Nejste přihlášen/a.
Vím, že turbodmychadlo má za úkol dostat do motoru vetší množství vzduchu,ale při nasávání ho přece stlačuje a tím se objem zmenšuje. Nebo tu hraje roli spíše hustota(kyslík)? Může mi to někdo prosím objasnit?
Motor bez přeplňování (turba) si do válce nasává vzduch jen podtlakem, vyvozeným při pohybu pístu z horní úvrati do dolní, a do válce se dostane určité množství vzduchu přibližně o teplotě, jakou má okolí. U přeplňovaného motoru je navíc v sání dmychadlo nebo kompresor, který plní válec tlakem, v sacím potrubí je jistý tlak a vzduch mívá teplotu vyšší než je teplota okolí. Tady jde ovšem o to, že z hlediska spalování co by chemické reakce (prudké okysličování), jde v podstatě o množství molekul vzduchu (kyslíku), které se do válce na tu jednu dobu podaří naprat, a těch je u přeplňovaného motoru vždy více než u nepřeplňovaného - ve válci je více vzduchu, je tedy možno dodat více paliva - motor tedy při stejném objemu válců dává vyšší výkon. Ještě vyššího výkonu je možno dosáhnout při použití mezichladiče vzduchu - mezi dmychadlem a válcem. Tam se stlačený vzduch ochlazuje a do válce jej dostaneme ještě více. Pravda je, že vzduch o vyšší teplotě je "řidší" (na kubík je jeho látkové množství menší). Proto se často používají ty mezichladiče vzduchu.
Není pravda že: pokud do motoru nacpete víc vzduchu můžete tam vstříknout víc paliva aby jste dostali větší výkon. Je to jeden z velmi rozšířených omylů mezi lidmi. Je to zbytečné. Naopak můžete pro stejný výkon použít méně paliva. Dokonce, přeženete-li to, upečete motor. Pokud pochybujete, přečtěte si něco o stechiometrickém poměru.
Doplňte si vzdělání pánové. To co jde do válců rozhodně není ideální stechiometrický poměr paliva a vzduchu. Paliva se dává vždycky víc, protože rozprášené palivo kromě jiného, pomáhá chladit vnitřek válců. A to energií nutnou na zplynování vstříknutých, nebo nassátých kapiček paliva. Když budete pomalu ubírat na palivu, tak vám to do lépe pojede. Dokud se nedostanete na opačnou stranu stech. křivky. Pak už bude chybět palivo. Ale pokud by jste chtěli provozovat motor při ideálním poměru, bude se tak dlouho ohřívat, až ho zadřete.
Doplňte si vzdělání pánové. To, že jste o něčem neslyšeli, že se o tom mezi lidem motoristickým nepovídá neznamená, že to není pravda.Stejně tak netvrdím, že o autech nic nevíte, zcela určitě víc než já. Ale tahle teorie je poměrně nezáživná, a málokomu se chce ji studovat. Ono kdyby motor mohl spalovat ideální směs, tak by konstruktéři neměli problém s emisemi pevných látek. Všechny by totiž shořely.
no, tak trošku si protiřečíte, protože přesně o tom stechiometrický poměr je. Daný poměr vzduchu a paliva, tedy když do motoru dodám více vzduchu, abych poměr dodržel, musím dodat i více paliva
"Účelem přeplňování spalovacích motorů je zvýšení množství vzduchu a tím i dodávky paliva do spalovacího prostoru za jednotku času. Výsledkem je vyšší točivý moment a výkon u objemově srovnatelných motorů, resp. dosažení obdobných parametrů výkonu a točivého momentu z menšího zdvihového objemu."
mikihans - ano, tak to musí být a tak to v praxi je, jinak by se jednalo téměř o perpetum mobile (přesněji - "zázračné" zvýšení tepelné bilance, účinnosti motoru) . Ke zvýšení výkonu je třeba dodat nejen dostatek kyslíku, ale i příslušné množství energie, tedy paliva (pro spalovací motor). Naftové motory pro lokomotivy vyráběné řadu desetiletí v ČKD měly spotřebu udávanou v gramech na koně a hodinu (cca 160 - 200 g /k h). Přeplňované motory shodného zdvihového objemu měly výkon zvýšený o 70 - 100 procent. Měrná spotřeba paliva u atmosferického a přeplňovaného motoru se příliš nelišila, úspornější (nikoliv významně) byly motory s přirozeným sáním.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.