Jak se rozjíždět

Stojím na brzdě, zařazený neutrál, levá noha mimo pedál spojky. Pak sešlápnu spojku na doraz, zařadím rychlost, pomalu pouštím spojku do okamžiku, kdy začne zabírat (otáčky motoru se díky vzrůstající zátěži začnou mírně snižovat). Pak pustím brzdu a ihned přiměřeně rychle (spíš pomalu) přidávám plyn tak, aby se otáčky motoru lehce zvyšovaly. Zároveň s přidáváním plynu pokračuju v plynulém pouštění spojky. Tyhle 2 úkony musím dělat zároveň a sladit je tak, aby se při tom otáčky motoru mírně zvyšovaly a auto se dalo do pohybu. Spojku stále plynule pouštím. Když je spojka definitivně puštěná, můžu přidat plyn podle libosti. Celý tenhle proces se může i u aut stejné značky trochu lišit, ale postup je stále stejný.

Nic ve zlém, ale tohle byla jedna z prvních věcí, které mě v autoškole učili. A to nejen na rovině, ale postupně i do 6% kopce a zásadně bez použití ruční brzdy. Instruktor nedal pokoj, dokud jsem to pertektně nezvládal. Rozjezd do prudkého kopce byl i součástí závěrečné zkoušky s komisařem za zády.

Doporučuju trénovat, trénovat a trénovat. Samozřejmě, že někde mimo provoz, kde nemůžu nikoho ohrozit, i když se něco nepovede.

honzin - To máte pravdu, ale nechtěl jsem už tak obsáhlý návod ještě znepřehledňovat současným ovládáním dalšího prvku.

Chce to individuálně zkoušet mimo křižovatku.Rozjezdy do kopce - po rovině - z kopce, se zapojením ruční brzdy.

Nejprve spojku do záběru a pak odbrzdit nožní brzdu. Auto necouvne.

Akorát je potřeba najít pocitově místo záběru, aby to nezdechlo.

Lze to i opačně, kdy se pustí brzda a pak spojka do záběru, ale to se musí dělat zcela automaticky podvědomě a né nad tím přemýšlet a celý proces nedělat déle než 1s. Jinak auto couvne nebo přímo ujede dozadu.

Je to potřeba trénovat. někdo se to naučí a nškdo se to ennaučí za celý život.

Je potřeba sluchem slyšet dušení motoru spojkiu v záběru a cítit jeho vibrace a nebo rychle mrknout na klesající otáčkoměr.

To je o natrenovani citu. Na rovine klidne prvne pustit brzdu a pak spojku. Kdyz je nutno na brzde stat, treba v kopci, musi jit o koordinovany plynuly pohyb obou noh. Leva pousti plynule spojku a prava zaroven rychle brzdu a hned jde na plyn. Vse musi probehnout plynule, ale zaroven dostatecne rychle. Rekneme behem jedine sekundy. Je tam presne ten jeden kriticky okamzik, ktery muze byt u kazdeho auta trochu jiny a je potreba to mit v nohach natrenovano. Moderni auta umi auto na 1-2s v kopci pridrzet i bez seslaple brzdy, tak pak je to jednodussi.

Tohle je ale neco, kdy je odpoved nutno hledat za volantem auta a ne kdekoliv jinde.

Pokud se takto ptáte, je evidentní, že to chce spíše nacvičit, než o tom psát eseje.

Pokud to chápu, jde o rozjezd do kopce. Některá auta (a je jich poměrně dost, i můj P Partner to má) mají tzv hillholder -neboli po puštění brzdy auto zůstává ještě cca vteřinu zabržděné, což se dá pěkně využít k rozjezdu.

Jinak už před mnoha lety nás učili v autoškole pomoci si v takové situaci ruční brzdou.

Prostě řečeno - pokud se mám rozjet do kopce a bojím se, že mi auto ujede dozadu, zatáhnu a držím ruční brzdu, přičemž držím ten zajišťovací čudl stisknutý, tím mám volnou pravou nohu, nemusím už držet nožní brzdu. Přidám trochu plyn a pouštím spojku, když ucítím, že spojka začala zabírat, sklopím ruční brzdu a jede se...

Dobrý den! Z vlastní praxe a zkušenosti a podle předchozích rad je potřeba umět oba způsoby rozjíždění /buď jen dvě nohy, nebo nohy + ruční brzda/ a podle konkrétní situace je použít. Konkrétní situace = stoupání vozovky, bláto, námraza, hustota provozu, potřeba rychlého nebo pomalejšího rozjetí atd..atd.

Hlavně klid, než si to zažijete, tak vám motor chcípne mockrát

V autoškole vás budou učit spojku do záběru, pustit brzdu, lehce plyn a pomalu povolat spojku. Jenže na to je čas možná tak v té autoškole, když to zabere několik vteřin. To by vám na semaforu padla znova červená.

Běžně se rozjíždí tak, že nejdřív úplně pustíte brzdu a pak zároveň trochu povolíte spojku a trochu sešlápnete plyn. To vše za zhruba půl vteřiny.

Dnešní auta mají navíc funkci autohold, takže vás nenechají popojet v kopci, ale chvíli samy brzdí. V autoškole možná ještě učí rozjezd s ruční brzdou, jenže ta z nových aut pomalu mizí, už je tam jen tlačítko zabrzdit/odbrzdit. Na druhou stranu, při rozjezdu se elektronická ručka povolí sama, takže je to opět na způsob toho autoholdu.

Pokud se nechcete stresovat, tak dnes máte další možnost - udělat si řidičák jen na vozidla s automatickou převodovkou. Ty mají jen dva pedály (brzda, plyn) a začnou se pomalu rozjíždět pouštěním brzdy. Žádné cukání, žádné nervy.

Není na tom nic méněcenného, za 20 let s plošným nástupem elektromobilů z aut spojka úplně zmizí.

Každý má svůj postup.

1. Pokud je křižovatka na rovině, není problém pustit brzdu a pak se v klidu rozjet.

2. Pokud máte asistent rozjíždění do kopce, můžete se stejně rozjíždět i v kopci.

3. V kopci bez asistenta máte tři možnosti:

3a - Nás v autoškole učili zatáhnout ruční brzdu a rozjíždět se s ní. Tedy rozjet se jako normálně, pouze s více plynem a jakmile má auto chuť se rozjet, tak ruční brzdu povolit. Zásadní chyba, kterou začátečníci při tomto dělají je, že si myslí, že musí povolit ruční brzdu přesně v okamžiku, kdy spojka začne zabírat a ten okamžik se jim nedaří vystihnout. Není tomu tak. Pokud máte ruční brzdu na jiné než hnané nápravě, stačí ji nezatahovat na doraz a pak se klidně můžete rozjet s ní a až za jízdy ji zatáhnout (po ujetí řekněme 0,5-1m). Autu neuškodíte, naučíte se, že to jde v klidu a za čas zjistíte, že to děláte tak jak se má (tedy, že se auto pohne už odbržděné).

3b - Dnes prý učí v autoškolách ovládat levou nohou spojku a brzdu současně. Tedy pouštět brzdu i spojku současně. Přiznám se, že já se takhle rozjet neumím a zvláště pro začátečníka to nepovažuji za vhodné, ale někomu to může vyhovovat.

3c - Když se rozjížíte s jistotou, tak v 95% případů prostě pustíte brzdu a rozjedete se i v kopci, pokud se auto pohne dozadu, je to o pár centimetrů a pak už se normálně rozjíždíte.