Dobrý den,
nevím, jak se vyjádřit jednoduše - koupili jsme před 6 lety dům, kde na zahradě je 6 vysokých smrků. Soused si udělal přístřešek a stromy mu najednou vadí, už 2.rok nás nutí to řešit. Vynechám pláč z mé strany, kdy ty stromy hrály při koupi velkou roli /jsme na jihu jen kvůli práci, já 20 let boj s rizikem rakoviny kůže ap./ , prostě vím, že co si soused umane, dříve nebo později stejně bude. Soudně je to dle mého přesně půl napůl (jeho a naše námitky), ale ... to je fuk.
O CO PROSÍM VÁS: chtěla jsem na netu najít nějaké kutilské typy, zda by nešlo ze vzrostlých (seřezaných) kmenů vytvořit nějaké zázemí, přístřešek ap. Nějak zajímavě, přírodně (ale civilizovaně- já mám ráda alternativu, ale u manžela bych neuspěla) - prostě než aby nám tu zbylo seskupených asi 6 pařezů, ráda bych ponechala vyšší kmeny a něco na nich vybudovala. Už tak kvůli ztrátě stromů nebudu moct děti pouštět na zahradu (planina, prudké slunce na jižní Moravě, genetické riziko rakoviny). Nemohu na netu najít žádné odkazy se zajímavým řešením. Pokud Vás napadne, děkuju. Stromy jsou od sebe cca 1 - 2 metry, jsou silné a stojí v nepravidelném půlkruhu.
díky J
3x
Jakým způsobem Vás soused nutí stromy kácet? Podává na Vás stížnosti na obec? Nadává Vám přes plot? Stíní mu nějak zásadně jeho pozemek nebo prostě jen dělá problémy? Sice ještě neznám všechna fakta, ale dokud nedostanete rozhodnutí soudu, které Vám přikáže stromy odstranit, nemusíte na jeho námitky brát ohledy. Je to Váš pozemek, on nemá žádné právo jako soukromá osoba nakazovat co můžete na svém pozemku mít.
Když zmrky uříznete, je to jejich konec. Sice můžete jejich kmeny použít jako sloupy přístřešku, ale asi to bude vypadat hrozně. Spíše bych Vám radil ať ze sebe neděláte ovci a neskáčete jak jiný píská. Je přece naprosto jednoduché souseda asertivně odmítnout a odkázat do příslušných mezí. Uvědomte si, že je to Vaše zahrada, Vaše stromy, platíte z pozemku daň a nikdo Vám proto nemůže říkat co máte na svém pozemku dělat, kromě soudu samozřejmě. Ten přístup jaký k problému zaujímáte je zcela špatný, místo abyste hájila svoje práva tak se zcela nesmyslně podvolujete nějakému otravnému sousedovi. Asi nemá cenu připomínat, že svým přístupem také dáváte špatný příklad dětem - těžko se potom dokážou v životě prosadit když se naučí brát jako normální, že jim okolí kálí na hlavu.
Já jsem na tom byl podobně. Sousedce se nelíbilo, že z mých stromů blízko plotu padá na její pozemek na podzim listí a občas nějaké jablko. Sama má na pozemku polopoušť, neustále ničí trávu herbicidy, prostě hrůza. Slušně jsem jí řekl, že stromy jsou na mojí zahradě a jestli se jí nelíbí nějaké listí, ať mě udá na policii nebo zažaluje, protože bez soudního rozhodnutí ty stromy zůstanou kde jsou. Od té doby mám klid, protože ona dobře ví, že by se jí u soudu vysmáli a ještě by to platila - akorát mi hází přes plot jabka která jí tam občas při větru napadají, ale to mi nijak nevadí.
Já to nesu moc těžce, jen jsem hledala řešení.
Koupili jsme dům před 6 lety, stromy patřily mezi zásadní kritéria, proč jsme ten dům chtěli. Tady není les, je to rovné město s příšerným sluncem a lidi nechápou, že nám slunce vadí. Zbytek zahrady máme na slunci, všude (bazén) musíme kupovat přístřešek. Já to riziko melanomu mám velké, moje dítě potenciálně může taky, navíc nejen po mně, i po tchyni má např. extrémně bledou pleť (plus druhé kritérium pro rakovinu v dospělosti je právě spálení kůže v dětství). Nejsme věchýtky, děti běhají samozřejmě po celé zahradě, občas i po jejich, ale pak bychom neměli už ani kousek stínu.
