Zateplení stropu - výška 4m

EPS neni parotesny a ani vysoce parotesna folie je porezni, parotesna folie ti jednoduse receno pouze z reguluje prostup na urcite mnozstvi za 24hod./m2 zbytku co projde je nutne dat moznost odvetrani, coz ve tvem pripade nebude

mrkni sem : www.poradte.cz/do/...

jj, tak tak, a jdem vsichni do vnitrniho zatepleni, nizsi relativni vlhkost a co vlhkost z vnejska, pri rozdilnem tlaku a vyzsi vlhkosti a posunuti rosneho bodu smerem k izolaci zde spise do izolace, mineral nebo sklo zde je rozdil difuze zanedbatelny

no a ted je tazatel zase na zacatku

takze pro tazatele, pokud chces mit vetsi pravdepodobnost vzniku plisne tim padem i vlhko dej zatepleni z interieru

jinak vyvetrat tento meziprostor, ale jen za predpokladu, ze pujdes do 28 - 30cm izolace lambda 39

slovo nejde neni, ale musel by ti to nekdo vypocitat a presne navrhnou na tvou stravajici konstrukci, ale osobne jsem se setkal spar statikama a projektantama a vzdy to bylo zavrhnuto. Takze pokud nasadis vnitrni zatepleni bez odvetrani a vypoctu muzes mit velky problem nebo velke stesti.

tohle téma mě taky zajímá protože stejná situace mě čeká, Ptal sem se okolo všech stavebních firem a všechny to dělají způsobem snížit strop dát vatu parotěska a sádroš.Dokonce poblíž byla velká oprava budovy ČD bylo tam několik projektantů a ti nyvrhly úplně stejný způson jen místo sdk tam je takkový ten závěsný podhled v konstrukcy 60/60. No a právě když sem se jich na to ptal tak se mi vysmáli prý kde mi vzniká rosný bod ted už 100 let a nakonec mi řekli at si vyvrtám v rozích místnosti díry a mám větrání ,ale to mě asi chtěli odpálkovat ,nebo je to možnost?

Dobrý den. Pravděpodobnost difuze vodní páry opačným směren je celkem minimální, ale čistě teoreticky může za jistých nepravděpodobných situacích proběhnout. Spíš vysoké riziko je v zatečení již kapalné vody. To je potom průšvih horší, ale i to by se mělo vyřešit samo, ale bude to dlouho trvat. Mesmí být ovšem na vnějším povrchu půdy položená nějaká fólie. Nějak nerozumím konci Vaši věty : " minerál nebo sklo je rozdíl difuze zanedbatelný ". To jste se musel upsat, rozdíl v difuzi mezi minerálem a sklem je nekonečně velký. Tedy, jestli oba hovoříme o minerálním zateplení pomocí vlny. S pozdravem Laďa

Lado,

mysleno:

cedic. - mineral. - skelna. izolace difuzni rozdil zanedbatelny

ano upsal jsem se melo to byt spise sutr a sklo

difuze stropu pravdepodobne nejaka bude, ale jaka, pod malbou tam muzes byt nekolik vrstev penetrace a jaka vymalba?!

zde jde spise o to, ze cela konstrukce nad izzolaci bude porad promrzla a "salajici" teplo pujde do teto konstrukce, ktera je diky tomu namahana a navic se vni bude tvorit kondenzat, nedej boze pokud v teto konstrukci bude ditina, zde bude jezirko v zime kluziste, pokud vse neprotece kolem zdi do mistnosti nebo nevyvetra bude plisen.

toto vse se muze, ale i nemusi stat, proto se nedoporucuje zatepleni z interieru

jsou vyjimky kde to nelze (pamatkari apod.) pak je nutne pouzit speci desky, ktere brani tvorbe plisne a jsou difuzni, pak je zas nutne aby takto vytvorena "vlhkost" vyvetrala z interieru (oknem apod.)

pokus se nepletu tak plati u vnitrniho zatepleni (tvuj pripad, paroteska-izolace) aby nedoslo k prekroceni 40% vlhosti pri 20°C a porad takto zateplenou cast vytapet a nejlepe bez velkych tepelnych skoku

mrkni na zatepleni krovu a vzdy je nutne mit odvetrani nad izolaci + odvetrani u hrebene, osobne vim jak vypada vysrazeny a nasledne zmrzly kondenzat na difuzce, kde neni udelene odvetrani u hrebene.

