Brikety - zkušenosti

Osobně jsem kdysi topil s briketama sice jen krátce ale porovnal jsem to tak že jsem to jednoduše vyzkoušel.Když vezmete brikety můžete více naložit,jednu briketu vedle druhé, kdežto polenem to tak nevyplníte vždy tam bude dost místa.Můj názor je, brikety déle vydrží.

To jsou vcelku pozoruhodné dotazy Pokud je briketa lisována z bukových pilin/hoblin a má stejnou hmotnost, tak jak asi vydrží dlouho hořet? To mě přijde stejné, jako ptát se, je li těžší kilo železa, nebo kilo peří. Pokud se tedy bavíme o průmyslově lisovaných briketách, ne o nějakém amatérském kafemlejnku, který dává tak do 700-800kg/cm3. Správná briketa je lisována cca 1200-1400kg/cm3, nedá se rozdrobit rukama a pokud s ní prašíte o beton, tak se nerozprskne. Jinak pro krbovky speciálně se dělají delší brikety - běžná briketa je o délce odpovídající taktu stroje, tedy +- 5-10cm. Jednoduchým přípravkem však může lis spojovat tyto krátké brikety do ,,nekonečné´´, ta se pak odlamuje na stanovenou délku - třeba 30cm. Pro průmyslové využití jsou lepší jednotlivé brikety ( jdou přikládat lopatou) pro krbovky se používají ty delší - jak říká jeden zákazník - pražácí majó pocit, že topijó polénkama

Délka hoření je odvislá od hmotnosti paliva(množství energie) . Jednoduše řečeno dáte tam třeba do topeniště cca 2kg topolu(měkké dřevo) , nebo 4 kila agátu(tvrdé dřevo) anebo 6kg briket.

1kg dřeva vám dá asi 3kw vykonu . Je jasné že by jste kamna briketami propálil , proto je stáhnete(regulujete) a máte delší dobu hoření než u měkkého dřeva. Ted záleží jestli se vám brikety vyplatí .

Poměrně zajímavý názor, Jendad. Mě tedy není zcela jasné proč by se měla kamna briketami propálit a už vůbec jsem nepobral ty 2kg topolu, nebo 4 kila akátu nebo 6 kg briket. To má znamenat, že 6kg briket dá stejně energie, jako 2 kg topolu? Pozoruhodná myšlenka...

No máte nějakou velikost topeniště . Když ho vyplníte lehkym dřevem , tak tam dáte těch 2kg topolu a víc tam nenacpete . Zato brikety jsou slisované , na větší hustotu a tak tam do toho topeniště naložíte více kg paliva.

Kentoja, nejlepší bude podívat se na následující odkaz : http://vytapeni.tzb-info.cz/t…a-vytapeni-podle-druhu-paliva

Předcházející přízpěvky jsou k ničemu. Mně tato srovnávací tabulka pro orientaci vyhovuje.

Ano, pane docente, jsme upřímně rádi, že Váš příspěvek k nečemu je. Jen by mě zajímalo, jak ze dřeva, které má dle Vámi linkované tabulky 14,6MJ/kg vyrobíte brikety či pelety, které mají rázem o 3MJ/kg více? Navíc je tu taková pro autora výše uvedené tabulky zcela nepodstatná věc, že měrná hmotnost dřeva se pohybuje v značně širokém rozmezí od nějakých 140kg/m3 až po nějakých 1300kg/m3. Takže i ta výhřevnost asi nebude tak úplně stejná, že?

Nicméně skutečnost je zcela elementární - slisujeme li smrkový materiál, topí to stejně jako smrk a slisujeme li akát, topí naprosto překvapivě - jako akát. Nehledejte v tom, prosím žádnou vědu - briketovací lis nic do materiálu nepřidává (nebavíme li se o čínských švindl-lisech, které potřebují přidávání škrobu či obilného šrotu, aby to drželo alespoň naoko pohromadě) ani mu nic neubere. Prostě a jednoduše slisuje dřevní odpad to takové formy, aby šel NORMÁLNĚ spálit, stejně jako výchozí materiál.

Taky musíte počítat , že brikety jsou vysušené na extra nízkou vlhkost .Někde jsem četl až 9% . Volně ložené dřevo kolísá (natahuje vhkost podle počasí) a tak muže mít jak 16% ,tak i 25% vody. Zaleží jsetli je deštivé počasí. A tu vodu musíte odpařit v topeništi a prohnat komínem.Takže čím vlhčí dřevo , tak voda spolkne více energie na přeměnu v páru a máte tedy i nižší vykon na kg paliva.

