Ahoj,ráda bych touto cestou poprosila o radu,pomoc...před dvěma lety jsem si udělala řp skupiny B.Můj problém spočívá v tom,že mám strach sednout si do auta a jet.Každý říká,že musím jezdit,ale já sedím v autě a než se rozjedu začnu se potit,třepat a chce se mi zvracet,manžel říká,že jsem dobrá řidička,ale já si myslím,že ne.Sama bych jízdu nezvládla,musí být vedle mě manžel.Nevím co dělat.máme velké auto Ford mondeo-já se v něm necítím dobře,je pro mě velké.Prosím poradí mi někdo jak strach překonat?Děkuji
doplněno 22.06.10 06:17:Ráda bych všem poděkovala za radu,je to fajn,když v tom člověk není sám.S tou muzikou je to skvělý nápad,já když jedu tak bez muziky ani ránu,mám puštěnou hudbu a to mě trochu uklidní.Loni jsem měla začít vozit syna do mš do Brna a zklamala jsem.Pořád si to vyčítám,myslela jsem si,že to zvládnu,ale bohužel.Dnes bych chtěla dát auto do servisu a už se třesu,že to nepůjde.Stačí jen,když se na to monstrum podívám a je mi mdlo.Všem ještě jednou moc a moc děkuji.-))
1x
Já bych Vám poradil jediné - pokud jste ve stresu už při pohledu na auto, tak se za volant nehrňte! Silniční provoz dnes není žádná selanka, o krizové situiace není rozhodně nouze a chladnokrevná reakce mnohdy zachrání život Vám, nebo jinému. A těžko očekávat takovou reakci který je vystresován již pouhým faktem že řídí. řízení auta přece není povinné a jistě umíte spoustu dalších věcí, které zase naopak neumí ti, co sedají za volant.
0x
Přiznám se, že i já se cítím v autě špatně, když vedle mě nesedí přítel. Řešíme to tak, že když náhodou jedu sama, mám vždy přichystaný mobil, kdyby se něco dělo, já mu můžu kdykoliv zavolat. Snažím se jezdit - a vždycky mě přítel potom pochválí, že jsem řídila jako chlap 
a to je pro mě ta největší pochvala - takže jezdit, jezdit, jezdit, nejdřív s manžou, potom bez a hlavně chválit a chválit
Tak to je pěkné,máš skvělho přítele,já jsem byla v neděli poprvé v Brně a kdyby semnou nejel manžel dopadlo to zle.Na dálnici jsem panikařila a na kruhovém objezdu jsem vjela do cesty řidiči
Tak ti poradím, jak mě to učil učitel v autoškole.
Přijíždíš k přechodu pro chodce - rozhlédneš se a NAHLAS si řekneš: CHODCI ŽÁDNÍ. - A JEDEŠ.
Přijíždíš na křižovatku, podíváš se na značku, kde je přednost a řekneš si: (třeba) TADY DÁVÁM PŘEDNOST ZPRAVA.
Vidíš před sebou cyklistu, řekneš si: OBJEDU HO, ALE MUSÍM SE PODÍVAT PŘED SEBE DO PROTISMĚRU, I ZA SEBE.
Když si to takhle budeš říkat, budeš si vždycky jistá, že neuděláš chybu, vlastně si to takhle kontroluješ.
