Příspěvek na bydlení

Popisovaná péče o příbuzné se v žádném případě nedá srovnávat s návštěvou, ostatně i v rodině bývá často zvykem, že návštěva svému hostiteli i při krátkodobějším pobytu přiveze nějaký dárek. Tu králíka z vlastního chovu, tu hračky pro děti...

Pokud někdo tento pobyt srovnává s návštěvou, nic mu nebrání, aby se tím hostitelem stal sám. Takže žádná návštěva, naopak někdy martyrium a celá široká přízeň by vám měla za to převzetí péče a starostí ruce líbat a penězi přispívat.

Denní pobyt v nemocnici - tzv. hotelová péče - 100 Kč denně. Ale! Dá se za 100 Kč denně stravovat? Před pár dny se zde na toto téma diskutovalo. Vyplynulo, že ti nejšetrnější, často se zahradou a vlastním chovem domácího zvířectva, to svedou. Dá se předpokládat, že vaše tchýně už tolik nesní, švygr nepracuje těžce fyzicky, tudíž také tolik nesní, tak tu stovku na jídlo berme. Další stovku na drogerii, energie atd., výdaje na léky připočítejte sám podle skutečnosti.

Pod 5000 bych tedy nešla. Plus vám zcela jistě náleží tzv. příspěvek na péči. Předpokládám, že ho oba dostávají. Ten je na péči, tedy nikoliv na stravu. To je na to vaše ztracené soukromí a starosti a úzkost a také třeba jako kompenzace toho, že místo abyste si někde při práci nebo při důchodu přivydělal, hlídáte nemocné.

Jsem v trochu podobné situaci. Ale nemám sourozence, tak mě nikdo nekontroluje, jak s maminčinými penězi zacházím. Ale ani mi nepomůže. Ano, "sebrala" jsem celý její důchod i příspevek, hospodařím se všemi příjmy dohromady. Mírně za měsíc ušetřím.

Kdybyste udělal čáru za tím, co mají vaši příbuzní naspořeno, a v současné době zahrnul celé jejich důchody do rodinných financí, také by se nikdo neměl zlobit. Tahle péče se totiž penězi měřit ani zaplatit nedá. Jestli se nepletu, tak v domovech důchodů a podobných zařízeních nechávají klientům jen asi 1500 Kč na osobní spotřebu.

Za prvé, klobouk dolů za Váš čin. To co říká švagrová je nesmysl a sama by takový skutek neudělala, jinak by příbuzní neskončili u Vás. Peníze si od příbuzných vemte, je to na jejich stravu, praní prádla, uklízení, na spotřebované energie a v neposlední řadě musí být odměna pro Vás, jelikož se na dlouho nikam z domu nehnete, abyste neměli starost, co se doma děje, nebo, co by se mohlo ve vaší nepřítpmnosti stát. Také jsme s manželem doopatrovali mého otce, děti byly ještě malé a já, jako bych 10 let života , nevím, jak to nazvat, to zvláštní období mé životní zkušenosti, kdy jsem také nestíhala a byla vyčerpaná k smrti a zhubla jsem 36 kg. Držte se, buďte si s manželkou oporou a přeji hodně sil vše zvládnout. - pt

Přistěhovala se k Vám tchyně, tudíž matka Vaší manželky a to se cení. Pokud jste oba dva již v důchodu a jste oba bez nějakých zdravotních komplikacích, tak by jste fyzicky mohli nějaký čas matku zvládnout opatřit. Ten mentálně postižený syn, tudíž bratr manželky a Váš švagr je dost velká komplikace, záleží, jak je závislý na matce a jak se dokáže o sebe postarat. Pokud je nesamostatný, tak jak vidíte již po třech měsících je to velmi velká zátěž. Nechtěli jste se o matku postarat jenom po určitý čas? Jenom co se matce udělá lépe? Myslím, že v dlouhodobém horizontu péči o dva závislé příslušníky nezvládnete. Předpokládám, že Vaše lakotná švagrová je od druhého bratra a jednáte s ní o nějakém příspěvku? Jinak by vám do rodinného rozpočtu z důchodu tchyně a švagra měla připadnout nějaká suma na úhradu spojenou s bydlením, stravou a péčí o tyto osoby. Po 3 měsících musí být Vaše síly i částka určená na měsíční živobytí vyčerpány. Vždyť kdyby bydleli někde sami, tak by museli poplatit svoje náklady, nikdo by jim nedal nic zadarmo. U tchyně by mohl vziknout nárok na příspěvek na péči. Pokud jste z rozvětvené rodiny, můžete se domluvit o střídavé péči, nebo dalšímu příspěvku od ostatních sourozenců, vždyť jste jim sňal určitě z beder velké břímě, na úkor svého soukromí, jak píšete. Kdo nezkusil péči o nemocné, tak nikdy nedocení, co pro matku a švagra děláte.

Já bych se poradil s nejbližšími spoluobčany kočovného původu. Nikdo dám v tomto druhu problematiky nedá tak vzácné rady jako oni, ani drahý advokát...