Sousedi si posléze, po našem přistěhování, vybudovali přímo u našeho plotu (máme zčásti spol. zídku, tak u ní, pak je pletivo) jakoby venkovní kuchyň s přístřeškem. Protože s "mladými" jsme kamarádi (věkově my i děti blízko), věčně jsem poslouchala od kamarádky, že jim tam padá jehličí. Předloni jsme pozvali kamaráda lesáka, chtěla jsem kompromis - že odstraníme ten jim nejbližší smrk. Kamarád varoval, že nesmysl, že při vichřici ten strom drží ty další ... hrozně špatně se s tím vědomím žije... teď před 14 dny na kafi mi i mladý soused řekl, že máme dost otopu přímo na zahradě. Podotýkám, že nechci válku, neřešila jsem nikdy narážky tchyně, jaktože jim schválil někdo stavbu přímo přilepenou na tu zídku, ne těch x metrů dle zákona, stejně jako neustálé problémy, když začali grilovat, že tchyně nestihla nahoře zavřít okno ap, to je často, zmiňovala jsem jim několikrát, prostě sedíme na zahradě a nedojde nám - panebože, už zas topí, rychle zavřít okna. Nebo že kus ořezali (ústně jsme se určitě loni dohodli, že můžou) a hodili to babce přímo na houpačku, čímž jí celá spadla ap. Už se s nimi o tom nehádám.
Dnes zaútočil ale otevřeně starší soused a posléze i ten mladý nezávisle na sobě na manžela, já u toho nebyla. Že se bojí v souvislosti se Zlínem, že jim spadnou na ten přístřešek , že jim to stíní (u předchozích majitelů asi nestínilo? tak jsme to nemuseli kupovat, bez stromů), dokonce manželovi řekl, že MU NECHÁ (on?) z těch šesti tři (což v dalším hovoru prozměnu ten mladý řekl manželovi "já myslel, že půjdou domů všechny") - evidentně o nás bez nás a zcela jasně. O tom, že jsme nějak pojištěni i na stromy, nemá cenu jim říkat, je to podružné, najdou si jiný důvod .Jsem k smrti nešťastná, chci kompromis, nechci, aby mé děti měly holou zahradu, opravdu bychom už nemohli ani ven, což oni nepochopí, žijou tu celý život, na slunci. Pro a proti je na obou stranách dost (uznávám jehličí a jejich pocit, ale já přece nepřijdu kvůli tomu o to nejcennější, co na zahradě mám) - soud by byl asi sporný, přesně napůl ... bohužel: můj manžel je tvrdohlavý a stromy nedá ani náhodou, a soused je víc než tvrdohlavý a má navíc oporu všude (kamarády na radnici). Pro mě ale nejzásadnější je pocit, že někomu něco, co miluju, opravdu vadí - moc bych chtěla kompromis, ale žádný nevidím. Tak jsem myslela nějaký přirozený přístřešek, což ani finančně tedy nevím (stále splácíme dům, stromy byly taky součástí hodnoty domu, já je neužiju a ještě je mám za nějaké peníze kácet...). S "mladými" kamarádíme, děti se přátelí intenzivně, jsme na konci města, takže na sobě dost závislí. Současně mě štve, že by se to udělalo na příštích pár desítek let, pro souseda staršího, protože ta naše kamarádka se stejně chce časem z domu odstěhovat, je typ do bytu. Takže v tom nejhorším scénáři: pokácíme, uspokojíme souseda, nebudeme moct na zahradu a jednou tu budou žít MOŽNÁ vnoučata, tj. kamarádi našich dětí, která by stromy možná naopak uvítala, to je otázka. Celé odpoledne jsem z toho nešťastná, plížilo se to už pár let a dnes to gradovalo a bude hůř.
Potřebujete jednu věc - kurz asertivity. Jinak se necháte dotlačit k něčemu, co vůbec nechcete a budete si zbytek života nadávat. Úplně zbytečně. Někdy prostě kompromis možný není, s tím se smiřte. Nelze pokácet byť jediný strom, ostatní by povalila první vichřice. Musíte říct zcela jasně: ty stromy kácet nebudeme, ani 6 ani 3 ani jeden a už se o tom nebudeme bavit. Stůjte v tomto plně za svým manželem, to je nejlepší co můžete nyní udělat.