Takze pokud me nekdo presvedci, ze tva konstrukce bude mit difuzi = difuzi folii, pak budu souhlasit se zateplenim ze strany interieru

Dobrý den. Pane Stando, mě někdy činí problém pochopit, o čem vlastně mluvíte. Cituji : difuze stropu pravdepodobne nejaka bude, ale jaka,... Co tím myslíte? Podle všech dostupných, známých a běžných znalostí difuze je vlastně proces rozptylování se nějakých částic v prostoru, až jejich koncentrace je v celém prostoru stejná. Z toho plyne jednoduchý závěr, že když je v našem konkrétním případě někde vyšší koncentrace vodní páry ( RV ), tak je naprosto přirozená difuze do okolí, až se koncentrace vyrovnají. A protože mluvíme o molekulární velkosti, tak difuze, v tomto případě vodní páry probíhá přez pevné konstrukce.. Každý materiál má jiný difuzní odpor. A kvalitní pokovené parozábrany mají tak velký difuzní odpor, že ta vodní pára přez ni neprojde v množství, které by bylo nějak škodlivé. Navíc, když vezmu v úvahu, že stávající strop má relativně malý difuzní odpor, tak i to malé množství vodní páry, které by eventuelně přez parozábranu prošlo, se spolehlivě dostane v létě ven. A zde se pořád dokola omílá, jak v té konstrukci bude kondenzovat voda a tak se ptám : JAKÁ VODA, JAK SE TAM DOSTANE VODNÍ PÁRA A PROČ BYCH TEN PROSTOR NUTNĚ MUSEL ODVĚTRÁVAT. Odpověď může být pouze jedna. Vy dopředu počítáte s tím, že to každý zmrší, parozábrana nebude plnit svou funkci a bude malér. Tak to bych i mohl souhlasit. Ale když tu konstrukci udělám přesně podle technologického postupu, tak nemůže být problém. Aspoň já tam žádný systémový a fyzikou podložený problém nevidím. Pokud o nějakém, pro mě doposud neznámém problému víte, tak mi ho popište a fyzikálně zdůvodněte. Argumenty typu, že když se to odflákne, nejsou relevantní. Děkuji. S pozdravem Laďa

Lado to bude tim , ze to pisu jak me zobak narosl, navic jsem zde nepsal nic o spatne odvedene praci

Lado co se stane, kdyz budu mit:

SDK, vysoceparotesna folie (vse peclive utesnene), izolace, bez zaklopu a na krokvich budu mit zaklop sprken + nejaka lepenka a krytina - studena puda nebude odvetrana

SDK, vysoceparotesna folie (vse peclive utesnene), izolace, bez zaklopu na krokvich budu mit difuzku, kontralate, late a krytinu -

studena puda nebude u hrebene odvetrana

SDK, vysoceparotesna folie (vse peclive utesnene), izolace, strop(palach), zaklop, noviny, pisek, beton

studena puda bude bez difuzky a tim padem vetrana

vysledek: na oznacenem materialu bude vysrazeny kondenzat

Dobrý den. Taková diskuze postrádá logiku a začíná vypadat jako souboj. Ale jistě pochopíte, že jsem vznesl na Vás dotaz jako první, tak bych očekával Vaši odpověď podloženou fyzikou. A co se stane. Nejen ža se nic nedovím, pravý opak je pravdou. Takže ještě jednou. Vaše citace :

SDK, vysoceparotesna folie (vse peclive utesnene), izolace, strop(palach), zaklop, noviny, pisek, beton

studena puda bude bez difuzky a tim padem vetrana

vysledek: na oznacenem materialu bude vysrazeny kondenzat

Múj dotaz zní : proč na záklopu pod novinami z roku 1910 bude kondenzovat voda, kolik ji tam zkondezuje, když konstrukce bude dokonale parotěsná a perfektně zateplená.

Děkuji za odpověď. S pozdravem Laďa

na vsem co jsem popsal a oznacil zkondenzuje voda diky rozdilnym teplotam, tj."teplejsi" vzduch z interieru prijde do styku s promrzlou difuzkou ci zaklopem a zde uz je jedno, ze mam interier v vysoceparotesne uzavreny

samozrejme toto se nedeje cele zimni obdobi orientacne interier 22°C, exterier -10°C a vlhkost k tomu potrebna

to je fyzika

Dobrý den. Fyzika vychází z naprosto jasných paranetrů. Parotěsná fólie je samozřejmě i vzduchotěsná. TAkže doplňuji dotaz : O jakém teplém vzduchu mluvíte? Popište mě mechanizmus, jak se ten teplý vzduch dostane do staku s promrzlým záklopem?Ten teplý vzduch je nosičem vzdušné vljkosti. Takže teplý vzduch se na záklop nedostane, vodní pára z interiéru také ne, tak co tedy tam bude kondenzovat? Mohu pouze souhlasit - cituji : vlhkost k tomu potrebna to je fyzika. Je to konec Vaší poslední věty. A mě by tedy zajímalo, a ptám se už podruhé , kde se tam ta vlhkost k tomu potřebná veme? S pozdravem Laďa

Mám to samý překlep, protože už nevidím. Sorry. Snad to bude jasné.

vse je porezni i paroteska, paroteska pouze reguluje mnozstvi na mnozstvi prijatelne a toto prijatelne mnozstvi je nutne odvetrat

i toto mnozstvi ma nejakou hodnotu + hodnota vlhkosti(z exterieru) pred jiz zminenym zaklopem apod.

pokud cela ruznoroda konstrukce bude v jedne vrstve bez dutin apod. bude to jako celek teplotne konstatni a zde je tedy jen nutna difuze, pak nemusi byt problem, ale porad je konstrukcne vice namahana a je zde jeste problem v miste ulozeni tramu, zde je volny nevetrany a studeny prostor.

