dobrý den, zajimalo by mě jaké jsou dlohodobé zkušenosti s polysterenovou izolaci u domů s 70-80 let,nebo jestli je možné simulovat jaký bude mít dopad uzavřená vlhkost na konstrukci stavby za cca 20-30 let. Máme zeď 30-40cm plynosilikat s mezerami 2-3 cm pro maltove pojivo . V různých článcích nebo diskuzích se uvadí 2-3% prostup vlhkosti stěnou,. Je možné , že se po delší době se z toho stane problém tzn např ztráta izolačních schopnosti zdiva , celkova vyšší vlhkost v interieru , destrukce zdiva ...plísně pokud se dlohodobě netopí anebo další komplikace?dekuji,
0x
Pavle, na toto téma bylo napsáno mnoho knih. Není možné je sem okopírovat a obecně psát o něčem co jste přesně nepopsal.
Každopádně Vás mohu ujistit, že pokud zvolíte správnou technologii a postupy, materiály, detaily, zateplením domu prodloužíte jeho životnost.
Je jasné, že bez zateplení Vaše zdivo je více namáháno změnou a spousty tepelných mostů...
Pokud položíte přesněji dotaz, rád pomůžu.
mam hlavne obavu z hromadeni vlhkosti po několika sezónách a to za předpokladu, že se bude udržovat průměrná vlhkost 50-60%. Nedokážu si u polystyrenem zateplené fadády představit, že by páry , které se dotanou až k rozhraní zeď -polystyren, se přes léto zase odpaří vnitřní stěnou (interiérem) ven z domu. Dnes , když zatopím, v něktrerých pokojích jen na 14 °C , když nejsme doma tak se nic neděje. Dotaz je, jestli u polystyrenem zateplené zdi pak nestačí mírný výkyv teplot aby ze zdí třeba netekla voda a to i v létě...Ne za rok , ne za deset ale za třicet až budu v důchodu , a nebude třeba síla ani nálada znova bořit a stavět... jestli ta vlna nebo různé porézní polystyreny co se začínají objevovat na trhu , nejsou přece jenom větší jistota...
dík
Na podzim v r. 2010 jsme zateplovali patrový RD polystyrenem tl. 12 cm. Těsně předtím jsme zdvihli šikmý strop v jedné podkrovní místnosti Ytongem. Chybějící strop se doplnil sádrokartonovými deskami o ploše 8 m2, na kterých, jakož na celé ploše podlahy půdy, je položena folie a na ní izolace z minerální vlny. Zanedlouho se objevily ve spoji sádrokartonu se stávajícím stropem mokré fleky a to i kolem obvodové zdi v místě mezi přizdívkou a stropem. Po několika měsících tento problém vymizel, ale zůstal, i když se od té doby 2x bílilo, v místnosti zápach jako po malířích. Vlhkost vzduchu je ale 60%. Toho "zápachu" se do současnosti nemůžeme zbavit i když jsme v létě nechávali všechna okna přes den dokořán a na noc otevřenou ventilačku. Čím to může být? Plíseň je cítit jinak. Zdivo RD porobetonové tvárnice. Díky za radu.
Milane, klidně můžete i matematicky vysvětlovat jednou pro vždy by od toho byl klid...
ale když roste ročně relativní vlhkost ve zdi, tak neroste rosný bod v interiéru? a nemůže nastat situace kdy relativná vhkost dosáhne 70% při cca 22°C a venku klesne teplota pod 15°C,... nedojde potom ke kondenzaci na oknech a zdech okolo?
Nebo máte fyzikálně ověřeno, že vlhkost hromaděná ve zdi s vnější EPS izolací se v létě odpaří vnitřkem?,.. existuje k vidění taková difuzní bilance která by to dokazovala?
0x
V dnešní době nikdo nemůže říci,co udělá polystyren ve zdi za 60,70,90 let.Výrobci dělají různé zkoušky s umělým stárnutím,ty se mimo jiné dělají se všemi existujícími plasty,včetně kaučuků.Zatím se ví,že polystyren bez újmy přežije v zateplení 60 let.
U zateplené stěny se nejedná o prostup vlhkosti,ale vzduchu,který obsahuje určité množství vodní páry.Pokud tato směs nenarazí na prostor s nižším rosným bodem,než snese uvedená směs,nedojde ke kondenzaci.Zeď zůstane suchá,včetně izolace.Proto je nutné dodržet projektované tloušťky izolací.
