Brikety - zkušenosti

Délka hoření je odvislá od hmotnosti paliva(množství energie) . Jednoduše řečeno dáte tam třeba do topeniště cca 2kg topolu(měkké dřevo) , nebo 4 kila agátu(tvrdé dřevo) anebo 6kg briket.

1kg dřeva vám dá asi 3kw vykonu . Je jasné že by jste kamna briketami propálil , proto je stáhnete(regulujete) a máte delší dobu hoření než u měkkého dřeva. Ted záleží jestli se vám brikety vyplatí .

Poměrně zajímavý názor, Jendad. Mě tedy není zcela jasné proč by se měla kamna briketami propálit a už vůbec jsem nepobral ty 2kg topolu, nebo 4 kila akátu nebo 6 kg briket. To má znamenat, že 6kg briket dá stejně energie, jako 2 kg topolu? Pozoruhodná myšlenka...

No máte nějakou velikost topeniště . Když ho vyplníte lehkym dřevem , tak tam dáte těch 2kg topolu a víc tam nenacpete . Zato brikety jsou slisované , na větší hustotu a tak tam do toho topeniště naložíte více kg paliva.

Ano, pane docente, jsme upřímně rádi, že Váš příspěvek k nečemu je. Jen by mě zajímalo, jak ze dřeva, které má dle Vámi linkované tabulky 14,6MJ/kg vyrobíte brikety či pelety, které mají rázem o 3MJ/kg více? Navíc je tu taková pro autora výše uvedené tabulky zcela nepodstatná věc, že měrná hmotnost dřeva se pohybuje v značně širokém rozmezí od nějakých 140kg/m3 až po nějakých 1300kg/m3. Takže i ta výhřevnost asi nebude tak úplně stejná, že?

Nicméně skutečnost je zcela elementární - slisujeme li smrkový materiál, topí to stejně jako smrk a slisujeme li akát, topí naprosto překvapivě - jako akát. Nehledejte v tom, prosím žádnou vědu - briketovací lis nic do materiálu nepřidává (nebavíme li se o čínských švindl-lisech, které potřebují přidávání škrobu či obilného šrotu, aby to drželo alespoň naoko pohromadě) ani mu nic neubere. Prostě a jednoduše slisuje dřevní odpad to takové formy, aby šel NORMÁLNĚ spálit, stejně jako výchozí materiál.

Taky musíte počítat , že brikety jsou vysušené na extra nízkou vlhkost .Někde jsem četl až 9% . Volně ložené dřevo kolísá (natahuje vhkost podle počasí) a tak muže mít jak 16% ,tak i 25% vody. Zaleží jsetli je deštivé počasí. A tu vodu musíte odpařit v topeništi a prohnat komínem.Takže čím vlhčí dřevo , tak voda spolkne více energie na přeměnu v páru a máte tedy i nižší vykon na kg paliva.

Jendax - víte, okolo briket i pelet koluje velké množství mýtů, které zčásti šíří ekoteroristé a zčásti obchodníci - ti možná i záměrně. Ale pravda je velmi prostá - brikety i pelety jsou vyráběny z běžného truhlářského odpadu, takže jejich vlhkost odpovídá běžně používanému řezivu.Prostě to, co projde odsáváním padá do lisu a z toho jsou brikety. Není důvod k jakémukoliv dalšímu sušení. To je totiž, pochopitelně, jen dalším nákladem navíc. Takže sušení se používá jen u nesušeného materiálu - např. pilin z katrů a kmenových pásových pil. Ale ani tam není důvod sušit na ´´extra nízkou vlhkost,, - prostě se to suší natolik, aby to po slisování drželo pohromadě. Měřit vlhkost pilin lze, ale ne běžnými prostředky - já v autě vozím toto: tanel.com.pl/... . Není to levné, ale měří to přesně. Ale i laik při provozu lisu pozná, že je materiál příliš vlhký, protože briketa se ihned po slisování rozpadá.

Prostě stále platí to, co jsem už napsal - briketa má stejné vlastnosti, jako výchozí materiál. To se týká i výhřevnosti. Je ale pravdou, že někteří výrobci lisují vše - tedy nejen odpad z masiv. dřeva, ale i z aglomerátů (DTD, MDF, LTD)

Pane promone, autor otázky se ptal, čeho se chytit? Zmiňovanou tabulku nepovažuji za dogma, ale za orientační, tedy čeho se chytit. Tazateli třeba taky nebude vyhovovat a pak nezbývá, než na netu hledat dále. Článků na toto tema je dost. Údaje o výhřevnosti jednotlivých paliv vždy budou mít určité rozdíly, dané podmínkami měření. Rozdíl ve výhřevnosti dřeva a z něho vyrobených briket Vám vysvětlil jendax. Rozdíly budou i u ostatních komodit.

Záleží asi na tom jak se topí, nebo spíš o jaká kamna sklo jde, mám kamna se sklem a mohu říct uhelné brikety jsou úplně v pohodě, sklu se nestane vůbec nic, na uhelná paliva přitom jedu stále na dřevo minimálně.

Moje zkušenosti jsou asi takové. Máme velký patrový domek 159m2, topili jsme plynem na 19C a platili zálohu 4500,- měsíčně - dopláceli jsme 1x za rok skoro 15 000,- takže plyn šel pryč a nainstalovali jsme do kuchyně kuchyňský sporák a s ním vytápíme celý dům. Roční spotřeba briket : topíme intenzivně od září do dubna, občas přitopíme večer i v květnu nebo červnu, když je zima, se pohybuje kolem 5-6 palet. Beru brikety do 5000,- /paletu . Teplota v domě 21-24C - jiné teplo než z plynu a hlavně zmizela plíseň v rohu ve dvou pokojích. Nejlepší brikety pro nás do sporáku jsou dub/bukl s příměsí měkkých smrkových pilin. Zkoušeli jsme i uhelné ale bohužel nevytopili a bordelu a smradu / ze síry /, takže po mnoha pokusech a omylech jsme přešli už jen na tyto smíšené. Měkké dřevo briketu krásně rozpálí a pak se drží teplota 5-6hodin přes den a když naláduju sporák na noc, naposledy přikládám kolem 23, nechám roztopit a zavřu přívod vzduchu - ještě kolem 13 odpoledne mám plno žhavého v topeništi a teplotu na sporáku 40-50C. Záleží hodně jaký druh topidla máte. Jinak budou hořet brikety v kotli, jinak v krbu a jinak ve sporáku, chce to opravdu vyzkoušet, jaké vám sednou. My jsme zkoušeli 2 topné sezóny a teď jedeme další dvě už jen na těch odskoušených Jo zapomněla jsem napsat, že dům není zateplený, střecha nám padá na hlavu a okna mají snad 100 let, takže až se to vymění, ušetří se opět něco za topení

Uhelné brikety jsou také super, bez kouře a smradu ALE musí na ně být dobré topidlo s vně ovládaným roštem a dobře s nimi topit, pokud to smrdělo pak to znamená že uhelné brikety nebyly řádně rozhořelé. Ve stáložárné fázi pak uhelné brikety vydrží hřát i deset dvanáct hodin (fáze kdy jsou odhořelé na žhavé tudíž již odplyněné)