Sanační omítky

Od: Datum: 29.06.12 12:30 odpovědí: 7 změna: 30.06.12 21:25

Dobrý den chtěl bych se zeptat na sanační omítky jejích cena dost vysoká někde okolo 25kg za 170-200kč

existuje nějaka přísada do klasické jadrové omítky pytlované? aby měla podobné vlastnosti děkuji martin


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 29.06.12 12:57
 

Záleží jestli vůbec sanační omítku potřebujete a na co, v jakém je to stavu a z jakého důvodu je to v takovém stavu.

doplněno 29.06.12 18:05:

diesel: u nás je to první případ *zed*

doplněno 30.06.12 12:42:

Jde především o to v jakém stavu jsou hydroizolace základů budovy, pokud se Vám tam dělají mapy, případně odpadá zdivo (jako v mojem případě), tak Vás nezachrání ani sanačka a je třeba zdivo odizolovat.

 
Datum: 29.06.12 13:46
 

Podle mne neexistuje. Cena sanační omítky je kromě poplatku za lobing a reklamu daná právě těmi přísadami. Velmi dobrou alternativou sanaček jsou omítky hliněné. Jsou-li vyráběny v domácích podmínkách tak se jedná zároveň o velmi levnou a účinnou alternativu byť princip je někde úplně jinde.

 
Od: neon®
Datum: 30.06.12 20:12
 
avatar

Robine, zaujalo mě, jak tady zmiňuješ na více místech ty hliněné omítky. Kde bych se o tom dozvěděl prosimtě více? Mohl bys ve stručnosti nastínit v jaké souvislosti je zmiňuješ tady s tou sanací? A jak se vyrábějí v domácích podmínkách? Děkuji pěkně ;)

 
Datum: 30.06.12 21:08
 

Hliněné omítky v interiéru se začaly opětovně po cca 100 leté pauze používat pro své dobré a v některých případech nepřekonatelné vlastnosti.

Úplně nejjednodušší ale zároveň nejdražší je zakoupit je ve formě suché maltové směsi (bayosan,knauf atd.). Krom toho lze namíchat hliněnou omítku přímo na stavbě. Jedinými potřebnými přísadami jsou písek tedy kamenivo a hlína která v tomto případě plní funkci pojiva. Ostatní přísady počínaje vepřovými štětinami, přes řezanku a konče plevami jež mají reálný základ a skutečně se používali jsou zbytné.Narozdíl od jiných malt míchaných na stavbě, nelze stanovit správný míchací poměr bez znalosti druhu a granulometrie písku a druhu použité hlíny. Poměr lze však vcelku jednoduše vyzkoušet a to tak, že správně namíchanou omítku lze nahodit i ve vrstvě cca 5 cm a více v jednom kroku a po zaschnutí se netvoří smršťovací trhliny. Jinak řečeno platí totéž jako u jakékoliv jiné omítky, že pojiva má být pouze tolik aby vyplnilo volný prostor mezi jednotlivými zrna kameniva, a ještě lépe přesně tolik aby je pouze slepilo (zrna písku) a zůstaly mezi nima mezery.

Co se týče vlastností hliněných omítek tak zde jsou ty nejdůležitější. Po vyschnutí a napačokování vápnem lze omítky opatřovat stejnými nátěrovými systémy jako omítky sanační, ale i obyč barvami typu remal. Nevhodnými barvami jsou pak akryláty disperze atp., které hlavně znehodnocují výsledné vlastnosti omítky. Hlavní obecně známe přednosti hliněných omítek jsou schopnost pohlcovat pachy, regulovat vzdušnou vlhkost, tepelně izolační schopnost, přilnavost ke všem omítaným materiálům, 100% recyklovatelnost (otluču, přidám vodu, rozmíchám, znova nahodím), a v neposlední řadě schopnost odvádět ze zdiva vlhkost a tuto předávat dál do interiéru (stejně jako sanační omítka) oproti sanační omítce zde není obsažena chemie pro neutralizaci solí, nicméně jistá schopnost jejich ukládání tak jako je tomu u sanačky tady rovněž je. Na rozdíl od jiných materiálů si hliněná omítka na nic nehraje, pokud tedy je nahozená zeď vlhká natolik, že se vlhkost transportovaná ze zdi nestačí odpařovat případně se odpařuje dlouho tak to na barvě omítky je dokonale vidět, takže není třeba obcházet zeď z vlhkoměrem a vidíte na čem jste. Nicméně z mé praxe případy kdy hliněná omítka nepomohla úplně, byly vždy takové, že sanační omítka nebyla použitelná vůbec.