JABRAKA
Projektované? Měl jsem v projektu na barák od zavedené projektové kanceláře navrženo 40cm Porothermu + 5cm polystyrenu ...
Není projekt jako projekt.
V tvém případě je polystyren použit jen pro lepší vyrovnání zdi a jednodušší natažení omítky.
JABRAKA
To Koukolík-stavěli jsme hejno staveb Porotherm či obdobné (téměř shodné,liší se hl.zámky) Heluz a rozměr ne 40 ale 44 či 45 se nezateploval!má dostatečné tepelné izolační a akumulační schopnosti!
Stavte si co chcete, já netvrdím, že to děláte špatně 
Váš příspěvek je trochu mimo téma. Já jsem jen reagoval na doporučení, že je vždy nutné se důsledně držet projektu a pro pobavení uvedl skladbu zdiva, kterou mi navrhla renomovaná projektová kancelář. Üplně to nejhorší co může být. Prostě splnili normu na prostup tepla ale nějaký rosný bod je vůbec nezajímal.
Hezký den,
mám podobné obavy jako tazatel. Říkáte, že tomu vlhnutí a plesnivění lze předejít vhodnou volbo izolačního materiálu.
Můžete uvést nějaké konkrétní příklady?
Dočetl jsem se, že stavba se v zásadě liší tím, je-li parotěsná, či nikoli. Pro vlhkost ve zdivu je rozhodující rosný bod, který je někde mezi 12 a 13ti stupni celsia. Pochopil jsem, že pokud zateplým polystyrenem, nebo obecně paronepropusným izloantem, musím se s rosným bodem dostat nad tuto teplotu a mimo zdivo, do izolace.
Pokud ale použiji paropropustnou izolaci, musím se s rozným bodem také dostat mimo zdivo, tedy do izolace? Nebo je to v tomto případě jedno? Mohu potom zvolit tlustší a lépe tepelně izolující zdivo a přes něj pak tuto paropropustnou izolaci a omítku?
Díky za odpověď
Proč byste volil tlustší zdivo? Cílem je přeci zvolit zdivo co nejslabší, plnící nosnou funkci, a na něj dát libovolnou izolaci, která izoluje řádově lépe než i to "nejlépe izolující zdivo".
Jinak pokud zvolíte paropropustnou tepelnou izolaci, tak vlhkostní poměry ve zdi se se vždy zlepší. Ke kondenzaci vlhkosti bude někde docházet - buď ve zdi, (ve zmenšené míře než dříve), nebo v izolaci (její izolační schopnosti se o něco sníží). A pokud zvolíte parotěsný a dostatečně silný polystyrén, ke kondenaci docházet nebude ani ve zdi, ani v izolaci (ale protože vlhkost z domu nemůže unikat, budete mít vyšší rel. vlhkost a třeba se budou víc rosit okna).
Díky moc za odpověď!
Stejně, jako asi většina máme v projektové dokumentaci poněrně tlusté zdivo ( u nás Heluz 44 ). V podstatě jsem s touto sílou smířil. Ale protože člověk nikdy neví, začal jsem se zabývat myšlenkou případného budoucího zateplení. No a zjistil strašidelné informace ohledně rosného bodu a paropropustností. Pokud jsem to správně pochopil, tak pro Heluz 44 Family v podstatě neexistuje paronepropustná izolace, která by nezpůsobila, že rosný bod bude uvnitř zdiva.
Takže jsem v podstatě opustil myšlenku na 44 tloušťku cihly a začal hledat tenčí, která by měla rosný bod mimo zdivo. Osobně by se mi líbila Heluz 30, ale ta se tam taky ještě nevejde. Takže nějaký obyčejnější Heluz 24. Ale protože mám v plánu postavit dům se suterénem a budu mít okolo celého výkopu izolační přizdívku, bude vlastně suterénní část, která bude v kontaktu s izolací na přizdívce paronepropustná. Tím mi vzniklo další dilema. Jednak s nosností zdí ze 24Heluzu pro suterénní RD, případně, jestli mohu použít 30 Heluz Family, nebo se na to vyprdnout a nechat v podzemní části Family 44.
