Dobrý den,
koukal jsem zběžně přes Google, ale spíš nic než moc...
Už dlouhou dobu mi vrtá hlavou, jakou konstrukci nádrže na palivo mají současná auta (jak to prostě uvnitř vypadá? z jakého jsou materiálu? jaký mají tvar a to hlavně na dně?).
Co je pravdy na tom, že vyjíždění paliva do rezervy škodí čerpadlu? Co je pravdy na kalech na dně nádrže a kde je vlastně vstup pro čerpání do motoru? Je nějaká "univerzální" nádrž nebo si každá automobilka dělá extra svoje?
Díky.
6x
Nádrže jsou nejčastěji plastové z HDPE odolávající ropný produktům.
Pokud mají dvoustupňová čerpadla, tak nemají vnitřní přepážky a jsou jen nafouknutou bublinou tvaru podvozku daného auta. odvětrání se koná přes gravitační ventily.
Dvoustupňové čerpadlo je vlastně takový kbelík, kdy čerpadlo jedním okruhem saje z nádrže do sebe do kyblíku ve kterém je ponořeno a teprve z kyblíku čerpá do motoru.
Díky tomu se eliminuje s poloprázdnou nádrží vynechání motoru při odlévání paliva. U starých aut bez ponorných čerpadel byly vesměs přepážky, aby se palivo drželo co nejvíce v nádrži na místě sacímu koši.
Vstup je většinou dnem čerpadla. Některá čerpadla mají takovou ponožku, přes kterou ze dna nádrže sají.
Na dně nádrže se může krom kalů držet i voda. Ona totiž v nádrži i dokáže zkondenzovat vlivem zimního období a střídání venkovních teplot. Pokud je nádrž poloprázdná až prázdná, tak an to trpí nejvíce. Vzduch má tendenci zkapalnět a dostat se do paliva.
Pak je nutné vodu s benzínem promíchat pomocí přidání lihu (Velfobin, VIF, Ethanol,...). Nebo u velkých nádrží náklaďáků odkalit výpustním šroubem na dně.
Co se týče čerpadla samého, tak palivo čerpadlo i chladí, protože palivo prochází vinutím motorku a i přes uhlíky a komutátor. K výbuchu a jiskření nedojde, protože tam není dostatek vzduchu a správné podmínky pro zapálení směsi (je tam velice bohatá směs).
Pokud není čerpadlo ponořeno celé v palivu a jen přes něj palivo protéká, tak se i po delší jízdě rychleji ohřívá. Což mu zkracuje životnost. Proto je lepší nejezdit na rezervu už k vůli chlazení. nejen kalům.
Některá auta mají na podvozku i chladič paliva. Hlavně ta, kde se palivo stlačuje do vysokého tlaku k vůli jemnému rozprachu.
3x
Nějak moc otázek najednou, ne? Nádrže se dnes vyrábí z inertních plastů ve tvaru, který co nejvíce vyplňuje prostor, pro nádrž určený. V nádrži je obvykle elektrické čerpadlo, které má ve dně nádrže vytvořené jekési sedlo tak, aby bylo v nejhlubším místě. Tam pochopitelně také nasává palivo.
Palivo slouží i ke chlazení čerpadla, takže čím je čerpadlo méně ponořené, tím hůř se chladí. Univerzální nádrž neexistuje.
doplněno 22.12.20 21:42:
@ateus: Ty kaly nejsou úplná blbost, ale od toho je tam palivový filtr. Tankovat je rozumné vždy než se rozsvítí rezerva.
Díky. To znamená, že ta domněnka s nasávanými kaly v případě jízdy na rezervu je blbost?
"Palivo slouží i ke chlazení čerpadla, takže čím je čerpadlo méně ponořené, tím hůř se chladí." - dá se nějak obecně říci, nakolik to tomu čerpadlu škodí, tak aby se zvýšila možnost závady?
To je vše obecná a doporučená teorie víceméně.
Čerpadlo poškozuje i biosložka v palivu, kdy jsou vrtulky zalepovány a čerpadlu klade větší odpor.
Stejně tak více zakalený a zanesený palivový filtr, který působí protitlak a brání průtoku čerpadlu. To se pak snaží vší silou a více se hřeje.
Proto se doporučuje měnit palivový filtr co 60 000km zhruba.
Už po 30 000 jsem ho kdysi na test otevřel a byl hnědý/černý (místo žlutého).
Dole se usazuje voda. Benzín je hygroskopický - jímá/navazuje vodu z okolí, která klesá dolů. Proto hlavně před zimou se doporučuje nalít do nádrže nějaký lihový roztok nebo aditif VIF pro benzin nebo naftu (prodávají se v obchodech, u benzinek ...). Voda zamrzá. Významné u vozidel s malým provozem.
3x
Když rozděláš přístup do nádrže, zpravidla tam kd eje podávací čerpadlo, kde není (je tam jenom měření hladiny) tak po x letech tam je docela dobrý marast. Ať je to benzín či diesel... Někdy se odlupující marast dokonce nalepí na hrubý vstupní filtr (sítko) na čerpadle... Pokud s nádrží nehýbáš a nezasahuješ do ní, tak je celkem klid... Dříve se dělaly nádrže kovové kde častá závada bylo proreznutí... Další kapitola je dvojitá nádrž která je zpravidla u vozidel co mají náhon 4x4 kde je přesun paliva řešen různými způsoby.
Díky. No a ten marast se nasává kdykoli nebo jen při nízké hladině? Zajímá mě právě, jak moc velký vliv na to má to normální čerpání rezervy (ne extrémní do přerušení dodávky)...
Tak jsem se v tom "vrtal"teď víc a našel jsem celkem zajímavý článek: autoforum.cz/...
A tam se píše, že:
" Čerpadlo samo o sobě je docela jednoduché. Elektromotor otáčí lopatkami turbíny, která nasává palivo z nádrže přes sítko a tlačí ho přes filtr až do motoru. Právě u malého elektromotoru nicméně existuje riziko poškození, když máte v nádrži opravdu málo paliva - při průtoku elektromotor chladí a částečně i maže, v případě nafty výrazně, v případě benzinu alespoň trochu. A čerpadla pro to či ono palivo s obojím počítají.
To znamená, že pokud máte v nádrži tak málo paliva, že čerpadlo začne byť jen chvílemi nasávat výpary, nikoliv kapalinu, nebude dostatečně zajištěno jeho chlazení a může dojít k přehřátí, přidření či postupně i úplnému zadření...
Dokud vůz jede bez problémů i se svítící kontrolkou paliva, není třeba se obávat. Je ale vhodné co nejdříve natankovat a nečekat až do chvíle, kdy paliva začne být v nádrži neúnosně málo. I když ho jedním "zakuckáním” pravděpodobně neodpravíte, jeho opakované přetěžování tímto způsobem může vést k jeho zničení."
Což znamená (a to mě zajímá), pokud jedu na rezervu, ale v nádrži jsou pořád třeba 3L paliva, nic se neděje. Benzín skrz elektromotorek proudí a pořád ho chladí. Problém je v extrémně malém množství, kdy už dochází vyloženě k přerušovanému nasávání a k výpadkům dodávky paliva.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.