Smlouva o zřízení věcného břemene ČEZ

Od: Datum: 30.05.11 21:43 odpovědí: 6 změna: 02.10.15 10:46

Máme na svém kusu pozemku sloupek od ČEZu a teď nám poslali návrh smlouvy o zřízení věcného břemene - asi 5 kusů smlouvy na podpis ověření a poslání zpátky.

Mě se při pomyšlení že se mi na katastr něco takového zapíše zježila kůže a souseůdm všem kolem tady co dostali podobný dopis taky.

Chci se zeptat, tuší někdo co se stane, když to nepodepíšu? Oni se odvolávají na smlouvu o smlouvě budoucí, kterou s nimi podepsal jakýsi bývalý majitel, mě ale ničím nezavázal.

Není tam ani sankce když se tak nestane, zkrátka je to takové divné. Samozřejmě asi se nic neriskuje když to podepíšu, ale zajímají mě "co když" situace abych něco neopomenul

díky moc


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: des*
Datum: 30.05.11 21:49

Lze s tím souhlasit za podmínky že ti za užívání pozemku ,náleží odměna která se dědí na další majitele.Odměnu chtěj třeba 30 000ročně.Kdyby existovala nějaká smlouva,tak by se neunavovali.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: zr
Datum: 31.05.11 08:06
Oprávnění provozovatele distribuční soustavy ve vztahu k cizím nemovitostem dle energetického zákona


Provozovatel distribuční soustavy je povinen zajišťovat provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy a umožňovat distribuci elektřiny distribuční soustavou. Je tedy nutno řešit jeho vztah k vlastníkům nemovitostí, na nichž je nutno zřizovat zařízení distribuční soustavy nebo které je potřeba přetínat vodiči.



Nový obrázek

Paragraf 25 odst. 4 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů výslovně stanoví, že provozovatel distribuční soustavy je oprávněn zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení. Činí tak prostřednictvím zřízení věcného břemene k dotčenému pozemku. Nemůže to ale dělat svévolně, neboť zřízením věcného břemene dochází k zásahu do základních práv chráněných Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina"), zejména do práva vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny. Zákon proto presumuje, že omezení práv vlastníka nemovitosti bude řešeno především smluvně. Zákonodárce tedy preferuje soukromoprávní řešení vztahů mezi provozovateli distribuční soustavy a vlastníky nemovitostí.

Teprve pokud by k omezení práv nemohlo dojít dohodou, předpokládá se zásah příslušného vyvlastňovacího úřadu. Je tomu tak tehdy, pokud vlastník není znám nebo určen, nebo pokud je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním.[1] Musí však být zároveň splněny podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů. Teprve při splnění těchto podmínek může být vydáno rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. Obsahem věcného břemene je v daném případě povinnost vlastníka nemovitosti strpět umístění příslušných zařízení, umožnit jejich provoz a zdržet se zásahů do nich.

Vyvlastnění pak musí být provedeno vždy na základě zákona, ve veřejném zájmu a za náhradu, jak vyplývá z čl. 11 odst. 4 Listiny. Vyvlastněním se přitom podle § 2 písm. a) zákona o vyvlastnění rozumí nejen odnětí, ale též omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním (např. energetickým) zákonem. Za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada
a) ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, včetně všech součástí a příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim, nebo
b) ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu, došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavby zřízením věcného břemene.[2]

Vyvlastnění ovšem není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem.[3] Zákon o vyvlastnění pak vychází ze zásady minimalizace, dle které je možno vyvlastnění provést jen v rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelů vyvlastnění.[4]

Rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňující využití dané nemovitosti nebo její části každopádně stavební úřad vydá až na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy. Zřízení věcného břemene rozhodnutím stavebního úřadu je bráno jako krajní způsob řešení, preferována je dohoda.

Provozovatel distribuční soustavy je povinen při zřizování věcného břemene co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.[5] Zmíněné ustanovení tedy zakotvuje zásadu minimalizace zásahů do vlastnických a jiných práv.

Vznikla-li vlastníku nemovitosti v důsledku výkonu těchto práv provozovatele distribuční soustavy majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.[6]

Možno tedy uzavřít, že konstrukce zřizování věcných břemen provozovateli distribuční soustavy je výsledkem hledání rovnováhy práv a povinností mezi těmi, kteří poskytují činnosti, jež jsou ve veřejném zájmu, a těmi, kteří jsou těmito činnostmi na svých právech dotčeni. Zákonodárce zde dává přednost dohodě osob v rámci práva soukromého před veřejnoprávním zásahem stavebního úřadu.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: palec*
Datum: 31.05.11 08:26

Je to zcela standarní postup s oporou v energetickém zákoně. Věcné břemeno by se mělo vztahovat pouze na přípojnou skříň (cca 400x225 mm).

Ve smlouvě u uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene a o pravu stavby určitě máte článek v tomto smyslu:

"PRÁVA A POVINNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z TÉTO SMLOUVY PŘECHÁZEJÍ NA PRÁVNÍ NÁSTUPCE OBOU SMLUVNÍCH STRAN. SMLUVNÍ STRANY SE ZAVAZUJÍ SVÉHO PRÁVNÍHO NÁSTUPCE SEZNÁMIT S OBSAHEM SMLOUVY."

Tudíž lze říci, že bývalý majitel pochybyl, když Vás s touto skutečností neseznámil.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 07.06.11 15:39

Bohužel podepsat musíte. Ale za věcné břemeno vám něco zaplatí. Ale pouze jednorázově.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: storch
Datum: 03.04.14 04:38
Mně nabízejí cca 1400 Kč. Je možné částku navýšit? Je to standartní?
Ohodnoceno: 0x
 
Od: mi99
Datum: 02.10.15 10:46

Asi původnímu tazateli už nepomohu,zřejmě podepsal.Ostatním v podobné situaci doporučuji nepodepsat.Bude na Vás činěn nátlak,vyhrožováno,možná Vás poženou k soudu,ale vytrvejte.Se mnou se handrkuje ČEZ od roku 2006.U soudu jsem byla před 14 dny...a výsledek?V pondělí mi ČEZ vyplatí 31x více,než v roce 2006 nabízel.Teda jako smírné řešení,od žaloby nakonec ustoupili.Takže všem poškozeným přeji pevné nervy a nedejte se.Oni nakonec rádi zaplatí...

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.