Nejste přihlášen/a.
Mohli by sjte mi prosim doporucit material okapu/system s dobrym pomerem cena/vykon? Mate nekdo zkusenosti s poplastovanymi okapy? Dekuji
Kdybych se měla rozhodovat znovu, volím jednoznačně plast. Je bezúdržbový a nikdo ho neodcizí. Pozinkované okapy se musí občas natírat a měděný svod nám ze dvora zmizel od přízemí až do třetího patra, přestože je dvůr zamčený a svod procházel balkony u obydlených bytů. Patronka
Take jsem se na to dival a montaz zaklapavanim mi prijde jednoducha, ze by jsme ji mel zvladnout sam. Jedina vec, kterou jeste nevim je, jak pridelat haky na tramy, ktere mam priznane, aby to nebylo jako pest na oko.
Dekuji, zatim jsem na plast slysel jednu nepeknou vec a to, ze se udajne zacne po case kroutit, bohuzel to je informace z druhe ruky. Med neresim z duvodu ceny a jak rikate, ma zazracne vlastnosti mizet
S plastem se nic neděje,je to zase jen pomluva,já jsem sice dal ty okapy na staré háky,ale vyměnil jsem je za originály,neboť rezavěly a nechtělo se mi je pořád natírat.Ty orig.jsou též zalité v plastu,bezúdržbové.
Vše má svá pro a proti. Historicky nejstarší je měď, dnes je nejdražší a v některých lokalitách bohužel nejméně trvanlivá, má schopnost vysublimovat i přes noc Za nevýhodu bych viděl i jen jednu barvu a nestejnoměrné stárnutí (oxidaci), kdy zářivá měď černá a časem zelená. Nevýhoda je, že se to neděje homogenně a okapy jsou "flekaté" což třeba na novostavně nevypadá dobře. Dalším adeptem je pozink: je třeba si uvědomit, že dnešná pozink nevydrží to co před třiceti čtyřiceti lety. Takže se musí nátěr častěji obnovovat, což při dnešních cenách barev a práce také nevyrovná nejmenší pořizovací ceně. Nevýhodou opět jen jedna barva (dokud to nepřetřete) a upřímně, pozinkované okapy vypadají na novostavbě jako plechové disky na Ferrari. Dalším adeptem je plast. První levné plastové systémy mnoho lidí zklamaly, kroutily se, díky absenci UV stabilizátorů na slunci bledly. Dnes to dělají možná ty levné, dražší systémy (Lindab, Marley), dle mého vydrží, cena je někde mezi pozinkem a Cu. Výhodou je široká škála barev, jednoduchá instalace. Pozor na vzdálenost háků - aby se plast nekroutil, musí být menší než u kovových okapových systémů. Další možnost je poplastovaný pozink (něco dodává Bramac) - osobně nemám zkušenost, ale bál bych se mechanického poškození ochranné vrstvy (ne při instalaci, ale za provozu). No a módním materiálem posledních let je titanzinek - cenově levnější než Cu, prý s obdobnou trvanlivostí. Jenže je to nový maetriál, takže ta trvanlivost je diskutabilní. Také se nesnáší s některými stavebními materiály (např. beton plochých střech) a může velmi rychle korodovat. Nevýhoda: opět jen jedna barva a stárnutím dochází k černání, ale proces je rychlejší a stejnoměrnější než u té mědi. Poslední možnost je hliník, poměrně rozšířený v anglosaském světě, u nás kupodivu nepoužívaný. Vše záleží na více okolnostech - kolik chcete investovat, kde se dům nachází (v památkové zóně bych šel do Cu), jak vysoko okap je (kvůli kráděži a možnosti údržby), zda Vám záleží na barvě... Osobně bych už dnes nešel do pozinku, ale chápu lidi, pro které tato volba smysl má...
mám klempířskou živnost a úspěšně montuji materiál titanzinek. Patří do skupiny materiálů, které jdou spojovat pájením - letováním, je bezúdržbový, zákl. rozvinuté šířky žlabů jsou 250, 280, 330. Na rodinné domy montuji žlaby 280, což bohatě stačí. Źlaby podvěšuji, aby je sníhze střechy nestrhnul. Tento materiál je asi 1,3 x dražší než pozink. Myslím si, že při dodržení dilatačních spojů - materiál má poměrně velkou roztažnost - je v poměru cena - kvalita, nejlepší alternativa.
Barvené pozinkované žlaby fy. Satjam, Ruukki, Lindab, Bramac a pod. jsou poměrně drahé, čímž se blíží ceně měděných žlabů, a jejich nevýhodou je zejména to, že se vyrábějí ve dvou rozvinutých šířkách - 125 - odpovídá r.š. 250 a 150 - odpovídá r.š. 330. u šířky 150 je poměrně velký problém žlab podvěsit pod hranu střechy, aby ho sníh nestrhnul, čímž rostou náklady na protisněhová opatření.
Dále se vyrábí barvené pozinkované žlaby - např. slovenské KJG, kde se však nejedná o ucelený systém, na rozdíl od výše uvedených výrobců, spoje se spojují silikonem a nýtují, což není dle mého názoru dobré.
U barvených pozink. žlabů všech výrobců je další nevýhoda - dochází při dopravě i montáži - k poškození povrchové úpravy, někdy až na zákl. plech, a toto realizační fy. mnohdy maskují neodborně. Opravná barva, předepsaná výrobcem, není nejlevnější, navíc by se měly touto barvou ošětřit všechny prostupy a spoje, vzniklé při montáži.
Plastové žlaby jsou kapitola sama pro sebe. Pokud použijete žlaby renomovaného výrobce - např. fy. Marlon, dostanete se na cenu blízkou ceně měděných žlabů a největší nedostatek vidím ve spojích žlab - žlab a žlab - roh žlabu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.