Chápu jak se cítíte - prostě si myslíte, že když budete ustupovat, udržíte se sousedy dobré vztahy a budou Vás více uznávat. Je to přesně naopak. Když jen ustupujete a neumíte stát za svým, pro sousedy jste měkota a tak se k Vám budou chovat. Budou si dovolovat pořád víc, budou se cítit silnější, protože ví, že se nezmůžete na odpor. Musíte jim jasně určit hranice co si mohou dovolit a co už ne - a to těmi neustálými ústupky neurčíte.
Sama vidíte, že ústupky nikam nevedou, akorát na Vás kašlou pořád víc. Co by jim udělalo, kdyby před pálením dali vědět, když jste jim to říkala? Na tu houpačku hodili ty větve asi taky náhodou. Je jim to prostě jedno, ví, že si to mohou v klidu dovolit. Když ty stromy pokácíte, nebudou Vás brát už vůbec vážně, veřejně si z Vás začnou dělat srandu a všude se budou vytahovat, jak mají sousedy dobře ochočené, že skáčou jak oni pískají.
Na soud zapoměňte. Navrhovatel, tedy soused by musel platit posudky, na jeho straně by bylo důkazní břemeno a výsledek by byl pro něj víc než nejistý, podle mě nemá šanci. Do toho nepůjde. A když půjde, můžete vše rozporovat.
Ještě možná podobný příměr z historie kam vede politika ústupků. Před 2. světovou válkou chtěly západní mocnosti za každou cenu udržet mír s Hitlerem. Takže ustupovaly a ustupovaly a těmi ústupky ho pořád posilovaly. Hitler chtěl naše pohraničí včetně zbrojovek, dostal je. Ale to mu nestačilo, chtěl pořád víc. Kdyby jeho požadavky smetly ze stolu hned na začátku a tvrdě mu určily hranice, mohlo vše trvat mnohem kratší dobu a možná ani válka být nemusela.
S Hitlerem mi to přišlo silné, ale principiálně rozumím - hlavně jste mi pomohl si uvědomit jedno: oni nám vykuřují grilováním ložnice, tchyně se rozčiluje pořád, já už jen občas sprostě zanadávám, že jsem nezavřela okno, ale je fakt, že ještě předloni spaly naše malé děti s námi v ložnici (okno přímo u té spol. zídky) a já bývala hodně vzteklá, že jsem tam musela děti ukládat do toho smradu. A V ŽIVOTĚ NÁS TAK AGRESIVNĚ JAKO TEĎ JE NENAPADLO CHTÍT? ABY TEN KRB ZBOŘILI. V tom jste mi vnitřně pomohl - já shodím stromy, nebudu moct už bez stínu na zahradu, soused si bude dál vykuřovat a já ještě zavírat okna. Mě dost ranil způsob, jak suverénně k tomu přistupují.
3x
Dobrý den, jak již uvedeno, tak je to Váš majetek. Sousedské vztahy jsou někdy opravdu špatné a většinou kvůli drobnostem. U nás prorůstá částečně plotem nějaký keř, tak ho chvilku nechám a jednou ročně to ostříhám a ani to soused neví, resp. mu to neházím přes plot. Ale, jenom k těm stromům. Pokud strom uříznete, zbytek kmenu nezačne obrůstat a zajde, tak postupně to dřevo napadnou škůdci a hniloba. Dřevo bude nestabilní, začne se rozpadat a případná konstrukce přidělaná k němu bude ohrožena. Možná by stačilo říct před sousedem, že Vám kácení nepovolí Odbor životního prostředí na MÚ, jehož souhlas by byl stejně asi nutný. Mimochodem, ten přístřešek dělal soused u plotu bez Vašeho souhlasu?
Tak mu to oplatit a "prásknout" ho na MÚ. Zdravím!
doplněno 13.04.13 19:05:Ano, rozumím. Těch stromů by byla škoda - rostou desítky let. Sousedka nechala porazit svůj smrk, protože ji stínil zahradu a prý na něm sedalo moc ptáků. Teď v létě nadává, že musí pořád zalévat.
Tak snad to nějak vyřešíte.