doplněno 21.06.10 19:18:Ještě doplním: Nevím, jestli je dobře se hned vypravovat do Brna, když si ještě nejste jistá. Co se takhle domluvit s manželem, že třeba na nákup do supermarketu budete řídit vy. Pořád tu stejnou trasu, za chvíli tam budete znát každou díru a křižovatku, a uvidíte, jak se budete nakonec cítit jistá 
V odpovědi tykám, v doplnění vykám 
Jsem už dneska nějaká zmatená
0x
Ten strach znám taky, sice na jinou skupinu, v 15 letech jsem dělal autoškolu na motorku (sk. AM) a řízení mi šlo, ale prostě jsem nesledoval značky atd., jak jsem měl závěrečky tak jsem udělal testy, ale jízdy bohužel až na druhý pokus a to mě odradilo od jízdy. Pořád jsem se bál vjet na silnici, jel jsem třeba po hlavní a z vedlejší cesty jelo auto a já se skoro pokáždé lekl, že mi to auto tam vjede.Tatka mi furt, říkal, že to chce cvik, abych pořád jezdil, že to časem půjde.Jezdil jsem furt, zezačátku jsem jezdil jen po vesnicích a tam kde to znám a asi po roce jsem si poprvé troufl do velkého města. Pak v 18 jsem udělal řidičák na sk. B a strach jsem neměl, myslím, že to chce fakt jezdit, jak jsem udělal v 18 řidičák na sk. B tak strach jsem něměl.Hned co jsem udělal řidičák tak mamka chtěla jet k rodičům, tak jsem řekl, že budu řídit.Jel jsem přes Brno, po dálnici a žádný strach jsem něměl. Hodně mi pomohlo, že vedle mě někdo seděl a radil mi. Tedka už jezdím sám a nebojím se.
Takže jezdit, jezdit a jezdit.
Držím palce, aby to dobře dopadlo a Váš strach s řízení byl pryč.
Děkuji moc za radu,po přečtení jsem zjistila,že já jsem na tom úplně stejně.na dálnici jsem byla jen jednou a to jsem jela skoro celou dobu 150 jen abych byla pryč.V neděli jsem zazmatkovala a nedala přednost na kruhovém objezdu,bylo mě z toho hrozně.Sama jsem jela jen jednou a to do městečka,vzdáleného od nás 4 km.Psychicky jsem na tom zle,jak mám vlézt do auta už se třesu,mám návaly na zvracení a pod,ale děkuji za radu,snad to taky jednou zvládnu
0x
Asi Vás moc nepotěším,já to nezvládla.Bez partnera to sice bylo lepší,ale dělalo se mi špatně už večer,když jsem měla ráno někam jet.Jo kdybych si před cestou mohla dát pár panáků...Nakonec mi auto ukradli a mám klid.Věřím,že budete lepší!
Jejda,tak to znám,já když vím,že někam pojedu tak den před tím nejím,jen nervačím a když sednu do auta brečím,třesou se mi nohy i ruce,je to hrůza,bez manžela bych to nezvládla
0x
Petulo, velmi s vámi soucítím , protože jsem to prožívala stejně. Jak už mnozí píší, chce to praxi a nevzdávat to. Jezdit po méně frekventovaných místech a vedle zkušeného řidiče. To byla rada mého učitele v autoškole. Hlavně nepřestávejte. Moc vám držím palce. Já to vzdala a to už jsem jezdila dobře, ale můj muž profik, mě do toho mluvil a jsme oba cholerici, ustoupila jsem(můj problém) a dnes mě to mrzí. 
0x
Jako bych četla o sobě... mám ŘP 22 let a nesedla bych za to ani zanic. Jenom tohle píšu a už se dusím. I když byly děti malé a něco se jim stalo, auto stálo před domem a manžel pryč, popadla jsem dítě do náruče a utíkala na úrazovku pěšky, neměli jsme to daleko. Dnes bych už potřebovala občas někam zavézt maminku, ale nedokážu to už překonat. Poradila bych - nevzdávat to, jestli se dokážete přemoct. Já jsem to nedokázala.
soustredit se na ni ale jen do takove miry aby jste mela kontrolu nad autem
0x
Říkejte si, že přece řídí s prominutím každej blbec, tak proč byste nemohla i vy. Zrovna se s tím taky snažím prát a tohle si říkám pořád, řidičák mám 6let a jezdila jsem jen párkrát po autoškole s tátou a to stačilo, aby trochu naznačil, že jsem něco udělala špatně a v tu chvíli jsem ani nebyla schopná se rozjet. Ted tátu vyměnil přítel, který mi ve škodě 120 pujčil volant asi 2x a s ním to je v podstatě to samé, do toho se on bojí, že bysme v tomhle křápu byli hned mrtví kdyby to do nás někdo napálil. Snad až budeme mít lepší auto, tak to prolomím, až budu moct škodovku zničit .
Asi jsem vám nepomohla, ale aspon vidíte, že v tom opravdu nejste sama.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.