Prý mám buďto občas natankovat Natural 98 nebo prý lépe přidávat do nádrže při tankování aditiva.
Jak to máte vy?
Jaké aditiva používáte? Pokud vůbec.
Takhle, mám Suzuki Samurai, objem 1.3L. Rok výroby 1995. Je v dobrém stavu, nicméně motor neměl úpně ustálený volnoběh-nic hrozného, ale prostě cyklicky kolísal a auto celkově nemělo takový tah. Minulý rok, jak se navýšili biosložky u paliv jsem začal používat aditiva od firmy BG Products. Po pár nádržích se volnoběh uklidnil a je krásně plynulý. Auto jde také více za plynem. Také do větších kopců co jezdím jsem mohl maximálně na trojku, čtyřku už to nedalo. Teď to auto jede na čtyřku úplně v pohodě. Použítí přípravku jde reálně znát.
To si ale protireci, ze?
Pokud nejsou nutnost, tak pak jsou nadbytecna.
Pokud neco funguje i bez toho, aby se davalo neco dalsiho, pak to neco dalsiho by bylo navic a tedy zbytecne.
2x
Ale když někomu v nádrži vodnatí čtvrt roku, věřím v už celkem zásadní vliv.
1x
Ty jezdíš furt dálky, to je úplně jinej způsob provozu než běžný ježdění. A taky auto jde z domu včas, 3 roky je prakticky funglovka, ty problémy přichází až později. Pokud netankuješ naftu se špatnou mazivostí nebo letní v mrazech, tak VIF nepotřebuješ/neoceníš.
Měl jsem auto citlivý na kvalitu nafty, to si bralo na běžný Čepro 7, na německej Aral 6 rovných a Čepro s VIF něco mezi. Velkej rozdíl byl i při zimním startu, i to šlo líp za plynem. Žádný placebo ale ověřeno na spoustě nádržích a denně ježděný cestě.. Zaujalo to spadnutí spotřeby o litr po natankování v Dojčlandu, tak jsem to začal z nudy zkoumat...
Podobně benzín, tam mi na 1,6 atmo šla spotřeba dolu ca o tři decky a stylem jízdy to taky nebylo.
Že to čistí od karbonů vidim hlavně na oleji v nafťáku kdy po 5kkm vypadá jako dřív po 100 km - motor neni zasviněnej karbonama tak novej olej nemá co čistit a hned nezčerná. Schválně si vyfoť olej (káplej na papír) po 100 km, 1kkm, 5kkm, pak začni používat VIF a po další výměně oleje porovnej zase po 100 km, 1kkm atd...
Vim o případech kdy VIF oddálilo smrt vstřiků/čerpadla o docela velkej kus a vyřešilo to poškubávání, zdechání padání do nouze atd.
TSI = přímý vstřik do válce, tam se usazuje karbon na sacích ventilech (nejsou oplachovaný palivem jako u nepřímýho vstřiku do sání) a od něj je předčasné zapálení hlavně v nízkých otáčkách pod plynem. Prostě to bouchne v půlce zdvihu pístu kdy jde nahoru, pak písty nebo i bloky motoru praskaj - s tim má problém spousta motorů, VIF karbony hodně dobře odstraňuje resp. ani se nevytvoří. Dál tam je i vysokotlaký čerpadlo a lepší mazivost je výhoda, podobně vstřiky...
Ventil má dvě strany, do sání a do válce. Pro samozápal (LSPI) má význam ta do válce - vrstva žhavého karbonu od kterýho se směs může zapalovat. Na straně do sání má význam těsnicí plocha - když je zasviněná tak ventil netěsní a podpálí se. Pak dřík ventilu kdy se zadírá až nemusí dovírat, zase podpálení. Od toho ale LSPI nevznikne. Aditivum se dostává i do spalin a přes EGR do sání, neni to jako když něco meješ rozpouštědlem, ale spíš katalyzátor chemické reakce, něco jako čištění pyrolýzou a aditivum to podporuje/ chemická reakce je jiná než bez něj (podobně platina v katalyzátoru).