K výslednému povrchu hliněných omítek lze uvést, že jsou srovnatelné z jakoukoliv jinou omítkou, výsledný povrch lze štukovat (hliněným štukem), stěrkovat (plavenou hlínou) bez nutnosti broušení. Jistou výhodou stran zpracovatelnosti pak je to, že natáhnu celej dům štukem a můžu to zatočit třeba za pět let. Platlí a omítníků zpravidla netřeba, bo jeden den od oka nahodím a druhej seškrabu latí ve všech směrech (seškrabané jde znova do míchačky).

Samozřejmně jsou zde i nevýhody. Hliněná omítka tím, že je schopna pohlcovat veškeré elektromagnetické a jiné záření, zároveň pohlcuje signál mobilního telefonu. Až časem (záhy) přijdete na to, že se nemusí vymývat míchačka a nářadí obecně, tak není radno to tam nechávat dlouho, bo všechno to zrezne. Tuto vlastnost je třeba zohlednit i u případných rákosových stropů opatřovaných hliněnou omítkou (napínací drát je vhodné volit silnější), ke kombinaci rákosového stropu (podbití) s hliněnou omítkou je záhodno uvést, že není materiálu, který by měl ve stejné tloštce tak velký akustický útlum.

doplněno 30.06.12 21:41:

Hlína použitá do hliněných omítek, by neměla obsahovat humus( z kompostu néééé) a měla by být mastná (jíl). Co se týče samotné přípravy hlíny, tak úplně správně je to tak, že hlínu nakopu, navezu na 80 cm vysoku dlouhou hromadu a nechám rozvolnit přes zimu mrazem, potom mohu prosít. Pokud je však hlína třeba ze slušného pole, louky či ideálně hliniště (u cihelny) tak se dá vše vynechat a hlína se dá použít rovnou do míchačky. To prosátí je dobré třeba do štuku, a nebo do stěrky i když tam je nejlepší plavená (rozmíchat s vodou, nalít do sudu, nechat sednout, na vrchu zůstane hlína dole písek).

Jinak já jsem si tu teorii hlín dost zjednodušil tím, že kouknu na písek, na hlínu, odhadnu poměr, kouknu do míchačky, většinou přidám písek aby to nebylo moc mastný. Takže mohu použít jakoukoliv hlínu z obsahem jílu. Jinak těch hlín je strašně moc a liší se právě tou granulometrií (velikost zrn) a to dost hodně takže ty poměru docela dost lítaj.

 
Od: neon®
Datum: 30.06.12 21:25
 
avatar

Super informace, děkuju. Já právě dneska narazil na tento web, tak mě to zas zaujalo. http://www.arcana-baugesellschaft.de/bpu_Fredersdorf.php

Jen mi není třeba jasné, kde vzít tu kvalitní hlínu na pojivo. Písek koupím, to je jasné. Ale tu hlínu odkudkoli z výkopu? Musím nějak prosívat?

 
Datum: 29.06.12 17:57
 
avatar

Záleží na okolnostech-někdy je to zbytečnost (zbytečně vyhozené peníze za něco dražšího) někdy je to nutnost.Záleží na posouzení.Např vím o místě kde se použila a po dvo rocích je to "opelichané" a pak znám další místo,kde se použila a po více jak 6-7? rocch stále jako nové!

 
Datum: 30.06.12 00:33
 

chtěl bych to do sklepa kde mám dřevoa kotel zaklad je kameny zdivo se tam neopravovalo tak 30 let

 

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.