1x
Janullo, nejlépe uděláte, že sem dáte fotku těch smrků, abychom viděli, jak jsou vlastně velké, zda se s nimi dá něco dělat? Nejsou smrky jako smrky, v každém případě, smrk, když se nechá přerůst, je to fakt nebezpečný problém jak pro Vás, tak pro sousedy. Na druhou stranu nějaké padající jehličí pro mne není žádný důvod odstranit stromy, to je naprostá blbost, to je to samé, jako kdyby Vašemu sousedovi lítalo listí k němu na zahradu např. ze středu obce, taky pokácí obec stromy? Takže se nenechte zase ohlupovat... a dejte mu slušně najevo, že jste paní svého domu. Mimochodem jsem své setře na jaře zkracoval a zušlechťoval smrky, které má defacto dokonce před svým plotem, výška těchto smrků byla cca 6-8 m.
doplněno 13.04.13 19:49:Jo, tak fotky asi nedáte, musíte být asi registrována.
1x
Pokud stromy neohrožují zdraví a majetek souseda , tak nic nekácejte. Momochodem ani bez povolení nemůžete kácet velké stromy s obvodem větším než 80 cm.viz odkaz. dumazahrada.cz/.... prostě sousedovi řekněte NE!
Já vím, hned jak jsme se nastěhovali, kontaktovala jsem odbor ŽP a informovala jsem se (máme před domem smrk, my majitelé, pozemek obecní).
Přijde mi to všechno absurdní - koupím dům mj. i kvůli stromům, jsem šťastná, že mohu občas ven (v životě mě neviděli se opalovat, vědí, že nesmím na slunce), ještě to pořád splácím - a mám si najednou někde půjčit peníze, abych kvůli názoru souseda (jsou tu déle než my a nevyžadovali to na býv. majitelích) zničila to, proč jsem to koupila. Je mi z toho hrozně, snažím se s lidmi vycházet dobře a nesu těžce takové spory, většinou ustupuju, ale toto je zásadní. A jak jsem psala - shodím stromy, nebudu chodit ven, ale oni si dál budou grilovat mně do oken - nikdy mě to nenapadlo srovnávat, snažila jsem se o toleranci, hádala jsem se s tchyní, že se s nimi hádat už nebudu, dnes to po jejich suverénním výstupu začnu asi vidět jinak. Hrozně mě to mrzí, nemám už chuť ani na zahradu chodit...
Asi je to Váš první nějaký spor. Já bych si ho vyháněl z hlavy - zakazoval si ho v hlavě probírat a s nikým bych o nějakém kácení "nediskutoval". Na nějaké řeči bych jen výjimečně konstatoval, že nic kácet nebudete, eventuelně s dodatkem, že máte ty stromy ráda! Myslím, že se pak už nebude nic právoplatného dít. Ani pro odbor životního prostředí není jednoduché vydat příkaz k pokácení konkrétního stromu! Takže vyžeňte si z hlavy paniku, nic nekácejte, užívejte si stromů. A že budou sousedi naštvaní?! No to je toho. Je lepší mít stromy a naštvané sousedy než naopak. Většinou nelze mít všechno. Vaše stromy mají přednost! A dost řečí!
Ten zákon jsem četla několikrát, děkuju, je těžko vyložitelný, měrou obtěžování - loni to bylo trochu jehličí, letos jim vadí stín na skalce (40 let nevadil), studený bazén (ač mají ještě asi polovinu zahrady plnou slunce a plastový bazén mohou přesunout) a prý manželovi teď pan soused řekl, že mu kořeny nadzvedávají základy té venkovní kuchyně. Takže stejně přijdou s dalšími důvody.
0x
Mám po vlastnej skúsenosti iný názor na smrek na záhrade mimo les.Spílil som napriek hnevu manželky 4 smreky cca25m s kmenom cca35cm po tom,ked som videl ako pri burke a silnom vetre sa vrcholce prehýbali +-5m až jeden praskol po dlžke a vyvrátil sa . Smrek nepatri do záhrady ,na rovinu ,kde má prebytok výživy a rastie ako riedke drevo -širka 1 roku bola temer 2cm .Korenový bal je plytký cca 0,5 a nič nezabráni ,že vo veternej kalamite vám stromy nespadnú na dom,auto,hlavu.Je mi lúto ,že stromy boli rozhodujúcim kriteriom pri kúpe domu ,no poznám aj pani doktorovu ,ktorá kúpila dom pre krásné obkladačky v kúpelni.Radím divočinu vypílit a po porade so záhradným architektok posadit ušlachtilé ihličnany
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.