A motor nemá jen sací ventil, ale i nános na pístu, hlavě válce, podstatná je i čistota špičky vstřikovače kdy zasviněnej nerozprašuje jak má a pak se karbonu tvoří výrazně víc. Ad narážka na olej - zjistilo se, vápník v oleji má na LSPI vliv a ty "lepší" oleje mají vápník nahrazený něčím jiným (jestli náhražka má i vedlejší účinky je otázka)...
Takhle vypadá olej v nafťáku po 3,5 kkm, dlouhodobvě panák VIF na nádrž. Dřív tak vypadal po sto kilometrech. Dlouhodobá spotřeba šla dolu z 5,5 na 5,0, jezdí to furt stejně.
0x
0x
Prodejce mi u nového auta doporučoval používat buď N98 nebo alespoň N95+, i když auto má předepsaný výrobcem N95 nebo lepší.
Naftu v ČR beru téměř vždy aditivovanou, v zahraničí se snažím brát vždy tu lepší co mají (byť v některých zemích si nejsem zcela jist).
Já tu mám v místě bydliště Tank ONO kde mohu brát Natural 98 nebo po cestě do práce je Benzina kde mají jen Efecta 95.
Tak jaký by byl pro ten TSI tříválec asi lepší?
Jako že bych ho bral pravidelně.
Tu Fabii jsem nedávno koupil a má najeto momentálně 30 tisíc tak bych jí chtěl šetřit.
95 stačí a když dáš panáka VIFka do nádrže tak víš že tam opravdu je.
Po komplet ohřátí motoru (ca po 10 km) se to neboj točit před omezovač - do oblasti kdy přestává táhnout. (italská údržba), typicky výjezd z kruháče a vytočit dvojku tušim do ca 4200, pak řadit o dva tři kvalty vejš a držet rchlost, vychází to dobře i na spotřebu. Trvalým šolícháním motor trpí právě na karbony.
Olej nedávat "eko vodičku" 0W20, ale 0W30, měnit po 10 max. 15 kkm, kvalitní filtr např. Mann.
Názorům že aditiva jsou vyhozený peníze moc nevěř. VIF karbony prokazatelně čistí. A u přímýho vstřiku jsou karbony na sacích ventilech velký problém kvůli tomu předčasnýmu zapálení směsi kdy jde píst teprve nahoru a práskne to proti němu..
Určitě zázrak.
Dobře si pročti tohle, případně je můžeš taky obvinit že tomu nerozumí nebo přímo lžou...:
"Další problém představuje absence benzinu v sání, takže karbon není čím rozpouštět. Čisticí přísada má jen minimální možnosti, jak se na potřebná místa dostat."
Bery.. sací ventil a sání nepřijde do styku s palivem ani při kompresi ani po zapálení směsi u primovstriku
Také je dobrej ten o samozápalu v půlce dráhy pístu u motorů se vstřikováním paliva.
LSPI neznáš? Zapaluje se to od žhavýho karbonu... Najdi si fotky např. Ekobuřtu 1,6 a hádej od čeho to je.
EGR nebo jeho náhrada proměnným časováním - část spalin jde do sání a na horní stranu ventilu se dostane. I s aditivem. Taky něco profukuje pod píst a odvětráním kliky jde do sání..
"má jen minimální možnosti" - ale ne nulový, něco málo se tam dostane a i to málo stačí na zlepšení...
A dost dělá i zmínená čistá tryska vstřikovače kdy rozprašuje jak má a karbonu se tvoří výrazně míň.
Vtipný jak si vytáhneš jen to co se ti hodí a co se nehodí to vynecháš.
Něco o LSPI (až dole):
Směs se nezapálí od svíce ani detonačně, ale od žhavýho karbonu. Takže čidlo přes čidlo klepání to ecu nijak neošéfuje ani změnou předstihu ani proměnným časováním. Síla na píst je výbuch který jde proti směru otáčení = přetížení pístu a únavový trhliny.
