Nejste přihlášen/a.
Když já jsem dělal řidičák ma motorku - před rokem 1980
Tak jsme s instruktorem jezdili na jednom stroji který měl zdvojená řídítka a instruktor a potom komisař seděl za mnou.
Sice tehdá na autocvičišti - nevím jestli ještě v současnosti existují jsme zkoušeli takové "blbosti" jako řídit zadními říditky ale moc dobře to nešlo a jiné blbosti - bylo nám kolem 20.
Ale nyní vidím dvě motorky za sebou - řidiči mají na sobě vestu s nápisem L - tak předpokládám, že je to autoškola a ten první je žák a ten druhý instruktor.
Ale jak ten instruktor toho žáka ovládá?
To mají předem domluvenou cestu?
A ten instuktor chybě žáka nijak nemůže zabránit?
Jj jezdí žák sám a instruktor za nim. Je to lepší vždyť kdo pamatuje jak huntoval spojku aby se rozjel i s instruktorem. I v Německu potkavam na dálnici že jede na moto žák a za nim v autě instruktor. U nás je občas i žák v na moto a za nim žák v autě a instruktor zabije dvě mouchy jednou ranou ...
Zdvojená řidítka jsou v dnešní době pitomost. Měla opodstatnění kdysi, když nebyla k dispozici potřebná technika k tomu aby mohl učitel komunikovat se žákem na jiném vozidle. Zdvojená řidítka byla prioritně kvůli bezpečnosti učitele aby mohl zabránit nehodě kdyby to žák nedával. Používala se při výuce na dospělé motocykly, v kategorii malých motocyklů (pionýr) se zdvojená řidítka nepoužívala. Žák prakticky jezdil slalom mezi kameny po učitelově ověření, že se umí vůbec rozjet. Když jsem dělal já řidičák na motocykl něpotřeboval to z našeho kurzu nikdo. Všichni jsme na nějakém motocyklu jezdili po polích a polních cestách coby kluci. Já například jsem jel samostatně na motocyklu (Jawa 250 pérák) v 10 letech. Před tím jsem to několikrát nastartoval, odkoukáno od tatínka a když motorka bublala, sundal jsem ji ze stojanu, zařadil jedničku a jel jsem asi tak 200 metrů. Zpátky jsem neměl dost síly a grif postavit motorku na stojam a tak jsem ji opřel o strom. Nikdo to neřešil, pochvala ani pokárání nebylo, jen mne tatínek učil stavět motocykl ne stojan. Bylo to na začátku prázdnin, na jejich konci jsem už běžně jezdil s ostatníma klukama po lesích a po polích, polních cestách, někdy jsme si troufli i na málo frekventovalou silnici, kde nejezdili esenbáci. Měli jsme přece jen strach aby nás nechytili ale kdyby nás chytili, taky by nám hlavu neutrhli, jenže to jsme nevěděli. Pozdější autoškola na Pionýra v 15 letech byla jenom formalita nutná jenom k tomu abychom mohli na silnici legálaně a silnice pak byly naše. V 18 letech další formalita - autoškola na dospělý motocykl + automobil.
Tak já když dělal řidičák na motorku- rok 1975, tak jsem zajel zkušební jízdu na cvičáku, instruktor mi řekl- Ty to umíš a bylo odježděno. Je pravda, jak již mnozí starší znají, že jsem měl Pincka a jako klucí jsme jezdili na všem co dělalo kravál a pohnulo se kupředu. Co se týče náklaďáku, tak o rok později jsem seděl na motoru Pragy S5T, dovezli jsme nějaký materiál na stavbu a když bylo složeno, tak mi učitel řekl- no tak "IvanHorseman" jedeme zpátky. Ještě, že jsem se díval cestou tam jak to kolega míchal, no a dojeli jsme zdárně zpět.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.