"Provozuji" tři autobaterie / auto, autoveterán a malotraktor/. Vzhledem ke krátkým jízdám v prvním případě a sezónnímu využití ostatních baterií je občas, podle potřeby dobíjím nabíječkou NB 14A, 12V , 4,5A, která nabíjí stálým napětím. Nyní jsem se dal zlákat reklamou a pořídil novou nabíječku / je menší, kompaktní/ ULGD 5,0 A1 z Lidlu. Po vyzkoušení jsem zjistil dva problémy, rád bych znal názor ostatních uživatelů tohoto typu nabíječky.
1/ Nová nabíječka vypne nabíjení při dosažení plynovacího napětí 14,4V, /2,4V na článek/. V návodu NB14A a např. v knize "Kozumplík - Akumulátory motorových vozidel" se doporučuje dobíjet baterie dále i po zahájení plynování, na napětí 2,6 až 2,8 V na článek. Nabíječka tak přeruší nabíjení baterie při nabití na cca 90% kapacity. Je to dobře pro životnost baterie?
2/ Dále jsem chtěl zkontrolovat nabíjecí charakteristiku z návodu k obsluze zapojením ampérmeru /Avomet II, DU10, rozsah 6A/. Při navolení přísl. nabíjecího programu nabíječka jen krátým impulzem, /cca 3A/ nabíjí a okamžitě vypne nabíjení. To se stane vždy, při nabíjení vybitých i částečně nabitých baterií různé kapacity i stáří. Avomet II je poměrně citlivý přístroj, s malým úbytkem napětí na bočníku ampérmetru. Jak to ta nabíječka testuje a jak "pozná" malý odpor v sérii s baterií? Vždyť na stejný nabíjecí program lze připojit baterie v širokém rozsahu kapacity a stupně nabití a příp. sufatace, t.j. v širokém rozsahu vnitřního odporu baterie? Máte někdo podobnou zkušenost?
2x
Ano, funguje tak, jak popisujete. Ty dnešní autobaterie jsou "trošku" jiné, a taky bezúdržbové. Pokud do ní budete prát delší dobu poměrně velký proud, bude plynovat...a tím zmizí bezúdržbovost, budete muset dolévat destilku...a do některých typů bateríí bude dolití problém..Takže baterii nechávám, pokud je čas, na nabíječce až do dalšího výjezdu, postupně se dobíjí malým proudem a to nad 90%. Pak na jednu baterii jednu nabíječku, tu chytrou. A z měřením proudu Avometem máte pravdu, mám stejnou zkušenost. Jde to některými multimetry, ovšem ne všemi...Takže tak; nabíječku si kupte, jsem s ní spokojen...
Dobrý den. Tu nabíječku již mám a jsem s ní také spokojen. Jen jsem se chtěl poradit o poněkud odlišném chování této "chytré" nabíječky proti chování klasických nabíječek. O výhodách nebo nevýhodách. Děkuji za předání zkušeností a radu.
"hiawata" Dobrý den. Omlouvám se za použití termínu "klasická" bez udání doby použití. Bylo myšleno použití v minulosti, kdy se jako klasika používaly převážně nabíječky s "jednoduchými nabíjecími charakteristikami" I, U, W, event. smíšenými charakteristikami Ia, IU, Wa, WU, W2. Dnes je již běžné používání nabíječek s ještě více "smíšenými nabíjecími charakteristikami" typu WoWa, WoW, IUW, IUoU, WUoU, I multi step, nebo pulsní, tepající, event. s depolarizačním pulsem a různé vícestupňové nabíječky s řízeným nabíjením. Já chtěl jenom zjistit zkušenosti ostatních s nabíječkou z Lidlu a jak ta nabíječka testuje připojenou baterii, když pozná vřazený ampérmetr. To jsem zatím nezjistil. Po několikerém použití jsem s nabíječkou celkem spokojen!
Úplná spokojenost by ale byla, kdyby německý výrobce dokázal nabíječku vystrojit stejně ohebnými a poddajnými přívodními šňůrami jako to dokázal v r. 1974 Elektropřístroj Rokytnice v případě nabíječky NB 14 A.
0x
Teoreticky je nabíjení olověných akumulátorů ideální tehdy,kdy proud trochu kolísá.Napětí nabíjecí má trochu pulzní charakter.Mám také nabíječku z "Lídlu" ovšem 10 let starou.Poskytuje spolehlivý provoz a baterie 6 let fungovala bez prolémů.Pak nastaly problémy s rychlým vybíjením.Baterie najednou jakoby ztratila kapacitu.Změřil jsem charakteristiku nabíjení,nabíječka pracujre do vybitého aku proudem 4,5 A ate najednou spadne po 2 hod.nabíjení téměř na nulu a přesto napětí je jen 12,8 V.
Je to zřejmě způsobeno stavem baterie,která je neustále(díky ježdění na krátké vzdálenosti s neustálým startováním,takže se odstaví zase ve stavu neúplného nabití.
Pokud totiž olověný akumulátor není plně nabit,pak jeho články,hteré by měly být složeny z Pórovitého olova,prrovozem se mění,v podstatě na anodě i katodě získávají složení podle oxidačního stavu na oxid olovičit částečně přeměněny na nižší oxidační stupeň oxid olovnatý.Ten se kyselinou sírovou časem změní na síran olovnatý,měnící strukturu na krystalovou která není už schopna rekonstrukce zpět na oxid olovičitý.Tomu se říká sulfatace baterie a články ztrácí kapacitu.Je to vysvětlení trochu zjednodušené.Proto jsou pro takové uživatele vhodné nabíječky,které trochu překračují napětí,při němž může docházet k plynování,a ještěpomohou počáteční sulfataci zabránit.Pokud získáte nabíječku,která půlzně rozkolísaný proud i napětí vyžene nad normál,pak je baterie v ideélním provozu.Tento provoz je totiž nastaven i při nabíjení alternátorem,kde není střídavá složka,usměrněná diodami vyfiltrována ,ale ponechána na výstupu jako pulzní.
Takže aby to bylo vědecky zdůvodněné.Jsou tu ale také vlivy konstrukcí baterií S gelovým elektrolytem,nebo síťovou náplní pro nekapalný elektrolyt.Pro tyto typy jsou doporučeny jiné,speciální typy nabíječek.
JABRAKA
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.