Jendax - víte, okolo briket i pelet koluje velké množství mýtů, které zčásti šíří ekoteroristé a zčásti obchodníci - ti možná i záměrně. Ale pravda je velmi prostá - brikety i pelety jsou vyráběny z běžného truhlářského odpadu, takže jejich vlhkost odpovídá běžně používanému řezivu.Prostě to, co projde odsáváním padá do lisu a z toho jsou brikety. Není důvod k jakémukoliv dalšímu sušení. To je totiž, pochopitelně, jen dalším nákladem navíc. Takže sušení se používá jen u nesušeného materiálu - např. pilin z katrů a kmenových pásových pil. Ale ani tam není důvod sušit na ´´extra nízkou vlhkost,, - prostě se to suší natolik, aby to po slisování drželo pohromadě. Měřit vlhkost pilin lze, ale ne běžnými prostředky - já v autě vozím toto: http://www.tanel.com.pl/enindex.htm . Není to levné, ale měří to přesně. Ale i laik při provozu lisu pozná, že je materiál příliš vlhký, protože briketa se ihned po slisování rozpadá.

Prostě stále platí to, co jsem už napsal - briketa má stejné vlastnosti, jako výchozí materiál. To se týká i výhřevnosti. Je ale pravdou, že někteří výrobci lisují vše - tedy nejen odpad z masiv. dřeva, ale i z aglomerátů (DTD, MDF, LTD)

Pane promone, autor otázky se ptal, čeho se chytit? Zmiňovanou tabulku nepovažuji za dogma, ale za orientační, tedy čeho se chytit. Tazateli třeba taky nebude vyhovovat a pak nezbývá, než na netu hledat dále. Článků na toto tema je dost. Údaje o výhřevnosti jednotlivých paliv vždy budou mít určité rozdíly, dané podmínkami měření. Rozdíl ve výhřevnosti dřeva a z něho vyrobených briket Vám vysvětlil jendax. Rozdíly budou i u ostatních komodit.

Tak co se týče víkendového topení na chatě, tak používáme zásadne ekobrikety. Zužitkujeme je totiž dvě způsoby. V zimě s nimi zatopíme, mají výbornou výhřevnost a vydží opravdu dlouho a popel, který z nich vznikne skladujeme v dóze a až je potřeba, tak s nimi pohnojíme zahradu. Co víc si přát. Je s nimi jednoduchá manipulace a to je pro mě taky důležité, vzhledem k tomu, že se čas od času stane, že na chatu jedu bez manžela a jen s dětmi.

Záleží asi na tom jak se topí, nebo spíš o jaká kamna sklo jde, mám kamna se sklem a mohu říct uhelné brikety jsou úplně v pohodě, sklu se nestane vůbec nic, na uhelná paliva přitom jedu stále na dřevo minimálně.

Moje zkušenosti jsou asi takové. Máme velký patrový domek 159m2, topili jsme plynem na 19C a platili zálohu 4500,- měsíčně - dopláceli jsme 1x za rok skoro 15 000,- takže plyn šel pryč a nainstalovali jsme do kuchyně kuchyňský sporák a s ním vytápíme celý dům. Roční spotřeba briket : topíme intenzivně od září do dubna, občas přitopíme večer i v květnu nebo červnu, když je zima, se pohybuje kolem 5-6 palet. Beru brikety do 5000,- /paletu . Teplota v domě 21-24C - jiné teplo než z plynu a hlavně zmizela plíseň v rohu ve dvou pokojích. Nejlepší brikety pro nás do sporáku jsou dub/bukl s příměsí měkkých smrkových pilin. Zkoušeli jsme i uhelné ale bohužel nevytopili a bordelu a smradu / ze síry /, takže po mnoha pokusech a omylech jsme přešli už jen na tyto smíšené. Měkké dřevo briketu krásně rozpálí a pak se drží teplota 5-6hodin přes den a když naláduju sporák na noc, naposledy přikládám kolem 23, nechám roztopit a zavřu přívod vzduchu - ještě kolem 13 odpoledne mám plno žhavého v topeništi a teplotu na sporáku 40-50C. Záleží hodně jaký druh topidla máte. Jinak budou hořet brikety v kotli, jinak v krbu a jinak ve sporáku, chce to opravdu vyzkoušet, jaké vám sednou. My jsme zkoušeli 2 topné sezóny a teď jedeme další dvě už jen na těch odskoušených Jo zapomněla jsem napsat, že dům není zateplený, střecha nám padá na hlavu a okna mají snad 100 let, takže až se to vymění, ušetří se opět něco za topení

Uhelné brikety jsou také super, bez kouře a smradu ALE musí na ně být dobré topidlo s vně ovládaným roštem a dobře s nimi topit, pokud to smrdělo pak to znamená že uhelné brikety nebyly řádně rozhořelé. Ve stáložárné fázi pak uhelné brikety vydrží hřát i deset dvanáct hodin (fáze kdy jsou odhořelé na žhavé tudíž již odplyněné)