde se nesmí dotýkat kov původní zdi a SDK, nikde nesmí být mezi izolací mezera.

Pravdu má "rnk", pokud budete příčku předělávat, doplňte max. izolace a doplňte parozábranou - proč vám vysvětlil.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: rollo*
Datum: 18.09.13 16:42

Děkuji za odpovědi,
ještě upřesnění k obrázku, plíseň se objevuje nepravidelně po celé ploše zdi (růžová čára na obrázku).
Zkusím teda problém pořešit odděláním SDK, přidáním další vrstvy vaty ("co to dá") a parozábrany (tu zkusím nějak nalepit na kovové profily). Jak se řeší parozábrana v místech, kde se SDK přichycuje k profilům? Když už budu SDK odělávat nejsou nějaké vhodnější desky, které by se dali na profily přichytit? Někde jsem četl, že sádra je pro plísně "živná půda". Doporučíte mi nějakou parozábranu (dívám se na bublinkovou folii s hliníkovou vrstvou třeba).

doplněno 18.09.13 16:44:

P.s.: plísně jsou nepravidelně po celé ploše zdi, v rozích skoro vždy.

Od: rnk*
Datum: 18.09.13 17:42

Pokud dáte parozábranu přes profily tak to radši jděte do hospody a nedělejte nic. Vždy jsem vám psal, že v ní nesmí být sebemenší dírečka a vy ji provrtáte šrouby! Parozábrana musí být dokonale spojená bez netěsností po celé ploše A NIKDE nesmí být propíchnutá. Musíte ji dát POD PROFILY, ne na ně. Dále musíte parozábranu vzduchotěsně přilepit ke zdem, podlaze a stropu. Že to těžko půjde? Proto nikdy nedoporučuji vnitřní zateplení. Vy však asi nemáte jinou možnost a tak to musíte udělat nejlépe jak to jde.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: rnk*
Datum: 18.09.13 18:41

Tady je manuál jak se to má montovat: http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplikacni manual.pdf

S názorem, že by to chlělo více izolace souhlasím, ale nesouhlasím, že to není parozábranou (alespoň je to podstatný faktor) a už vůbec s tím, že by se to mělo projevovat i v létě. Když ta cihlová zeď není dostatečně chladná tak na ní nic kondenzovat nebude.

On ten problém je daleko širší. V minulosti byly všechny místnosti nepřetržitě větrány spárovou průvzdušností oken a odtahem komínu z kamen v místnosti. Přebytek výkonu kamen zaručoval tepelnou pohodu. Dnes jsme udělali z místností tak hermeticky uzavřený prostor, že by se tam člověk udusil, kdyby tam zůstal dostatečně dlouho. Vlhkost, kterou člověk vydechuje nemá kam odcházet a narůstá až do bodu, kdy někde zkondenzuje.

Mimo dříve uvedená opatření doporučuji pravidelně větrat. Ideálně namontovat řízené větrání s rekuperací.

doplněno 18.09.13 18:42:

oprava odkazu: http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplikacni%20manual.pdf

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 18.09.13 17:58
avatar

Rollo, chybí mi ještě několik podrobností. Sousedova stěna je jak silná? Vata je tam jaká? S jakou lambdou?

Podle mého, není přímá souvislost s nepřítomností parozábrany. Páč to by bylo celý rok. Nevím o jakou místnost se jedná a jak velká je tam vlhkost. Já bych vsadil jeden řízek na příčinu TEPELNÝ MOST a slabá izolace. Kouknu na roh na obrázku vlevo nahoře a vidím, že toto míst není nijak zatepleno.

Demontujte konstrukci, dopňte izolaci na sílu alespoň 15-20cm.

Vy nemůžete zateplit ze strany vrátnice?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: rnk*
Datum: 18.09.13 18:23

Nebuďte detailista. rozdíl v lambda se projeví tak v druhém desetiném místě.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 18.09.13 18:38
avatar

Je to Váš, názor, neberu Vám ho.

Ale lambda 0,044 a 0,035 je opravdu znát

Rozdíl 0,039 a 0,036 je nepatrný rozdíl.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: rollo*
Datum: 18.09.13 19:30

Děkuji mk za odkaz na instalaci parozábrany. Současná vata je Isover DOMO 8cm. Po demontáži SDK by zřejmě neměl být problém posunout profily a zvětšit tloušku izolace alespoň na 12 cm. K materiálu předstěny z SDK není žádná připomínka? Jo a když budu kupovat vatu, je lepší ji pořídit v rolích nebo jako desky? Jo a pokoj je využíván jako ložnice...

Opět předem děkuji za odpovědi.

