Nejste přihlášen/a.
Mám výčep s chlazením od Sinopu na běžné sudy KEG se zabudovaným kompresorem. Zvažuji přikoupit radši láhev CO2 a tlakovat plynem. Na jednorázovou výtoč je vzduch OK, ale když se sud dopíjí třeba týden, tak je nutný plyn. Dle všeho s CO2 pivo déle vydrží, ale bojím se toho, aby po delším čase CO2 příliš neprostoupilo do piva. Máte s tím někdo zkušenosti? Nerad bych udělal pivo moc prosycený.
CO2 je nejjednodušší varianta, pivo je nasycené, ale je to otázka chuti, jestli je lepší pít pivo po několika dnech zvětralé nebo nasycené CO2. Někomu i pivo nasycené více chutná-třeba mě. Velice také záleží na teplotě skladování. Druhou možností je směs dusíku 60-80% a CO2 40-20% známá pod obchodním názvem "Biogon". Biogon je plněn pod velkým tlakem 200 atm a dodává se ve 20kg lahvích. Cena lahve je kolem 500 Kč, ale nejdražší je záloha a pronájem lahve. Pivo není tak nasycené, ale zase nevydrží tak dlouho jako s CO2. Takže chce to vyzkoušet. Pokud se pivo vytočí do druhého dne stačí kompresor.
Není pravda, že kysličník prostoupí do piva. Jen tehdy, pokud se sudem budete manipulovat. Pokud ho necháte stát bez pohybu, kysličník se do piva nedostane.
A abych tu nevyvolával zbytečný flame. Existuje na to jednoduchý pokus. Vezmete starou sifonku. Třeba tu skleněnou, opletenou. Naplníte ji vodou. Vytáhnete z tý těsnící gumy tu trubičku co vedla dolů ke dnu. Zašroubujete, nafouknete bombičkou. Pak plyn vypustíte. A račte ochutnat. Žádná sodovka se nekoná. Holá voda. Kdo nevěří, zkusí si to.
Dovolím si nesouhlasit, pokud budu pivo hnát CO2,
CO2 se v určité míře do piva vždy dostane! Záleží na tlaku, teplotě a času.
Hejkálku, asi máš jiný sifon, než znám. Do toho mého se při plnění nalije voda, pak se zasune trubička na které je nasazené těsnění, a na toto těsnění se dotáhne hlavice s jedním otvorem od bombičky a druhým odvorem přes ventil do skleničky...
To důležité těsnění mezi nádobou a hlavicí má pouze jeden otvor, ve kterém je trubička ke dnu. Nemá druhý otvor, kterým by šel CO2 z bombičky do flašky. Takže CO2 je nucen jít trubičkou ke dnu...
Zabu, je vidět, že nejsi pivař (pivařka), už po prvním loku se pozná, čím je pivo tlakovaný. A ano, jsou lidi, kterým to chutná s COčkem, ale většinou jde o lidi, kteří si dají dvakrát měsíčně pivo po obědě. 99% pivařů to řekne, že není nad kompresor a staré metody skladování, tlakování, točení a konzumace. Vše, co se vymyslelo na urychlení či zjednodušení kazí chuť a požitek.
CO-čko se do vody dostává až pod větším tlakem než 3 ATM V dílně už několik roku máme přípravek na dvě 2 litrové pet láhve.a vyrábíme si doslova za babku sifon na pití. Nejlepší je 5 ATM ale podmínka při tlakování je třepat petkama.Málo třepete je to jemně perlivý Čím více se třepe tím více je perlivý. Sud s pivem stojí a tlačí se okolo 1 ATM a nikoliv do piva ale na hladinu piva. tak že se nemůže do piva dostat. Kamarád má hospodu na vesnici a jsou tam ještě dvě.Zkusili jsme kdysi test na řeči o pivě a co-čku. Normálně tlačil pivo co-čkem ale navečer jsme naprázdno pouštěli starý kompresor který se kdysi používal na tlačení píva. Jistě někteří znáte ten bublavý zvuk kompresoru co vyházel kdysi ze sklepa hospody.V brzké době se po dědině rozkřiklo,že má nejlepší pivo protože jej tlačí vzduchem no a i návštěvnost se zvedla.Nikdo prý po pivu neříhá.nikoho nenadýmá protože tan není co-čko.Buhužel to trvalo až do doby než kamaráda někdo udal do pivovaru Radegast. Přišla z pivovaru kontrola a vše se prozradilo. Někdo ho napráskal .V podmínkách pivovaru je že v hospodě se bude čepovat pivo co-čkem. Dnes v dědině už nikdo nebrlá na co-čko Obrázek je toho našeho výrobníku sifonu.Je to jednoduché udělat
Nedávno na akci byla taková samo-domo pípa. Tlakovalo se pumpičkou, vychlazený dobře ve sprcháči, ale neane vyrobit hustou pěnu. Tedy první den to pěnilo až moc. Asi s tím moc lomcovali při převozu. Ale nejde mi do hlavy, proč to pak nepěnilo vůbec. Stalo by se to COčkem?
