Prosakující voda do výkopu mezi domy

Od: Datum: 20.08.12 20:52 odpovědí: 1 změna: 22.08.12 09:45

Dobrý den, vyskytl se mi problém, prosím o pomoc. Při rekonstrukci domu, kdy jsem vykopal betonové podlahy v nejvlhčí místnosti domu, jsem zjistil, že beton a zemina byly nasáklé vodou. Když jsem kopal hlouběji, objevila se kaluž. Nedalo mi to a začal jsem kopat i zvenčí místnosti v 55 cm mezeře mezi domy, za kterou má ihned soused starou nepoužívanou žumpu, ve které je stále ještě 30 cm vody s kalem. Odpadní vody má svedeny údajně do kanalizace. Čím víc jsem kopal v mezeře, tím více se objevovala voda v mezeře. Stačilo, aby trochu zapršelo a zvedla se hladina ve výkopu i v domě. Zároveň se voda infiltrovala do místnosti, kde jsem také kopal za účelem zjištění původu vody. Vykopal jsem tedy ještě hlubší výkop v mezeře na hloubku 130 cm, aby když se hladina zvedne v mezeře o 20 cm, tak aby nešla zároveň do místnosti přes břidlicové podloží. Nad 20 cm již voda do výkopu uvnitř místnosti prosakuje. Spodní vodu souzeno podle studny 12 m vzdálené, jsem usoudil, že se nejdná o spodní vodu, která je 2,76 m hluboko. Nechal jsem tedy udělat rozbor vody z výkopu v mezeře a hodnoty byly ESCHERICHIA COLI 18750 jednotek a amonné ionty 47,5 jednotek. V laboratoři mi řekli, že podobné parametry má voda z kanalizace. Ta je dosti vzdálená, tudíž si myslím, že sousedovi prosakuje žumpa, ale v závislosti na dešti. Soused tvrdí, že se nejspíše stahuje voda od něj ze dvora (cca 70m2), na kterém se v dřívějšíchdobách chovalo pár zvířat (2 menší chlévy pro prasata). Chtěl jsem se zeptat, zda je možné dle obrázku usoudit, že voda skutečně se vsákne do zeminy, pod níž je břidlicové podlož, obteče žumpu a objeví se ve výkopu v mezeře? Žumpa je zděná, protože při vykopávání výkopu se na mě v jednom místě vyvalila zemina s kameny, které přináležely právě k oné zdi. Zde kontroluji hladinu prosáklé vody a zároveň odčerpávání. Zbytek obklopuje žumpu břidlice, místy však skládaná. Je možné, že zmíněné hodnoty z rozboru vody mohou opravdu znamenat, že déšť, který dopadl na zeminu, se kontaminuje z PŮDY při takovýchto hodnotách čpavku (amonných iontů) z fekálního odpadu z dřívějšího chovu zvířat a bakteriemi ECO LI, které naznačují fekální znečištění? Jde mi o to, aby se mi voda již neměla šanci dostat do domu a nevím teď co mám dělat. A za druhé na pozemku mám studnu cca 12 m vzdušnou čarou od žumpy, nicméně potrubí ze studny (plastové) je blíže (cca 6 m vzdušnou čarou nikoliv od žumpy ale od nejbližšího průsaku fekální vody). Taktéž voda nyní prosakující je nyní blíže, i když si myslím, že touto vodou je znečištěna velká část mezery mezi domy. Žumpa byla dodělávána dodatečně cca v roce 1967 a předpokládám, že bez povolení nebo ohlášení. Nechápu zároveň s jakou rychlostí voda prosákne, protože před třemi dny, když po cca 6 dnech suchého počasí zapršelo, a to nebyla žádná bouřka, jen spíše slabší přeháňka, tak voda ve výkopu stoupla o 5 cm, což vzhledem k tomu, že do doby deště několik dní zemina na sousedově dvoře vysychala od předchozích dešťů, tak voda přibyla rychle, a to mi během této přeháňky do stavebního kolečka napršel cca JEDEN A PŮL centimetru vody, abych mohl porovnávat vydatnost deště. Proto mi nejde do hlavy, když zemina má určitou akumulaci vlhkosti a vody, jak může tak rychle a v takovém množství prosáknout o 4 m dál. Vedle žumpy je ještě v jednom jakoby chlévě suchý záchod, který taktéž není sanován, ale prkénko je uzavřené. Jedná se o rodinné domy na kraji města, bývalá jakoby zemědělská stavení. Hodlám udělat podzemní drenáž svedenou z mezery a vedenou taktéž přes můj dvůr do kanálu, nicméně nechci znečišťovat ať už spodní, tak povrchovou vodu a podílel bych se předpokládám také na neoprávněném vypouštění odpadních vod, protože drenážní trubka je perforovaná, tudíž k určité infiltraci do podloží může také docházet, byť se jedná o břidlicové podloží, místy skládané. Navíc jsem se dle dle §2 odst. 2 vodního zákona č. 254/2001 Sb dočetl, že voda protékající podzemními drenážními systému se považuje za spodní vodu. V příloze zasílám foto.

Poslední dotaz: Proč je v §6 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu (OTP) zmíněno toto: "Po připojení stavby na stokovou síť musí být žumpa vyřazena z provozu a asanována" a ve vyhlášce 268/2009, která ruší výše uvedenou již není zmínka, co musí (čili co člověku nařizuje zákon) udělat člověk se starou žumpou, pokud se připojí na kanalizaci. Čili zákon již nenařizuje občanovi, který již nepoužívá žumpu, aby ji vypustil a sanoval a neznečišťoval tak okolí, přičemž je velmi dobře znám současný stav děravých žump?

doplněno 20.08.12 20:53:


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: des*
Datum: 22.08.12 09:45
 

Vykopte si trativod,aby voda odtékala,souseda stejně nedonutíte,aby dělal něco pro vás,když mu to nevadí.

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.