Bydlím s rodiči a jsem z toho unavená

Je vám dvacet, jste plnoletá, jste sama za svůj život zodpovědná. Pokud se chcete odstěhovat k příteli, tak se prostě sbalte a odstěhujte, rodiče už za vás nenesou zodpovědnost a nemají vám co dovolovat nebo zakazovat

Dobrý den. Většinou to tak bývá. Když si děvče najde chlapce, je zamilované a najednou jí doma a na rodičích vadí naprosto všechno. Protože chce zkrátka být s někým jiným...Vy jste z toho unavená a co teprve Vaši rodiče? Dokud budete doma, pak věřím, že maturitu uděláte. Protože to s Vámi myslí dobře a dohlédnou na Vás. Věřím, že i podmínky Vám dokáží vytvořit, abyste měla klid na učení. Jenomže Vy to vidíte jinak, chcete jinam, máte jiné představy v tuto chvíli o všem...Jakmile vylétnete z hnízda a dostanete se z jejich vlivu, nebude Vás to tolik nutit do ničeho však. Budete si užívat ten pocit volnosti a škola pro se pro Vás může ocitnout až na posledním místě. Doma Vám vadí, že po Vás rodiče něco vyžadují a chtějí po Vás dodržovat určitý řád. Ale máte zabezpečené pohodlí, živí Vás, nemusíte se starat o tu spoustu věcí okolo, o kterou se musí starat Vaši rodiče. Já chápu, že se chcete odstěhovat a osamostatnit se. Ale všude je chleba o dvou kůrkách. I u přítelových rodičů budete muset mít své povinnosti, pomáhat a starat se...Co když Vám tam soužití nebude vyhovovat též? Kdo Vás bude živit? Zatím to dělají rodiče..Rozmyslete si dobře, zda si opravdu polepšíte, když se od nich odstěhujete. Myslím, že byste to do maturity vydržet měla. Rodičům jde jen o to, abyste měla ukončené vzdělání a pak, když už je nebudete potřebovat, se klidně odstěhujte. Pokud jste si jistá tím, že je pro Vás tím nejlepším řešením odstěhovat se ještě před maturitou, pak se na tom s rodiči domluvte a udělejte to tak, abyste si nezabouchla za sebou dveře od domova na dlouhou dobu..Rodiče si zaslouží trochu ohledů, 20 let se o Vás starají a věřte tomu, že to s Vámi nikdo nemyslí lépe, než právě oni. Opravdu si zvažte své kroky, abyste toho nemusela jednou litovat. Možná by Vám v tomto mohli pomoci rodiče přítele, když jsou ochotni přijmout Vás pod svoji střechu. Co se tak všichni sejít a promluvit si o tom všem?

Doporučuji méně emocí, více rozumu a v klidu si to s rodiči vyříkat. Ještě jednou zdůrazňuji - v klidu a nenechat se přitom rodiči rozhodit.

Já bych to zas tak razantně neřešil. Měla by sis uvědomit, že přítele můžeš ztratit během pár dnů, ale rodiče potřebuješ do smrti, i když je nepotřebuješ.

Pokud před maturitou utečeš od rodičů, tak maturitu pravděpodobně neuděláš!

Což takhle doma jenom oznámit, že přes tento týden budete u přítelovo rodičů. Že potřebujete mít klid na učení, jinak že maturitu nemusíte udělat. No a pak by se uvidělo. Třebas se to doma zklidní.

Já se na maturitu učil tak, že jsem brzo ráno vzal batoh s učením, zajel do krámu pro jídlo, pití a cigára, pak jsem jel na zahradu, tam jsem si rozložil deku a vypnul mobil. A učil se učil se učil se. Takhle asi 8 dní v kuse, pak jsem si dal dva dny oraz a šel na věc. A málem s vyznamenáním. Najdi si místo, kde tě nebude nikdo rušit a najdi si ho mimo domov. Chápu, třeba takové nemáš k dispozici, ale dá se přece vyjet i nějak ven za kopec ...

no tak jednak si myslím, že maturity se nemusíte obávat. Obvykle to chodí tak, že pokud něco vyloženě nezvoráte nebo nezaexcelujete, pak u maturity dostanete to, co jste dostávala celou školu. Kdo měl jedničky, dostrane jedničky. Kdo měl dvojky, dostane dvojky. Kdo měl trojky, dostane trojky a kdo prolézal s odřenýma ušima, ten proleze s odřenýma ušima.

No a jestli budete mít po maturitě, najdete si práci a na rodičích budete nezávislá, pak se nemusíte nikoho na nic ptát a o svém životě si můžete rozhodnout sama.

A není to jenom špatná komunikace a nedorozumění kolem těch domácích prací? K tomu stres z maturity a svět najednou padá na člověka ze všech stran. Jestli je to tak, zrekapituluj si svoje domácí povinnosti (třeba na papíře) a udělej je sama, iniciativně a s předstihem aby byli rodiče spokojeni a nemuseli se upomínat. Jestli kolidují s časem vyhrazeným k učení, zkus si ho přeorganizovat, nebo se s rodiči v klidu domluv na jiném čase, kdy práci uděláš.

Jste plnoletá a můžete si dělat co chcete, klidně se sbalit a odstěhovat, zakázat vám to rodiče nemůžou. Ovšem pokud vás rodiče živí a bydlíte u nich, tak vám do života holt kecají.

Zkuste si s rodičema promluvit - jasně řekněte že se potřebujete připravit na maturitu. Zaveďte si nějaký pevný denní režim, dobu na učení, dobu na domácí práce a dobu volna. Snažte se s rodičema vyjít v dobrém, na truc odejít a přestat se stýkat by byla chyba.

rodiče se nevybíráme

Je vám 20 sebral bych se a vypadnul a oni časem pochopí že se bez nich taky nepotento

Vaší situaci Vám upřímně nezávidím.Upřímně Vám závidím věk do 20 ti let. Vše je otázkou pohledu na věc. Zkuste se poohlédnout po bydlení se svými vystevníky - studenty. Dnes je to běžné.

Je vám skoro 20? vždyť jste 2 roky dospělá! Jako pokud vám zakazují,aby jste odešla z domu,neposlouchejte je! Máte snad právo rozhodovat o svém životě! hodně štěstí

Já se skoro neučil ,svaťák spíš prochlastal a odmaturoval na druhý pokus...:D taky možnost :D ono ,já siu myslím ,že to je spíš o tom ,jak vás mají učitele zaškatulkovaný (šprt ,průměr, grázl) a pak už se výsledek doladí tak o stupeň ,dva.S rodičema bych promluvil a kdyby to nešlo ,tak bych se sbalil a vypad...Jen je otázka ,jestli u přítelových rodičů by byl větší klid...:D hodně štěstí