Jen tak na okraj. Původním mým záměrem bylo postavit dům z tzv. termopanelů. Což jsou polystyrénové bloky tloušťky tuším 24cm a "okované" pozink plechovými hranami tak, že netvoří tepelné mosty. Bohužel se mi ale nepodařilo z pánů od termopanelů vyrazit nějakou rozunmou cenu za hrubou stavbu, takže jsme nakonec přešli do "klasiky".
Momentálně máme vypracován a schválen celý projekt, a vybetonovány základové pasy a založenu izolační přizdívku. Základovou desku už jsme letos nestihli, bojím se nenadálých mrazů a tak jsem to odložil na jaro.
Otázek tedy je spousta. Od provedení opravdu odolné hydroizolace až po volbu vhodného zdiva s "maximálním/optimálním" možným tepelným odporem. A současně se "100%" jistotou, že nebudou v budoucnu žádné zásadní problémy s takovouto sendvičovou konstrukcí.
Teď tedy jen, jestli Heluz 24 je ze statického hlediska použitelná pro suterénní RD s obytným podkrovím ( výška cca 8m ve štítu )
Předem díky za odpovědi.
jhany,
"Jako asi většina máme v projektové dokumentaci poněrně tlusté zdivo ( u nás Heluz 44 )." ale ne většina, již jen menšina zůtala u nevhodné tloušťky.
to je ten problém, páč jste si nechali od projektanta namalovat dům, vhodný do let 2000!
Chválíím Vás, že opouštíte 44cm a jdeta do slabší stěny,
Doporučuji zajít do nejbližších stavebnin a požádat o Technickou příručku pro projektanty a stavitele.
Honě pročíst, vše ověřovat. Dojdte na stránku 35, kde je cihla Heluz 24. u ní je napsáno: ...pro obvodové a vnitřní nosné zdivo, obvodové se musí doplnit tepelnou izolací...
až otočíte na další stránku, zjistíte i že 20 cm a i 17,5cm, je na nosnou zeď pro tepelnou izolaci. Samozřejmě musí někdo dobře vyprojektovat a hlavně zhotovit kvalitní stěny. Do takových nemůžete zasekat potrubí 110mm, rozvaděče vedení topení ve zdi. To se musí přes zimu vše vyřešit.
Máte na to do poloviny února času dost, abyste spočítal kolik ušetříte již při stavbě a pak při provozu domku.
Toto je na dlouhou debatu, nejlépe on line..
Přeji správný výběr...a nevěřte všemu (mě taky moc ne)
Díky moc za odpověď!
Zkusím proštudovat projekt, jestli budu muset řešit problém se zasekáváním něčeho do obvodových nosných zdí. Projektant mi do projektu namaloval "uprostřed" nosnou stěnu z 30tky. Pokud postavím obvod z 24ky ( tenčí se mi nějak pocitově moc nelíbí ) nebude divné, že příčka bude 30 a obvodové stěny 24? Na příčce budou s největší pravděpodobností ležet stropní betonové panely.
Taky budu muset ještě promyslet, jestli 24cihla a k tomu 20 polystyren bude vyhovovat pro suterén i v místech nad povrchem. Tedy v místech, kde bude teplota okolního vzduchu.
Mohl bych se Vám třeba v pondělí ozvat telefonem?
Někde v diskusi jste ho někomu napsal, tak bych ho zneužil.
Mě osobně by se neljlíp líbilo Heluz Family 30 a na to 25ch polystyrenu. teď má Heluz na Family 40% a na nefamily 50. Což je pro mě zajímavý.
Ale zvažuju i Ytong, nebo VPC, podle aktuální ceny. A to pro to, že předpokládám lepší manipulovatelnost.
Ještě bych rád ale stavěl bez míchání malty, nebo lepidla. Na pěnu, ale nevím, jestli Ytongy a VPC jdou dávat na pěnu. Proto možná skončím u Heluzu. Stavbu budu s největší pravděpodobností dělat sám, tak abych to nedělal dest let 
Díky moc za odpověď!
stěna 30 uvnitř dispozice nebude určitě divná. Pokud ty panely ukládáte na tu vnitřní nosnou stěnu z obou stran, tak stěna 24 by už byla málo pro uložení panelů!
Pokud bych stavěl dům, tak bych zdivo udělal s co největší tepelnou kapacitou = plná cihla, litý beton, kámen atd. Přes to tepelnou izolaci tak, aby šlo o nízkoenergetický nebo pasivní dům. Tohle řešení = velká tepelná setrvačnost budovy, v zimě po vypnutí topení jen pomalu klesá teplota, v létě se budova rozhicuje až po několika dnech horka atd.
