Jsem hovado za volantem

Asi bych zkusil parkrat pockat na tom miste v tu dobu ve kterou tam to auto jelo jestli tam nepojede zase,kdyby jo tak bych ho zkusil zastavit a omluvil bych se mu,kdyz by nezastavil tak bych to dal neresil.Vzpamatujte se!a nebo nelezte za volant!vas bych tedy rozhodne potkat nechtel

vše bych uhradil...vše uhradit nelze...uč se na cizích chybách, protože jen pitomec se učí na vlastních, a když uděláš tu velkou vlastní, bude na učení pozdě...

Právě po takovém zážitku se člověk trochu sklidní. Ať vám ta vyrovnanost vydrží. Buďte rád, že jste nikoho nezranil. Je potřeba uvažovat a sousdředit se. Co víc radit

Jste zřejmě slušný člověk, kterému ujely nervy. V poslední době se tímto fenoménem zabývají celé vědecké týmy, kkteré zkoumají, proč se z relativně klidného a slušného člověka usednutím za volant stane agresivní hulvát. Názory nejsou jednotné, ale jako nejpřijatelnější vidím dva důvody: jednak je to honba za časem, kdy šlověk vnímá čas strávený na cestě jako neproduktivní, balastní část dne, přičemž ten čas by mohl využít daleko lépe. Snaží se proto tento čas eliminovat na nejmenší nutnou míru. Dalším důvodem je všeobecná frustrace. Neuspokojená očekávání a zažitá zklamání vedou k vybití v anonymních situacích a kontaktech s jinými lidmi, na což je jízda automobilem ideální. Mám třeba fabii a někdo jiný má bmw či forda. Ukážu tomu bastardovi, že mi to jede líp, nepustím ho před sebe ani za nic, na nepřehledném úseku zvolním, ať si užije můj výfuk, jedu-li na hlavní, zrychlím, aby to nestihl z vedlejší, jede-li proti mně, neuhlnu mu dost, aby vymetl krajnici, dálková světla sklopím pozdě. Takových situací vídáme stovky. Je třeba vždy předpokládat, že v tom druhém autě může sedět poloslepý senior, nevyježděná slečna či magor. Také tam může sedět otec od rodiny s hlavou plnou starostí.

Abych to shrnul - většina kolegů-řidičů jsou fajn lidé. Nejlepším způsobem, jak si uchránit kůži, je zachhovat vždy chladnou hlavu, a to i když se Vás někdo snaží vyprovokovat. Jste-li za volantem, snažte se pořád myslet na jízdu a předpokládat to nejhorší. Za každou zatáčkou je nutno vidět náklaďák či magora, který předjíždí před horizontem.

Vy jste seznal, že jste poslední dobou horší řidič, zažil jste nepříjemnou situaci, z níž jste si odnesl poučení, tedy Vám považuji za téměř vyléčeného. Gratuluji.

Díky za příspěvky. Mrzí mě, že jsem se hned neotočil a nenechal si tu hubu rozbít. Tuto (podobnou) situaci jsem už zažil mnohokrát, ale dnes to bylo poprvé v kůži viníka. Kdysi jsem viděl nějaký dokument od D.Landy, kde se říkalo, že auto je zbraň. Hodně jsem se tím řídil. K dnešnímu dni jsem na to už trochu pozapomněl, takže si to budu znovu neustále opakovat, tak jako když jsem začínal jezdit. Od té doby co podnikám, toho najezdím hodně a tak se člověk právě snaží ušetřit pár sekund za den právě na tomto špatném autě (na čase stráveném v autě). Potřeboval bych si před jízdou vypínat mobil, protože i přes používání handsfree jsem myšlenkama jinde - jízda se stává stereotypní a nedokáži rychle reagovat. Je to ale super vyplnit ten čas cestování ještě telefonováním. 50% ní úspora času.

Dobře, že sis své chování uvědomil. Takže od teď vědomě jezdi bezpečně a zdrženlivě (to neznamená loudavě, ale neagresivně). Mobil před cestou vypni. Když zapomeneš a zazvoní, nezvedej, při vhodné příležitosti zastav a vypni ho (ne volat zpět apod. (to snad leda, kdyby volala rodina), ale vypnout) a dál na něj nemysli, on se nikdo nezblázní.

Při jízdě zbytečně neriskuj, rychlou riskantní jízdou se fakt dá nahnat akorát pár vteřin, při dlouhé cestě pár minut, takže to rozhodně nemá smysl. Cizím řidičem se nenech vytočit, šílencovi radši uhni, loudu opatrně předjeď, až to bude skutečně bezpečené. A až zas někdy budeš mít dojem, že začínáš jet jako hovado, řekni si nahlas: "hele, brzdi, Franto (použij své jméno), klid, nevíš, co tě potká, co všechno se může stát, a ty přece chceš v pořádku dojet". A pak se podle té rady zachovej.

mam jednu nejlepsi radu kup si feliciju 1.3mpi na lpg to te trosku sklidni

Když už riskuješ tak jezdi tak kam až tvé oko dohlédne a pokud nevidíš do zatáčky uber plyn až to jednou a to nepřeji nikomu flákneš do stromu v plné rychlosti tak to poznáš jak potom sedneš za volant jak budeš jezdit, jak posranej. To je vlastní zkušenost. Raději na nějaký čas hoď klíče od fára do šuplíku bude to lepší než třeba někomu ublížíš a v base si teda nezajezdíš.