Od: rnk*
Datum: 18.09.13 20:00

Když ten SDK bude v teple a nepoteče na něj kondenzát z vaty tak nebude problém. Desky drží samy, vata se může sesunout... takže buď nějak zajistit nebo nacpat tak aby se nehnula nebo dát desky.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 18.09.13 20:23
avatar

rollo, ve Vašem případě bych doporučil Isover UNI, s lambdou 0,035.

Pokud použijete skelnou vatu, tak se použijí držáky izolace Pendex.

http://www.fixacni-systemy.cz…rvky/zaves-izolace-pendex.htm

(ale ne za 8Kč)

doplněno 19.09.13 12:09:

Rollo,

Nešlo by na desky z vaty použít klasické plastové hmoždinky a trny (co se používají při zateplení fasády polystyrenem

neexistuje nejde, zde nevím k čemu by měli být. Stlačením vaty hmoždinkou ničeho nedosáhnete, Volně daná hmoždinka průměru 8(10)mm taky moc nepomůže. Neřeště fixaci vaty, dejte UNI a je po starostech.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: rnk*
Datum: 18.09.13 23:03

Ty přilepené držáky bych chtěl vidět po 10 letech...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: rollo*
Datum: 19.09.13 15:09

Isover Uni 120mm je v plánu, jen jsem chtěl hmoždinkami vatu "přichytnout" (nikoliv stlačit) ke zdi, aby se mi snadněji "natahovala" fólie a desky na mě nepadaly.

 

Datum: 19.09.13 18:47
avatar

klidně, ale já bych to technologicky udělal bez hmoždinek, postupným kladením desek, folii, roštu...

Když dáte folii pod rošt, jak jí přilepíte, připevníte...

Osobně bych dal folii na rošt, použil pásku tak jak doporučuje výrobce JUTA, dle odkazu kolegy na jejich manuál. Asi tak, jako se dělá podkroví..

http://cukrar.rajce.idnes.cz/Juta_obrazky/#P1080051.jpg

jsou různé možnosti.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: rollo*
Datum: 19.09.13 10:01

Nešlo by na desky z vaty použít klasické plastové hmoždinky a trny (co se používají při zateplení fasády polystyrenem)?

Datum: 19.09.13 19:26
avatar


U nás je to zcela nový koncept vnitřního zateplení, který využívá kapilárně aktivní mikroporézní struktury silikátové izolace Ytong Multipor. Ta dokáže aktivně pracovat s vlhkostí, která kondenzuje v její tenké vrstvě přilehlé k chladnému okraji, bez nepříznivého vlivu na její izolační schopnost. Tato izolace má již 14 let trvající příznivé reference v sousedním Německu.

Procházka noční Olomoucí dokáže v nejednom z nás vyvolat pocit úcty a pokory ke zručnosti naších předků, kteří dokázali stavět s minimem technické vybavenosti, ale dnes již s nebývalou zručností, domy vzdorující nevoli počasí a nekompromisnímu zubu času. Čemu však tyto budovy vzdorovat nedokáží, je nešetrný způsob, jakým se často rekonstruují.

Projdeme-li se ulicemi Prahy a prohlédneme-li si z blízka nově zrekonstruované stavby, narazíme na opravené fasády, vyměněné výplně oken, případně odstraněné příčiny vlhkosti z oblasti základů i střech.

Avšak jak se v těchto stavbách žije? Z pohledu uživatele může být i rozsáhlá rekonstrukce vlastně nedostačující. Objekt je nezřídka uveden přibližně do stejného stavu, jako v době vzniku, a může obtížně shánět nájemníka, který uživí náklady spojené s vytápěním.

Někoho možná napadne obložit tyto stavby jednoduše polystyrénem. Tak, jak to provádíme na sídlištích. Ano, i to je možné, ale v případě budov se zdobenou fasádou, ze které na nás přímo dýchá historie skrz šambrány a fontony, o venkovním zateplení nemůže být řeč.

Vhodné řešení pro takovéto objekty, vedoucí ke snížení nákladů na vytápění, je aplikace vnitřního zateplení. Jde samozřejmě o řadu let známý koncept s neméně známými riziky případné kondenzace ve stěně, někdy hůře, jindy lépe vyřešenými. Založeny jsou obvykle na vnitřních parozábranách, tedy fóliích, na jejichž bezchybné funkci vše stojí. Problém nebývá vždy v samotné parozábraně, často spíš v nedostatečném spojení jejích pásů izolačními páskami. Jindy zas stačí prorazit parozábranu hřebíkem při zavěšování obrazů či polic. Postupem času se pak v izolaci hromadí kondenzát, který izolaci vyřazuje, znehodnocuje, a navíc podporuje růst plísní a řas.