Je to tam i s fotkama a těch případů neni málo.. Při jízdě to jde i slyšet jako prima rachot 
Palivo se vstříkne, musí se rozprášit, promíchat se vzduchem/ odpařit, pak stlačit a zážeh má být od svíce. Žhavej karbon do toho dost kecá..
Až se budeš nudit tak studuj (hledat kde to je zpracovaný nejlíp se mi fakt nechce)
hned první odkaz od Shell - tam to řeší olejem který karbonů tvoří míň než "obyč"
Kdy se vstřikuje palivo je od strany 12
Sací ventily ze strany válce se dekarbonizují hořením směsi ve který je aditivum, a přes EGR se to dostává i na stranu sání..
Vážně bys měl trochu studovat než začneš machrovat že se vstřikuje až když je píst nahoře a já jsem blb...
PS v odkazu je, že je několik teoríí a kapka oleje je jen jedna z nich. Ovšem jak se ta kapička oleje škvírkou mezi pístem a válcem do spalovacího prostoru protáhne proti kompresnímu tlaku... podle mě dřívější hlavní teorie žhavý nános karbonu je logičtější. A lepší olej těch usazenin dělá míň. A palivo s aditivem to ještě zlepší.
strana 15, bod 1.5.2 homogenní provoz = vstřik do sacího zdvihu... Vyšší otáčky nebo vyšší výkon (takže nízký otáčky pod plynem kdy se LSPI objevuje nejvíc)
Vápník v oleji LSPI podporuje, ty "lepší"oleje jsou bez vápníku. Vápník může souviset se složením/ tvorbou nánosů..
Hlavně to "v půlce zdvihu" je obrazně řečeno pro lepší pochopení situace. 007 jen chytá za slovíčka aby dokázal svojí pravdu..
Nejdřív že VIF sací ventily nemůže čistit, pak samozápal je vtip, dál se pokračuje že to je olejem, vstřik je jen v HÚ těsně před pálením svíce takže při kompresi tam neni benzín a nakonec že půlka zdvihu je nesmysl.. Pokaždý když mu jeho tvrzení vyvrátím včetně odkazu na zdroj, tak si najde něco dalšího. Měl by to napsat i profíkům že to maj všechno blbě...
kdo pochybuje o čistících schopnostech VIF-u při pravidelném použití, ten může demontovat hlavu motoru svého auta a pohledem se přesvědčit kolik karbonu má na ventilech
Ale dostal, 9.1.25 - 00:17
Mmch. přes EGR se sací ventil sice zasere, ale pokud tam jdou spaliny s aditivem tak se zasere míň.
Dobře to je popsany v té diplomce o přímým vstriku v odkazu.
Ale otázka byla jestli má aditivum smysl, já tvrdím že ano a výborný je VIF. (Nebo prémiový paliva který jsou aditivovany obvykle právě vifkem).Hned z nekika důvodu,sací ventil je jen jeden z nich.
0x
Nyní mám jenom dvě benzínová auta, ale i tak do nich dávám občas aditiva.
Zvláště to jedno používám pouze občasně až výjimečně, tak jednou ročně použiji nějaké aditiv nebo čistič vstřiků.
Pravidelně pak používám dvojnásobnou dávku před emisemi na STK. Nemůžu tvrdit, že je to tím, ale emise mám na úplné minimu oproti tabulkovým hodnotám a auto je 20 let staré.
0x
už před pětadvaceti lety 1.8 turbo s elektronickým plynem (motor AUM i RS) mělo proměnlivé časování ventilu A tedy se uměl přizpůsobit oktanům a jet líp
Takže byl specifických motorů vysoce Oktanový benzín má samozřejmě svůj význam
Co na to říká manuál výrobce?
občas tam dat 98 oktanu Určitě nic nepokazí, Myslím do TSI.
Do jiných jednodušších motoru je to asi zbytečný
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.