Dimenze radiátorů v ložnici

V podstatě je to tak, že dříve vyráběné deskové radiátory dvojdeskové bez konvekčního plechu (dnes typ 20) mají stejný výkon při stejné délce, jako typ 11, tedy jedna deska s konvekčním plechem. Tedy 600mm vysoký a 1000mm dlouhý starý deskový radiátor s dvěma deskami, má stejný výkon jako typ 11/600/1000..

Pokud by se jednalo čistě o délku, pak typ 11/600/1000 má o cca 20% nižší výkon než typ 20/600/2000...aby byl výkon stejný, pak by typ 11 výšky 600mm musel být dlouhý 1200mm

Pokud tedy výměna je v těchto mezích, pak by to neměl být závažnější problém.

v obýváku s kuchyní VK22 rozměr teď nevím, ložnice a pokoj VK11

to že nevíte ostatní rozměry je PODSTATNÝ problém..., takže to tazateli nic neřekne..

tělesa rozpálený, že na nich nešla udržet ruka, ale prostě přenos tepla se nekonal.

přenos tepla se samozřejmě konal..., nicméně tělesa při daném výkonu nepokryla tepelnou ztrátu místnosti..(proč tomu tak bylo nevím, někdo Vám to snad počítal...)

Nyní je to bez problémů a hlavně nižší spotřeba plynu.

to je možné...hlavně v případě kondenzačního kotle..

Všechny projekty se počítají pro venkovní teplotu -12 a vnitřní 20

to není pravda...

tělesa se tam dají tak na hraně, ale v reálu se s tím nedá pohodlně bydlet.

to také není pravda, v drtivé většině případů jsou tělesa i systém naopak předimenzovány..

takže jsem to schválně dohledal. Byt v domě z cihel Heluz STI 40 bez dalšího zateplení, pokoj 25m2 VK 22 1000/600(šxv), 15m2 VK 11 800x600, VK 1116m2 900x600. Kotel Therm 23TCL. V této konfiguraci katastrofa. Velice pozvolné stoupání teploty, pocitově pořád zima. Nejedná se o chybu stavby, jelikož nyní je to naprosto OK. S těma projektama -12/20 to tak je v 90% projektů a dalších 10% jsou návrhy topenářů, co to střílí odhadem s patřičnou rezervou. Od projektanta tam rezerva nebude, protože ten navrhne kotel jak kráva a slaboučký tělesa. Pokud by se jednalo a pasivní domy, tak proč ne, pokud někdo uvažuje dát do něčeho staršího VK 11, tak možná na chodbu, příp. WC.

ještě dodám, že pokud bych dělal rekonstrukci topení a váhal bych, zda budou tělesa stačit, tak automaticky beru silnější, protože nejhorší je zjištění, že jsem investoval peníze a výsledek je k ničemu, větší výkon se dá regulovat, ale z hovna bič nikdo neuplete.

Projekt počítá s venkovní výpočtovou teplotou dle ČSN (tedy v rozsahu -12 až -21stC). U vnitřních teplot dtto (nicméně jako investor si můžete samozřejmě říct, že to chcete jinak...).

Ne..slušný projektant nenavrhne slabá tělesa a silný kotel...není jediný důvod proč by to dělal, slušný projektant ví že je to chyba..

Zpravidla se ještě dává (i když dle ČSN by to tak být nemělo) 20% přirážka na zátop (běžně se dávala u kotlů na tuhá paliva).

Kotel máte evidentně předimenzovaný, ale to je opět dáno módou průtokového ohřevu vody, kde to ani jinak nejde.

Ve starším (zaizolovaném) rodinném domku mám téměř všechny tělesa typu 11VK...a i při venkovních teplotách -10stC stačí topit

10h denně teplotou topné vody cca 55stC. Mám to spočítané velmi pečlivě...právě na nižší teplotu topné vody, a problém žádný není.

já teď topím v týdnu 3,5-4 hod denně, úsporná teplota 19,5 a komfortní 22,5. teplota vody cca 70 při zatopení, po dosažení pož. teploty 55-60 díky PI termostatu. S těma slabšíma tělesama jel kotel skoro pořád. Kotel nastaven na min. výkon pro vytápění. Teď je otázka co je vhodnější, jestli mít slabší tělesa a mít kotel v provozu delší dobu, byť s nižší teplotou vody v otopném systému, nebo mít výkonná tělesa s možností pružné změny teploty dle aktuální potřeby.

Není to tak jednoduché jak píšete..

Když se na věc podíváme teoreticky...Pak při tepelné ztrátě bytu dejme tomu 5kW (při venkovní teplotě -15stC) je nutné "dodat" do systému (resp do bytu) za 24h tepelnou energii rovnající se 120kWh...to je logické..Pokud by se tedy v daném bytě udržovala teplota výpočtová...a venku byla stálá teplota -15stC, pak je to jasné..

Ovšem pokud topíte 4h denně, pak je logické, že potřebnou tepelnou energii musíte dodat v době těch 4h...a tím zase logicky nestačí výkon v tělesech 5kW, ale musí být nutně mnohem vyšší. Z hlediska zákonu o zachování energie je to ale v podstatě zcela jedno...zda 4h musíte topit vyšším výkonem, nebo 24h nižším výkonem.

To vše je ale zjednodušené, protože v praktickém životě do toho vstupuje noční pokles teplot...(útlum) a měnící se venkovní teplota...plus zdroje tepla v bytě...(vaření, osoby v bytě atd.).

V podstatě to co je pro koho lepší, je záležitost konzultace s investorem...Já mám vyzkoušeno že při tepelných ztrátách domu 6,3kW a přerušovaném vytápění je "rozumný" výkon kotle max.10kW více není potřeba. Pokud bych ale topil opravdu celých 24h denně, pak by stačil opravdu kotel s výkonem cca 6-7kW..

P.S.: slabší tělesa mít můžete...ale kotel s vyšším výkonem než jsou tepelné ztráty, potažmo výkon těles, Vám pak bude "cyklovat"..

Soustava by měla být optimálně v nějaké rozumné rovnováze...Nemusí to být 100% shoda, ale žádný velký výkyv na jednu či druhou stranu..