Výše výživného

Výši výživného si určujete buďto sami dohodou a nebo soudem, nikoli sociálkou.

Omyl, bylo vám 18 a tak s nejen soudit můžete ale také musíte. Sociálka vás zastupovat nebude, protože jste zletilá, pokud chcete po rodičích výživné, opravdu musíte dát na soud návrh a soudit se.

Když se matka nechce dohodnout, tak se s ní soudit MUSÍTE.

Baba na sociálka vám max. může celkem kvalifikovaně odhadnout, na jakou částku máte reálnou šanci (na základě svých zkušeností)... tedy jen v případě, že jste obeznámena s tím, jaké má matka OFICIÁLNĚ příjmy (např. pokud dělá v pohostinství a významnou část platu tvoří spropitné, tak máte problém).

"že rodiče vám nejsou povinní hradit samostatné bydlení"

To je vskutku pravda - rodiče jsou prostě povinni hradit výživné, vypočtené na základě jejich příjmů, the end. Jaká by měla být výše, to závisí jen na tom platu. Pokud má v tomto případě matka srovnatelný příjem s otcem, tak jí soud také přiklepne 1600, v tom případě jsou soudy marné. Nicméně třeba moje matka měla příjem 20 000 kč čistého, a soud mi přiznal výživné 5 000 kč měsíčně. A to bez ohledu na to, že moje matka bydlí ve stejném městě, kde já studuji.

Byla jsem ovšem již studentka VŠ, v takovém případě se alimenty a výživné určují spíše u té horní hranice... např. moje dobrá kamarádka měla během SŠ studií alimenty od otce 3 500 kč, a nástupem na VŠ jí je přepočetli na 5 000 kč - ze stejného platu.

Samozřejmě není možné argumentovat ve stylu "no jo, máma má sice málo peněz, ale já si z toho budu platit nájem!". Soud nezajímá, zda si potomek bude platit nájem nebo lístky do kina. Pokud mají oba rodiče minimální mzdu, tak člověk dostane 2x500 kč a může se jít klouzat, a nikoho nezajímá že studuje v Praze a celá rodina žije v Karviné. A naopak, pokud rodiče berou hodně, tak člověk dostane hodně, a že ho u sebe nechala zdarma bydlet babička, to je každému fuk. O tom ať si pokecají rodiče s babkou.

Soud přihlíží k tomu, že dítě má nárok na přibližně stajnou úroveň jako rodiče.

Ano, ale to se počítá prostě z toho platu.

Když přijdete k soudu a řeknete "já sice beru 50 000 kč čistého, ale 30 000 kč ukládám na spořící účet, takže mám vlastně životní styl člověka s 20 000 kč čistého", tak je to nebude zajímat.

Plus to už se týká spíše těch vyšších částkách, teprve tam je reálně možné zajišťovat stejnou životní úroveň. Logicky když mám třeba 8000 kč a platím z toho 3000 kč za garsonku v laciném kraji, tak mi nemůžou sebrat dalších 3000 kč s tím, že to má dítě na to, aby si zaplatilo stejný pronájem.

Samozřejmě když berete 50 000 kč čistého, tak nemůžete říct "ale 6000 kč stačí na kolej, tramvajenku a jídlo Tesco Value, já víc platit nechci".

nestrkej nos, do čeho ti nic není

Není pravda, rodiče mají povinnost platit výživné, jehož výše se stanovuje podle jejich platu, nikoli pro uhrazení nějakých konkrétních výdajů (třeba nájmu). Samozřejmě že platí-li výživné, tak nejsou povinni nechat dítě u sebe bydlet.

Student denního studia mladší 26 let se soustavně připravuje na budoucí povolání, takže rodiče jsou povinni ho živit. Tím zároveň odpovídám na dotaz ohledně životního minima - ne, sociálka člověku žádné životní minimum nevyplatí, protože pokud je student, tak mu ho mají vyplatit rodiče.

"To však neznamená, že by byli povinni dítěti hradit samostatné bydlení." Rodiče jsou povinni dát dítěti částku, která představuje určité % z jejich platu. Jestli dají dítěti tuto částku a zároveň ho nechají, aby u nich samo bydlelo, nebo dají dítěti tuto částku a ono z ní uhradí nájem, nebo dají dítěti tuto částku a ono bude bydlet u staršího přítele a výživné utratí za alkohol a cigarety, na tom už nezáleží.