@minda

Napadá mě k tomu příhoda ze života, né úplně k věci, ale nedá mi to:

muž jede autem do strmého kopce úzkou silnicí, proti němu ze zatáčky vyjede žena. Taktak se vyhnou a když se míjejí, žena na něj okýnkem zařve "Prase!". Aby jí nezůstal nic dlužný, zařve "Huso!" a celý rozčílený vjede do zatáčky, za kterou stojí uprostřed silnice ohromné divoké prase a on do něj plnou rychlostí narazí...

Tahle zkušenost je jedna z věcí která člověka zklidní. Ještě účinnější by bylo kdybyste si urazili zrcátka nebo ty jsi dosmykoval do škarpy a tam orval auto - bez zranění jen by ti to dalo najevo že k průseru bylo jen malinko.

Bylo lepší že jsi odjel - pokud jsi ho vyděsil tak že zastavil, tak byl napumpovanej adrenalinem, i jinak slušnej člověk by tě klidně vytáh a namlátil, pak by byly problémy a nejspíš bo toho i on sám litoval. Já bych tě asi z auta nevytáhl, ale určitě bych řval, okopal ti dveře, mlátil klackem do střechy, nebo ti sáhnul pro klíčky a zahodil je do roští . I když omluva byla na místě, tak takhle to nakonec asi bylo lepší, on si zanadával na toho de...a, tebe to vyškolilo, hlavní je že se nic nestalo.

Trošku zpomal, představuj si situace který můžou nastat, např. za zatáčkou bude stát auto, z křoví vyleze prase, za horizontem bude auto v protisměru, ten z vedlejší tě přehlídne a vjede ti do cesty... Rychle nemusí znamenat nebezpečně, dá se jezdit i rychle a přitom bez nebezpečných situací, je třeba předvídat chování ostatních, znát možnosti auta a držet se v nich s rozumnou rezervou, taky umět udržet kontrolu nad autem i ve smyku, umět brzdit v různých situacích atd.. A nezapomínat že rychlost je problém když něco před auto vleze nečekaně - brzdnou dráhu neokecáš, ta se dá ovlivnit jen tak že např. předem máš nohu na brzdě a díky tomu dřív začneš brzdit (odhad sitace že může být potřeba brzdit). Spousta lidí jezdí rychle a přitom auto zvládají jen v běžných situacích, pak se něco semele, naprosto zbytečně špatnou reakcí ztratí kontrolu nad autem a je průšvih...

Handsfree - považuju ho za psychicky srovnatelný s telefonováním z ruky - hlavní problém je že se řidič soustředí na hovor a nesleduje dění kolem auta, je jedno jestli je telefon v ruce nebo ne.

tady šlo možná jen o plechy ,ale co kdyby šlo o život?

Svým chováním, jste na nejlepší cestě do průseru. Je dobře, že jste si to uvědomil. Teď na sobě zapracujte a místo na plyn, raději občas šlápněte na brzdu. Mějte se. - pt

hmm já jsem vcelku kliďas, jsem relativně přátelskejm k lidem, ale za volantem jsem taky hodně často hovado.Na silnici mě vytáčí každá maličkost. Třeba to, že někde chci zaparkovat a nikde není místo...to pak ve mě bouchnou saze. Nebo když se táhnu za nějakým hlemejžděm, kterej jede 30 to mě může vzít čert a začnu se na něj lepit, různě manévrovat abych ho znervózněl. Pokud nešetřím palivo a nejezdím lážo-plážo, tak jezdím dost ostře. Město, vesnice 80-90km/h, dálnice 160 - 190km/h (víc mi auto nejede). Nebo když někdo nedá blinkr a já kvůli němu čekám, když mi někdo nedá přednost...prostě těch situací je strašná spousta kdy se ve mě vaří chcanky. Vždy mám ty řidiče chuť rozdupat. Musím podotknout, že na to, jak jezdím ostře, tak jezdím bezpečně. Nic jsem nezpůsobil a mám docela slušný odhad situace na silnici. Když nad tím doma přemýšlím, co všechno se může stát nebo že jsem zase úplně zbytečně vybouchnul, tak konstatuji, že prostě dělám chybu a vždy před jízdou si říkám, že budu v klidu, že za tím volantem předemnou může být začátečník nebo člověk s problémy apod. a snažím se vžít do jeho kůže, ale prostě se mi to nedaří kočírovat. stačí nějaký malý incident a můžu se vzteknout.