V ležáckém sklepě kde pivo zraje v tancích, se činností kvasinek tvoří CO2, které se absorbuje do piva. Čím je pivo chladnější (ležácký sklep 2-3°C) tím víc CO2 se do piva "rozpustí". V tanku je vlivem vznikajícího CO2 samozřejmě přetlak, jinak by se do piva nedostalo.
Do soudků (i ostatních nádob) se pivo plní protitlakem. Sud se nejprve napustí CO2, který je těžší a vytlačí vzduch. Potom se sud natlakuje COčkem na tlak co je v tanku, propojí se to hadicí, pustí se kohout na tanku i sudu a pomalu se upouští tlak CO2 ze sudu.
Tak pivo při přepouštění nepění a dostane se do sudu s optimálním tlakem = optimálním množstvím absorbovaného CO2.
Pokud to první den pěnilo moc. Tak určitě převozem, je třeba nějakou dobu počkat.
Vychlazení ve sprcháči je krutě málo. Chce to těch 7°C a to pochybuju že voda z kohoutku má a i kdyby, muselo by to pod proudem vody být v řádech hodin.
Druhý den to nepěnilo vůbec. To dělá to tlačení piva vzduchem(pumpičkou). První den se trošku piva odtočilo, snížil se tam tlak a CO2 začalo z piva vyprchávat. Druhá věc je oxidace piva. Pivo nemá rádo vzduch. Pokud se tlačí vzduchem, tak vše vypít první den. Druhý den je to na vylití.
Pokud to chci pít i druhý den, potřeba unikající CO2 doplňovat z tl. lahve.
Tady se u pivařů všeobecně vžilo že nejlepší je pivo hnané vzduchem, ale o tom lze s úspěchem pochybovat.
Někteří hospodští to prostě neumějí (záleží na teplotě, tlaku CO2, délce pivního vedení a na ruce hospodského) a Co2 je tam prostě moc. Což není chyba CO2 ale hospodského.
PS: Na všelijakých vesnických akcích se chlubí jak tlačí vzduchem, ale už jim nedochází, že v kompresoru co používají je olej a ten se dostane do piva
Sorry za dlouhý elaborát
Ahoj kompresor na vzduch pouze potravinářský pak není problém(samozřejmně výtoč ještě ten den nebo max druhý ale musí být bečka natlakovaná,pokud je poloprázdná tak do druhého dne je pivo zvětralé)
CO2 na pivo kničemu po delší době je pivo přesyceno kysličníkem(ještě se dá tak prvni a druhý den max třetí,tzn. vzduch vyjde levněji)a není to otomže to nekteří neumějí nastavit po čase se pivo přesití. Jinak u pěnivosti piva obecně platí čím větší tlak tím MÍŇ pivo pění.
CO2 je ideální na limonády
Biogon (poměr dusík a co2 80%a20%) je na pivo idealni pokud potřebujeme skladovat delší dobu roztočené,ale stejně dle zkušeností tak max 1 týden pak je po tom taky prd.
dusík ideální na víno v sudech
Důležité je také skladování v chladnu a další vedlejší faktory
Ahoj
CO2 je v pivu sám o sobě - dodává mu říz. Osobně bych preferoval raději vzduch než do toho hnát další CO2. Mimochodem - co na sudu dopíjíte týden? Vzpomenu-li si na mladá léta, naráželi jsme během odpoledne a druhý den k obědu jsme akorát dopíjeli zbytek. A to bylo ve 3 lidech, ve vícero to nevydrželo ani do rána, pokud bychom pili jenom to pivo.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.