Pokud jsou zdi z materiálu s nízkou tep. kapacitou a není jiná akumulační hmota v budově (podlaha, příčka), tak vypnete topení a za pár hodin je zima, v létě zasvítí do oken a odpoledne je uvnitř vedro atd.
Vytápění - základ by byla aku nádrž nabíjená z rúzných zdrojů - solár, krbovky, kotel na TP, el., plyn, atd., volil bych jednoduchá ale funkční řešení s co nejmenší potřebou vnějšího přívodu energie (samotížný systém, termoventily, aku nádrž beztlakovou s výměníkem...).
V domě by měla být předsíň, obytná kuchyň+obývák, ložnice, koupelna, záchod, pokoj pro děti, pokoj pro hosty, technická místnost, pracovna, dílna, sklad, sklep nebo aspoň sklípek), nádrž na dešťovou (užitkovou) vodu... Ovšem i při stavbě svépomocí je tohle při dnešních cenách rozmar několikanásobného milionáře...
asd, nepíšete názor špatně, souhlasím s Vámi, jen drobnosti. (opravdu jen malé)
-stavět s plných cihel obvody a příčky, hrozná pracnost a pomalost výstavby.
- akumulace tepla..stále ještě pochybnosti o ekonomice.. do zdi naakumulujete kbelík tepla a ze stěny se vrátí jen část.. Topení, které pozná 2°C rozdíl a dotopí bez akumulace do zdi poběží jen chvilku. Toto jsou ale drobnosti.
-okna, v létě musí být okna chráněna přesahem střechy, aby se nepřehřívala podlaha..(a trojskla)
- vytápění..bez problému
zbytek vynikající..
pane asd, nebete prosím můj text jako kritiku, jen upřesnění a vysvětlení, jak to vidím já..
jj, nevadí 
Je to psané narychlo jen obecně..
Jen k té akumulaci - tepelné ztráty budouvy se nemění, pokud se budova vytápí na stálou teplotu tak je to ekonomicky stejné. Akumulace má výhodu např. při přerušovaném topení nebo výpadku zdroje tepla - barák vychladne až za dlouhou dobu, taky např. pokud se v kuchyni pustí trouba tak není hned vedro. Zásadní význam má akumulace v létě proti přehřívání budovy (řešení je klimatizace, ale to je další bazmek do baráku
Pracnost plných cihel - o tom žádná , beton s čedičovým kamenivem zas tak pracný není, spíš se budova dost špatně předělává, jak se to postaví takové to bude sto let
Okna, lepší než přesah střechy (šero pokud je v létě zamračeno) jsou asi venkovní žaluzie, pokud je víc pater tak přesah střechy dole ani nejde..
, 
,
0x
A co byste , pánové, poradili v mém případě, kdy jsem zateplil 5cm polystyrenem přízemní koupelnu vyzděnou děrovanými cihlami v tlouštce 30 cm a za rok přišla povodeň a výška vody v obložené koupelně dosáhla 1 m. Nyní jsou spáry mezi obkladačkami do této výšky zčernalé, ale zvenku není nic vidět. Zevnitř se zeď vzhledem k obkladům nemohla moc nacucat, ale zvenku nevím. Voda opadla asi po 4 hodinách.
0x
Je omyl si myslet,že rosný bod se vyskytuje ve stěně při teplotě 17 st C .Závisí to také na relativní vlhkosti vzduchu na teplé straně zdi.Snaha stavebníka by měla směřovat k tomu,aby se rosný bod nesnížil pod teplotu,která bude pod izolační vrstvou.Samozřejmě se uplatňuje také teplota uvnitř budovy.Rozhodně se musí zabránit kondenzaci vlhkosti v izolaci,aby se nezhoršila izolační schopnost izolace.V neposlední řadě je možné použít i parozábrany nebo parobrzdy.Hlavní stavební konstrukce(nosná) je ideální tehdy,když sama od sebe má minimální tepelnou vodivost a tepelnou kapacitu.Toto je dodrženo zejména u paneláků,nebo u cihlových bloků nad 45 cm.Rozhodnutí o dodatečné izolační vrstvě skutečně musí vyjít od projektanta.
JABRAKA
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.