Osoba blízká - jasná citace

jaký formulář, pokud bude předvolán k podání vysvětlení, požádá vyšetřující orgán o předložení důkazů, a pokud mu předloží fotku ujíždějícího auta, kde mu není vidět do obličeje, nebo jen nějaké hlášení "někoho", řekne že neřídil, ale že řídila osoba blízká, a že totožnost této osoby proto v souladi s opůlatným zákonem neuvede...a .na tom bude trvat...Hlavně nesmí měnit výpovědi a nedejbože nesmí tvrdit, že neví, kdo řídil...Řídila osoba blízká...Tečka..

Osobu blízkou již může použít jako výmluvu jen nepodnikající člověk,který nemá auto na ičo. Všechna auta podnikajících a auta firemních, musí na požádání předložit knihu jízd, kde jednoznačně musí být kdy,kde a kdo řídil.Bohužel už to na přestupcích plně využívají.

Za osobu blízkou zákon považuje příbuzné v pokolení přímém, dále manžela/manželku, osvojence, osvojitele a dále pak, co je nejdůležitější, další osoby v poměru rodinném či obdobném, jejichž újmu by dotyčný právem považoval za újmu vlastní. Souhlasím s tím že není radno příliš podrobností uvádět. na tom se pak může všechno zadrhnout. Je možno postupovat asi takto: "Víte, auto je sice rergistrováno na moji osobu, ale užívá ho prakticky kdykoliv celá moje rodina. Pokud s ním tedy někdy někdo jel, musela to být osoba blízká a já využiji svého práva podle poučení a vypovídat nebudu". Tečka. Jinak, současné snahy o zrušení tohoto institutu při přestupkovém řízení jsou naprosto liché. Obviněný z přestupku může být za přestupek potrestán jen tehdy, je-li mu PROKÁZÁNA VINA! Tedy jeho vnitřní psychický vztah k deliktu. Viz definice přestupku hned v úvodu přestupkového zákona. "Přestupkem je zaviněné...a pak následuje to blablabla." Takže, pokud si někdo myslí, že bude ukládat pokutu majiteli nebo provozovateli vozidla, plete si pojmy (trestní) odpovědnost za přestupek a odpovědnost za náhradu škody. Ano, náhradu škody lze požadovat po majiteli nebo provozovateli, trestat je možno jen toho, kdo přestupek spáchal a také zavinil. Pokuta (trest) je jen jedním z výchovných prostředků a přínos do městské nebo státní kasy je jen kouzlem nechtěného. Přínos do jakékoli kasy nemůže být důvodem k jejímu vymáhání. Pokud tedy nemohu pokutu objektivně zaplatit, má správní orgán možnost použít jiného trestu. Od toho se správní řízení vede, aby se zjistily všecky okolnosti. Jinak bychom mohli používat počítače nakrmené příslušným softem a úředníky nechat sedět bez práce a platu doma.

Jinak, ještě k té rychlosti. Překročení v obci o 12 km je zanedbatelná záležitost, neboť: Radar, či jiné měřicí zařízení je sice úředně ověřeno, ale má, tak jako každé měření, toleranci, kterou, v rámci zásady "id dubio pro reo" musí správní orgán od hodnoty naměřené odečíst. Tato tolerance je plus minus 3% (někdo uvádí plus minus 3 km/hod, ale to je špatně). Jenže, abych byl uznán vinným musí mi být prokázána nějaká forma zavinění. Úmyslné zavinění se prokazuje těžko, nejčastěji se bere tzv. nedbalost nevědomá, to jest, že jsem sice nevěděl že svým jednáním mohu způsobit následek v zákoně jako přestupek označený, ale, s ohledem na okolnosti případu, jsem tak vědět měl, ale současně i mohl! Musí mi, tedy, v rámci prokázání viny, prokázat že existovaly okolnosti, z nichž jsem mohl vědět, že páchám přestupek. Abych to vědět mohl, musím o tom mít informaci. Běžně se má za to, že člověk je svými smysly schopen postřehnout odchylky čehokoli kolem 20%. To znamená, neměl-li bych tachometr, lze mít za prokázáno, že jsem byl schopen svými smysly postřehnout překročení rychlosti o pětinu z 50, tedy o 10 km/hod. Jestliže mi naměřili 62 km/hod, tři procenta (radar) z této hodnoty je 1,96 km/hod a jelikože se musí, opět podle zásady "in dubio pro reo" brát pro mne nejpříznivější případ, musí se od hodnoty naměřené odečíst součet odchylek, tedy 10 + 1,96 km/hod, z čehož lze mít za to, že je prokázánoo, mimo jakoukoli pochybnost, že jsem překročil rychlost povolenou o pouhé 4 desetiny! km/hod. Rychloměr není úředně cejchované zařízení a nikdo neví, jakou odchylku ve skutečnosti ukazuje. Mám v kapse protokol z STK , kde se konstatuje, že vozidlo je pro další provoz způsobilé a není mým problémem že kontrola rychloměru není součástí STK a vadný rychloměr není uveden v oněch 11 bodech technické nazpůsobilosti. Nemám tedy žádnou povědomost o případném jeho nepřesném měření. Pokud by pak někdo chtěl zkoumat můj rychloměr, prosím, v garáži vozidlo stojí, já vám ho pro účely správního řízení zpřístupním, ale jezdit s ním nebudete! Pokud by snad někdo chtěl nařidit mi abych vozidlo přistavil k technické prohlídce, mají na to právo, ale tachometr mi kontrolovat nesmí! Nedám k tomu souhlas. Není v seznamu úkonů. Teprve, naměřili-li by mi opět větší rychlost příště, mohli by mi namítat, že jsem předchozím případem byl upozorněn na to, že zde není něco v pořádku a měl bych si nechat tachometr změřit. Ale když je to poprvé, mají smůlu.