Hele Lado jinak to napsat neumim, tahat chytre hodnoty nebo teoreticke vypocty ci citovat z netu nebudu (na to nemam cas ani naladu) a vubec nemam chut zde nekoho presvedcovat, proste to tak je, kdyby to bylo tak jednoznacne vsichni by mozna resily zatepleni z interieru

ohledne vysrazeni na difuzce, zaklopu podlahy/strechy kde je absence vetrani je pruser o kterem jsem se nekolikrat presvedcil a bylo nutne udelat dodatecne reseni, ktere je funkcni. Reseni, ktere doporucuje vyrobce napr. JUTA, Bramac atd.

jo jakym smerem a kam jde vyrorobene teplo, to nebudu komentovat, beru to jako spatny vtip

Dobrý den. Vy jste se nějak rozohnil. Pouze k tomu dovětku - musíte si to číst pořádně, nepsal jsem o nějakém teplu, ale o teplém vzduchu, který je nosičem té vzdušné vlhkosti. A jelikož já si někdy najdu čas, tak se podívám, jak moc jsou porézní ty pokovené parozábrany a kolik vodní páry propustí. Zatím to střelím od pasu - bude to méně, jak nic. S pozdravem Laďa

DELTA-REFLEX / DELTA-REFLEX PLUS vykazuje vysoký odpor proti pronikání vodní páry (hodnota rd >100m). Tato vysoká hodnota zajišťuje bezpečně a dlouhodobě správnou funkci tepelné izolace a brání vzniku škodlivých difuzních procesů.
Výhody: až o 10% vyšší účinnost tepelné izolace . Až o 30% nižší prostup elektromagnetické záření zatěžující lidský organismus. Schopnost odrazu až 50% sálavého tepla. 100% parotěsná a vzduchotěsná zábrana. Pevnost 450N/ 5cm. Těžce hořlavá B1 dle DIN.
Takže, když je něco 100 % parotěsné a vzduchotěsné chápu tak, že skrz tu fólii neprojde ani vzduch, ani vodní pára. S pozdravem Laďa

to bothem:

www.rigips.cz/dat/...

mrkni na stranu 3

Dobrý den. Tak tazateli nejde o snížení stropu, Ale o snížení stropu a následné zateplení. A že by šlo o nic neříkající souboj názorů? Tak tomu jste nasadil kurunu tvrzením, že kondenzace neproběhne v izolaci, ale nad ní. Jenom pro vysvětlení pro ty, kdo to čtou a nemají o tom žádné vědomosti. Kondenzace, čili změna skupeství vody z plynného na kapalné, proběhne za současného splnění dvou podmínek. Jedna podmínka je teplota a druhá podmínka je vlhkost. Když není vlhkost , nemá co zkondenzovat. Když není teplota ( teplota roného bodu = teplota skupenské přeměny ) tak tam může být vodní pára a také nic nezkondenzuje. Vodní pára v konstrukci škodlivá není. Vodní pára se do konstrukce dostane dvěma způsoby. Jeden je difuze. Je to jev,čili proces, kdy se vyrovnává koncetrace látek v celém objemu, v našem případě vodní pára před konstrukcí a za konstrukcí. Difuze a její rychlost je nejvyšší u plynů ( mají nejvyšší kinetickou energii ) a závisí na teplotě a čase. Druhá možnost, jak se vodní pára dostane do konstrukce je vnesení vodní páry proudícím vzduchem. Takže stačí instalovat parozábranu, která je současně vzduchotěsná. A aby se snížila difuze vodní páry, tak se instalují parozábrany a pokovené parozábrany jsou tak nepropustné, že prostě přez ně nic neprojde. Neprojde ani pára a neprojde ani vzduch. Takže jedinná možnost, jak se tam z interiéru může dostat vodní pára je díravá parozábrana, jejíž instalaci někdo zmršil, odflákl a tudíž ji vlastně zničil. A navíc k celému problému dodávám, že než se začalo zateplovat, než se do systémů začaly instalovat parozábrany, difuzní fóli atd., tak všechny konstrukce byly tzv. difuzně otevřené a ve všech docházelo k nějaké kondenzaci, která nebyla natolik škodlivá aby napáchala zásadní škody. Prostě samovolně se to všechno srovnalo, protože celková roční bilance vodních par byla bezpená. Tím nemám na mysli všechny stavby, neboť některé byly zmršené, nebo postavené ve vodě. S pozdravem Laďa