Nemám své soukromí vs rodiče

Oni by ti rodiče možná i rádi vyhověli. Jenže kde vzít ten pokoj, když máte jen 2, pokud nechtějí udělat společnou místnost, kam se zvou i návštěvy a tak, z ložnice (což by bylo blbé)? Jestli máte ty pokoje velké a vhodně uzpůsobené, možná by jeden šel něčím přepažit (nábytkem, závěsem, přepážkou z nějaké dřevěné desky apod.) a vytvořit tak tvůj koutek. Ale to musíte posoudit sami.

Jak vyřešit problém neporadím, to je otázka vztahů a domluvy v rodině, nicméně jsem chtěl podotknout, že rodin, třeba i s dvěma dětmi, které žily a žijí ve 2+1 je mnoho, ovšem bývá dobrým zvykem, že rodiče obývají jeden pokoj a děti ten druhý.

Model, kdy každý z rodičů okupuje jeden pokoj se mi zdá poněkud zvláštní. Od rodičů je to nefér.

Jak píše hm, byt nenafoukneš, ale já míval podobný problém. Akorát v ložnici jsem spával jen já a v obýváku rodiče. Pořád jsem se zmiňoval že už z toho chci udělat pokoj, ale kde nic tu nic. No a jednoho krásného dne už mě trpělivost přetekla (těch pár let) až mi z toho ruplo v bedně. I naši pomalu "stahovali ocas" a do týdne byl pokoj hotov. Nicméně to radši nezkoušej asi by to mělo spíše horší následky.

Ale jo, je to normální. U žen jsou v určitém věku náhlé změny nálad naprosto běžné.

A kolik ti je? Nešlo by jít někam na školu na intr? Že by ses holt postavila(a) na vlastní nohy. Respektive s tím doma pohrozil(a). Já bych třeba zkusil najít školu, intr, zjistil si, kolik co stojí, kde se tam dá sehnat brigáda a pak bych to předložil rodičům a řekl naprosto s klidem, že jako sorry rodičové, ale tohle já prostě nedávam a musim to jednou pro vždy vyřešit.

Dneska je v modě přepůlit cimru ne na podlaze ale ve výšce.Prostě řekni tátovi ať udělá ještě jedno patro v místnosti a že nahoře budeš bydlet ty.Stačí když se tam vejde matrace na spaní.Nahoru se poleze po žebříku.Proč rodiče nevymění byt za chalupu na vesnici?Byt ve městě je drahý a chalupy na vesnici levné.Ale chce to šikovného tátu

• nemit svou vlastni "diru", do ktere muze clovek zalezt, kdy potrebuje byt o samote, skutecne dokazes rozhodit psychiku. Kazdy obcas potrebuje ustrani, ve kterem bude sam a bude se tam citit bezpecne.
  
• Stejne jako ty citis nedostatek vlastniho prostoru, musis si uvedomit, ze to tak zrejme citi i tvoji rodice, kteri by si taky urcite prali vlastni mistnost pro sebe, ale proste na to v soucasne dobe nemaji, i kdyz se treba snazi sebevic.
  Sama pises, ze na tom ted nejste financne moc dobre. Jestli to je jen docasna situace, nebo jestli to je trvaly stav bez sance na zlepseni, nebo jestli je ten stav zpusobeny dokonce vlastni blbosti nebo necinnosti nebo jen neprijemnou souhrou nahod, to vis lepe ty sama.
  
• Rodice by ti treba samostatnou mistnost pridelili, ale proste si to nemuzou financne (rozdeleni mistnosti) nebo prostorove (jedna mistnost cela pro tebe) dovolit.
  
• S tou radou jit na internat bych zrovna nesouhlasil. Nevime, kolik ti je. Presto bych radeji doporucil zustat v rodnem meste u rodiny.
  
• Jestli ten pokoj ma opravdu 16m², tak to je pomerne dost velky na to ho prepulit. Zalezi na tom, jak jsou umistene dvere a okno. Vlastni prepazeni je otazka radove par tisic (i tak to ale muze byt pro vas podstatna castka). Postel muzes mit ve vysce na sloupcich, pod tim psaci stul, vedle nejakou vetsi skrin az ke stropu, mozna par policek uprostred, cele to muze byt z levneho deskoveho materialu.
  
• Take se jako ostatni pozastavuji nad tou rodinnou dynamikou (oddelene loznice rodicu). Mozna ma vase rodina dulezitejsi problem k vyreseni, nez to, jaky pokoj bude kdo okupovat.
  

Jedině se osamostatnit pokud je ti 18))