Škoda Favorit nestartuje

U karbecu a ekontronicu žádnej tlak není.

Je tam dopravní čerpadlo. Zhruba 0,1 bar.

Palivo zůstane v plovákovce a nádobce odlučovače par.

Při delší odstávce ročníky do roku 1991 mají čerpadlo s páčkou a ročníky 92 a 93 prostě dýl startují, dokud vačková hřídel dostatečně nezapumpuje páčkou čerpadla plaiva na bloku.

Tak to se omlouvám za moji špatnou radu.

Jen monotronic Bosch tam má systém natlakovanej na 1,1BAR a používá 3BAR čerpadlo, ale 3 bary v systému nikdy nejsou. Vše odreguluje a upustí na 1,1 BAR redukčák na hlavě monocstřikové jednotky.

A tlak dotlačí během 1-2 sekund, takže nějaký odpar a var uživatel nemá šanci poznat, že by mu to startovalo hůř.

LEKR s automatickým sytičem nebyl vždy. Někdy byl vyřazovač tohoto automatu ve formě páčky a táhla pod ovladačem sklonu světel. Byl to ovšem vypínač sytiče. Ne zapínač. Tedy mohl si startovat bez sytiče a nebo ho vypnout dřív, než se automat ohřál elektricky a vodou na těle karbu.

bear já měl Fávo už s karbcem, co se ve velkých mrazech prošlápl pedál plynu dvakrát a chytilo to na první dobrou. Běžně se prošlápl plyn jednou a chytlo to také. To o té páčce sytiče jsem jen slyšel, mělo to být na prvních verzích nebo spíš vozech, možná sportovních verzích, teď si nevzpomínám. Hezká nostalgie, ale přímý vstřik z čerpadla nebo PDéčko se mi jeví jednodušší než ten karbec s tryskama co na STK neumí už mnoho techniků "doladit" na správné emise

Mě zas příjde nejjednodužší MPi, tedy nepřímí vstřik.

Ale zase TSi má supr spotřebu paliva + přeplňování, takže i slušně jedou.

Karbec je v dnešní době neudržitelnej krám. Nejsou kvalitní díly. Ta doba je dávno pryč.

Na LEKRu většinou prdla akcelerační pumpička a vychcala na horké sání celá plovákovka, pak to trvalo, než se zase natankovala startováním, dále obohacovač, který byl taky u dna plovákovky a prochcal přes kanál II. stupně taky.

Automat když fungoval, tak byl nejlepší. Byla tam schodovitá vačka na několik stupňů poloh a bimetal, který s ní točil dle teploty. Ohřívala ho voda a elektrická spirála. Tím jedním stiskem se zastudena resetoval a připravil na start, protože vačka se ihned uvolnila a bimetal se přetočil na studenou. A pokud byly velké mrazy, tak aby sytič motor nepřechlastal, tak podtlakový ovladač s přílišného podtlaku při startování klapku sytiče otevíral na škvíru a do rytmu s ní rumploval a připouštěl tam víc vzduchu. Musela mu ovšem fungovat membrána.

Problém je, že dnes to ani nikdo neumí ovládat. KAždej hamtá rychle po pedálu až na podlahu a krom odblokování motor ještě před startem zbytečně uchlastají. Pedál totiž stačí drbnout jen 3mm a ne na podlahu s přístřikem paliva do komory.

Tazatel ovšem nereaguje a asi bude z těch, kteří tomu nerozumí, takže nic...

Přidáním volnoběžných otáček akorát znefunkčníš správnou funkci sytiče, když je to moc.

Hodně lidí takto kompenzuje třeba děravé sání. Hlavně ta gumová příruba. Lepší je trojdílná kov papír pertinax.

Dále vytahaný rozvody a vylítanej rozdělovač plnej vůlí na hřídelkách a spojkách.

U tohoto motoru je toho moc, co znemožňuje správný start a musí být seřízeno nebo funční bez vad.

Taky se stávalo u palivových pumpiček s páčkou a odkalovačem, že praskla membrána a benál tekl přes vačku do bloku do olejové lázně. Čerpadlo mimo to dávalo i málo paliva.

bear: Souhlas s tou přírubou pod karbcem, ten papír-pertinax/plast-papír. Tu gumu v železe jsem měl dvakrát rozežranou od benzínu, druhovýroba prostě stála zaprd, ale ta guma měla tlumit od motoru nárazy/kmity na citlivý karbec a následnou přípravu a přepravu směsi. No u druhovýroby ta kvalita té gumy nula a přisávalo to mezi železem a gumou vzduch, ani vteřinové lepidlo nepomohlo. Teď si mi připomněl tím rozdělovačem na tom mém Fáčku, že to ve 125 000 ujetých kilometrech dole v motoru, ale na rozdělovači nevydržel zajišťovací kolík pod zajišťovací drátěnou pružinou, byl tak sežvejkanej nárazama a drželo to jen na jednom konci toho unášecího kroužku, že nešlo nastartovat, roztáhnout na trojku v pohodě. Hodím obrázek