Obr. 1: V zimních podmínkách je kondenzační zóna velmi úzká (několik mm). Případný kondenzát se vzlínacími mechanismy může dopravit zpět až k vnitřnímu povrchu, zde se odpařovat a vyrovnávat zimní vlhkostní deficit

Systém vnitřního zateplení Tex Therm IN

Tento, u nás zcela nový produkt, vyvinula společnost Xella CZ ve spolupráci s firmou Tex-Color Ostrava spol. s r.o. Je založen na tepelně izolačním materiálu Ytong Multipor, jehož základem jsou křemičitany vápníku. Jde tedy o silikátovou bázi. Zároveň jde o homogenní a izotropní materiál, který dokáže celým svým průřezem transportovat vlhkost, vodní páru i kapalnou vodu. Vlhkostní transport je pro tyto materiály zcela klíčový, protože vlhkost tyto systémy musí z fyzikální podstaty věci doprovázet. Vysoké pH (tzn. vysoká zásaditost) vodní kapky v kontaktu s Ytong Multiporem účinně brání podle technické zprávy tvůrců tohoto zateplení vzniku známých černých plísní, jež vnitřní zateplení v minulosti napadaly.


Obr. 2: Přes 90 % porézní izolace Ytong Multipor tvoří póry spojené kapilárami. Její relativně tenká vrstva v sousedství parobrzdy bezpečně pojme zkondenzovanou vodu, která se vzlínáním může dostat až k vnitřnímu povrchu a odpařovat se

Princip funkce

1) Základ spočívá v odlišné, tzn. kapilárně otevřené (neboli kapilárně aktivní) struktuře pórů. Jak pěnový polystyren se zcela uzavřenou porozitou, tak vláknové izolace, kde se kapilární jevy neprojevují, se od kapilárně aktivního Ytong Multiporu zásadně liší.

2) Pro správnou funkci je nutné izolační desky Ytong Multipor správně přilepit k zateplované stěně. Lepicí tmel je nutné celoplošně natáhnout na desky a rozetřít zubovým hladítkem v horizontálním směru tak, aby nedošlo ke vzniku vzduchových kapes a mezer. Tmel plní funkci kotvení a zároveň parobrzdy (μ ≤ 20), která umožňuje, aby vlhkost v tomto místě mohla kondenzovat, aniž by se šířila do zatepleného zdiva.

3) Difúzní vlhkost, která jako vodní pára postupuje izolací Ytong Multipor, může v izolaci kondenzovat. Děje se tak až v těsné blízkosti parobrzdy; za ní _ tzn. ve zdivu či vyrovnávací omítce zdiva, postupuje pára již bez kondenzace směrem ven.

4) Výpočty ukazují, že při návrhových zimních vnitřních podmínkách (20 °C a 50 % RH), začíná kondenzace cca od venkovní teploty 6 až 7 °C a nižších. Do venkovní teploty −10 °C je ale kondenzační zóna velmi úzká (několik mm), až při nižších teplotách se začne zvolna šířit do hloubi od studeného okraje izolace.

5) Při této kondenzaci se uplatní otevřená, smáčivá porézní struktura izolace Ytong Multipor. Silikátový materiál zde tvoří cca 8 % objemu, zbytek je vzduch, který v hmotné matrici tvoří bubliny spojené kapilárami. Bubliny (vakance) pojmou relativně velké množství kondenzátu, který je sem dopravován smáčivými kapilárami.

6) Zkondenzovaná voda, je-li jí dostatečné množství (což nastává až při dlouho trvajících mrazech), vzlíná porézní strukturou směrem do interiéru. Cestou se odpařuje, může však "dovzlínat” až k povrchu stěny, kde se odpařuje a přispívá k vylepšení zimní, obvykle velmi nízké vlhkosti vnitřního vzduchu.

7) Brzy na jaře a v létě nastávají podmínky pro intenzivní odpar jak směrem ven, tak dovnitř. K úplnému vysušení tak dojde velmi brzy; je třeba si uvědomit, že na obě strany od parobrzdy jde v podstatě o difúzně otevřenou konstrukci. Proto je odpar po oteplení rychlý a orientován zejména dovnitř (další příspěvek k udržení příznivé vnitřní vlhkosti). Celková roční bilance zkondenzované vlhkosti je dalece ve prospěch odparu.

Zdroj Stavebnictví 3000.cz
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 19.09.13 20:14
avatar

Luigi, i toto je řešení, sice dražší a horší tepelná hodnota, ale možné řešení..

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright Š 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.